Ostrava si připomene 75. výročí osvobození svíčkami v oknech. O operaci chystá město knihu

Rozsvícením dominant města i hromadným zapálením svíček v oknech si chce Ostrava 30. dubna připomenout 75. výročí osvobození města a konec druhé světové války. Kvůli pandemii koronaviru musí zrušit veřejné oslavy. Ve spolupráci s historiky zato chystá knižní monografii o Ostravsko-opavské operaci.

V minulých letech byly oslavy výročí osvobození Ostravy vždy spojené s veřejným programem včetně ohňostroje. Program byl plánován i pro letošek. Město chystalo vzpomínkovou akci se zapojením desítek historických vozidel, letadel či tanků a stovek vojáků v dobových kostýmech. „Nemůžeme si sice připomenout osvobození města veřejně, jak jsme na to zvyklí, ale to určitě neznamená, že jsme rezignovali na uctění památky veteránů a bývalých i současných hrdinů,“ řekl primátor Tomáš Macura (ANO).

Ve čtvrtek 30. dubna se v barvách trikolory rozsvítí věž radnice a Most Miloše Sýkory. Obyvatelé města mají možnost se připojit rozsvícením svíčky za svým oknem.

Hold patří také hrdinům dneška

Rozsvícením dominant a zapálením svíček v oknech chce město připomenout nejen všechny, kteří bojovali za války za osvobození, ale uctít i ty, kteří pomáhají za současné koronavirové pandemie. „Ať už jsou to zdravotníci, hasiči, policisté, švadlenky, vědci, nebo všichni ti, kteří pracují ve firmách za ztížených podmínek, nebo musí nést tíhu uzavřených provozoven a nefungujících živností. Protože každá doba má své hrdiny,“ vysvětlil primátor Ostravy.

Město ve spolupráci s historiky chystá knižní monografii o Ostravsko-opavské operaci. „Podobná reprezentativní publikace dosud nevyšla. Kniha bude k dispozici na jaře příštího roku,“ řekl Tomáš Macura.

Položit květinu může k památníku každý sám

Ostravská radnice předpokládá, že bude muset zrušit také speciální dotační program k oslavám 75. výročí osvobození. Podpořené projekty by totiž úspěšní žadatelé v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem s největší pravděpodobností nemohli uskutečnit. O zrušení dotačního programu by nejpozději v červnu měli rozhodnout ostravští zastupitelé.

Podobně jako město reagují na omezující opatření i některé obvody. Například ostravský městský obvod Poruba vyzval své obyvatele, aby v úterý, na kdy připadá osvobození této části města, přišli kdykoliv během dne k památníku ve Vřesinské ulici a položili u něj květinu. Stejně tak mohou lidé ve čtvrtek učinit i u památníku v Komenského sadech.

Hitler nařizoval udržet Ostravu stůj co stůj

Osvobození Ostravy předcházela rozsáhlá Ostravsko-opavská operace, která trvala téměř dva měsíce. Oblast Ostravy a okolí měla pro nacistické Německo klíčový význam, jelikož byla hlavním zdrojem černého uhlí a centrem výroby oceli. „Když vydáte Moravskou Ostravu, vydáte celé Německo. Ostravu je nutno držet stůj co stůj,“ nařizoval Adolf Hitler veliteli armád Střed na konci války. Rudá armáda dobyla společně s československými jednotkami zformovanými v Sovětském svazu město dne 30. dubna 1945. Ve stejný den Hitler v berlínském bunkru spáchal sebevraždu.

  • V centru Ostravy a na předměstích padlo podle odhadů 1142 sovětských vojáků, tři příslušníci 1. československé tankové brigády a 388 civilistů
  • Na německé straně zemřelo 1300 vojáků a civilistů
  • Poškozeno bylo 3198 domů, 241 jich bylo zcela zničeno. V Ostravě zůstal jediný most, silnice byly silně zničeny
  • V celé Ostravsko-opavské operaci, která trvala 57 dní a probíhala na rozsáhlém území Moravy a Slezska včetně části Polska a Slovenska, Němci ztratili 76 tisíc vojáků, dalších 26 tisíc padlo do zajetí, přišli o stovky děl, minometů, tanků i bojových letadel
  • Na sovětské straně padlo během celé operace asi 15 tisíc vojáků a 60 tisíc jich bylo zraněno

Při operaci přišly o život tisíce sovětských a stovky československých vojáků. V Památníku Rudé armády v Komenského sadech, u kterého se každoročně konaly vzpomínkové akce, jsou uloženy ostatky stovek z nich. Loni v říjnu památník červenou barvou postříkali neznámí vandalové.

Osvobození celého Ostravska skončilo 5. května. Většina průmyslových podniků, elektráren, dolů a hutí, které Němci nestačili zničit, zůstala zachována. Vojáci 4. ukrajinského frontu ihned vyrazili směrem na Prahu.