Mosty ani továrny Sovětům v Ostravě nenecháme, nařídil Frank

Ostrava – „Když vydáte Moravskou Ostravu, vydáte celé Německo. Ostravu je nutno držet stůj co stůj,“ nařizoval Adolf Hitler veliteli armád Střed na konci války. Rudá armáda dobyla společně s československými jednotkami zformovanými v Sovětském svazu jednu z posledních opor válečného hospodářství říše dne 30. dubna 1945. Ve stejný den němečtí vojáci prohráli boj v ulicích Berlína a Hitler si v berlínském bunkru prostřelil hlavu. K osvobození Ostravy chystá ve čtvrtek 30. dubna ČT24 speciální vysílání. První hodinový blok začne ve 13:30, druhý v 16:00.

Po zahájení sovětské ofenzivy přijel v lednu 1945 do Ostravy německý státní ministr pro Čechy a Moravu Karel Hermann Frank, aby zkontroloval opatření k obraně. Německá armáda soustředila kolem Ostravy své elitní divize i narychlo posbírané jednotky zcela nevycvičených nebo starších vojáků. Obyvatelstvo žilo ve strachu. Každý odpor byl tvrdě trestán. Frank také na konci ledna 1945 vydal Výzvu všem pracujícím na Ostravsku. Varoval v ní před „bolševickým nebezpečím, které chce podrobit celou Evropu svému židovsko-asijskému teroru.“ A oznámil, že jakékoliv neplnění pracovních povinností bude bráno jako sabotáž, která se trestá smrtí. Přijel znovu v březnu a v dubnu a nařizoval, že továrny a mosty musí být před příchodem Sovětů zničeny. Na továrny ale nedošlo.

1 minuta
70 let od osvobození Ostravy
Zdroj: ČT24

Sověti zaskočili Němce brodem přes Odru

Ostravsko-opavská operace sovětské armády, které se účastnila československá tanková brigáda a v prostoru mezi Opavou a Českým Těšínem také československé smíšené letecké divize, vyvrcholila po těžkých bojích na Opavsku útokem na Moravskou Ostravu 30. dubna. Němci očekávali sovětská vojska ze severu od Petřkovic a ze západu od Třebovic a Svinova, tam posilovali obranná postavení a probíhaly tam těžké boje. Sověti je ale zaskočili.

„Ustupující německá vojska zničila všechny silniční mosty přes Odru, ale večer 29. dubna bylo vytvořeno malé předmostí na pravém břehu Odry u Zábřehu, kde německá obrana útok nečekala,“ uvedl historik Mečislav Borák. Sovětské velení tam vyslalo i československé tankisty, kteří předtím utrpěli těžké ztráty během bojů na Hlučínsku. „K 21. dubnu jim zbyly jen čtyři z původních pětašedesáti tanků. Proto pak byli staženi na statek do Albertovce, kde během několika dní proběhly opravy strojů a doplnění osádek tak, aby mohli být nasazeni v předních liniích finálního postupu na Ostravu,“ řekl historik Ondřej Kolář.

Jak vzpomíná velitel tanku a jeden z posledních žijících přímých účastníků bojů Mikuláš Končický, vhodný brod pomohl nalézt spojař brigády, který terén důvěrně znal. Jeho matka před válkou v Zábřehu bydlela. „Odra byla tehdy velmi členěná a plná meandrů, přes jeden meandr jsme se dostali bez ženijní pomoci a nepozorovaně přes řeku a postupovali jsme skrytě úvozem v místech, kde dnes prochází železniční Polanecká spojka,“ líčil původem volyňský Čech Končický. Kromě volyňských Čechů tvořili československou tankovou brigádu Rusíni z Podkarpatské Rusi, Češi a Slováci. Před Ostravsko-opavskou operací měla téměř patnáct set vojáků.

Přes Zábřeh a Vítkovice pronikly tanky s pěchotou do centra Ostravy, zatímco další sovětské jednotky osvobodily Přívoz a postupovaly rovněž do středu města. „Po 17. hodině vypukly boje v centru. Sověti obsadili Novou radnici, policejní ředitelství a pošty. V rukou německých vojáků zůstala jen Slezská Ostrava, odkud ostřelovali město,“ uvedl Borák.

Jak to bylo se záchranou Říšského mostu?

Interpretace záchrany jediného nezničeného mostu přes Ostravici, který spojoval moravskou a Slezskou Ostravu, se liší. Komunisté rozšířili verzi, kterou zná většina obyvatel města, že se o to zasloužil mladý komunista a účastník odboje Miloš Sýkora. Když přijel 30. dubna na večer k mostu první sovětský tank, informoval tankisty, že most je podminovaný a nabídl se, že s kamarádem přestřihnou dráty náloží. Podařilo se a poté, co vyslali signál raketovou pistolí, tank projel na Slezskou Ostravu. Sýkoru Němci při ústupu zastřelili. Od té doby se most jmenuje po něm. Na místě má také pomník.

Samotní tankisté ale o této akci vyjádřili pochybnosti. „Sýkoru jsme vůbec neviděli,“ uvedl například Bedřich Opočenský, jehož tank přijel k tehdejšímu Říšskému mostu jako druhý. A potvrdil to i řidič prvního tanku, který byl zasažen německou pancéřovou pěstí. Alexandr Hroch uvedl, že posádka o Sýkorově činu nic nevěděla. Objevilo se i svědectví německého vojáka, který prý dráty přestřihnul, protože chěl dezertovat a tím se zachránit. Podle jiné verze Němce přemluvili občané, aby most neodpalovali, že to už nemá smysl.

Většina lidí vítala osvoboditele s nadšením. „Bylo to něco úžasného. Vjížděli jsme do rozjásaných ulic. Bylo tam ještě hodně Němců, ti se ale schovávali do sklepů. Lidé nám nabízeli vše, co jsme neměli. Pamatuji si, že na nás mávala jedna paní středního věku a z kabelky vytáhla nějaký likér i štamprle a chtěla nás hostit. Neměli jsme ale čas,“ vzpomínal nyní devadesátiletý Končický. Ještě večer 30. dubna probíhaly boje ve Vítkovicích a u nádraží ve Svinově, kde bylo obklíčeno tři tisíce německých vojáků.

Vojska 4. ukrajinského frontu obsadila všechna důležitá průmyslová centra regionu včetně Třince a Frýdku. Němečtí vojáci ustupovali směrem na Olomouc. „Dne 5. května došlo ve Frýdlantu nad Ostravicí ke spojení vojsk 1. gardové armády a 18. armády, která tam rychle přešla ze Slovenska. V její sestavě bojovali i vojáci 1. československého armádního sboru, který se po bojích v Malé Fatře podílel 30. dubna na dobytí Žiliny a Kysuckého Nového Města,“ uvedl Borák.

Čechoslováci bojovali i na Slovensku

Před Ostravsko-opavskou operací se 1. československý armádní sbor účastnil bojů v krvavé Karpatsko-dukelské operaci na Slovensku, během které padlo 1800 jeho vojáků. Bojovali tam českoslovenští tankisté i dělostřelecké pluky, které se zformovaly na konci roku 1944. Pro dělostřelce to bylo první bojové nasazení. Pak je Rudá armáda vyslala i s tankisty do Jaselské operace v Polsku, kde 15. ledna významně podpořili ofenzivu Rudé armády. Zatímco tankisté byli v únoru 1945 převeleni k osvobozování Ostravska, dělostřelci bojovali na Velké a Malé Fatře, osvobodili Žilinu a teprve v prvních květnových dnech se přesunuli na Moravu, odkud pokračovali do Prahy.

Osvobození celého Ostravska skončilo 5. května. Vojáci 4. ukrajinského frontu ihned vyrazili směrem na Prahu. Většina průmyslových podniků, elektráren, dolů a hutí, které Němci nestačili zničit, zůstala zachována. Podle Boráka operace ulehčila situaci i dalším sovětským a spojenckým jednotkám, které bojovaly o Bratislavu, Brno či Berlín, protože na sebe vázala velké množství německých vojenských sil. „Podíl československých tankistů a letců na této operaci patří k nejvýznamnějším událostem novodobých dějin českých zemí a k nejlepším tradicím české státnosti,“ hodnotí operaci historik.

Ztráty při osvobozování Ostravy

  • V centru Ostravy a na předměstích padlo podle odhadů 1142 sovětských vojáků, 3 příslušníci 1. československé tankové brigády a 388 civilistů. Na německé straně zemřelo 1300 vojáků a civilistů.
  • Poškozeno bylo 3198 domů, 241 jich bylo zcela zničeno. V Ostravě zůstal jediný most, silnice byly silně zničeny.
  • Do celé Ostravsko-opavské operace, která trvala 57 dní a probíhala na rozsáhlém území Moravy a Slezska včetně části Polska a Slovenska, Němci ztratili 76 tisíc vojáků, dalších 26 tisíc padlo do zajetí, přišli o stovky děl, minometů, tanků i bojových letadel.
  • Na sovětské straně padlo během celé operace asi 15 tisíc vojáků a 60 tisíc jich bylo zraněno.
25 minut
Rozhovor s Mikulášem Končickým
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Zkraje: Hazard přináší obcím i státu prostředky, problémem je však závislost

Hazard je pro některé občasnou zábavou, pro jiné velkým problémem. Je sice zdrojem příjmů pro veřejné rozpočty, zároveň však působí společenské náklady v miliardách korun. O problematice hazardu diskutovali v pořadu Zkraje starosta obce Holubice Jiří Horňák (nestr.), ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, zastupitel města Brna a občanský aktivista Matěj Hollan, bývalý profesionální fotbalista Petr Švancara, vedoucí oddělení metodiky hazardu na sekci právní z Generálního ředitelství cel Tomáš Hamouz, tajemník z Institutu pro regulaci hazardních her Petr Kozák a adiktoložka Jana Dominika Šatánková ze společnosti Podané ruce.
před 10 hhodinami

Silné bouřky hrozí i v neděli

Intenzivnější bouřky hrozí na celém území republiky také v neděli, podle aktuální výstrahy meteorologů mohou být silnější než ty, které mají dorazit během sobotního odpoledne. Bouřky po oba víkendové dny doprovodí nárazový vítr, přívalové srážky i kroupy. Bouřkové počasí zřejmě vydrží i začátkem příštího týdne.
před 11 hhodinami

Lékařka v Plzni prohlásila ženu za mrtvou. Pohřební služba zjistila, že dýchá

Nezvyklá situace nastala v pátek ráno v Plzni, kde lékařka osmasedmdesátiletou ženu prohlásila za mrtvou. Pohřební služba však posléze zjistila, že seniorka dýchá, přivolala k ní proto záchranáře, kteří ji převezli do nemocnice. Koronerská společnost sdělila, že za dobu fungování provedla stovky prohlídek těl a zaznamenala vždy jen opačné případy, tedy kdy lékař u domněle zesnulého zjistil vitální funkce. Uznala pochybení a vyjádřila lítost. S lékařkou, která stav ženy špatně vyhodnotila, ukončila spolupráci.
před 17 hhodinami

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
30. 5. 2025

Od velkého „vyhnání“ Němců z Brna uplynulo 80 let, stále vzbuzuje otázky

V noci z 30. na 31. května 1945 bylo z Brna vyhnáno téměř dvacet tisíc německých obyvatel. Jejich vysídlení včetně dalších osudů stále vzbuzuje dohady a polemiky o příčinách a průběhu události. Při pochodu směrem do Rakouska, který se někdy nazývá „brněnským pochodem smrti“, zahynulo podle tuzemských badatelů bezmála sedmnáct set lidí, podle těch sudetoněmeckých dokonce až deset tisíc.
30. 5. 2025

Luční boudu nešikanujeme, odmítá obvinění krkonošský park

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) odmítá obvinění majiteli hřebenové Luční boudy ze šikany, řekl mluvčí správy Radek Drahný. Majitelé si stěžují, že správa neumožňuje přístup k objektu nejen jim, ale i personálu či dodavatelům. Na protest bude Luční bouda od 1. června uzavřená pro veřejnost, k dispozici bude jen pro ubytované hosty, vyplynulo z vyjádření majitelů, kterým patří také Labská bouda.
30. 5. 2025Aktualizováno30. 5. 2025

Novotný v blízké době rezignuje na funkci starosty Řeporyjí

Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (který má aktuálně pozastavené členství v ODS) se chystá nastoupit do výkonu trestu a rezignuje na funkci ve vedení městské části. Napsal to Blesk.cz a Novotný to pro ČTK potvrdil. Řekl, že rezignaci plánuje v nejbližších týdnech a už se v koalici dohodl na jménu svého nástupce, které však zatím nechtěl zveřejnit. Dodal, že tento postup plánoval od začátku, ale nejprve ho chtěl probrat s kolegy a s rodinou.
30. 5. 2025

Karlovarská policie stíhá kvůli podvodům s řidičáky už 32 lidí

Počet stíhaných kvůli podplácení a podvodům při vydávání řidičských oprávnění v Karlovarském kraji se rozšířil o jedenáct na 32. První obvinění padla v roce 2022, od té doby policisté zjistili další případy, kdy žadatelé o řidičský průkaz upláceli autoškoly i zkušebního komisaře a padělali některé dokumenty. Zatím posledních jedenáct lidí bylo obviněno z podplácení a čtyři z nich i z padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu.
30. 5. 2025
Načítání...