Putina rozčiluje kritika sovětsko-německého předválečného paktu. Hrozí archiváliemi

Ruský prezident Vladimir Putin znovu odmítl kritiku paktu mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem z roku 1939, kterou v září vyjádřil Evropský parlament. Na rozšířeném zasedání armádních špiček v Moskvě řekl, že to byly západní mocnosti, které jako první uzavíraly s Adolfem Hitlerem dohody. Za příklad poukázal na mnichovskou dohodu. V projevu ostře zaútočil i na Polsko a kritizoval snahy o ničení pomníků Rudé armády v Evropě.

Ruský prezident se k unijní kritice paktu o neútočení mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem vrátil již poněkolikáté. Zářijovou rezoluci Evropského parlamentu, podle níž vypukla druhá světová válka v důsledku dohody známé také jako pakt Ribbentrop-Molotov, Putin naposledy odsoudil v pátek na schůzce s představiteli některých dalších postsovětských zemí v Petrohradu.

Také označil kritickou rezoluci za „holý nesmysl“. K uzavření paktu podle Putina Sovětský svaz donutily předchozí kroky západních zemí, například mnichovská dohoda z roku 1938. V té Francie, Británie a Itálie souhlasily s postoupením československého pohraničí obývaného tehdy převážně německy hovořícím obyvatelstvem nacistickému Německu.

Ostrá kritika Polska

Nevybíravou kritiku Putin zaměřil na Polsko. Archivní dokumenty, které sovětští vojáci po druhé světové válce přivezli z Evropy, podle něj odhalily, že polský velvyslanec v Berlíně ve 30. letech chválil nacisty za snahu zbavit Evropu Židů. Na adresu tehdejšího velvyslance utrousil několik vulgarit. Podle Putina polský diplomat plně souhlasil s Hitlerovými antisemitskými názory a slíbil, že nacistickému vůdci postaví ve Varšavě „velkolepý pomník“, když evropské Židy vysídlí do Afriky.

Rusko má podle svého prezidenta dostatek archivních materiálů, které zastaví každého, „kdo by chtěl pošpinit památku našich otců, našich dědů a všech těch, kteří položili svůj život na oltář vítězství nad nacismem“.

Lidé, kteří jednali před válkou s Hitlerem, mají v současnosti v Evropě své „následovníky“, uvedl rovněž ruský prezident. Jsou jimi podle něj ti, kteří chtějí ničit pomníky vojáků Rudé armády. Rusko by to mělo mít podle Putina na paměti „při budování našich ozbrojených sil“. Hněv Moskvy vyvolal v poslední době mimo jiné spor o kontroverzní pomník sovětského maršála Ivana Koněva v pražské Bubenči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 3 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 3 hhodinami
Načítání...