Putina rozčiluje kritika sovětsko-německého předválečného paktu. Hrozí archiváliemi

Ruský prezident Vladimir Putin znovu odmítl kritiku paktu mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem z roku 1939, kterou v září vyjádřil Evropský parlament. Na rozšířeném zasedání armádních špiček v Moskvě řekl, že to byly západní mocnosti, které jako první uzavíraly s Adolfem Hitlerem dohody. Za příklad poukázal na mnichovskou dohodu. V projevu ostře zaútočil i na Polsko a kritizoval snahy o ničení pomníků Rudé armády v Evropě.

Ruský prezident se k unijní kritice paktu o neútočení mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem vrátil již poněkolikáté. Zářijovou rezoluci Evropského parlamentu, podle níž vypukla druhá světová válka v důsledku dohody známé také jako pakt Ribbentrop-Molotov, Putin naposledy odsoudil v pátek na schůzce s představiteli některých dalších postsovětských zemí v Petrohradu.

Také označil kritickou rezoluci za „holý nesmysl“. K uzavření paktu podle Putina Sovětský svaz donutily předchozí kroky západních zemí, například mnichovská dohoda z roku 1938. V té Francie, Británie a Itálie souhlasily s postoupením československého pohraničí obývaného tehdy převážně německy hovořícím obyvatelstvem nacistickému Německu.

Ostrá kritika Polska

Nevybíravou kritiku Putin zaměřil na Polsko. Archivní dokumenty, které sovětští vojáci po druhé světové válce přivezli z Evropy, podle něj odhalily, že polský velvyslanec v Berlíně ve 30. letech chválil nacisty za snahu zbavit Evropu Židů. Na adresu tehdejšího velvyslance utrousil několik vulgarit. Podle Putina polský diplomat plně souhlasil s Hitlerovými antisemitskými názory a slíbil, že nacistickému vůdci postaví ve Varšavě „velkolepý pomník“, když evropské Židy vysídlí do Afriky.

Rusko má podle svého prezidenta dostatek archivních materiálů, které zastaví každého, „kdo by chtěl pošpinit památku našich otců, našich dědů a všech těch, kteří položili svůj život na oltář vítězství nad nacismem“.

Lidé, kteří jednali před válkou s Hitlerem, mají v současnosti v Evropě své „následovníky“, uvedl rovněž ruský prezident. Jsou jimi podle něj ti, kteří chtějí ničit pomníky vojáků Rudé armády. Rusko by to mělo mít podle Putina na paměti „při budování našich ozbrojených sil“. Hněv Moskvy vyvolal v poslední době mimo jiné spor o kontroverzní pomník sovětského maršála Ivana Koněva v pražské Bubenči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do Česka již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 5 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě.
před 25 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 3 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 4 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 5 hhodinami
Načítání...