„Starosta Řeporyjí ukázal, co nám hrozí,“ varuje před ruským vlivem senátor Fischer

Nahrávám video

Podle senátora Pavla Fischera není možné brát na lehkou váhu varování Bezpečnostní informační služby před vlivem Ruska. Zamýšlel se také nad účastí Česka v ruské investiční bance. A také kvitoval počínání starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS), který se se svým záměrem vybudovat pomník vlasovcům dostal v přímém přenosu do vysílání ruské státní televize. „Ukázal nám tak v laboratorním prostředí, co nám hrozí, když nebudeme dávat pozor,“ uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Podle senátora Fischera jsme na konci cyklu. „Politická mapa Evropy se bude kreslit v Bruselu s novou evropskou komisí s jinými lidmi, v Berlíně končí velmi významná politička, kancléřka Angela Merkelová, brexit je na spadnutí a Evropa rozhodně není soustem, které by nikoho nezajímalo,“ řekl na úvod v nedělních Otázkách Václava Moravce senátor Fischer.

„Evropská unie se vydává na novou cestu a bude tady celá řada zájmů ze zahraničí, například z Ruské federace nebo Čínské lidové republiky, které budou zkoušet překreslovat mapu. A když na to nedáme velký pozor, můžeme se skutečně stát svědky nového dělení Evropy. Nechci mluvit o Jaltském dělení Evropy, to se nezopakuje, ale rozhodně tady bude snaha některé zamrzlé konflikty, které vidíme v Gruzii, Moldavsku nebo na Ukrajině, využít pro to, aby se s evropskými otázkami začalo hýbat v náš neprospěch,“ je přesvědčený Fischer. 

„Česko je členem ruské investiční banky, pohrobka Varšavské smlouvy“

Ten upozornil také na účast České republiky v projektu ruské investiční banky, který nazval „pohrobkem“ Varšavské smlouvy. „Viktor Orbán (maďarský premiér, pozn. redakce) k sobě nechal přestěhovat Ruskou investiční banku, která vznikala v dobách Varšavské smlouvy. Dodnes je v ní Maďarsko členem a členem je i Česká republika. Nás to musí zajímat pro to, že ten přesun z Moskvy do Budapešti je porušením společného sankčního postupu vůči Ruské federaci, a my musíme držet basu v těch velkých strategických otázkách, například sankčního postupu vůči Moskvě,“ dodal senátor s tím, že čeští senátoři už odmítli ratifikovat přesun.

„Začali jsme vládě pokládat otázky, které jí dlouho nikdo nepoložil. Proč jsme členy banky, proč jsme souhlasili s navýšením kapitálu, stojí to peníze a je to ruská banka za české peníze. A proč ještě dneska jsme členy, není to náhodou nevýhodné, vzhledem k velkému napětí s Ruskem,“ uvedl Fischer.

Výsledkem podle něj bylo, že vláda stáhla dokument z jednání parlamentu s tím, že dokument ještě bude rozpracovávat. „Jsme členem mezinárodní organizace, investiční banky, která je v příkrém rozporu se zájmy České republiky, která porušuje sankční režim vůči Moskvě, a tady musíme říct Viktorovi Orbánovi, my s vámi nesouhlasíme a jako parlament zastavit ratifikaci a vyzvat vládu, aby vystoupila,“ dodal senátor.

Podle bývalého zpravodaje Hlasu Ameriky a RFE a bývalého politického ředitele mise OSN v Kosovu Naegeleho se spojenectví Viktora Orbána a Ruska nepřeceňuje, ale naopak spíše podceňuje. „Personál této banky, převážně ruští občané, budou mít v Budapešti práva jako občané Evropské unie. Banka s podporou Moskvy přesvědčila Budapešť, aby přijala jejich požadavky a bude fungovat jinak, než jakýkoliv jiný subjekt, to je mimořádně důležitý moment,“ dodal v OVM pozorovatel dění ve střední Evropě Naegele.

„Nemáme co dělat v bance, kde jsme jen účastníky hry, na kterou nemáme vliv,“ dodal Fischer.

Podle výroční zprávy BIS se ruská tajná služba snaží ovlivňovat dění v České republice. „Rusko má tady strategické a komerční zájmy,“ uvedl Naegele. „Rusko financuje různé extremistické hnutí, nebo seskupení po celém světě, i v Americe, v současné politické krizi ve Spojených státech. I ohledně Brexitu se dá předpokládat, že ruské finance se pohybují i tady,“ dodal bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky.

„Nás musí zajímat, jak Rusko uvažuje strategicky. V rámci Euroasijské unie podepsalo spolupráci se Srbskem. To je přeci kandidátská země pro EU,“ řekl také Fischer. 

Podle něj je ale i ve volbách a referendech zřejmá stopa, která vede k ruským subjektům. Ať už státním, či nestátním. A proto podle senátora Fischera udělalo páteční vystoupení starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného dobrou službu.

Kvůli svému záměru postavit pomník takzvaným vlasovcům starosta Novotný v pátečním pořadu „60 minut“ ruské státní televize Rossija-1 čelil obvinění z uctívání válečných zločinců.

Ruský vliv začíná už u výuky historie

„Když se podíváme na výroční zprávu BIS z loňského roku, tak tam byla poznámka pod čarou, která byla velmi kritizována některými veřejnými činiteli v České republice. A ta se týkala výuky historie u nás a překrucování, respektive interpretování našich dějin ve prospěch ideologií, které nemají nic společného s kritickým uvažováním,“ připomněl Fischer v nedělních OVM.

„A dnes vidíme v přímém přenosu, jak vypadá televizní debata na ruském kanále, kde se kritické uvažování zakazuje, kde je možná jenom jedna interpretace – ta oficiální a kde na konci toho pořadu se moderátorka loučí se slovy 'jdeme volat Putinovi'. Takhle vypadá státní televize, takže když vidíme dezinterpretaci televize, vidíme, co je dnes ve hře také v České republice. Pavel Novotný, jako starosta, vstoupil do pořadu, aby nám ukázal v laboratorním prostředí, co nám hrozí, když nebudeme dávat pozor,“ tvrdí senátor Fischer.

Jeden z moderátorů ruské televize vlasovce označil za vrahy, kteří se podíleli na potlačení varšavského povstání v roce 1944 a zabíjeli Židy, Rusy, Poláky, Němce, Ukrajince, kohokoli. Novotný reagoval výzvou, aby jeho oponent už nikdy nehovořil o tom, že vlasovci stříleli Poláky. 

„Vy jste postříleli v Katyni 12 tisíc Poláků, vy ubožáci, co pakt Ribbentrop-Molotov, co si to vůbec dovolujete mluvit o střílení Poláků?“  zdůraznil Novotný. Připomněl tak smlouvu o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem z roku 1939, při níž si obě mocnosti de facto rozdělily Polsko, a masakr polských válečných a civilních zajatců z roku 1940, který měla na svědomí sovětská tajná policie NKVD a ke kterému se Moskva oficiálně přihlásila až v dubnu 1990.

Novotný v přímém videovstupu prohlásil, že ruský názor nepovažuje za důležitý a že pomník má být věnován památce těch vojáků, kteří padli na konci druhé světové války při osvobozování Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dohodu o pražské koalici chce Hlaváček v listopadu

Dohoda o koalici v hlavním městě by měla být hotová v listopadu, řekl v Nedělní debatě v České televizi pražský lídr hnutí STAN Petr Hlaváček. Jednání chce zahájit schůzkou s lídrem SPOLU pro Prahu Tomášem Portlíkem (ODS) v pondělí, poté se sejde i se zástupci Prahy sobě a Pirátů. Portlík v neděli řekl, že STAN má jako vítěz voleb v metropoli právo mít primátora. V tomto volebním období chce Hlaváček zdražit časové kupony na MHD i parkování.
11:04Aktualizovánopřed 39 mminutami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
před 1 hhodinou

Antiprogram ve volbách nefungoval, míní Urbanová. Jen značka ANO nestačí, uznal Nacher

Výsledky komunálních voleb bere hnutí STAN s pokorou, řekla v Nedělní debatě místopředsedkyně sněmovny Barbora Urbanová. Cílem je podle ní do budoucna předběhnout v preferencích hnutí ANO. Jeho poslanec Patrik Nacher je s výsledky spokojený, až na některá velká města. Podle něj se v nich ukázalo, že nestačí jen značka hnutí ANO, ale je třeba taky nabídnout zkušené politiky. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Žďársku se o Senát utkají Šmarda (za Volt) s Klementem (KDU-ČSL), který postoupil o pouhý hlas

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Žďár nad Sázavou postoupil bývalý předseda SOCDEM Michal Šmarda (za Volt) a dosavadní senátor Josef Klement (KDU-ČSL), který postoupil o jediný hlas. Šmarda získal 27,6 procenta hlasů, Klement 25,62 procenta, stejně jako Radek Černý (ODS). Klement nicméně získal 11 373 hlasů a Černý 11 372. Voleb se zúčastnilo 50,14 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Havířově a Frýdku-Místku už domluvili vládnoucí koalice

V Havířově na Karvinsku, který je druhým největším moravskoslezským městem, vznikne koalice ANO, Společně pro Havířov a Hnutí pro Havířov. Frýdek-Místek povede koalice Naše Město F-M a Společně pro Frýdek-Místek. Jednání různých koalic o tom, kdo bude vládnout, se rozběhla i na dalších místech.
12:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve druhém kole se v senátním obvodu Česká Lípa střetnou Volfová (ANO) a Půta (SLK)

Jiří Vosecký (nezávislý) neobhájil pro třetí volební období svůj mandát v senátním obvodu Česká Lípa, který zahrnuje Českolipsko a část Liberecka a Mělnicka. O senátorské křeslo se tak utká poslankyně a dřívější starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO) a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Volfová získala 35,05 procenta hlasů, Půta 32,66 procenta. Voleb se zúčastnilo 38,38 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Karlových Varech opět vyhrálo ANO, počet mandátů mu ale klesl

Komunální volby v Karlových Varech opět vyhrálo hnutí ANO. Získalo deset mandátů v zastupitelstvu, které má 35 členů, v minulých volbách získalo čtrnáct mandátů. Druhé skončilo uskupení Vary+ s devíti mandáty. Třetí Karlovaráci budou mít šest zastupitelů. Voleb se zúčastnilo 35,29 procenta voličů, což je méně než při minulých komunálních volbách.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Lidé v místních referendech většinou odmítli větrné elektrárny, spalovny i těžbu

V místních referendech, která se v pátek a v sobotu konala společně s komunálními a někde i se senátními volbami, lidé až na výjimky odmítli výstavbu větrných elektráren v katastrech svých obcí. Nesouhlasili ani s těžbou surovin nebo stavbou či rozšířením spaloven. V Česku se konala referenda ve zhruba čtyřech desítkách obcí či městských částí, přičemž dvacítka se týkala stavby větrných turbín.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.