Ruský prezident Vladimir Putin požádal parlament o vypracování zákona, který zakáže veřejně srovnávat roli někdejšího Sovětského svazu za druhé světové války s nacistickým Německem. S odvoláním na sdělení Kremlu o tom v pondělí informovala agentura RIA Novosti. Podle ní je krok reakcí na „stále častější“ podobné interpretace v některých evropských zemích. Státní duma by měla normu připravit do 1. července letošního roku.
Šéfka kulturního výboru Dumy Jelena Jampolská si loni v říjnu stěžovala, že v Rusku jsou vydávané a používané knihy, populární také mezi mládeží, ve kterých jsou skutky Rudé armády dávány naroveň počínání jednotek nacistického Německa. Navrhla tuto praxi zakázat zákonem. Prezident s tím tehdy vyjádřil souhlas.
„Musíme být samozřejmě opatrní, ale musíme to udělat. Pokud je v některých zemích stanoven trestní postih za popírání arménské genocidy, sám Bůh nám pravděpodobně nařídil zavést vhodné mechanismy na ochranu nedávné minulosti,“ uvedl Putin podle ruské redakce stanice BBC.
Putinův režim podle řady analytiků a historiků staví na vítězství v takzvané velké vlastenecké válce, což je část druhé světové války od německého útoku na SSSR v roce 1941 do 9. května 1945, část své legitimity. Historici zkoumající kriticky roli sovětských vojáků se dlouhodobě potýkají s problémy.
„Moderní kolaboranti“
Prezident již předtím opakovaně veřejně hovořil o údajných pokusech o „přepisování historie“ a překrucování pravdy o druhé světové válce. V září uspořádal otevřenou přednášku pro školáky, ve které uvedl, že lidé, kteří „souhlasí s iniciátory překrucování dějin“, lze nazvat „moderními kolaboranty“.
Loni v červnu publikoval rozsáhlý článek o druhé světové válce, v němž odpovědnost za vypuknutí konfliktu připsal evropským mocnostem. Reagoval v něm mimo jiné na usnesení Evropského parlamentu ze září 2019, podle kterého druhá světová válka začala v důsledku sovětsko-německé dohody ze srpna 1939, známé jako pakt Ribbentrop-Molotov.
Putin existenci paktu, který zahrnoval tajný dodatek o rozdělení Polska a pobaltských zemí mezi nacistické Německo a Sovětský svaz, nepopírá. Poukazuje ale na to, co mu předcházelo. „Co předtím dělaly evropské země? Přesně totéž,“ řekl v prosinci 2019 Putin s odkazem na mnichovskou dohodu ze září 1938, v níž západní mocnosti souhlasily s rozbitím Československa.
Vinu za rozpoutání druhé světové války přisoudilo Sovětskému svazu a Německu loni v září také polské ministerstvo zahraničí, připomněla agentura RIA Novosti. Podle ní se snahy přirovnávat chování vojsk Rudé armády k wehrmachtu za druhé světové války odehrávají i na Ukrajině: loni v prosinci vystoupil na toto téma na půdě OSN ukrajinský velvyslanec při této organizaci Serhij Kyslycja.
