Přesně 102 let od konce první světové války svět uctil válečné veterány. Účastníky historických, ale i nedávných konfliktů si připomnělo také Česko. Do letošních pietních akcí však výrazně zasáhla pandemie koronaviru.
Tradiční připomínkové akce, jako je například ta na pražském Vítkově, se letos uskutečnily ve větší tichosti. Dorazilo také méně pamětníků. Většina lidí tak alespoň zapalovala svíce nebo přinášela květiny.
Těmi symbolickými jsou pro den válečných veteránů už od konce první světové války vlčí máky. Červené květy tehdy pokrývaly hroby padlých na západní frontě. Připnutím symbolického květu si proto lidé připomínají hrdinství vojáků a vzdávají jim úctu.
„Znamená to symbol vojáků a lidí, kteří byli ochotni vzít kdykoliv zbraň a bojovat za svůj stát a svobodu. A v té druhé rovině je to symbol setkávání těch lidí a obrovského bojového přátelství,“ řekl náčelník Generálního štábu Armády České republiky Aleš Opata. Padlým vojákům i žijícím veteránům se přišel poklonit také ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Oba muži oceňovali vlastenectví a ideály vojáků.
K pietě se připojil také šestadevadesátiletý veterán z druhé světové války Miloslav Masopust. Ten sloužil ve Svobodově armádě jako samopalník tankového oddílu, byl zraněn u Dukly. V rámci karpatsko-dukelské operace vedené Rudou armádou dobyli první německé pozice na československém území.
Za svou odvahu získal Masopust letos vyznamenání od prezidenta. I on sám si všech válečných veteránů cení. „Vzpomínám na válečné veterány, kteří dobrovolně pokládali své životy a prolévali krev za osvobození Československa od fašistické okupace,“ řekl Miloslav Masopust.
Den válečných veteránů si už pošesté připomínali lidé také na pražském náměstí Míru. Letos se ale akce musela obejít bez doprovodného programu. Zůstaly alespoň kříže a vlčí máky. Na symbolickém hrobu nechal vzkaz i vojenský historik Eduard Stehlík. „Já jsem si uvědomil, jak velký kus cesty jsme ušli v okamžiku, kdy jsme ztratili pět našich vojáků v Afgánistánu v roce 2014. Lidé začali spontánně klást květiny k budově generálního štábu a zapalovat svíčky,“ řekl Stehlík.
Veteránů z druhé světové války rok od roku ubývá. Žije jich už jen 262. Naopak roste počet vojáků, kteří se zapojili do bojových operací po pádu komunismu. Ministerstvo obrany jich eviduje přes 15 tisíc. V zahraničních misích dosud padlo 29 lidí. Nejvíc v Afghánistánu a na Balkáně. Poslední českou obětí je psovod Tomáš Procházka, který zemřel v říjnu roku 2018. Od začátku první novodobé zahraniční mise letos uplyne 30 let. 169 vojáků se tehdy zapojilo do operace Pouštní bouře v Perském zálivu.
Den veteránů je spíše americký termín. Ve Spojeném království si lidé oběti válek připomínají na Den vzpomínek (Remembrance Day). Datum 11. listopadu bylo přitom vybráno symbolicky, neboť toho dne roku 1918 ve vlakovém voze v Le Francport v 11 hodin u severofrancouzského města Compiègne podepsali příměří Spojenci s Německem. Tím skončily na západní frontě boje první světové války.
