Lotyšsko se obává ruské agrese. Země hodlá zavést brannou povinnost pro muže nad 18 let, pokračuje také odstraňování ruštiny z veřejného prostoru. Z měst mizí památníky Rudé armády. Nelíbí se to ruské menšině, která se poprvé po začátku války na Ukrajině začíná ozývat.
Lotyšsko se zbavuje reliktů sovětské minulosti. Ruská menšina protestuje
3 minuty
Události: Ruská menšina v Lotyšsku
Jeden z politických vůdců ruské menšiny v Lotyšsku a potomek sovětského vojáka Miroslav Mitrofanov chtěl zabránit demolici památníku vítězství nad fašismem v centru Rigy. Nepodařilo se mu to. Stejně jako 130 dalších památníků sovětské armády byl odstraněn. „Je to boj proti naší společné historii a společné paměti,“ říká Mitrofanov, který je radním Rigy a místopředsedou Ruské lotyšské unie.
Vedení města tvrdí, že po začátku války na Ukrajině symbolizoval památník spíše ruský útlak. „Měl nás jen rozdělovat,“ tvrdí starosta Martins Stakis.
Podle Mitrofanova se půlmilionová ruskojazyčná menšina v zemi za poslední rok dostává pod čím dál větší tlak. Zhruba 240 tisíc jejích příslušníků stále nemá právo volit. Lotyšsko jim od devadesátých let nepřiznává status občanů, zejména proto, že se nenaučili úřední jazyk.
„Sociologické průzkumy ukazují, že většina zdejších rusky mluvících lidí cítí loajalitu k Lotyšsku,“ oponuje Mitrofanov.
Rusové do země ve velkém přicházeli po roce 1940, kdy Lotyšsko ovládl Sovětský svaz a začaly deportace původních obyvatel na Sibiř.
Naučte se lotyšsky, pokud chcete zůstat, vzkazuje starosta Rigy
Podle starosty Rigy, metropole, ve které až polovina obyvatel hovoří rusky, je o kurzy lotyštiny nebývalý zájem. „Od tohoto roku budou všechny školky vyučovat pouze v lotyštině. Do tří let bude náš vzdělávací systém používat jen lotyštinu. Odteď budete muset umět lotyšsky, pokud zde budete chtít žít,“ vzkazuje rusky mluvícím obyvatelům Stakis.
Loni Riga přijala zákon, podle kterého má být od roku 2025 lotyština jediným vyučovaným rodným jazykem na školách a v mateřských školkách.
Miroslav Mitrofanov kritizuje postup lotyšských úřadů vůči ruské menšině
Experti OSN varovali, že norma je pro ruskou menšinu v zemi diskriminační. Vláda kritiku odmítla, krok označila za další milník derusifikace společnosti. „Zdejší ruské komunitě učinili návrh: 'Buď budete asimilováni, nebo odejdete ze země.' Buď, a nebo. Žádný kompromis,“ zlobí se Mitrofanov.
Kabinet vzešlý z prosincových voleb argumentuje čísly – za posledních dvacet let se počet lidí se statutem „neobčana“ snížil na polovinu. Své kroky vláda obhajuje s tím, že nechce, aby Vladimir Putin v zemi zopakoval ukrajinský scénář.
