Miloš Vystrčil strana 2 z 5

Senátoři odmítli ratifikaci Istanbulské úmluvy. Dokument Rady Evropy proti násilí na ženách a domácímu násilí tak Česko do svého právního řádu nepřijalo ani osm let poté, co jej podepsalo. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to označil za zklamání. Členka ústavně-právního výboru horní komory Daniela Kovářová (nestr.) prohlásila, že senátoři hlasující pro ratifikaci úmluvy se nechali „nalákat na vějičku názvu“. Podle ní v dokumentu nejde pouze o násilí na ženách.

Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Do debaty se přihlásily dvě desítky zastánců i odpůrců. Horní komora nicméně schválila nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Senát již mimo jiné schválil zvýšení důchodů disidentů z dob komunismu na průměrnou výši. Na tu disidenti nedosáhli například kvůli věznění.

Památku Jana Palacha, který se před 55 lety upálil na pražském Václavském náměstí, si v úterý lidé připomněli na několika místech v Česku. Patří mezi ně nádvoří pražského Karolina, kde byla v roce 1969 vystavena Palachova rakev, i studentův památník na Václavském náměstí. Svíčky lidé zapalovali i na Olšanských hřbitovech, kde je Palachův hrob. V Děčíně byl u příležitosti úterního výročí odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Palachovo poselství stále aktuální. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se jeho čin zasloužil o přeměnu totalitní společnosti ve společnost demokratickou a svobodnou.

Česká vláda vyčlenila pět milionů korun na humanitární pomoc pro palestinské civilisty prostřednictvím Světového potravinového programu a pět milionů pro izraelské zdravotnické organizace, uvedl český prezident Petr Pavel, který v pondělí dopoledne přiletěl do Tel Avivu. V Izraeli jednal se svým protějškem Jicchakem Herzogem, s premiérem Benjaminem Netanjahuem, předsedou Knesetu Amirem Ohanou a členem válečného kabinetu Bennym Gancem.

Čínské ministerstvo zahraničí v neděli obvinilo americkou diplomacii, že Tchaj-wanu vysílá špatné signály, když ministr zahraničí Antony Blinken pogratuloval tchajwanskému viceprezidentovi Williamu Lajovi k sobotnímu volebnímu vítězství v prezidentských volbách. Americká prohlášení podle Číny podporují tchajwanské separatisty. Podobnou kritiku vyjádřila i čínská velvyslanectví v řadě dalších zemí, jejichž reprezentace vzkázaly na Tchaj-wan své gratulace.

Sobotní prezidentské volby na Tchaj-wanu vyhrál vládní kandidát a současný viceprezident William Laj, vyplývá z výsledků po sečtení více než 90 procent okrsků. Druhý v pořadí, kandidát opozice Chou Jou-i, který prosazuje zlepšení vztahů s Pekingem, uznal porážku. Tchajwanci volili i nový parlament.

Zástupci vládních stran na novoročním projevu prezidenta republiky Petra Pavla oceňují vyváženost a povzbuzující vyznění. Z opozice zaznívají hlasy, že Pavel zvolil témata, která současnému kabinetu nahrávají.

Česká republika uctívá památku obětí čtvrteční tragické střelby v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vláda vyhlásila na 23. prosinec státní smutek – vlajky na úřadech a institucích byly staženy na půl žerdi a doplnily je černé prapory, v poledne se rozezněly kostelní zvony. Lidé se setkávali na pietních akcích i bohoslužbách, minutou ticha vzdali úctu zemřelým a soustrast pozůstalým. Některá města zrušila nebo upravila adventní akce a zpřísnila bezpečnostní opatření.

Čeští politici vyjadřují soustrast pozůstalým po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, při které zemřelo čtrnáct lidí. V reakcích na sociálních sítích hovoří o tragédii a strašlivé události. Oceňují také práci Integrovaného záchranného systému (IZS) a jeho rychlou reakci. Podporu vyjadřují Univerzitě Karlově i další vysoké školy. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chystá jednání o případných bezpečnostních opatřeních.

„Politici z koalice a politici z opozice postupně ztrácí schopnost spolu mluvit. Trvání na svých názorech a neochota hledat kompromisní řešení či vzájemně osočování a neslušné chování jsou častější," posteskl si předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve svém adventním projevu. Podle něj je trend eskalace politiky velmi nebezpečný, a je proto potřeba respektovat názory druhých a být smířlivý. Varoval rovněž před oslabováním demokracie kvůli podléhání populistům.

Senát v úvodním dnu své poslední letošní schůze schválil dvě nominace na ústavní soudce. Stanou se jimi Zdeněk Kühn a Lucie Dolanská Bányaiová. Dopoledne je přišel podpořit prezident Petr Pavel, který je navrhl – a nadále platí, že s většinou svých nominací zatím v Senátu uspěl. Hlasování výborů, které předcházelo projednání jeho návrhů na plénu, přitom nebylo jednoznačné, Dolanská Bányaiová nezískala podporu ústavně-právního výboru. Jeho stanovisko však není pro plénum závazné.

V dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česko by mělo mít velvyslance v Rusku, oznámil po jednání s nejvyššími ústavními činiteli prezident Petr Pavel. Jako první se podle něj nejspíš bude řešit post zástupce velvyslance. Na Pražském hradě se setkal s premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedy obou komor parlamentu – šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Společného jednání o zahraniční politice se účastnil také ministr za příslušný resort Jan Lipavský (Piráti).

Česko může podpořit Izrael na mezinárodní úrovni, zejména v Evropské unii, řekl v Interview ČT24 předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podpora židovského státu byla také jedním z účelů návštěvy této země, na kterou se vydal s předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Zároveň měli možnost na vlastní oči vidět následky útoku teroristického hnutí Hamás.

Stát zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v Česku. Státní rozpočet by tím mohl podle předpokladů vlády získat asi dvě miliardy korun ročně. Umožní to nový zákon o dorovnávací dani, který ve čtvrtek schválil Senát. Norma, která vychází z unijní směrnice, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Ještě ji dostane k podpisu prezident. Senát ze zabýval i dalšími zákony.

Ve čtvrtek Česká republika hostí předsedu slovenského parlamentu Petera Pellegriniho a slovenského ministra obrany Roberta Kaliňáka. Pellegrini po jednání s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) pozval vedení české horní parlamentní komory na společné zasedání do Bratislavy. Někdejší slovenský premiér se v Praze setkal i s předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) a prezidentem Petrem Pavlem.

Šéf NATO Jens Stoltenberg ocenil, že se Ukrajině podařilo vytlačit ruské námořnictvo z části Černého moře a obnovit trasy pro vývoz obilí. Navzdory tomu, že Moskva v létě od obilné dohody odstoupila, koridorem Ukrajinci za poslední dva měsíce přepravili na sedm set tisíc tun zrna. Hlavní exportní cestou ale zůstává rumunská Konstanca. Za deset měsíců už prošlo přístavem u delty Dunaje skoro třicet milionů tun obilí, což je o pět milionů víc než za celý loňský rok.

Svět se musí sjednotit, odsoudit zločiny minulosti a zastavit zločiny současnosti, zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k uctění památky obětí uměle vyvolaného hladomoru, během kterého zemřelo za sovětské vlády ve třicátých letech minulého století na Ukrajině několik milionů lidí. V současnosti země čelí už téměř deset let ruské agresi, z toho 640. dnem plnohodnotné pozemní invazi. V noci na sobotu ji zasáhl podle tamních úřadů dosud největší ruský dronový úder, který směřoval zejména na Kyjev. Památku obětí hladomoru uctili v Kyjevě také předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Rusko provedlo v noci a v sobotu ráno rozsáhlý dronový útok na Ukrajinu, jehož hlavním cílem byl Kyjev. Podle městských úřadů, které hlásí několik zraněných, šlo o největší dronový útok na metropoli od začátku plnohodnotné ruské invaze loni v únoru. Také ukrajinské vzdušné síly uvádějí, že množství Ruskem vyslaných bezpilotních prostředků Šáhed bylo rekordní. Rusko útočilo v den, kdy si Ukrajina připomíná oběti hladomoru uměle vyvolaného sovětským režimem. Do města při této příležitosti přijeli předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Slovenský premiér Robert Fico navštívil na své první zahraniční cestě po návratu do funkce Prahu. Setkal se se čtveřicí nejvyšších ústavních činitelů – dopoledne jednal s předsedy parlamentních komor, odpoledne navštívil českého premiéra Petra Fialu (ODS), a potom i prezidenta Petra Pavla. Opakovaně hovořil o pozici nové slovenské vlády k rusko-ukrajinské válce, s Fialou jednal také o pokračování bilaterální spolupráce obou zemí nebo migraci.

Ústavní soud 10. ledna veřejně projedná návrh 71 poslanců ANO na zrušení vládní novely, která snížila červnovou valorizaci penzí. Bude to první veřejné jednání pléna pod novým předsedou Josefem Baxou. Jako svědky si soud předvolal ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL), vyžádal si také stanoviska expertů.

Národní třída v Praze byla tradičním srdcem vzpomínek na 17. listopad. K pomníku událostí z roku 1989 přicházeli celý den desetitisíce lidí i vrcholní politici. Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro ČT zdůraznil, že demokracii je třeba chránit. Podobně se na sociální síti vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). Šéf opozičního ANO Andrej Babiš využil výročí ke kritice kabinetu, mluvil o privatizaci demokracie.  Vzpomínky a pietní setkání na roky 1939 a 1989 se ale uskutečnily i na mnoha jiných místech v celé zemi. V deset večer skončil Koncert pro budoucnost na pražském Václavském náměstí, na němž zněla hudba, ale i projevy Ivana Gabala či Tomáše Halíka.

Téměř po roce spolu usedli u jednoho stolu lídři dvou největších světových ekonomik. Americký prezident Joe Biden uvedl, že doufá, že schůzka s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem přinese obnovení „normální“ komunikace mezi oběma stranami. Na úvod setkání Biden řekl, že soupeření USA a Číny nesmí přerůst v konflikt, dosavadní jednání označil za upřímná. Si poznamenal, že se světová ekonomika vzpamatovává pomalu, zatěžuje ji podle něj protekcionismus.

Rozběhla se diskuze, zda a jaký by měl Karel Schwarzenberg mít státní pohřeb. Jak ČT v pondělí v podvečer napsal premiér Petr Fiala (ODS), jednání s rodinou někdejšího ministra zahraničí už začala. Schwarzenberg zemřel v neděli ve vídeňské nemocnici ve věku 85 let. Do rakouské metropole byl převezen na přání svých dětí minulý týden.

Ministerstvo zahraničí v pondělí odpoledne vystavilo kondolenční knihu k úmrtí bývalého ministra Karla Schwarzenberga, k dispozici bude ještě v úterý a ve středu. Připojit svůj podpis přislo asi čtyřicet lidí, mezi nimi i papežský nuncius a řada velvyslanců. Od pondělního odpoledne je kondolenční kniha přístupná také v Poslanecké sněmovně. Schwarzenberga, který zemřel o víkendu ve věku 85 let, vzpomenou i jihočeské Čimelice, kde prožil dětství.