Český prezident Petr Pavel a belgický král Filip zakončili oslavy 80. výročí osvobození Plzně americkou armádou od nacistické okupace. Podle Pavla vedla druhá světová válka k prozření, že agresorovi se nesmí ustupovat, což je podle něj aktuální i dnes. V projevu zdůraznil také roli belgické armády při osvobozování nejen Plzně, ale také Stříbra, Tachova nebo Holštýna. Belgický král zdůraznil nutnost, aby Evropa a Amerika i po osmdesáti letech míru stále stály při sobě při obraně svobody a demokracie.
Hlavní vzpomínkový akt zahájil přelet letounů Vzdušných sil české armády, prezident Pavel a král Filip poté zhlédli krátkou přehlídku zástupců české, belgické a americké armády a přivítali se s hosty, mimo jiné s veterány druhé světové války Miloslavem Masopustem a Harrym Humasonem z USA. Oba státníci poté u památníku Díky, Ameriko položili věnce. Pavel položil věnec s květinami v barvách české trikolóry, na věnci belgického krále převažovaly žluté a rudé květy a stuha v národních barvách Belgie.
Pavel v projevu připomněl katastrofu druhé světové války, která následně vedla k rozdělení Evropy. Zdůraznil, že appeasement, tedy ustupování agresorovi, se nevyplácí, což je aktuální i dnes v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Opět si uvědomujeme, jak je důležité stát při sobě, mít spojence a neustupovat zlu,“ řekl. Druhou světovou válku je podle něj nutné si připomínat nejen jako historický fakt, ale také jako důvod k zamyšlení, že mír a svoboda nejsou automatické a je potřeba se o ně starat.
Na závěr poděkoval Spojeným státům, Belgii i všem, kteří se podíleli na osvobozování Československa. Součástí jednotek 3. americké armády, která Plzeň osvobodila, byl také belgický 17. střelecký prapor. Skládal se z dobrovolníků, kteří byli v letech okupace většinou příslušníky belgického protinacistického odboje.
Vojáci otevřeli cestu svobodné Evropě
Belgický král, který při příležitosti připomínky konce války navštívil Česko poprvé po čtvrtstoletí, na úvod poděkoval lidem za hojnou účast na oslavách. Podle něj to ukazuje, že nezapomněli na oběti, které osvoboditelé přinesli, když vydláždili cestu svobodné Evropě. V úvodu projevu také připomněl roli Belgie v závěru druhé světové války, kdy belgické jednotky zlikvidovaly například koncentrační tábor Holýšov, odkud osvobodili sedm set žen. „V tento den patří mé myšlenky také mladým Čechům z 11. pěšího praporu, kteří statečně bojovali za osvobození Belgie,“ vzpomněl Filip také české osvoboditele.
„Tito vojáci vydláždili cestu svobodné Evropě. Evropě míru, demokracie a lidských práv. Na základech, které se jim podařilo vybudovat, jsme mohli vystavět pevné instituce, jako je Organizace spojených národů, Rada Evropy a Evropská unie,“ uvedl. Tyto výdobytky jsou nyní podle něj napadány a zamítány ve jménu hesla „pravdu má ten, kdo má moc“, ve jménu rychlých zisků a územních ambicí. „Musíme stát v jednotě. Zatímco slavíme osmdesát let míru, posiluje Evropa svoji obranu jako nikdy předtím a pevně podporuje své sousedy v nesnázích, jmenovitě Ukrajinu,“ uvedl v závěru proslovu.
Americký generál Dagvin Andreson ve svém projevu proneseném v češtině vyjádřil vděčnost všem válečným veteránům, kteří se podíleli na osvobozování Československa. Podle něj svoboda není dar, ale odpovědnost a je třeba ji bránit v každé generaci. Se zdravicí vystoupil také válečný veterán Miloslav Masopust či vnuk generála Pattona George Patton Waters. „Můj dědeček si hluboce vážil obyvatel tohoto regionu. Vnímal vaši sílu, vaše odhodlání. Byl by poctěn tím, že v tomto duchu pokračujete,“ řekl Patton Watters. „Děkujeme, že světu připomínáte, jak vypadá skutečná odvaha,“ dodal.
Po zhruba devadesátiminutové akci se prezident a král v doprovodu primátora Romana Zarzyckého (ANO) přesunuli na centrální náměstí, kde před radnicí odhalili novou pamětní desku na počest belgického praporu, kterou městu věnovalo belgické velvyslanectví. V budově radnice se pak pozdravili s rodinami veteránů.
Oslav se účastnili i další političtí představitelé včetně předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), ministryně obrany Jany Černochové (ODS) či ministra kultury Martina Baxy (ODS).
Hlavní vzpomínkový akt u památníku Díky, Ameriko letošní pětidenní Slavnosti svobody uzavřel. Od 2. května a o víkendu je navštívily desetitisíce lidí. Nabídly kulturní program, pietní a vzpomínkové akty, vojenské historické kempy a v neděli velkou přehlídku více než čtyř set kusů vojenské historické techniky Convoy of Liberty (Konvoj svobody).
