Prezident navrhl Senátu na ústavního soudce Pavla Simona

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavního soudce Pavla Simona, soudce a předsedu senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Pavel je přesvědčen, že Simon splňuje odborné i morální požadavky kladené na soudce Ústavního soudu (ÚS). Senát má na posouzení nominace 60 dnů.

Přínosem pro ÚS bude Simon podle prezidenta mimo jiné svojí rozvahou, soudcovskou zdrženlivostí, bohatými zkušenostmi z různých stupňů soudní soustavy ČR i ze zahraničí, ale také užitečnou specializací v oblasti odpovědnosti za škodu způsobenou veřejnou mocí a v evropském mezinárodním právu soukromém.

Pavel už jmenoval ústavními soudci pět svých nominantů: soudce Josefa Baxu, Danielu Zemanovou a Veroniku Křesťanovou, profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a ústavního právníka Jana Wintra.

Nominace se v srpnu vzdal místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr kvůli mediálnímu tlaku ohledně předlistopadového působení v justici. Ústavních soudců je tak nyní 14 z předpokládaných 15.

Specializuje se za odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu

Simon absolvoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, část pregraduálního studia strávil v Británii. Od roku 2001 byl soudcem plzeňského krajského soudu, poté působil jako předseda senátu Okresního soudu v Chebu.

Od roku 2012 je pak soudcem Nejvyššího soudu, o rok později se stal předsedou senátu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Současně je Simon soudcem zvláštního senátu zřízeného podle zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů.

Od roku 2011 je vládou pravidelně zařazován na seznam soudců Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ad hoc. Byl také jedním z trojice soudců, které vláda v červenci 2021 nominovala na místo soudce ESLP. Parlamentní shromáždění Rady Evropy ale z nominovaných vybralo Kateřinu Šimáčkovou.

Simon se věnuje i pedagogické činnosti, je lektorem pro oblast evropského civilního procesu. Přednáší na Akademii evropského práva v německém Trevíru či na Justiční akademii ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 10 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

Evropský pohled