Pavel jmenoval Veroniku Křesťanovou ústavní soudkyní

Nahrávám video

Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval ústavní soudkyní místopředsedkyni pražského městského soudu Veroniku Křesťanovou. Odbornice na právo duševního vlastnictví doplní počet soudců Ústavního soudu na čtrnáct, v týmu bude třetí ženou. Křesťanová při odchodu z ceremoniálu řekla, že jako ústavní soudkyně by chtěla být odvážná a zároveň zdrženlivá, rychlá, ale ne zbrklá. Ráda by pokračovala i v akademickém působení.

„Jsem opravdu rád, že dnes mohu do sestavy Ústavního soudu jmenovat další ženu,“ prohlásil prezident. Ocenil zejména široký právní záběr Křesťanové – od advokacie přes soudy po vzdělávání nových právníků. Křesťanová bude také podle Pavla odvážná tam, kde bude potřeba.

„Ani nemůžu říct, že je to vysněné, protože se mi o tom ani nezdálo,“ odpověděla Křesťanová na dotaz ČTK, zda ji při rozhodnutí přejít po letech strávených v advokacii k soudnictví napadlo, že se jednou dostane až k Ústavnímu soudu. Na ústavní soudkyni navrhl Křesťanovou prezidentovi její domovský Městský soud v Praze. Podle ní se tam zájemci o tuto funkci sami nehlásili. „Vybrala mě paní předsedkyně s vedením soudu a se souhlasem soudcovské rady, což je pro mě opravdu obrovská čest. I právě proto, že pocházím z advokacie, že nejsem od kolébky soudkyně,“ popsala.

Senát Křesťanovou schválil do funkce teprve minulý týden a už ve středu ji čeká první zasedání pléna Ústavního soudu. Nový předseda soudu Josef Baxa, který se jejího jmenování účastnil, jí rovnou na Hradě předal některé materiály. „Čeká je tam práce, hned od zítřka dostanou spisy a tak dále, takže nuda v Brně to úplně nebude,“ konstatoval v úterý na adresu nových soudců.

Křesťanová je držitelkou ocenění Právník roku v oboru duševního vlastnictví. Specializuje se i na mediální právo či právo ochrany osobnosti. U pražského městského soudu působí od roku 2010. Byla členkou expertní komise pro tvorbu nového autorského zákona. Působila i jako rozhodce u rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře. Přednáší mimo jiné na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

„Nedovedu si to představit, že bych neučila,“ reagovala Křesťanová na otázku, zda by ráda zůstala v kontaktu s akademickou sférou. Podle Baxy to lze s prací ústavního soudu skloubit. „Samozřejmě to lze stíhat, ale každý soudce si musí uvědomit, co je podstatné. Role ústavního soudce se musí plnit na sto procent,“ zdůraznil. „Má-li ještě další kapacitu, tak je to pochopitelně velmi cenné – výchova nových právníků, nebo vůbec to veřejné vystupování, akademické psaní. To všechno jsou důležité věci, dělají to soudci po celém světě,“ dodal.

Fremra zatím Pavel nejmenuje

Jmenování se měl původně dočkat i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Prezident ale v pondělí oznámil, že chce nejprve prostudovat a konzultovat s odborníky nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Baxa nepokládá za problém, že ústavních soudců je momentálně čtrnáct namísto patnácti. „Není to samozřejmě kompletní sestava, ale takových situací už Ústavní soud zažil. Zažil mnohem horší. Takže já věřím tomu, že – tak, jak sleduju pana prezidenta, jakou péči věnuje Ústavnímu soudu – dříve nebo později nás prostě bude patnáct,“ řekl.

Doplnil, že na prezidenta v tomto ohledu rozhodně nebude zkoušet nijak tlačit, protože to není rolí předsedy Ústavního soudu. „Nechme to na panu prezidentovi, on ví, co dělá. A myslím si, že bude postupovat i nadále podle Ústavy a že se nenechá vykolejit. Ale nechci to nějak věcně komentovat. On řekl své důvody a teď musíme počkat na jeho další rozhodnutí, ať už bude jakékoliv,“ doplnil k otázce jmenování Fremra.

„Omlouvám se, k této kauze se v budoucnu určitě vyjádřím, prozatím ale ne,“ odpověděl Robert Fremr na dotaz ČT.

„To prostě bylo na denním pořádku, kdo měl tuto agendu, no tak prostě teda musel odsuzovat ty případy, které přistály, ale já si myslím, že je to taková trošičku bouře ve sklenici vody,“ řekla Eliška Wagnerová, bývalá ústavní soudkyně a členka prezidentova konzultačního panelu.

ČT oslovila všechny senátory s dotazem, jestli by poté, co vyšly najevo nové informace o Robertu Fremrovi, byli pro schválení jeho nominace. Čtyřicet jich přímo řeklo, že by dnes hlasovali proti. Před necelým týdnem Fremr dostal 36 hlasů z šedesáti sedmi.

Noví ústavní soudci

Ústavní soud nyní prochází personální proměnou kvůli končícím mandátům některých soudců. Z Pavlových nominantů již brněnskou instituci posílili ústavní právník Jan Wintr, soudci Josef Baxa a Daniela Zemanová a profesorka občanského práva Kateřina Ronovská. Baxa je od úterka novým předsedou soudu a Ronovská místopředsedkyní. V listopadu vyprší funkční období ještě Radovanu Suchánkovi, příští rok dalším třem soudcům. O to, aby další posila soudu vzešla přímo z řad advokátů, usiluje Česká advokátní komora.

„Všechny barvy duhy patří na Ústavní soud a těch advokátů tam příliš není. Takže se to pochopitelně nabízí. Ale víte, někdy se říká, že tam je moc soudců, jindy se říká, že tam je moc profesorů,“ komentoval to Baxa s tím, že nejlépe by bylo „zdrženlivě od každého trochu“. Pestrost vidí právě i přímo v Křesťanové. „Má za sebou skvělou profesní dráhu, kde je akademie, kde je advokacie, kde je justice. A tak si myslím, že když to takhle bude pokračovat, že se nemusíme tak hrdlit o to, z které instituce zrovna momentálně ten ústavní soudce přichází,“ doplnil.

Také podle ústavního právníka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha Pavel klade důraz na profesní, věkovou i genderovou pestrost.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Incident v Polsku je pokračováním ruských hrozeb, shodli se hosté Nedělní debaty

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a situaci probral. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana. Hosté se v diskusi věnovali také dalším tématům, mimo jiné oslavám 17. listopadu či demonstraci na Letné.
11:31Aktualizovánopřed 42 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 1 hhodinou

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 1 hhodinou

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
10:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 7 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 8 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.