Referendum strana 3 z 5

Krajský soud ve čtvrtek vydal předběžné opatření, podle kterého se nebude v Kladně v sobotu 15. dubna konat opakované referendum o zákazu hazardu. Informovala o tom kladenská opoziční zastupitelka Anna Gamanová (STAN). Část opozice podala k soudu podnět, protože navrhovala termín referenda při parlamentních volbách v roce 2025, což by mělo zvýšit šanci na jeho platnost a závaznost. „Zatím není jasné, zda termín referenda určí soud, nebo uloží městu, aby jej nově vypsalo,“ uvedla Gamanová. Další postup bude záležet i na stanovisku soudu.

Obyvatelé Dolní Řasnice i Krásného Lesa na Liberecku v sobotu v referendech hlasovali pro výstavbu větrných elektráren. Potvrdili tak dřívější anketu. Pokud by referendum dopadlo opačně, musely by obce firmě W.E.B. Větrná energie, která stavbu plánuje, platit za zmařenou investici a porušení smlouvy. Obě referenda jsou platná a závazná pro zastupitele.

V Berlíně v referendu neuspěla iniciativa, která žádala, aby byla německá metropole klimaticky neutrální už do roku 2030. Volební komise po sečtení hlasů oznámila, že se nepodaří splnit jednu z podmínek pro schválení, podle které se musí vyslovit pro nejméně čtvrtina oprávněných berlínských voličů, tedy asi 610 tisíc lidí. Informovala o tom agentura DPA.

Kladeňané budou znovu hlasovat v referendu o hazardu 15. dubna, rozhodli v pondělí zastupitelé. Soud nedávno prohlásil lednové referendum za neplatné kvůli možnému ovlivnění jeho výsledku nevyváženým informováním města. Část opozice, která podnět k soudu podala, navrhovala nový termín během parlamentních voleb 2025.

Referendum, ve kterém obyvatelé Opatovic nad Labem odmítli stavbu nové průmyslové haly, může přijít obec velmi draho. Developerská společnost, která halu chtěla postavit, od svého záměru ustoupit nehodlá, navíc pro něj získala územní rozhodnutí. Zastupitelé Opatovic se nyní obávají toho, že budou muset developerovi zaplatit náhradu škody, jde až o 158 milionů korun. Referendum proběhlo souběžně s prezidentskými volbami.

Ve Francii pokračují stávky kvůli důchodové reformě. Do ulic vyšly stovky tisíc lidí – akce ochromily dopravu a v řadě škol se neučilo. Odbory se demonstracemi snaží tlačit na vládu, aby kontroverzní novelu posunující věkovou hranici odchodu do penze stáhla.

Krajský soud v Praze ve čtvrtek rozhodl o tom, že referendum o hazardu v Kladně, které se konalo při lednových prezidentských volbách, bylo neplatné. Žalobu podala Iniciativa Kladno bez hazardu, jejíž členové jsou i kladenští opoziční zastupitelé. Na Twitteru to uvedla senátorka Adéla Šípová (Piráti), potvrdil to i mluvčí kladenské radnice Vít Heral. Referendum sice není platné, ale jeho případné opětovné vypsání soud nenařídil. Město se podle Herala sice s rozhodnutím soudu zcela neztotožňuje, ale respektuje ho.

Iniciativa Kladno bez hazardu podala žalobu ke Krajskému soudu v Praze kvůli neplatnému referendu o zákazu hazardu v Kladně. Město údajná porušení zákona odmítá. Výdej lístků pro referendum, které se konalo zároveň s prvním kolem prezidentských voleb, nebyl podle iniciativy automatický. Návrh na vyslovení neplatnosti pro údajnou neregulérnost průběhu referenda by měl být v tuto chvíli podán, uvedla opoziční zastupitelka a členka iniciativy Anna Gamanová (STAN). Mluvčí radnice Vít Heral řekl, že příprava i průběh místního referenda byly zcela v souladu se zákonem, což podle něj potvrdila i příslušná komise.

Sobotní slovenské referendum o ústavních změnách pro předčasné parlamentní volby je kvůli nízké volební účasti neplatné. Zúčastnilo se ho 27,25 procenta voličů. Výsledky sčítání hlasů potvrdila státní volební komise, řekl její předseda Ladislav Orosz. Podmínkou pro platnost hlasování bylo, aby se ho zúčastnila více než polovina oprávněných voličů.

Na Slovensku v deset večer skončilo referendum o doplnění ústavy tak, aby se předčasné parlamentní volby nově mohly konat na základě rozhodnutí parlamentu nebo plebiscitu. Z řady volebních místností byla přes den hlášena výrazně nižší než nadpoloviční účast. Podmínkou platnosti referenda přitom je, aby se ho zúčastnila více než polovina oprávněných voličů.

Referendem o hazardu v Kladně, které se konalo zároveň s prvním kolem prezidentské volby, se bude zabývat soud. Iniciativa Kladno bez hazardu k němu podá návrh na vyslovení neplatnosti referenda. ČT to potvrdila zástupkyně iniciativy a senátorka Adéla Šípová (za Piráty). Podle ní nebyl některým voličům automaticky vydán hlasovací lístek, někde zase údajně chybělo dostatečné označení o konání referenda. Podle města proběhlo hlasování v souladu se zákonem.

Souběžně s prezidentskými volbami proběhlo i hlasování v jedenácti obecních referendech. V pražských Řeporyjích se například více než 50 procent občanů vyslovilo, aby městská část podnikla sérii kroků proti výstavbě bytových domů v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí. V Horních Řasnicích u Frýdlantu na Liberecku obyvatelé s těsnou většinou odmítli výstavbu devíti větrných elektráren. Referendum o nahrazení Vřídelní kolonády v Karlových Varech za repliku litinové kolonády naopak platné není z důvodu nízké účasti, což se stalo také v Kladně, kde lidé neodhlasovali zákaz hazardu.

V Česku v sobotu pokračuje první kolo prezidentských voleb, lidé mohou odevzdat svůj hlas do 14:00. V pátek volby někde provázela vyšší účast než před pěti lety, v některých okrscích se pohybovala kolem padesáti procent. V sobotu dopoledne se pohybovala nejčastěji mezi padesáti a pětapadesáti procenty, v některých okrscích odevzdalo svůj hlas i přes šedesát procent voličů.

Česko má za sebou úvodní den prvního kola prezidentských voleb. Voliči budou moci odevzdat hlas ještě v sobotu od 8 do 14 hodin. Během prvního dne voleb hlasovali všichni z osmice kandidátů, úřadující prezident Miloš Zeman, premiér Petr Fiala (ODS) či předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) i šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Volby v pátek někde provázela vyšší volební účast než před pěti lety, v některých okrscích se pohybovala kolem padesáti procent.

Slovenský premiér Eduard Heger podle médií uvažuje o odchodu z nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Mohl by se postavit do čela nového politického projektu, kterým by oslovil voliče stran pravého středu. Heger, jehož menšinové vládě vyslovil parlament loni v prosinci nedůvěru, tuto možnost nekomentoval. Už dříve ale ohlásil snahu o nalezení nové většiny v nynější sněmovně. O možném politickém rozchodu s Hegerem psal také šéf OĽaNO Igor Matovič, vůči kterému se premiér vymezil.

Obnova kolonády, zastavení výstavby větrných elektráren nebo zabránění provozu hazardních her – o tom budou lidé rozhodovat v době prvního kola prezidentských voleb ve vybraných obcích. Hlasování je naplánované na 13. a 14. ledna, místních referend zatím ministerstvo vnitra eviduje osm. Proběhnou mimo jiné v Kladně nebo Karlových Varech.

I když se kladenská radnice pokouší zabránit konání referenda o hazardu, které vyhlásil soud, platí dál, že se o úplném zákazu heren ve městě bude hlasovat souběžně s prvním kolem prezidentských voleb. Nejvyšší správní soud nepřiznal odkladný účinek kasační stížností, s níž se na něj obrátilo město. O samotné stížnosti města i podnětu společnosti Euro Queen, která je provozovatelkou hazardních her, bude soud rozhodovat až později, s největší pravděpodobností po referendu.

Za dílo amatérů považuje Michael Kocáb zánik Československa. Připomněl, že politici, kteří rozhodnutí učinili, měli minimum zkušeností, a je přesvědčen, že rozhodnout měli občané republiky v referendu. Vzpomínky z obou zemí někdejší federace však ukazují, že postoj Čechů a Slováků byl počátkem 90. let značně odlišný. Zatímco nynější ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vzpomíná na československý sentiment, někdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda vzpomněl na agresi slovenských občanů vůči zákonodárcům, kteří se pokoušeli osamostatnění zabránit. Politici minulí i současní diskutovali o jubileu Česka a Slovenska v Událostech, komentářích.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

O stavbě repliky dřívější litinové konstrukce na místě nynější Vřídelní kolonády budou zřejmě hlasovat obyvatelé Karlových Varů. Již druhé referendum na toto téma, pro které sehnali iniciátoři dostatek podpisů, prošlo městskou radou, oficiálně by ho mělo vyhlásit zastupitelstvo v úterý. Uskutečnit by se mohlo souběžně s prezidentskými volbami v lednu. Podle primátorky Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) ale ani případný souhlas voličů nepovede k bezprostřední proměně jednoho z nejznámějších míst ve městě, radnice nemá na novou kolonádu peníze.

V Kladně bude referendum o hazardu, uskuteční se souběžně s prvním kolem prezidentských voleb 13. a 14. ledna. Vyhlásil ho soud na návrh přípravného výboru. Kladenská radnice se snažila vypsání referenda zabránit, primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) je přesvědčen, že ve městě žádný problém s hazardem není. Proti rozhodnutí soudu podá město kasační stížnost. Domnívá se, že soud rozhodl v rozporu se zákonem o referendu.

Skotsko nemůže uspořádat druhé referendum o nezávislosti bez souhlasu vlády v Londýně, rozhodl ve středu britský nejvyšší soud. Podle agentury Reuters představuje verdikt neúspěch pro skotské nacionalisty, kteří plebiscit plánovali na příští rok. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová uvedla, že je zklamaná, ale verdikt respektuje. Obyvatelé Skotska chtějí, aby vláda řešila jejich problémy, myslí si britský premiér Rishi Sunak.

V Česku jsou pořád města a obce, kde ani dva měsíce od komunálních voleb nemají dohodnuté radniční koalice. Je to případ i Opatovic nad Labem na Pardubicku, které zatím pořád řídí předchozí vedení se starostou Pavlem Kohoutem (nestr.). Důvodem toho, proč v Opatovicích nejsou schopní se dohodnout, jsou spory mezi místními obyvateli i mezi dvěma skupinami v zastupitelstvu.