V několika obcích doplní eurovolby i místní referenda. Rozhodovat se bude o gigafactory i větrných elektrárnách

Lidé v několika obcích budou tento pátek a sobotu 7. a 8. června vybírat nejen zástupce do Evropského parlamentu, ale také hlasovat v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich registruje jedenáct. Například v Dolní Lutyni na Karvinsku se uskuteční referendum o gigafactory, voliči z obce Mšené-lázně na Litoměřicku a Moravského Berouna na Olomoucku zase budou rozhodovat o vybudování větrných elektráren.

Záměr vystavět takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut, v obci Dolní Lutyně na Karvinsku provázely už od počátku vyostřené debaty. Obyvatelé během jedné z veřejných prezentací prohlásili, že nechtějí žít vedle „baterkárny“. Petici proti výstavbě podepsalo přes 3,5 tisíce lidí.

V referendu budou voliči v pátek a v sobotu rozhodovat o tom, jestli se má obec vymezit proti stavebnímu povolení a aktualizaci územního plánu, která vymezuje plochu pro výstavbu továrny. „Ať už referendum dopadne tak či onak, rozdělí to obec na dvě části,“ myslí si starosta obce Pavel Buzek (za STAN). Dodal, že dosud nezná ani jméno investora, který by měl projekt realizovat.

V Nové Bystřici v Jihočeském kraji blízko hranic s Rakouskem se v plebiscitu voliči vysloví ke stavbě obchvatu přes nedalekou vesnici Ovčárna. I tam plánovaná výstavba vyústila v rozpory mezi obyvateli i zastupiteli. Obchvat by měl ulevit od husté dopravy městu. Některým lidem se ale nelíbí umístění. Podle starosty Jiřího Zimoly (Změna 2020) zaznívají i hlasy, že by se obchvat neměl stavět vůbec.

„Myslím, že je správné zeptat se nejenom patnácti zastupitelů, ale všech občanů Nové Bystřice,“ uvedl Zimola s tím, že sám podal návrh na vyhlášení referenda, který ale zastupitelstvo zamítlo. Konání referenda tak podpořili občané svým podpisem. Místní referendum může vyhlásit zastupitelstvo obce či města, a to buď z vlastní iniciativy, nebo na návrh přípravného výboru, který podpoří stanovený počet obyvatel.

Větrníky a fotovoltaika

Volby do Evropského parlamentu pak ve třech obcích doplní referenda týkající se výstavby elektráren. Referendum v obci Mšené-lázně vyhlásilo zastupitelstvo na základě petice obyvatel. Podepsalo ji celkem 656 lidí. „Referendum tady nikdy nebylo, občané si nastudovali, jak se referendum svolává, což je podle mě v občanské společnosti dobře,“ míní starosta Rostislav Lariš (nestr.).

Zájem o stavbu větrných elektráren v oblasti, kde žije asi osmnáct set obyvatel, se objevil už zhruba před dvaceti lety. I tehdy byli lidé proti. „Tenkrát to bylo zastaveno z pozice kraje,“ uvedl Lariš.

O výstavbě větrníků budou rozhodovat také obyvatelé Moravského Berouna. I tam vyhlášení referenda podpořili občané. Podle starosty Jana Hicze (SOCDEM) otázka obec rozděluje. „Odpůrci mají obavy ze změny krajinného rázu, případného hluku, nebo stroboskopického efektu,“ říká k situaci ve své obci starosta. Investor již před časem uvedl, že díky výstavbě větrníků obdrží město a občané za 25 let kompenzace v celkové výši 651 milionů korun.

Referendum se uskuteční i ve Vřesině u Hlučína na Opavsku. Voliči zde budou rozhodovat o změně územního plánu v souvislosti s výstavbou fotovoltaické elektrárny. Vyrůst by mohla na pozemku, který dosud není ve vlastnictví obce. Podle starostky Bohuslavy Krupové (nestr.) je případná výstavba podmíněna právě změnou územního plánu. „Petice vznikla už před třemi lety, kdy se poprvé jednalo, jestli by tady fotovoltaika měla být,“ upřesnila starostka s tím, že poté zájem investora na čas utichl.

Referendum o ohňostroji

Další referendum se uskuteční například v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku, kde budou lidé rozhodovat o tom, zda má město prodat téměř 14 hektarů obecních pozemků a rozšířit tak průmyslovou zónu Vazačka. V Dobřanech na Plzeňsku zase budou místní hlasovat o konání novoročního ohňostroje a zákazu pyrotechniky mimo Silvestra a Nový rok. V obci Ohaře na Kolínsku pak proběhne referendum o výstavbě osmi nových sil na obilí.

Po celém Česku se 7. a 8. června podle aktuální evidence ministerstva vnitra uskuteční celkem jedenáct místních referend. Jiná zatím resort neeviduje. Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Krátošky ale za neoznámení referenda nehrozí sankce. „Pokud někdo referendum ministerstvu neoznámí, na jeho uspořádání to nemá vliv,“ uvedl Krátoška s tím, že i výsledky neoznámeného referenda můžou být platné.

Plebiscit je platný a současně závazný, pokud se ho účastní alespoň 35 procent voličů a zároveň jednu z odpovědí vybere minimálně 25 procent zapsaných osob oprávněných hlasovat. Voliči v referendu vybírají z odpovědí ano/ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 1 hhodinou

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 10 hhodinami

Pavel potvrdil, že podá kompetenční žalobu, pokud mu vláda zamezí v účasti na summitu NATO

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.
před 10 hhodinami

Sudetští Němci s Wintonovými dětmi uctili oběti holocaustu

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Němečtí poslanci schválili stavbu vysokorychlostní trati Drážďany–Praha

Němečtí poslanci jednomyslně schválili záměr na výstavbu vysokorychlostní trati mezi Drážďany a Prahou včetně takzvaného Krušnohorského tunelu. Německé ministerstvo dopravy předložilo Spolkovému sněmu plány letos v únoru. Uvedlo tehdy, že po schválení nebude nic bránit podpisu smlouvy s Českem.
před 11 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
před 11 hhodinami

Po napadení u školy v Pardubicích zemřela studentka. Podezřelého policie zadržela

U Střední průmyslové školy chemické v Poděbradské ulici v Pardubicích došlo podle policie ke konfliktu mezi dvěma mladými lidmi. Jedna z osob byla v kritickém stavu převezena do nemocnice, druhá byla zadržena. Policejní mluvčí Markéta Janovská později ČT sdělila, že napadená osoba svým zraněním podlehla. Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (3PK) je obětí studentka, důvodem byly osobní problémy ve vztahu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...