V několika obcích doplní eurovolby i místní referenda. Rozhodovat se bude o gigafactory i větrných elektrárnách

Lidé v několika obcích budou tento pátek a sobotu 7. a 8. června vybírat nejen zástupce do Evropského parlamentu, ale také hlasovat v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich registruje jedenáct. Například v Dolní Lutyni na Karvinsku se uskuteční referendum o gigafactory, voliči z obce Mšené-lázně na Litoměřicku a Moravského Berouna na Olomoucku zase budou rozhodovat o vybudování větrných elektráren.

Záměr vystavět takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut, v obci Dolní Lutyně na Karvinsku provázely už od počátku vyostřené debaty. Obyvatelé během jedné z veřejných prezentací prohlásili, že nechtějí žít vedle „baterkárny“. Petici proti výstavbě podepsalo přes 3,5 tisíce lidí.

V referendu budou voliči v pátek a v sobotu rozhodovat o tom, jestli se má obec vymezit proti stavebnímu povolení a aktualizaci územního plánu, která vymezuje plochu pro výstavbu továrny. „Ať už referendum dopadne tak či onak, rozdělí to obec na dvě části,“ myslí si starosta obce Pavel Buzek (za STAN). Dodal, že dosud nezná ani jméno investora, který by měl projekt realizovat.

V Nové Bystřici v Jihočeském kraji blízko hranic s Rakouskem se v plebiscitu voliči vysloví ke stavbě obchvatu přes nedalekou vesnici Ovčárna. I tam plánovaná výstavba vyústila v rozpory mezi obyvateli i zastupiteli. Obchvat by měl ulevit od husté dopravy městu. Některým lidem se ale nelíbí umístění. Podle starosty Jiřího Zimoly (Změna 2020) zaznívají i hlasy, že by se obchvat neměl stavět vůbec.

„Myslím, že je správné zeptat se nejenom patnácti zastupitelů, ale všech občanů Nové Bystřice,“ uvedl Zimola s tím, že sám podal návrh na vyhlášení referenda, který ale zastupitelstvo zamítlo. Konání referenda tak podpořili občané svým podpisem. Místní referendum může vyhlásit zastupitelstvo obce či města, a to buď z vlastní iniciativy, nebo na návrh přípravného výboru, který podpoří stanovený počet obyvatel.

Větrníky a fotovoltaika

Volby do Evropského parlamentu pak ve třech obcích doplní referenda týkající se výstavby elektráren. Referendum v obci Mšené-lázně vyhlásilo zastupitelstvo na základě petice obyvatel. Podepsalo ji celkem 656 lidí. „Referendum tady nikdy nebylo, občané si nastudovali, jak se referendum svolává, což je podle mě v občanské společnosti dobře,“ míní starosta Rostislav Lariš (nestr.).

Zájem o stavbu větrných elektráren v oblasti, kde žije asi osmnáct set obyvatel, se objevil už zhruba před dvaceti lety. I tehdy byli lidé proti. „Tenkrát to bylo zastaveno z pozice kraje,“ uvedl Lariš.

O výstavbě větrníků budou rozhodovat také obyvatelé Moravského Berouna. I tam vyhlášení referenda podpořili občané. Podle starosty Jana Hicze (SOCDEM) otázka obec rozděluje. „Odpůrci mají obavy ze změny krajinného rázu, případného hluku, nebo stroboskopického efektu,“ říká k situaci ve své obci starosta. Investor již před časem uvedl, že díky výstavbě větrníků obdrží město a občané za 25 let kompenzace v celkové výši 651 milionů korun.

Referendum se uskuteční i ve Vřesině u Hlučína na Opavsku. Voliči zde budou rozhodovat o změně územního plánu v souvislosti s výstavbou fotovoltaické elektrárny. Vyrůst by mohla na pozemku, který dosud není ve vlastnictví obce. Podle starostky Bohuslavy Krupové (nestr.) je případná výstavba podmíněna právě změnou územního plánu. „Petice vznikla už před třemi lety, kdy se poprvé jednalo, jestli by tady fotovoltaika měla být,“ upřesnila starostka s tím, že poté zájem investora na čas utichl.

Referendum o ohňostroji

Další referendum se uskuteční například v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku, kde budou lidé rozhodovat o tom, zda má město prodat téměř 14 hektarů obecních pozemků a rozšířit tak průmyslovou zónu Vazačka. V Dobřanech na Plzeňsku zase budou místní hlasovat o konání novoročního ohňostroje a zákazu pyrotechniky mimo Silvestra a Nový rok. V obci Ohaře na Kolínsku pak proběhne referendum o výstavbě osmi nových sil na obilí.

Po celém Česku se 7. a 8. června podle aktuální evidence ministerstva vnitra uskuteční celkem jedenáct místních referend. Jiná zatím resort neeviduje. Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Krátošky ale za neoznámení referenda nehrozí sankce. „Pokud někdo referendum ministerstvu neoznámí, na jeho uspořádání to nemá vliv,“ uvedl Krátoška s tím, že i výsledky neoznámeného referenda můžou být platné.

Plebiscit je platný a současně závazný, pokud se ho účastní alespoň 35 procent voličů a zároveň jednu z odpovědí vybere minimálně 25 procent zapsaných osob oprávněných hlasovat. Voliči v referendu vybírají z odpovědí ano/ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 12 mminutami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 7 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 8 hhodinami

Evropský pohled