V několika obcích doplní eurovolby i místní referenda. Rozhodovat se bude o gigafactory i větrných elektrárnách

Lidé v několika obcích budou tento pátek a sobotu 7. a 8. června vybírat nejen zástupce do Evropského parlamentu, ale také hlasovat v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich registruje jedenáct. Například v Dolní Lutyni na Karvinsku se uskuteční referendum o gigafactory, voliči z obce Mšené-lázně na Litoměřicku a Moravského Berouna na Olomoucku zase budou rozhodovat o vybudování větrných elektráren.

Záměr vystavět takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut, v obci Dolní Lutyně na Karvinsku provázely už od počátku vyostřené debaty. Obyvatelé během jedné z veřejných prezentací prohlásili, že nechtějí žít vedle „baterkárny“. Petici proti výstavbě podepsalo přes 3,5 tisíce lidí.

V referendu budou voliči v pátek a v sobotu rozhodovat o tom, jestli se má obec vymezit proti stavebnímu povolení a aktualizaci územního plánu, která vymezuje plochu pro výstavbu továrny. „Ať už referendum dopadne tak či onak, rozdělí to obec na dvě části,“ myslí si starosta obce Pavel Buzek (za STAN). Dodal, že dosud nezná ani jméno investora, který by měl projekt realizovat.

V Nové Bystřici v Jihočeském kraji blízko hranic s Rakouskem se v plebiscitu voliči vysloví ke stavbě obchvatu přes nedalekou vesnici Ovčárna. I tam plánovaná výstavba vyústila v rozpory mezi obyvateli i zastupiteli. Obchvat by měl ulevit od husté dopravy městu. Některým lidem se ale nelíbí umístění. Podle starosty Jiřího Zimoly (Změna 2020) zaznívají i hlasy, že by se obchvat neměl stavět vůbec.

„Myslím, že je správné zeptat se nejenom patnácti zastupitelů, ale všech občanů Nové Bystřice,“ uvedl Zimola s tím, že sám podal návrh na vyhlášení referenda, který ale zastupitelstvo zamítlo. Konání referenda tak podpořili občané svým podpisem. Místní referendum může vyhlásit zastupitelstvo obce či města, a to buď z vlastní iniciativy, nebo na návrh přípravného výboru, který podpoří stanovený počet obyvatel.

Větrníky a fotovoltaika

Volby do Evropského parlamentu pak ve třech obcích doplní referenda týkající se výstavby elektráren. Referendum v obci Mšené-lázně vyhlásilo zastupitelstvo na základě petice obyvatel. Podepsalo ji celkem 656 lidí. „Referendum tady nikdy nebylo, občané si nastudovali, jak se referendum svolává, což je podle mě v občanské společnosti dobře,“ míní starosta Rostislav Lariš (nestr.).

Zájem o stavbu větrných elektráren v oblasti, kde žije asi osmnáct set obyvatel, se objevil už zhruba před dvaceti lety. I tehdy byli lidé proti. „Tenkrát to bylo zastaveno z pozice kraje,“ uvedl Lariš.

O výstavbě větrníků budou rozhodovat také obyvatelé Moravského Berouna. I tam vyhlášení referenda podpořili občané. Podle starosty Jana Hicze (SOCDEM) otázka obec rozděluje. „Odpůrci mají obavy ze změny krajinného rázu, případného hluku, nebo stroboskopického efektu,“ říká k situaci ve své obci starosta. Investor již před časem uvedl, že díky výstavbě větrníků obdrží město a občané za 25 let kompenzace v celkové výši 651 milionů korun.

Referendum se uskuteční i ve Vřesině u Hlučína na Opavsku. Voliči zde budou rozhodovat o změně územního plánu v souvislosti s výstavbou fotovoltaické elektrárny. Vyrůst by mohla na pozemku, který dosud není ve vlastnictví obce. Podle starostky Bohuslavy Krupové (nestr.) je případná výstavba podmíněna právě změnou územního plánu. „Petice vznikla už před třemi lety, kdy se poprvé jednalo, jestli by tady fotovoltaika měla být,“ upřesnila starostka s tím, že poté zájem investora na čas utichl.

Referendum o ohňostroji

Další referendum se uskuteční například v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku, kde budou lidé rozhodovat o tom, zda má město prodat téměř 14 hektarů obecních pozemků a rozšířit tak průmyslovou zónu Vazačka. V Dobřanech na Plzeňsku zase budou místní hlasovat o konání novoročního ohňostroje a zákazu pyrotechniky mimo Silvestra a Nový rok. V obci Ohaře na Kolínsku pak proběhne referendum o výstavbě osmi nových sil na obilí.

Po celém Česku se 7. a 8. června podle aktuální evidence ministerstva vnitra uskuteční celkem jedenáct místních referend. Jiná zatím resort neeviduje. Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Krátošky ale za neoznámení referenda nehrozí sankce. „Pokud někdo referendum ministerstvu neoznámí, na jeho uspořádání to nemá vliv,“ uvedl Krátoška s tím, že i výsledky neoznámeného referenda můžou být platné.

Plebiscit je platný a současně závazný, pokud se ho účastní alespoň 35 procent voličů a zároveň jednu z odpovědí vybere minimálně 25 procent zapsaných osob oprávněných hlasovat. Voliči v referendu vybírají z odpovědí ano/ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 19 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 19 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 20 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
27. 2. 2026

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...