V několika obcích doplní eurovolby i místní referenda. Rozhodovat se bude o gigafactory i větrných elektrárnách

Lidé v několika obcích budou tento pátek a sobotu 7. a 8. června vybírat nejen zástupce do Evropského parlamentu, ale také hlasovat v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich registruje jedenáct. Například v Dolní Lutyni na Karvinsku se uskuteční referendum o gigafactory, voliči z obce Mšené-lázně na Litoměřicku a Moravského Berouna na Olomoucku zase budou rozhodovat o vybudování větrných elektráren.

Záměr vystavět takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut, v obci Dolní Lutyně na Karvinsku provázely už od počátku vyostřené debaty. Obyvatelé během jedné z veřejných prezentací prohlásili, že nechtějí žít vedle „baterkárny“. Petici proti výstavbě podepsalo přes 3,5 tisíce lidí.

V referendu budou voliči v pátek a v sobotu rozhodovat o tom, jestli se má obec vymezit proti stavebnímu povolení a aktualizaci územního plánu, která vymezuje plochu pro výstavbu továrny. „Ať už referendum dopadne tak či onak, rozdělí to obec na dvě části,“ myslí si starosta obce Pavel Buzek (za STAN). Dodal, že dosud nezná ani jméno investora, který by měl projekt realizovat.

V Nové Bystřici v Jihočeském kraji blízko hranic s Rakouskem se v plebiscitu voliči vysloví ke stavbě obchvatu přes nedalekou vesnici Ovčárna. I tam plánovaná výstavba vyústila v rozpory mezi obyvateli i zastupiteli. Obchvat by měl ulevit od husté dopravy městu. Některým lidem se ale nelíbí umístění. Podle starosty Jiřího Zimoly (Změna 2020) zaznívají i hlasy, že by se obchvat neměl stavět vůbec.

„Myslím, že je správné zeptat se nejenom patnácti zastupitelů, ale všech občanů Nové Bystřice,“ uvedl Zimola s tím, že sám podal návrh na vyhlášení referenda, který ale zastupitelstvo zamítlo. Konání referenda tak podpořili občané svým podpisem. Místní referendum může vyhlásit zastupitelstvo obce či města, a to buď z vlastní iniciativy, nebo na návrh přípravného výboru, který podpoří stanovený počet obyvatel.

Větrníky a fotovoltaika

Volby do Evropského parlamentu pak ve třech obcích doplní referenda týkající se výstavby elektráren. Referendum v obci Mšené-lázně vyhlásilo zastupitelstvo na základě petice obyvatel. Podepsalo ji celkem 656 lidí. „Referendum tady nikdy nebylo, občané si nastudovali, jak se referendum svolává, což je podle mě v občanské společnosti dobře,“ míní starosta Rostislav Lariš (nestr.).

Zájem o stavbu větrných elektráren v oblasti, kde žije asi osmnáct set obyvatel, se objevil už zhruba před dvaceti lety. I tehdy byli lidé proti. „Tenkrát to bylo zastaveno z pozice kraje,“ uvedl Lariš.

O výstavbě větrníků budou rozhodovat také obyvatelé Moravského Berouna. I tam vyhlášení referenda podpořili občané. Podle starosty Jana Hicze (SOCDEM) otázka obec rozděluje. „Odpůrci mají obavy ze změny krajinného rázu, případného hluku, nebo stroboskopického efektu,“ říká k situaci ve své obci starosta. Investor již před časem uvedl, že díky výstavbě větrníků obdrží město a občané za 25 let kompenzace v celkové výši 651 milionů korun.

Referendum se uskuteční i ve Vřesině u Hlučína na Opavsku. Voliči zde budou rozhodovat o změně územního plánu v souvislosti s výstavbou fotovoltaické elektrárny. Vyrůst by mohla na pozemku, který dosud není ve vlastnictví obce. Podle starostky Bohuslavy Krupové (nestr.) je případná výstavba podmíněna právě změnou územního plánu. „Petice vznikla už před třemi lety, kdy se poprvé jednalo, jestli by tady fotovoltaika měla být,“ upřesnila starostka s tím, že poté zájem investora na čas utichl.

Referendum o ohňostroji

Další referendum se uskuteční například v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku, kde budou lidé rozhodovat o tom, zda má město prodat téměř 14 hektarů obecních pozemků a rozšířit tak průmyslovou zónu Vazačka. V Dobřanech na Plzeňsku zase budou místní hlasovat o konání novoročního ohňostroje a zákazu pyrotechniky mimo Silvestra a Nový rok. V obci Ohaře na Kolínsku pak proběhne referendum o výstavbě osmi nových sil na obilí.

Po celém Česku se 7. a 8. června podle aktuální evidence ministerstva vnitra uskuteční celkem jedenáct místních referend. Jiná zatím resort neeviduje. Podle mluvčího ministerstva Ondřeje Krátošky ale za neoznámení referenda nehrozí sankce. „Pokud někdo referendum ministerstvu neoznámí, na jeho uspořádání to nemá vliv,“ uvedl Krátoška s tím, že i výsledky neoznámeného referenda můžou být platné.

Plebiscit je platný a současně závazný, pokud se ho účastní alespoň 35 procent voličů a zároveň jednu z odpovědí vybere minimálně 25 procent zapsaných osob oprávněných hlasovat. Voliči v referendu vybírají z odpovědí ano/ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 21 mminutami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 51 mminutami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 1 hhodinou

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 1 hhodinou

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 2 hhodinami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 7 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 9 hhodinami
Načítání...