Látky uvolňované při odpalování pyrotechniky jsou toxické a karcinogenní, varuje Akademie věd

Chemické látky a prachové částice uvolňované při odpalování zábavní pyrotechniky jsou podle vědců vysoce toxické a karcinogenní. Mají prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví i životní prostředí, a to bezprostředně i dlouhodobě. Škodlivé zdravotní účinky zábavní pyrotechniky přitom nejvíc dopadají na děti, seniory a lidi s dýchacími nebo srdečními problémy. Před nadcházejícími oslavami nového roku na rizika především domácích ohňostrojů upozornila Akademie věd ČR.

Zábavní pyrotechnika podle vědců obsahuje celou škálu nebezpečných látek a velké množství těžkých kovů. Některé látky se navíc v prostředí hromadí. Z ovzduší, kde ohňostrojový smog může přetrvávat i řadu dnů, se škodlivé látky uvolňují do vody a půdy, a stávají se tak součástí potravních řetězců. Akademie věd už dříve varovala, že zábavní pyrotechniku nelze odpalovat bez významného rizika pro zdraví i životní prostředí. Namístě je podle vědců uvažovat o zásadním omezení zábavní pyrotechniky, případně i o jejím zákazu.

Mezi krátkodobé negativní účinky pyrotechniky patří nevolnost, dýchací problémy nebo zhoršení chronických zdravotních problémů, uvedla Táňa Závodná z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Již krátkodobé vystavení vysokým koncentracím prachových částic je doprovázeno zvýšeným rizikem srdečně-cévních příhod. Z dlouhodobějšího hlediska je třeba vzít v úvahu fakt, že řada látek z petard je karcinogenních.

Amatérské odpalovaní je přitom nebezpečnější než ohňostroje připravované profesionály, konstatovali vědci. Zatímco běžná pyrotechnika vybuchuje ve výši dvacet až čtyřicet metrů nad zemskou úrovní, u profesionálních raket jde spíše o sto metrů, kde se škodliviny mohou mnohem efektivněji a rychleji rozptýlit v atmosféře.

Látky toxické i zakázané

Závodná doporučila lidem, kteří chtějí co nejvíce omezit negativní dopad silvestrovských ohňostrojů na své zdraví, aby se od nich drželi co nejdále, a pokud jsou doma, aby nevětrali. Lidem s dýchacími potížemi může pomoci čistička vzduchu. Důležité je také po skončení oslav co nejdříve odklidit zbytky pyrotechniky, aby se látky z nich uvolňované dál nedostávaly do půdy či vody nebo neohrozily malé děti a zvířata.

Běžnou součástí zábavní pyrotechniky jsou především kovy, které ohňostroji dávají barvy. Zvýšené hodnoty toxických látek v ovzduší vědci zaznamenávají i několik dní po ohňostrojích. Velká část pyrotechniky se navíc kupuje z nelegálního prodeje. Takové petardy a rakety pak obsahují i látky, které nejsou v Evropské unii povolené.

Kritici ohňostrojů delší dobu upozorňují na to, že petardy a rachejtle ohrožují domácí i volně žijící zvířata a okolní přírodu, mohou způsobit zranění i škody na majetku a v neposlední řadě jsou zdrojem velkého množství nerecyklovatelného odpadu. Některá města tak místo ohňostrojů organizují na přelomu roku videomappingy či laserové show.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 21 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...