Látky uvolňované při odpalování pyrotechniky jsou toxické a karcinogenní, varuje Akademie věd

Chemické látky a prachové částice uvolňované při odpalování zábavní pyrotechniky jsou podle vědců vysoce toxické a karcinogenní. Mají prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví i životní prostředí, a to bezprostředně i dlouhodobě. Škodlivé zdravotní účinky zábavní pyrotechniky přitom nejvíc dopadají na děti, seniory a lidi s dýchacími nebo srdečními problémy. Před nadcházejícími oslavami nového roku na rizika především domácích ohňostrojů upozornila Akademie věd ČR.

Zábavní pyrotechnika podle vědců obsahuje celou škálu nebezpečných látek a velké množství těžkých kovů. Některé látky se navíc v prostředí hromadí. Z ovzduší, kde ohňostrojový smog může přetrvávat i řadu dnů, se škodlivé látky uvolňují do vody a půdy, a stávají se tak součástí potravních řetězců. Akademie věd už dříve varovala, že zábavní pyrotechniku nelze odpalovat bez významného rizika pro zdraví i životní prostředí. Namístě je podle vědců uvažovat o zásadním omezení zábavní pyrotechniky, případně i o jejím zákazu.

Mezi krátkodobé negativní účinky pyrotechniky patří nevolnost, dýchací problémy nebo zhoršení chronických zdravotních problémů, uvedla Táňa Závodná z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Již krátkodobé vystavení vysokým koncentracím prachových částic je doprovázeno zvýšeným rizikem srdečně-cévních příhod. Z dlouhodobějšího hlediska je třeba vzít v úvahu fakt, že řada látek z petard je karcinogenních.

Amatérské odpalovaní je přitom nebezpečnější než ohňostroje připravované profesionály, konstatovali vědci. Zatímco běžná pyrotechnika vybuchuje ve výši dvacet až čtyřicet metrů nad zemskou úrovní, u profesionálních raket jde spíše o sto metrů, kde se škodliviny mohou mnohem efektivněji a rychleji rozptýlit v atmosféře.

Látky toxické i zakázané

Závodná doporučila lidem, kteří chtějí co nejvíce omezit negativní dopad silvestrovských ohňostrojů na své zdraví, aby se od nich drželi co nejdále, a pokud jsou doma, aby nevětrali. Lidem s dýchacími potížemi může pomoci čistička vzduchu. Důležité je také po skončení oslav co nejdříve odklidit zbytky pyrotechniky, aby se látky z nich uvolňované dál nedostávaly do půdy či vody nebo neohrozily malé děti a zvířata.

Běžnou součástí zábavní pyrotechniky jsou především kovy, které ohňostroji dávají barvy. Zvýšené hodnoty toxických látek v ovzduší vědci zaznamenávají i několik dní po ohňostrojích. Velká část pyrotechniky se navíc kupuje z nelegálního prodeje. Takové petardy a rakety pak obsahují i látky, které nejsou v Evropské unii povolené.

Kritici ohňostrojů delší dobu upozorňují na to, že petardy a rachejtle ohrožují domácí i volně žijící zvířata a okolní přírodu, mohou způsobit zranění i škody na majetku a v neposlední řadě jsou zdrojem velkého množství nerecyklovatelného odpadu. Některá města tak místo ohňostrojů organizují na přelomu roku videomappingy či laserové show.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 4 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 5 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 9 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 10 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...