Látky uvolňované při odpalování pyrotechniky jsou toxické a karcinogenní, varuje Akademie věd

Chemické látky a prachové částice uvolňované při odpalování zábavní pyrotechniky jsou podle vědců vysoce toxické a karcinogenní. Mají prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví i životní prostředí, a to bezprostředně i dlouhodobě. Škodlivé zdravotní účinky zábavní pyrotechniky přitom nejvíc dopadají na děti, seniory a lidi s dýchacími nebo srdečními problémy. Před nadcházejícími oslavami nového roku na rizika především domácích ohňostrojů upozornila Akademie věd ČR.

Zábavní pyrotechnika podle vědců obsahuje celou škálu nebezpečných látek a velké množství těžkých kovů. Některé látky se navíc v prostředí hromadí. Z ovzduší, kde ohňostrojový smog může přetrvávat i řadu dnů, se škodlivé látky uvolňují do vody a půdy, a stávají se tak součástí potravních řetězců. Akademie věd už dříve varovala, že zábavní pyrotechniku nelze odpalovat bez významného rizika pro zdraví i životní prostředí. Namístě je podle vědců uvažovat o zásadním omezení zábavní pyrotechniky, případně i o jejím zákazu.

Mezi krátkodobé negativní účinky pyrotechniky patří nevolnost, dýchací problémy nebo zhoršení chronických zdravotních problémů, uvedla Táňa Závodná z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Již krátkodobé vystavení vysokým koncentracím prachových částic je doprovázeno zvýšeným rizikem srdečně-cévních příhod. Z dlouhodobějšího hlediska je třeba vzít v úvahu fakt, že řada látek z petard je karcinogenních.

Amatérské odpalovaní je přitom nebezpečnější než ohňostroje připravované profesionály, konstatovali vědci. Zatímco běžná pyrotechnika vybuchuje ve výši dvacet až čtyřicet metrů nad zemskou úrovní, u profesionálních raket jde spíše o sto metrů, kde se škodliviny mohou mnohem efektivněji a rychleji rozptýlit v atmosféře.

Látky toxické i zakázané

Závodná doporučila lidem, kteří chtějí co nejvíce omezit negativní dopad silvestrovských ohňostrojů na své zdraví, aby se od nich drželi co nejdále, a pokud jsou doma, aby nevětrali. Lidem s dýchacími potížemi může pomoci čistička vzduchu. Důležité je také po skončení oslav co nejdříve odklidit zbytky pyrotechniky, aby se látky z nich uvolňované dál nedostávaly do půdy či vody nebo neohrozily malé děti a zvířata.

Běžnou součástí zábavní pyrotechniky jsou především kovy, které ohňostroji dávají barvy. Zvýšené hodnoty toxických látek v ovzduší vědci zaznamenávají i několik dní po ohňostrojích. Velká část pyrotechniky se navíc kupuje z nelegálního prodeje. Takové petardy a rakety pak obsahují i látky, které nejsou v Evropské unii povolené.

Kritici ohňostrojů delší dobu upozorňují na to, že petardy a rachejtle ohrožují domácí i volně žijící zvířata a okolní přírodu, mohou způsobit zranění i škody na majetku a v neposlední řadě jsou zdrojem velkého množství nerecyklovatelného odpadu. Některá města tak místo ohňostrojů organizují na přelomu roku videomappingy či laserové show.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 14 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 14 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
30. 6. 2026

Evropský pohled