Plánované větrné elektrárny v Moravském Berouně na Olomoucku jsou opět důvodem sporů. Skupina obyvatel není ani tak proti nim, ale proti velkému větrnému parku. O tom, zda bude u města park o sedmnácti věžích, rozhodne nakonec referendum. O okolí města v Nízkém Jeseníku se investoři zajímají už potřetí.
Velký větrný park vyvolává odpor části obyvatel Moravského Berouna. Rozhodne referendum
Události v regionech: Spor o větrníky u Moravského Berouna (zdroj: ČT24)
Podle starosty Moravského Berouna Jana Hicze (SOCDEM) není důvod bránit výstavbě ve vlastním katastru. Rozhodnout o tom má červnové referendum, které proběhne v rámci voleb do Evropského parlamentu. „Pokud občané řeknou, že nechtějí větrný park, tak přerušíme veškeré jednání a budeme činit kroky k tomu, aby se tady nedala udělat výstavba,“ uvedl.
Investor plánuje v katastru města postavit sedmnáct turbín. Sedm má být v části Čabová, dalších deset u Nových Valteřic. V těch ale patří většina domů chalupářům, kteří se referenda zúčastnit nemůžou. Proti výstavbě proto teď bojují peticí. „Mají být o třicet metrů vyšší než ty na Lipině. Představte si, jaká to bude hrůza,“ prohlásil chalupář Milan Martinát. Martinátovi a další se bojí o krajinu, ale i o vlastní zdraví.
Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy nejsou obavy na místě. „Obecně platí, že tam, kde už jsou provozovány větrné elektrárny, tak část místní populace, která byla zpočátku váhavá, v průběhu provozu si ověřuje, že ta pozitiva daleko převyšují to, že se jim to dříve moc nelíbilo,“ řekl.
Krávy se mohou pást i pod větrníky, tvrdí arcibiskupství
Plány na stavbu teď rozdělily obyvatele města na dva tábory. Zastánce lákají hlavně kompenzace, tedy deset milionů ročně do rozpočtu města a silová elektřina pro obyvatele zdarma.
Město jednalo s několika investory, nakonec vybralo nabídku konsorcia Arcibiskupství olomouckého s firmou Micronix. Investor do projektu vkládá technologii a arcibiskupství zase pozemky, které dnes slouží jako pastviny.
„Pozemky v této lokalitě využíváme k hospodaření a tento způsob jejich dalšího zhodnocení především nenarušuje současné využití. Ty krávy se tam budou pást dál, když to řeknu takto velice jednoduše,“ uvedl mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.
„V Evropě, a v České republice to platí ještě víc, máme nejpřísnější hlukové limity. Takže opravdu obavy z negativního vlivu na zdraví jsou neopodstatněné,“ ujistil Chalupa.
Městské, nebo od soukromníka?
Obyvatelé Nových Valteřic ale nebojují proti větrným elektrárnám samotným, nechtějí ale velké větrné parky. Poslance a senátory se proto snaží přesvědčit ke změně zákonů, radnici zase k rozhodnutí postavit si vlastní větrné elektrárny. Podle nich by městu stačily čtyři.
„Jestliže tady ta energie má být, tak ať zůstane pro potřeby lidí, kteří tady žijí, a továren,“ uvedl obyvatel Přemysl David.
Jenže na to nemá město peníze. „Vzít si miliardu korun úvěr, k tomu nějakou dotaci, a aby město samo developovalo takový projekt, nemyslím si, že je to reálné,“ namítl starosta.