Referendum strana 5 z 5

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) během projevu v Radě bezpečnosti OSN vyzval ke zřízení mezinárodního tribunálu, který bude stíhat válečné zločiny na Ukrajině. Na jednání hovořil jako první zástupce Česka po třiceti letech. Prohlásil také, že je nepřijatelné, aby Rusko rozhodlo o anexi další části Ukrajiny. Schůze se jako host účastnil i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba a krátce i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který obvinil západní země ze záměrného protahování bojů.

„Parlamenty“ Ruskem nepřímo spravovaných útvarů na východě Ukrajiny ohlásily „referenda“ o připojení k Rusku. Zákon o jeho vypsání nejdříve v úterý schválili v takzvané „Luhanské lidové republice“ (LNR), o chvíli později v takzvané „Doněcké lidové republice“ (DNR). Zprávy o uspořádání hlasování přicházejí také z dalších dvou okupovaných oblastí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu nad téměř celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za „osvobozenou“. Plánované plebiscity jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem a Kyjev je označuje dopředu za zfalšované a jejich výsledky neuzná.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že na Slovensku bude referendum týkající se změn ústavních pravidel pro předčasné volby minimálně s jednou otázkou. Občané budou určitě rozhodovat o tom, zda změnit ústavu tak, aby v ní byla nově zakotvena možnost předčasného ukončení volebního období parlamentu na základě jeho vlastního rozhodnutí nebo po referendu. Ohledně další možné otázky referenda, která se týká bezodkladné demise vlády, se Čaputová rozhodla obrátit na slovenský ústavní soud.

Chilané v nedělním referendu jasně odmítli návrh nové ústavy. Proti se vyslovilo 62 procent voličů, zastánců bylo 38 procent, uvedla ústřední volební komise po sečtení 99,9 procenta hlasů. Levicový prezident Gabriel Boric, který byl horlivým zastáncem ústavy, řekl, že co nejdříve začnou práce na novém návrhu základního zákona. Oznámil také, že provede změny ve vládě, která je přitom v úřadu necelý půlrok.

Nejdůležitější hlasování za tři desetiletí čeká v neděli obyvatele Chile, kteří se v referendu vysloví k nové ústavě. Její návrh rok připravovalo shromáždění vybrané lidmi ve volbách, z poloviny tvořené ženami a se zastoupením domorodých etnik. Po nové ústavě volaly stovky tisíc Chilanů na podzim 2019 při masových nepokojích, jež si vyžádaly tři desítky obětí, a před dvěma lety necelá polovina voličů rozhodla, že novou ústavu chce. Podle průzkumů to ale vypadá, že Chilané nyní text ústavy odmítnou.

Referendum o připojení dobytých území ruská administrativa teprve chystá, už nyní v nich ale postupně omezuje ukrajinskou suverenitu. Obyvatele oblastí na východě a jihu země nutí k přijetí ruských pasů a platbám v rublech. Ukrajinci přijíždějící zpět do Záporožské oblasti nově musí zažádat okupační správu o dočasný azyl.

Americká Indiana coby první stát USA od přelomového rozsudku nejvyššího soudu týkajícího se potratů tyto zákroky prakticky zakázala. Nové předpisy schválili zákonodárci v tomto republikány ovládaném státě a krátce poté je podepsal tamní guvernér Eric Holcomb. Stalo se to šest týdnů poté, co nejvyšší soud USA zrušil ústavní právo na ukončení těhotenství.

Voliči v americkém státě Kansas v referendu zamítli návrh na změnu ústavy, který by umožnil většinově republikánským zákonodárcům omezit, nebo zcela zrušit právo na potrat. Jde o první referendum o potratech v USA od chvíle, kdy nejvyšší soud v červnu anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství.

Voliči ve státě Kansas mají jako první ve Spojených státech možnost vyjádřit se v hlasování k otázce potratů po verdiktu nejvyššího soudu, který anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství. V centrálním regionu USA se v úterý souběžně s primárkami před kongresovými volbami koná také referendum o změně státní ústavy, která by mohla otevřít cestu k omezování interrupcí. Hlasování je označované za test politických důsledků červnové intervence nejvyšší soudní instance.

Tunisané v pondělním referendu, které provázela slabá účast, velkou většinou podpořili změny ústavy posilující prezidentské pravomoci. Podle agentury Reuters to vyplývá z průzkumu provedeném na základě dotazování u hlasovacích místností. Prezident Kaís Saíd, který právě před rokem rozpustil parlament v zájmu ukončení politické krize a převzal většinu pravomocí, vyzýval občany k účasti. Opozice, včetně donedávna nejsilnější parlamentní strany An-Nahda, vyzvala k bojkotu.

Rusko se podle Spojených států odhodlalo k anexi čtyř ukrajinských oblastí. Podle Washingtonu se jedná o Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, nebo alespoň jejich části. To potvrzuje i prohlášení ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle kterého se geografické cíle Ruska změnily a nezůstávají jen u Donbasu. Američané nyní očekávají scénář použitý při anexi Krymu – to znamená uspořádání zdánlivých referend a následné připojení. To vše s využitím dosazených politiků, kteří o připojení k Rusku mluví už mnoho týdnů.

Předsedové české a slovenské Národní rady, Milan Uhde a Ivan Gašparovič, se setkali v Brně, kde řešili vnitropolitickou krizi. Ta vznikla den předtím, kdy do dlouho diskutované otázky rozdělení Československa na dva státy Slovenská národní rada přijala deklaraci o svrchovanosti Slovenska a po prezidentově rezignaci. Oba politici tentokrát řešení nenašli, ale shodli se, že společný stát by neměl mít podobu spolkového systému.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Jedno z klíčových území jižní fronty zažívá perné časy. Chersonská oblast, kterou ruská armáda okupuje od začátku invaze, je aktuálně dějištěm ukrajinské protiofenzivy. Zatímco se podle místní loutkové samosprávy připravuje referendum o připojení k Ruské federaci, Ukrajina pokračuje ve snaze dobýt ztracené město s důležitým významem.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová v projevu v Holyroodu prohlásila, že skotský parlament předloží návrh zákona o referendu o skotské nezávislosti s plánovaným datem 19. října 2023. Referendum by bylo pouze poradním nástrojem, nikoli určujícím. Ani takové ale nemůže Skotsko bez povolení z Londýna uspořádat. Sturgeonová proto oznámila, že o to dopisem požádá premiéra Borise Johnsona.

Brněnský krajský soud vyhlásil v Jemnici na Třebíčsku referendum. Část místních se domáhá zamítnutí výstavby jatek a výkrmny drůbeže. S podpisy na radnici nejdřív neuspěli, soudní verdikt jim dává novou šanci.

V roce 1992 českou a slovenskou politikou i společností čím dál více rezonovaly debaty o rozdělení Československa na dva samostatné státy. Co si o rozdělení státu mysleli občané Ústí nad Labem, ukázala malá anketa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Delegace ve volbách vítězných stran ODS a HZDS se napočtvrté dohodly na programovém prohlášení nové vlády. Po dvanáctihodinovém jednání o tom v noci informovali Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Sdělili také, jak si představitelé obou stran představovali tolik diskutovanou otázku rozdělení Československa na dva státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová zahájila novou kampaň pro referendum o nezávislosti. Skotsko je podle ní připravenější na odtržení od zbytku Spojeného království, než bylo v roce 2014, kdy to ve všelidovém hlasování pětapadesát procent voličů odmítlo. Britský premiér Boris Johnson reagoval, že nyní není vhodná doba na debaty o dalším referendu. S jeho konáním by Londýn musel souhlasit.

Na Václavském náměstí v Praze pokračovala podpisová akce volného sdružení občanů Česká iniciativa. Signatáři podporovali kandidaturu Václava Havla na úřad prezidenta a Václava Klause v zahájených reformách. V případě, že by nebylo možné vytvořit fungující federaci, požadovali i vypsání referenda o samostatnosti České republiky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Kazachstán zorganizoval referendum o změnách ústavy, které mají posílit roli parlamentu a decentralizovat moc. Souhlas s nimi vyjádřilo přes 77 procent hlasujících, přičemž volební účast dosáhla 68 procent, uvedla ústřední volební komise. Mezinárodní pozorovatelé ale dlouhodobě upozorňují, že volby a referenda v této středoasijské diktatuře nejsou svobodné a spravedlivé. Podle stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL) hlásili pozorovatelé nesrovnalosti i nyní. Podle kritiků navíc ústavní změny žádnou skutečnou změnu nepřinesou.

V Chersonské oblasti, jejíž část ovládla ruská vojska, přerušilo Moskvou nastolené vedení internetové a telefonní sítě, upozornily ukrajinské úřady. Rusové upevňují pozice v centru Severodoněcku, jehož většinu mají od úterý pod kontrolou, prohlásilo vedení Luhanské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle amerických médií uvedl, že jeho země ztrácí každý den bojů až sto vojáků a asi pět set jich je denně raněno.

Developerská společnost Ameside z pražské skupiny Amádeus Real požádala o vydání územního rozhodnutí pro projekt nové městské čtvrti v centru Plzně. Zhruba za osm miliard korun ji chce postavit v letech 2024 až 2027 na ploše po zbouraném domě kultury Inwest, jenž byl zdemolován před deseti lety. Vydání rozhodnutí očekává developer letos, stavební povolení by chtěl získat příští rok, řekl spolumajitel skupiny Václav Klán mladší. Původně měl na místě, které nyní slouží jako parkoviště, vzniknout obchodní dům. Ten ale místní odmítli v referendu.

Referendum o výstavbě velkovýkrmny drůbeže a masokombinátu v Jemnici na Třebíčsku nebude. Hlasování si přitom přálo přes tisíc obyvatel čtyřtisícového městečka. Zastupitelé ale navržené otázky považují za nepřípustné. Celou věc bude řešit soud.

Ruské jednotky podle americké CNN ovládly město Rubižne v Luhanské oblasti. Moskva tvrdí, že ruské síly mají kontrolu nad Mariupolem. V Chersonu podle ukrajinských úřadů chystají okupanti fingované referendum o nezávislosti. Kyjev se obává, že plnou ofenzivu na Donbase Rusko teprve spustí. Prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, aby Rusko bylo označeno za teroristický stát. Ruské jednotky ve čtvrtek také obsadily 42 obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.