Referendum strana 5 z 5

Za dílo amatérů považuje Michael Kocáb zánik Československa. Připomněl, že politici, kteří rozhodnutí učinili, měli minimum zkušeností, a je přesvědčen, že rozhodnout měli občané republiky v referendu. Vzpomínky z obou zemí někdejší federace však ukazují, že postoj Čechů a Slováků byl počátkem 90. let značně odlišný. Zatímco nynější ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vzpomíná na československý sentiment, někdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda vzpomněl na agresi slovenských občanů vůči zákonodárcům, kteří se pokoušeli osamostatnění zabránit. Politici minulí i současní diskutovali o jubileu Česka a Slovenska v Událostech, komentářích.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

O stavbě repliky dřívější litinové konstrukce na místě nynější Vřídelní kolonády budou zřejmě hlasovat obyvatelé Karlových Varů. Již druhé referendum na toto téma, pro které sehnali iniciátoři dostatek podpisů, prošlo městskou radou, oficiálně by ho mělo vyhlásit zastupitelstvo v úterý. Uskutečnit by se mohlo souběžně s prezidentskými volbami v lednu. Podle primátorky Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) ale ani případný souhlas voličů nepovede k bezprostřední proměně jednoho z nejznámějších míst ve městě, radnice nemá na novou kolonádu peníze.

V Kladně bude referendum o hazardu, uskuteční se souběžně s prvním kolem prezidentských voleb 13. a 14. ledna. Vyhlásil ho soud na návrh přípravného výboru. Kladenská radnice se snažila vypsání referenda zabránit, primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) je přesvědčen, že ve městě žádný problém s hazardem není. Proti rozhodnutí soudu podá město kasační stížnost. Domnívá se, že soud rozhodl v rozporu se zákonem o referendu.

Skotsko nemůže uspořádat druhé referendum o nezávislosti bez souhlasu vlády v Londýně, rozhodl ve středu britský nejvyšší soud. Podle agentury Reuters představuje verdikt neúspěch pro skotské nacionalisty, kteří plebiscit plánovali na příští rok. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová uvedla, že je zklamaná, ale verdikt respektuje. Obyvatelé Skotska chtějí, aby vláda řešila jejich problémy, myslí si britský premiér Rishi Sunak.

V Česku jsou pořád města a obce, kde ani dva měsíce od komunálních voleb nemají dohodnuté radniční koalice. Je to případ i Opatovic nad Labem na Pardubicku, které zatím pořád řídí předchozí vedení se starostou Pavlem Kohoutem (nestr.). Důvodem toho, proč v Opatovicích nejsou schopní se dohodnout, jsou spory mezi místními obyvateli i mezi dvěma skupinami v zastupitelstvu.

V Karlových Varech se chystá další referendum o podobě Vřídelní kolonády. Lidé si budou moci znovu vybrat, jestli chtějí zachovat tu stávající, nebo jestli má na jejím místě vyrůst historicky původní litinová stavba podle návrhu architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Občané Karlových Varů by měli hlasovat s termínem prezidentských voleb, tedy 13. a 14. ledna příštího roku. Ještě předtím ale musí iniciátoři referenda získat dostatečný počet podpisů pod petici. Ta má v tuto chvíli asi 3300 podpisů, chybí tak ještě zhruba tři sta.

Krajský soud v Pardubicích rozhodl o vyhlášení místního referenda o chystané stavbě velké průmyslové haly v Opatovicích nad Labem. Uskuteční se s prvním kolem prezidentské volby, tedy 13. a 14. ledna příštího roku, informoval o tom server iDnes.cz. Lidé, kteří s vybudováním nové průmyslové haly nesouhlasí, mají obavu o plynulost dopravy či životní prostředí.

Obyvatelé amerických států Kalifornie, Vermont a Michigan si v referendech odhlasovali zakotvení práva na potrat do svých ústav. V Kentucky, které je považováno za republikánskou baštu, stále podle projekcí není jasné, zda se tuto iniciativu podařilo prosadit. V Montaně rozhodují o trestech pro lékaře za provedení potratu. Voliči v Marylandu a Missouri si v referendu odsouhlasili rekreační užívání marihuany a v několika státech také definitivní konec otroctví, které tam dosud bylo povoleno jako trest za zločin.

Iniciativa Kladno bez hazardu podala na město žalobu kvůli obstrukcím při vyhlášení referenda. V něm by obyvatelé rozhodli, jestli v Kladně mají, nebo nemají zůstat herny a kasina. Radnice tvrdí, že petice s podpisy potřebnými pro vyhlášení referenda obsahuje chyby a že úplné zrušení hazardních her ve městě by zasáhlo do jeho rozpočtu.

V úterý 8. listopadu budou obyvatelé Spojených států rozhodovat o další podobě Kongresu – konkrétně o obsazení 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 34 v Senátu. V obou komorách budou o přízeň voličů soupeřit demokraté s republikány. Volit se budou i křesla pěti ze šesti nehlasujících členů Sněmovny reprezentantů. Kromě toho bude 36 z 50 států hlasovat o svých guvernérech. Rozhodovat budou Američané i o soudcích. V šesti státech budou tématem referend potraty, hlasovat se bude ale také například o legalizaci marihuany.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financování převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup, a informaci posléze potvrdil Musk na Twitteru. Ukrajina podle CNN obdržela odhadem dvacet tisíc terminálů potřebných pro fungování připojení k satelitní síti Starlink. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v reakci na zprávu stanice napsal, že Ukrajina se bude snažit zajistit pokračování služby.

Sociální sítě zaplavily v posledních dnech zdánlivě vážně míněné příspěvky o chystaném připojení ruské Kaliningradské oblasti k České republice. Satira se objevila poté, co Moskva po nelegálních referendech oznámila „návrat“ okupovaných ukrajinských oblastí do Ruska. Vtip kritizovala některá ruská média, která ho vzala vážně.

Středové liberální Občanské hnutí, vedle ODS druhý nástupnický subjekt vzešlý z Občanského fóra, v parlamentních volbách v červnu 1992 neuspělo a zůstalo bez zastoupení v České národní radě. Předseda hnutí a někdejší federální ministr zahraničí Jiří Dienstbier na republikovém sněmu kritizoval počínání pravice a zejména některých jejích představitelů, kteří se podle něho v podnikání nezdráhali spolupracovat se starými strukturami z dob komunistického režimu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Společně s komunálními a senátními volbami konají některé obce také referenda o lokálních tématech. Do půlky září jich ministerstvo vnitra registrovalo jedenáct, tedy o jedno více než v předchozích komunálních a senátních volbách v roce 2018. Podle pátečních údajů na stránkách ministerstva vnitra se referenda mají konat ve 13 obcích. Seznam nezahrnuje obec Kalek na Chomutovsku, tamní starosta Tomáš Nedvěd ale potvrdil, že referendum se v obci koná. Referend je tak dle dostupných informací celkem 14.  Hlasuje se o možných výstavbách, změnách územních plánů nebo pronájmu rybníka. V Janově na Svitavsku lidé rozhodují, jestli v jejich obci vznikne nová zoo.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) během projevu v Radě bezpečnosti OSN vyzval ke zřízení mezinárodního tribunálu, který bude stíhat válečné zločiny na Ukrajině. Na jednání hovořil jako první zástupce Česka po třiceti letech. Prohlásil také, že je nepřijatelné, aby Rusko rozhodlo o anexi další části Ukrajiny. Schůze se jako host účastnil i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba a krátce i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který obvinil západní země ze záměrného protahování bojů.

„Parlamenty“ Ruskem nepřímo spravovaných útvarů na východě Ukrajiny ohlásily „referenda“ o připojení k Rusku. Zákon o jeho vypsání nejdříve v úterý schválili v takzvané „Luhanské lidové republice“ (LNR), o chvíli později v takzvané „Doněcké lidové republice“ (DNR). Zprávy o uspořádání hlasování přicházejí také z dalších dvou okupovaných oblastí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu nad téměř celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za „osvobozenou“. Plánované plebiscity jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem a Kyjev je označuje dopředu za zfalšované a jejich výsledky neuzná.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že na Slovensku bude referendum týkající se změn ústavních pravidel pro předčasné volby minimálně s jednou otázkou. Občané budou určitě rozhodovat o tom, zda změnit ústavu tak, aby v ní byla nově zakotvena možnost předčasného ukončení volebního období parlamentu na základě jeho vlastního rozhodnutí nebo po referendu. Ohledně další možné otázky referenda, která se týká bezodkladné demise vlády, se Čaputová rozhodla obrátit na slovenský ústavní soud.

Chilané v nedělním referendu jasně odmítli návrh nové ústavy. Proti se vyslovilo 62 procent voličů, zastánců bylo 38 procent, uvedla ústřední volební komise po sečtení 99,9 procenta hlasů. Levicový prezident Gabriel Boric, který byl horlivým zastáncem ústavy, řekl, že co nejdříve začnou práce na novém návrhu základního zákona. Oznámil také, že provede změny ve vládě, která je přitom v úřadu necelý půlrok.

Nejdůležitější hlasování za tři desetiletí čeká v neděli obyvatele Chile, kteří se v referendu vysloví k nové ústavě. Její návrh rok připravovalo shromáždění vybrané lidmi ve volbách, z poloviny tvořené ženami a se zastoupením domorodých etnik. Po nové ústavě volaly stovky tisíc Chilanů na podzim 2019 při masových nepokojích, jež si vyžádaly tři desítky obětí, a před dvěma lety necelá polovina voličů rozhodla, že novou ústavu chce. Podle průzkumů to ale vypadá, že Chilané nyní text ústavy odmítnou.

Referendum o připojení dobytých území ruská administrativa teprve chystá, už nyní v nich ale postupně omezuje ukrajinskou suverenitu. Obyvatele oblastí na východě a jihu země nutí k přijetí ruských pasů a platbám v rublech. Ukrajinci přijíždějící zpět do Záporožské oblasti nově musí zažádat okupační správu o dočasný azyl.

Americká Indiana coby první stát USA od přelomového rozsudku nejvyššího soudu týkajícího se potratů tyto zákroky prakticky zakázala. Nové předpisy schválili zákonodárci v tomto republikány ovládaném státě a krátce poté je podepsal tamní guvernér Eric Holcomb. Stalo se to šest týdnů poté, co nejvyšší soud USA zrušil ústavní právo na ukončení těhotenství.

Voliči v americkém státě Kansas v referendu zamítli návrh na změnu ústavy, který by umožnil většinově republikánským zákonodárcům omezit, nebo zcela zrušit právo na potrat. Jde o první referendum o potratech v USA od chvíle, kdy nejvyšší soud v červnu anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství.