Jediné celostátní referendum v historii České republiky se konalo před dvaceti lety. Lidé v něm rozhodovali o vstupu země do Evropské unie. Pro začlenění do evropského společenství se tehdy vyslovilo sedmasedmdesát procent voličů. Ačkoliv už v té době politice hovořili o nutnosti zákona o všeobecném referendu, dodnes se tak nestalo.
Hlasování o vstupu do EU před dvaceti lety zůstává jediným celostátním referendem v historii Česka
Události: Jediné celostátní referendum v historii Česka (zdroj: ČT24)
Hlasování probíhalo dva dny, 13. a 14. června 2003, a Češi v něm vyjádřili svou touhu být součástí evropské aliance. Účast mírně přesáhla pětapadesát procent.
„Jsem velmi hrdý, že jsem premiérem republiky, která má tak angažované občany, kteří využili svého práva a rozhodli se tak jasně a zřetelně,“ prohlásil v červnu 2003 tehdejší šéf vlády Vladimír Špidla (ČSSD).
Pro vstup hlasovali ve stejné míře mladí lidé i ti starší. Příliš velké rozdíly nebyly ani podle vzdělanosti nebo v tom, kde voliči žili. „Velmi mě potěšila podpora osob starších šedesáti let, to je velký výsledek,“ komentoval tehdy výsledky Cyril Svoboda (KDU-ČSL), který v té době zastával funkci ministra zahraničí.
Novou členskou zemí se Česko stalo necelý rok po referendu, 1. května 2004. Cesta do EU ale začala o několik let dříve, v lednu 1996, kdy český premiér Václav Klaus (tehdy ODS) předal v Římě do rukou nejvyššího představitele společenství, předsedy italské vlády Lamberta Diniho, českou žádost o členství.
Jak sám Klaus v referendu hlasoval, neprozradil. „Já bych vám řekl jedinou věc – že jsem hlasoval správně,“ uvedl tenkrát.
Vládní koalice je nejednotná ohledně zákona k referendu
Pro toto referendum byl vydán speciální ad hoc ústavní zákon. Dodnes jde o jediné celostátní referendum v historii Česka. O nutnosti zákona sice politici mluví celých dvacet let, schválený žádný návrh ale nebyl. Nyní ve sněmovně leží dva, z dílny ANO a SPD.
„To, že nemáme už tolik let zákon o všeobecném referendu, je tedy spíš (…) nedodělek vládnoucích stran, respektive parlamentu,“ soudí předseda ústavně-právního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO).
„My chceme v zákonu o referendu umožnit hlasovat skutečně o všech věcech, o kterých hlasovat lze. To, co z toho vyjímáme, je třeba revokace soudních jednání,“ sdělil předseda SPD Tomio Okamura.
Vládní koalice je ale nejednotná. „ODS není příznivcem obecného zákona o celostátním referendu v jakékoliv podobě,“ vyjádřil se místopředseda ústavně-právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS).
Další místopředseda výboru Jakub Michálek (Piráti) by pro začátek v této věci viděl některá společenská témata, jako je třeba legalizace konopí nebo manželství pro všechny.
Český právní řád v současnosti umožňuje pouze místní a krajská referenda.