Bilance obětí v sutinách domu v ukrajinském Dnipru, který v sobotu zasáhla ruská raketa, je podle tamních úřadů 45 mrtvých, včetně šesti dětí. Ukrajinské letectvo tvrdí, že použitou zbraní byla raketa Ch-22 Burja (Bouře) ze sovětské éry, známá také v kódu NATO pod názvem AS-4 Kitchen.
V Dnipru nejspíš zabíjela raketa schopná nést i jadernou hlavici. Ukrajina se jich zbavovala
Podle letectva bylo při hromadném úderu 14. ledna použito celkem pět repasovaných protilodních střel Ch-22. Uvedlo také, že země v současné době nemá žádný způsob, jak tento druh zbraně zlikvidovat.
Raketovým motorem poháněná křídlatá střela o délce přes 11,6 metru a váze přesahující 5800 kilogramů má dolet 450 až 600 kilometrů. Tyto rakety byly přitom původně určeny k úplně jinému účelu, než jsou útoky na pozemní cíle. Sovětské letectvo jejich první verzi v 60. letech zařadilo do služby jako zbraň pro útoky na americké letadlové lodě. A tuto roli mají v ruském arzenálu i její modernizované varianty.
Ch-22 je určena k ničení letadlových lodí, které zpravidla plují v rámci svazu s dalšími loděmi, které ji chrání a Ch-22 je naprogramovaná, aby si vybrala ten největší cíl v dané oblasti. Jejich nosičem jsou strategické bombardéry Tu-95 a nadzvukové strategické bombardéry Tu-22.
Ukrajinští dělníci v roce 2002 na vojenském letišti Ozerne rozřezávají na kusy střelu Ch-22
Střela, která dokáže při útoku letět i čtyřnásobkem rychlosti zvuku, může nést konvenční i jadernou hlavici. Ta druhá hrála důležitou roli v taktice navržené k ničení letadlových lodí, protože Američané dokázali účinně rušit sovětské naváděcí systémy. Atomový výbuch někde blízko nosiče měl nejprve elektromagnetickým pulsem oslepit americkou elektroniku a lodě pak měla případně zničit střela s konvenční hlavicí.
Podle údajů ČTK ruské letectvo kromě původní Ch-22 zařadilo do výzbroje i zhruba tři desítky modernizovaných střel označených Ch-32, které jsou lépe uzpůsobeny útokům na menší cíle jako radarové stanice, mosty nebo elektrárny. Tato verze je – podobně jako třeba americký (mnohem pomalejší) Tomahawk – vybavena naváděním nezávislým na družicové navigaci typu GPS nebo GLONASS. Střely Ch-32 byly do služby zařazeny v roce 2016, mají dolet až 1000 kilometrů a i ony mohou letět i více než čtyřnásobkem rychlosti zvuku.
V srpnu rakety dopadaly na Doněckou oblast
Střely Ch-22 Rusové použili například k útoku na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku, při kterém loni v létě zemřely více než dvě desítky lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Podle velení měl tehdy zásah nákupního střediska na svědomí ruský bombardér dlouhého doletu Tu-22 M3, který vzlétl z letiště Šajkovka v Kalužské oblasti. Britské ministerstvo obrany tehdy uvedlo, že mohlo jít i o raketu Ch-32.
Loni v létě Rusko také zaútočilo raketami Ch-22 několikrát v Oděské a Mykolajivské oblasti. V noci na 1. července například při útocích na vícepodlažní dům a rekreační zařízení v Oděské oblasti zahynulo 20 lidí. V srpnu rakety dopadaly na Doněckou oblast.
Mluvčí velení ukrajinských vzdušných sil Jurij Ihnat dodal, že ruské zásoby příslušných raket mohou dosahovat stovek kusů. Zároveň podle něj mívala ve vlastním arzenálu rakety Ch-22 také Ukrajina, ale část z nich byla převedena do držení Ruské federace v podobě úhrady dluhů za plyn a jiná část byla zlikvidována.
Ukrajinci se dočkají Patriotů
Ukrajina nicméně usiluje o to, aby získala systém tuto raketu neutralizující – i proto Nizozemsko nabídlo zemi systémy protivzdušné obrany Patriot. Nizozemsko se tak přidává ke Spojeným státům a Německu, které už dříve oznámily, že těmito systémy podpoří ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Systémy Patriot mohou s velkou mírou přesnosti zneškodnit vzdušné cíle a disponují pokročilými senzory, které pomáhají s jejich identifikací. Rusko útočí na cíle na Ukrajině raketami, naváděnými střelami i bezpilotními letouny, někdy íránské výroby.