Rusko vyhostí estonského velvyslance. Moskva reaguje na vykázání diplomatů z Tallinnu

Rusko vyhošťuje estonského velvyslance v Moskvě a snižuje diplomatické vztahy s touto pobaltskou zemí na úroveň chargés d'affaires. Tallinn zareagoval na krok Moskvy vypovězením ruského ambasadora ze země. Později se přidalo Lotyšsko, které oznámilo snížení diplomatických vztahů s Ruskem. Agentura TASS také citovala šéfa Ruské rady pro mezinárodní záležitosti Andreje Kortunova, podle něhož by Moskva mohla po Estonsku vyhostit velvyslance i dalších „nikoli přátelských“ zemí, přičemž konkrétně zmínil také Česko.

„Estonský velvyslanec Margus Laidre byl 23. ledna předvolán na ruské ministerstvo zahraničí. Byl mu sdělen důrazný protest v souvislosti s kroky estonských úřadů. Velvyslanec Estonské republiky by měl opustit Ruskou federaci 7. února 2023,“ uvedla ruská diplomacie, která svůj krok zdůvodňuje výrazným omezením svého velvyslanectví v Tallinnu. Moskva přitom znovu obvinila Estonsko z „rusofobie“.

Estonsko 11. ledna vyzvalo Rusko, aby do února snížilo počet diplomatů na svém velvyslanectví v Tallinnu. Estonské ministerstvo zahraničí po Moskvě žádalo, aby zredukovala počet diplomatů ze 17 na osm, což odpovídá počtu estonských diplomatických pracovníků na ambasádě v ruské metropoli. Podle AFP tehdy pobaltská země vyhostila celkem 21 ruských diplomatů a dalších zaměstnanců ambasády.

„Ve světle skutečnosti, že se během agresivní války zaměstnanci ruské ambasády nesnaží o zlepšení estonsko-ruských vztahů, se domníváme, že není žádný důvod pro nynější velikost ruské ambasády,“ zdůvodnilo tehdy své rozhodnutí estonské ministerstvo zahraničí podle Reuters.

Estonský ministr: Neodradí nás to od podpory Ukrajině

Estonský resort zahraničí v reakci na poslední krok Moskvy uvedl, že ruský velvyslanec Vladimir Lipajev odejde z pobaltské země k témuž datu jako estonský diplomat z Ruska. „Ruské kroky nás neodradí od poskytování pokračující podpory Ukrajině, která už téměř rok bojuje za svou suverenitu a bezpečnost nás všech,“ napsal estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu.

„Vzhledem k pokračující brutální ruské agresi proti Ukrajině a v solidaritě s Estonskem sníží Lotyšsko s účinností od 24. února úroveň diplomatických vztahů s Ruskem,“ napsal později na Twitteru lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs s výzvou, aby Rusko jednalo odpovídajícím způsobem. Datum odpovídá prvnímu výročí začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu.

Kdo je další na řadě?

Snížení úrovně diplomatických vztahů Ruska s Estonskem hrozí tím, že se stane precedentem pro sérii analogických rozhodnutí Moskvy v dialogu s řadou dalších nikoli přátelských zemí, řekl agentuře TASS generální ředitel Ruské rady pro mezinárodní záležitosti (RSMD) Andrej Kortunov. Tato rada sice vystupuje jako nevládní organizace, ale jejími zřizovateli jsou ministerstva zahraničí a školství, akademie věd a svaz průmyslníků.

„Válka velvyslanců“ mezi Moskvou a Tallinnem se sice vede už dlouho, ale její nynější etapu Kortunov spojil se schůzkou ministrů obrany západních zemí na americké základně Ramstein v Německu, kde se Estonsko zasazovalo „jako jeden z nejvíce aktivních lobbistů o rozšíření vojenské pomoci Ukrajině“.

Kortunov konkrétně upozornil, že Estonsko spolu s dalšími pobaltskými státy, Polskem a „do jisté míry Českem“ tvoří skupinu zemí, které v současnosti nejdůsledněji a nejrozhodněji odmítají jakýkoliv dialog s nynějším ruským vedením a zasazují se o maximální omezení kontaktů s Moskvou a o maximální zpřísnění protiruských sankcí.

Estonsko spolu s dalšími pobaltskými zeměmi Lotyšškem a Litvou patří ke skupině spojenců NATO, kteří se důrazně zasazují o to, aby Německo Kyjevu poskytlo své bojové tanky Leopard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostech

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 6 mminutami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 2 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 5 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 5 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 6 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 9 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...