Rusko vyhošťuje estonského velvyslance v Moskvě a snižuje diplomatické vztahy s touto pobaltskou zemí na úroveň chargés d'affaires. Tallinn zareagoval na krok Moskvy vypovězením ruského ambasadora ze země. Později se přidalo Lotyšsko, které oznámilo snížení diplomatických vztahů s Ruskem. Agentura TASS také citovala šéfa Ruské rady pro mezinárodní záležitosti Andreje Kortunova, podle něhož by Moskva mohla po Estonsku vyhostit velvyslance i dalších „nikoli přátelských“ zemí, přičemž konkrétně zmínil také Česko.
Rusko vyhostí estonského velvyslance. Moskva reaguje na vykázání diplomatů z Tallinnu
„Estonský velvyslanec Margus Laidre byl 23. ledna předvolán na ruské ministerstvo zahraničí. Byl mu sdělen důrazný protest v souvislosti s kroky estonských úřadů. Velvyslanec Estonské republiky by měl opustit Ruskou federaci 7. února 2023,“ uvedla ruská diplomacie, která svůj krok zdůvodňuje výrazným omezením svého velvyslanectví v Tallinnu. Moskva přitom znovu obvinila Estonsko z „rusofobie“.
Estonsko 11. ledna vyzvalo Rusko, aby do února snížilo počet diplomatů na svém velvyslanectví v Tallinnu. Estonské ministerstvo zahraničí po Moskvě žádalo, aby zredukovala počet diplomatů ze 17 na osm, což odpovídá počtu estonských diplomatických pracovníků na ambasádě v ruské metropoli. Podle AFP tehdy pobaltská země vyhostila celkem 21 ruských diplomatů a dalších zaměstnanců ambasády.
„Ve světle skutečnosti, že se během agresivní války zaměstnanci ruské ambasády nesnaží o zlepšení estonsko-ruských vztahů, se domníváme, že není žádný důvod pro nynější velikost ruské ambasády,“ zdůvodnilo tehdy své rozhodnutí estonské ministerstvo zahraničí podle Reuters.
Estonský ministr: Neodradí nás to od podpory Ukrajině
Estonský resort zahraničí v reakci na poslední krok Moskvy uvedl, že ruský velvyslanec Vladimir Lipajev odejde z pobaltské země k témuž datu jako estonský diplomat z Ruska. „Ruské kroky nás neodradí od poskytování pokračující podpory Ukrajině, která už téměř rok bojuje za svou suverenitu a bezpečnost nás všech,“ napsal estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu.
„Vzhledem k pokračující brutální ruské agresi proti Ukrajině a v solidaritě s Estonskem sníží Lotyšsko s účinností od 24. února úroveň diplomatických vztahů s Ruskem,“ napsal později na Twitteru lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs s výzvou, aby Rusko jednalo odpovídajícím způsobem. Datum odpovídá prvnímu výročí začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu.
Kdo je další na řadě?
Snížení úrovně diplomatických vztahů Ruska s Estonskem hrozí tím, že se stane precedentem pro sérii analogických rozhodnutí Moskvy v dialogu s řadou dalších nikoli přátelských zemí, řekl agentuře TASS generální ředitel Ruské rady pro mezinárodní záležitosti (RSMD) Andrej Kortunov. Tato rada sice vystupuje jako nevládní organizace, ale jejími zřizovateli jsou ministerstva zahraničí a školství, akademie věd a svaz průmyslníků.
„Válka velvyslanců“ mezi Moskvou a Tallinnem se sice vede už dlouho, ale její nynější etapu Kortunov spojil se schůzkou ministrů obrany západních zemí na americké základně Ramstein v Německu, kde se Estonsko zasazovalo „jako jeden z nejvíce aktivních lobbistů o rozšíření vojenské pomoci Ukrajině“.
Kortunov konkrétně upozornil, že Estonsko spolu s dalšími pobaltskými státy, Polskem a „do jisté míry Českem“ tvoří skupinu zemí, které v současnosti nejdůsledněji a nejrozhodněji odmítají jakýkoliv dialog s nynějším ruským vedením a zasazují se o maximální omezení kontaktů s Moskvou a o maximální zpřísnění protiruských sankcí.
Estonsko spolu s dalšími pobaltskými zeměmi Lotyšškem a Litvou patří ke skupině spojenců NATO, kteří se důrazně zasazují o to, aby Německo Kyjevu poskytlo své bojové tanky Leopard.
