Berlín pod tlakem. Desítky zemí řešily vyzbrojování Ukrajiny, Němci váhají s dodávkami tanků Leopard

6 minut
Události ČT: Německo zatím nerozhodlo o přesunu svých tanků Leopard 2 na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Zástupci pěti desítek zemí podporujících Ukrajinu ve čtvrtek na konferenci na americké letecké základně Ramstein v Německu oproti očekávání nerozhodli o poskytnutí německých tanků Leopard ukrajinským ozbrojeným silám. Podle Berlína ale rozhodnutí v této věci padne brzy. Schůzka, která Kyjevu zaručila další podporu, se podle amerického ministra obrany Lloyda Austina soustředila na posílení ukrajinské vzdušné obrany proti ruským úderům.

Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) spojence ujistila, že Česko bude ve zbrojní pomoci Ukrajincům nejen pokračovat, ale že chce tempo dodávek v příštích měsících i zintenzivnit.  Německo loni darovalo Česku a Slovensku tanky Leopard 2A4 náhradou za to, že tyto země předaly Kyjevu desítky kusů zbrojní techniky ze sovětské éry.

Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) původně přišel s informací, že obě země by mohly na páteční schůzce nabídnout, že prozatím upustí od dalších dodávek a tanky předají Ukrajině. Ředitel Odboru komunikace českého resortu obrany David Jareš ale ve vyjádření médiím uvedl, že tato informace není pravdivá.

„Českou republiku nikdo nepožádal ani nevyzval, aby poskytla tanky, které podle dřívější dohody dostane od Německa jako kompenzaci za pomoc Ukrajině. O ničem takovém se nejednalo ani na dnešním jednání takzvané Kontaktní obranné skupiny na americké základně Ramstein, kde zástupci pěti desítek států jednali o další vojenské podpoře Ukrajině. Stejně nepravdivá je i spekulace, že by místo tanků Leopard Česká republika obdržela americké tanky Abrams,“ konstatovalo české ministerstvo.

„Ani během jednání v Ramsteinu nezazněl oficiální požadavek ze strany Německa, abychom tanky Leopard takříkajíc posunuli Ukrajině,“ uvedl už dříve v tiskovém prohlášení slovenského ministerstva obrany náměstek ministra Marian Majer.

Ukrajina by ráda získala pokročilejší německé tanky Leopard 2

Austin prohlásil, že válka na Ukrajině, kterou loni v únoru napadlo Rusko, je v rozhodující fázi a že jednání spojenců je pod drobnohledem nejen Moskvy, ale také historie. Formou videohovoru k účastníkům promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který spojencům poděkoval za dosavadní pomoc, zároveň je ale vyzval k poskytnutí tanků. Ukrajina již dostala řadu tanků ze sovětské éry, mimo jiné z Česka, ráda by ale získala pokročilejší německé tanky Leopard 2.

„Toto je zásadní okamžik. Rusko přeskupuje a rekrutuje síly a snaží se znovu vyzbrojit. Teď není chvíle, kdy bychom měli zpomalit. Je čas zapracovat víc,“ prohlásil americký ministr.

Německá média očekávala, že Berlín, který čelí tlaku, aby leopardy Ukrajincům dodal, během čtvrtka souhlas vysloví. Německý ministr obrany Pistorius však oznámil, že rozhodnutí ještě učiněno nebylo, ale že přijde v nadcházejících dnech. Řekl také, že pro případ kladného postoje chce být připraven, proto nařídil prověřit, jaké typy a zásoby leopardů mají německá armáda a německý zbrojní průmysl k dispozici.

Tank Leopard 2 německé výroby sloužící armádě Slovenska
Zdroj: Philipp Schulze/ČTK

Rozhodnutí zatím nepadlo ani v otázce, zda Německo dovolí vývoz leopardů na Ukrajinu ze zemí, které si tyto tanky pořídily dříve. Ochotné k tomu jsou Finsko s Polskem. Varšava přitom upozornila, že pokud Německo souhlasit nebude, učiní v dodávkách nestandardní kroky. Polský ministr zahraničí Mariusz Blaszczak uvedl, že vzniká koalice států, které předání leopardů podporují. Věří proto, že se požadavek podaří prosadit.

Nový finanční balík z Bruselu a sankce vůči Rusku

V Bruselu v pátek přední činitel Evropské unie novinářům řekl, že země evropského bloku by měly brzy vyhradit dalších 500 milionů eur (12 miliard korun) na nákupy zbraní pro Ukrajinu. Podle tohoto zdroje by měli uvolnění v pořadí sedmé půlmiliardové platby z obranného fondu EU schválit v pondělí ministři zahraničí. Sedmadvacítka také chystá nové sankce proti Rusku, jejichž schválení chce část zemí stihnout do začátku února.

Evropský blok již od počátku ruské agrese na Ukrajině uvolnil z Evropského mírového nástroje (EPF) 3,1 miliardy eur na nákupy zbraní a dalšího vojenského materiálu pro Kyjev a na zřízení výcvikové mise pro ukrajinské vojáky. V prosinci rozhodly unijní země, že do fondu přidají dvě miliardy eur, aby z něj mohly dále podporovat Ukrajinu, ale i další, zejména mimoevropské země.

7 minut
Horizont ČT24: Jednání na německé základně o dodávkách zbraní na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Polsko je ochotné obejít pravidla

Polsko nebo Finsko daly najevo, že jsou ochotné své tanky Leopard 2 ukrajinské armádě dodat, podle pravidel k tomu ovšem potřebují svolení Berlína. Na otázku, zda by to Polsko udělalo i přes nesouhlas Německa, náměstek ministra zahraničí Pawel Jabloński odpověděl, že se domnívá, že „pokud by byl odpor silný, byli bychom připraveni i na takové nestandardní kroky“. „Ale nepředbíhejme faktům,“ dodal. 

Vedle společných jednání zástupců pěti desítek zemí, které dodávají Ukrajině vojenský materiál, se německý ministr obrany Boris Pistorius samostatně sešel s britským ministrem obrany Benem Wallacem a s polským kolegou Mariuszem Blaszczakem. Posledně jmenovaný po jednání novinářům řekl, že na okraj schůzky se sešli ministři obrany 15 zemí, aby se věnovali tématu tanků. Blaszczak míní, že koalice států, které podporují předání Leopardů Ukrajině, jistě se svým požadavkem nakonec uspěje.

Německo čelí rostoucímu vnitropolitickému i zahraničnímu tlaku, aby souhlasilo s poskytnutím Leopardů Ukrajincům. Kancléř Olaf Scholz se zatím zdráhá takový krok učinit, dlouhodobě ovšem zdůrazňuje, že Berlín bude postupovat společně s ostatními spojenci. Německý ministr obrany Pistorius řekl, že Německo prověří, jaké má možnosti a armádní a průmyslové zásoby na poskytnutí různých typů tanků Leopard. Také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že vyjednávání o možnosti dodat Ukrajině tyto tanky bude pokračovat. 

Tanky nepřijdou ani z Ameriky

Tanky na Ukrajinu zatím nepošlou ani Spojené státy. Argumentují, že jejich tank Abrams je poháněn složitým turbínovým motorem, podobným leteckému proudovému motoru, a tak by se kvůli časté údržbě a vysoké spotřebě paliva pro boj na Ukrajině nehodil. Německo ale oznámilo, že nepošle své tanky Leopard na Ukrajinu, pokud USA nepošlou své tanky.

Spojené státy v rámci dalšího balíku vojenské pomoci v celkové hodnotě 2,5 miliardy dolarů (asi 55,4 miliardy korun) poskytnou Ukrajině mimo jiné 59 bojových vozidel pěchoty Bradley a 90 obrněných transportérů Stryker, uvedly tiskové agentury s odvoláním na komuniké Pentagonu.

Svůj balík pomoci Ukrajině oznámilo také Finsko, ani to ale žádné tanky nepošle. Poskytne ale techniku za 400 milionů eur (tedy asi 9,57 miliardy korun). V minulosti Finsko řeklo, že je ochotné tanky Leopard 2 dodat, stejně jako Polsko k tomu ale potřebuje souhlas z Berlína.

Agentura Reuters večer napsala, že Nizozemsko dodá Ukrajině dvě odpalovací zařízení pro systémy protivzdušné obrany Patriot.

Německo sice žádné nové zbraně pro Ukrajinu neohlásilo, upřesnilo ale dodání těch dříve slíbených. Ještě během ledna a února ukrajinské síly dostanou ke třiceti zaslaným samohybným protiletadlovým kanonům Gepard sedm dalších a na jaře Kyjev převezme také další moderní systém protivzdušné obrany IRIS-T SLM. Ten zatím nemá ani německá armáda.

„Hovoříme zde o jarním balíčku pomoci v celkové ceně přes jednu miliardu eur (přes 24 miliard korun),“ poznamenal Pistorius. Doplnil, že součástí balíčku jsou logistika, výcvik a munice. „Celkem tak Německo poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc za 3,3 miliardy eur (79 miliard korun),“ dodal.

„Ruskou zbraní je čas,“ varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na jednání v Ramsteinu poděkoval spojencům za všechno poskytnuté vybavení. „Děkuji vám na stokrát, jsem vám skutečně vděčný,“ řekl Zelenskyj. „Stovky díků ale nejsou stovky tanků,“ podotkl nicméně vzápětí. Varoval, že tou skutečnou ruskou zbraní je čas, proto je nutné ve vyzbrojování ukrajinské armády pokročit. Účastníci jednání podle něj mají velkou moc, proto je vyzval, aby učinili potřebná rozhodnutí. „Kreml musí prohrát,“ dodal Zelenskyj.

Zelenskyj pak ve svém pravidelném večerním videoposelství uvedl, že výsledky čtvrtečního jednání v Ramsteinu obecně posílí ukrajinskou odolnost. „Ano, musíme ještě bojovat o dodávky moderních tanků, ale každý den dáváme jasněji najevo, že rozhodnutí o tancích nemá alternativu,“ řekl a poděkoval spojencům, kteří v diskusích jasně podpořili postoj Kyjeva.

Že je důležité Ukrajině nadále vojensky pomáhat, zdůraznil i ministr obrany USA Lloyd Austin. Řekl, že ruský prezident Vladimir Putin se v útoku na Ukrajinu přepočítal, neboť vůbec nebral v úvahu odvahu ukrajinského lidu a statečnost ukrajinských vojáků. Poukázal také na to, že západní spojenci se invazí nenechali rozdělit. „Setkáváme se v turbulentních časech, když se ale podívám kolem našeho stolu, vidím zde jednotu,“ řekl.

Austin slíbil, že Spojené státy budou Ukrajinu v obraně podporovat, dokud to bude nutné. Ke stejnému postupu vyzval i spojence. „Toto je zásadní okamžik. Rusko přeskupuje a rekrutuje síly a snaží se znovu vyzbrojit. Teď není chvíle, kdy bychom měli zpomalit. Je čas zapracovat víc. Moskva nás sleduje a sleduje nás i historie,“ zdůraznil americký ministr.

Austin rovněž poděkoval ostatním zemím za pomoc, kterou dosud Ukrajině poskytly. Konkrétně zmínil Polsko, Kanadu a také Německo. Připomněl, že Německo se stejně jako USA zavázalo předat Ukrajině jednu baterii protivzdušného systému Patriot. Německo rovněž slíbilo 40 bojových vozů pěchoty Marder, nyní ale čelí tlaku, aby souhlasilo i s předáním tanků Leopard 2.

Americký ministr se v projevu zmínil o pádu vrtulníku u Kyjeva, při kterém tento týden zahynul mimo jiné ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj, a nedávný ruský raketový útok na obytný dům v Dnipru s desítkami mrtvých. Poznamenal, že ruské údery proti civilistům, které mají Ukrajince zlomit, selžou a že právě chování Ukrajinců je inspirací pro celý svět.

Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley na závěrečné tiskové konferenci na základně Ramstein prohlásil, že pro Ukrajinu bude velmi obtížné vytlačit v letošním roce ruské vojáky z celého svého území a že válka nakonec skončí u jednacího stolu.

Tanky nepomůžou, vzkazuje Kreml

Západní dodávky tanků pro Kyjev nijak nezmění průběh konfliktu na Ukrajině, reagoval na jednání Západu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle agentury TASS ale zároveň varoval, že budou mít negativní dopad na Ukrajinu i Ukrajince.

„Následky budou negativní, jednoznačně,“ odpověděl na dotaz novinářů Peskov. „Opakovaně říkáme, že podobné dodávky nic zásadně nezmění, jen přidělají problémy Ukrajině a ukrajinskému lidu,“ dodal mluvčí.

„Odborníci si jsou problémů, které provázejí tyto dodávky, dobře vědomi. Všechny ty tanky potřebují údržbu, opravy a tak dále,“ řekl Peskov, podle kterého ovšem Rusku západní zbraně nijak nepřitíží. Lze si ale podle něj všimnout, že se do konfliktu stále více zapojuje NATO.

Ukrajina musí ukázat úspěch, soudí Zaorálek a Vondra

Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) soudí, že nyní dochází v americké politice k určitému posunu, že je třeba něco dělat i směrem k okupovanému Krymu a posouvá se i úroveň posílaných zbraní. „Je o třídu výš, ještě před časem by to nepřicházelo v úvahu,“ řekl v Událostech, komentářích. 

„Sbírají se síly na možný útok, aby došlo k průlomu a ukázalo se, že Ukrajina má na to ještě více oslabit postavení Ruska,“ dodal Zaorálek. To pak může být dobré i z hlediska vyjednávacího. Zároveň však připustil, že situace se stává stále nebezpečnější. Nejen proto, že to Rusové stále říkají, ale proto, že jsme ve válce, řekl Zaorálek. „Jestli nestojíme na pokraji otevřeného konfliktu. A to je to riziko, které v tom je. Je dobré na to neustále myslet.“

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) neví, zda dochází k nějakému průlomu, protože jde o strategické rozhodování, u kterého nejsme. Ukrajinci budou mít určitě za cíl dostat se blíž ke Krymu. Na frontové linii kolem Donbasu je pak evidentní, že vzhledem k charakteru bojů a délce fronty Ukrajinci potřebují, aby byli úspěšní v osvobozovací operaci.

„A je v zájmu nás všech, aby v ní Ukrajina uspěla, a poměrně rychle.“ Ukrajinci by tak měli úspěch podle něj zaznamenat do jara, či do podzimu letošního roku. Zároveň připomněl, že ruský týl je poměrně nedotčen a Moskva má značné mobilizační možnosti.

Také Zaorálek míní, že válka nyní nesmí zamrznout a Ukrajina musí ukázat, že je schopná postoupit dál. Jde však také o to, jak si definujeme vítězství. Zpochybnil možnost, že se Rusové vyženou ze všech pozic, které získali od 24. února minulého roku.

19 minut
Události, komentáře: Vondra a Zaorálek o podpoře Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sebevražedný útok na kostel v Damašku má 22 obětí

Sebevražedný útok na řecký pravoslavný kostel v Damašku zabil nejméně 22 lidí a dalších 63 zranil, informovala agentura AP s odvoláním na státní média. Syrské ministerstvo vnitra tvrdí, že na kostel zaútočil muž, který se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát. Útok odsoudila Francie i Turecko.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

Zmírnění hrozby, eskalace i slib odvety. Svět reaguje na americký útok na Írán

Česko chápe bezpečnostní důvody, které vedly USA k útokům na jaderná zařízení v Íránu, sdělili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) je ukončení íránského jaderného programu v zájmu Evropy. Evropské země většinově vyzývají k diplomacii. Generální tajemník OSN údery označil za nebezpečnou eskalaci. Blízkovýchodní země krok Washingtonu odsuzují. Jemenští povstalci hútíové slíbili odvetu.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

USA zcela zničily íránské jaderné provozy, oznámil Trump

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpova vláda propustila většinu zbývajících zaměstnanců Hlasu Ameriky

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dala v pátek výpověď stovkám novinářů Hlasu Ameriky (VOA). Propustila tak většinu zbývajících zaměstnanců a fakticky ukončila činnost této zpravodajské stanice financované Spojenými státy, informuje zpravodajský server BBC.
před 2 hhodinami

Turisté evakuovaní kvůli požáru na jihu Chorvatska se vrací do ubytování

Situace na jihu Chorvatska poblíž druhého největšího města Splitu, kde v sobotu vypukl požár, je podle českých cestovních kanceláří pod kontrolou. Hasiči už jen kontrolují ohniska. Evakuovaní turisté se mohli vrátit do svých původních ubytování. Žádné hotely nebyly při požáru poškozeny, uvedl místopředseda Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Jan Papež. V sobotu byly kvůli požáru z oblasti evakuovány stovky místních obyvatel a turistů, mezi nimi i desítky Čechů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Čipy pro psy i kočky a jejich registrace. Evropské nařízení má omezit množírny

Mikročip povinně nejen pro psy, ale nově také pro kočky. Europoslanci v týdnu přijali usnesení, podle kterého by chovatelé zvířata měli mimo jiné registrovat v jednotné databázi. To má zkomplikovat existenci množíren. Část odborníků ale tvrdí, že by lépe fungovaly vyšší sankce. Podoba legislativy ještě není konečná, vyjadřovat se k ní budou také ministři členských zemí.
před 3 hhodinami

Záchranáři v Izraeli hlásí raněné po íránských útocích

V Tel Avivu se v neděli ráno rozezněly sirény protivzdušné obrany, která podle svědků agentur Reuters a AFP zasahovala nad Jeruzalémem. Izraelská armáda krátce předtím varovala, že Írán vypustil směrem na židovský stát balistické střely. Záchranáři hlásí necelou stovku zraněných. Armáda židovského státu odpoledne uvedla, že pokračovala s údery na Írán a zaměřila se i na cíle v okolí Búšehru, kde je jediná funkční íránská jaderná elektrárna.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Američané přiblížili podrobnosti operace Půlnoční kladivo

Americký předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine popsal průběh úderů USA na íránská jaderná zařízení v rámci operace s názvem „Půlnoční kladivo“ (Midnight Hammer). Zahrnovala více než 125 letadel a použití několika bombardérů B-2 rozmístěných nad Pacifikem jako „návnady“. Další B-2 shodily více než tucet masivních bomb na íránská zařízení Fordo a Natanz, zatímco rakety Tomahawk byly vypáleny na zařízení v Isfahánu. Příprava operace trvala měsíce a podle Cainea o ní věděl jen úzký okruh lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...