Zdroje blízké válečnému dění na Ukrajině a mnozí experti se domnívají, že by ruská armáda mohla navázat na částečnou mobilizaci vyhlášenou v září loňského roku a zahájit novou velkou ofenzivu. Ta by pro Kreml v ideálním případě měla ukončit válku za vlastních podmínek Moskvy. Z posledního dění v ruském mocenském centru ale lze vypozorovat i náznaky nových linií, po kterých by se Putin ve svém válečném tažení mohl vydat.
Rusko chce získat zpět iniciativu ve válce, chystá novou ofenzivu
Útok, o kterém spekulují informovaní odborníci i některé oficiální ukrajinské zdroje, by mohl být zahájen z běloruského území a přímo ohrozit Kyjev. Italský vojenský expert Orio Giorgio Stirpe si v komentáři pro list Kyiv Post povšiml, že v posledních týdnech míří do Běloruska velké počty ruských vojáků a vybavení. K útlumu vojenské síly Moskvy v okolí ukrajinských měst Bachmut a Soledar ale mezitím nedochází.
Právě tyto skutečnosti vedou k obavám, že Rusko má k dispozici skryté zdroje, které mohou v krajním případě zvrátit průběh války.
Putin chce konvenční válku, upozorňují experti
„Nicméně představa, že se Rusové pomocí masivního útoku vrátí před brány Kyjeva, je zcela nereálná,“ mírní vášně Stirpe. „Nejde jen o bojové ztráty Rusů a pokles morálky v důsledku vojenských neúspěchů – změnila se samotná podstata pozemních sil, takže Putin má k dispozici vojenský nástroj zcela nevhodný pro útočné operace.“
„To však neznamená, že by Putinova armáda byla poražena. Znamená to, že nemá seriózní schopnost vést vážné operativní útoky a dobývat rozsáhlá území. Jejich schopnost je omezena na udržení toho, co drží, a vedení lokálních kořistních útoků – jak je možné v současnosti pozorovat,“ všímá si expert.
Varovný tón nicméně nesou i poznatky, jež během posledního víkendu zveřejnil americký Institut pro studium války (ISW). Podle textu, který organizace zveřejnila na svém webu, se Kreml chystá k opatřením a krokům, které měl provést už před samotným zahájením nové invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Ruský diktátor Vladimir Putin tak údajně usiluje o proměnu „speciální vojenské operace“ – jak je tento krok tamní propagandou nazýván – ve velkou a regulérní konvenční válku.
Putin začal veřejně signalizovat zahájení příprav na vleklou válku už počátkem loňského prosince, přičemž se měl zavázat, že Rusko napraví chyby svých dřívějších vojenských operací a nastaví podmínky pro dlouhotrvající válku na Ukrajině.
Znát je to zejména z Putinova vyjádření 7. prosince, kdy poznamenal, že „speciální vojenská operace na Ukrajině by mohla být zdlouhavým procesem“. V průběhu minulého měsíce navíc učinil několik dalších veřejných vystoupení, v nichž nepřímo nastínil své cíle zlepšit mobilizační procesy ruského válečného úsilí, oživit tamní vojenskou průmyslovou základnu, centralizovat kontrolu Kremlu nad ruským informačním prostorem a obnovit pošramocenou autoritu ministerstva obrany.
Moskva se svých nereálných cílů nevzdala
ISW dále uvádí, že Moskva se pravděpodobně chystá v příštích šesti měsících provést rozhodující strategickou akci, jejímž cílem je získat zpět iniciativu a ukončit současnou sérii vojenských a strategických úspěchů Kyjeva. Rusku se totiž během uplynulých jedenácti měsíců nepodařilo dosáhnout většiny svých hlavních válečných cílů na Ukrajině.
Putinovým silám se nepodařilo dobýt Kyjev ani Doněckou a Luhanskou oblast, udržet územní zisky v Charkovské oblasti nebo si ve své moci ponechat strategické město Cherson. Ruská letecká a raketová operace – pod vedením armádního generála Sergeje Surovikina – zaměřená na ukrajinskou kritickou infrastrukturu rovněž nepřinesla významné úspěchy, a dokonce ani nedemoralizovala ukrajinskou společnost, jak Kreml pravděpodobně zamýšlel.
Ruský vůdce a vysocí kremelští představitelé i nadále opakují, že Moskva se navzdory ruským porážkám na bojišti nevzdala svých maximalistických cílů. Putin sice nezměnil své válečné cíle, ale na povrch se dostávají důkazy o tom, že základní aspekty ruského přístupu k válce opakovaně mění právě vytvářením nových směrů úsilí.
Na rozdíl od wagnerovců odpočívali
Za možné nové linie ruského snažení ISW označuje jakési „šetření“ mobilizovanými silami. V praxi by šlo o odklon od původní taktiky Moskvy, která na podzim hnala na frontu i mladé a jakýmkoli výcvikem nepoznamenané vojáky. Podle Putinových slov ze 7. prosince ruské ozbrojené síly zatím nenasměrovaly všechny vojáky z první mobilizační vlny do válečných oblastí – pravděpodobně proto, aby zbylé síly mohly využít svůj čas pro výcvik a seznámení se s vybavením. Použití těchto lidských zdrojů si Kreml dobře promyslí.
Svědčí o tom i skutečnost, že konvenční ruské síly – na rozdíl od Wagnerovy skupiny a sil budovaných v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti – od série úspěšných ukrajinských protiútoků v létě a na podzim loňského roku neprováděly žádné větší útočné operace a většinou udržovaly obranné pozice. Institut zmiňuje, že má spolehlivé zprávy o přeskupování a výcviku konvenčních ruských jednotek i na běloruském území.
Kreml začal v prosinci klást značný důraz také na vzkříšení svého vojenského průmyslu. Putin v této souvislosti právě od prosincového zlomu uspořádal několik setkání na nejvyšší úrovni a navštívil vybrané podniky s produkcí směřující na frontu. Veřejně také přiznal problémy s dodávkami, které se týkaly například nedostatku průzkumných dronů. Vypsáno bylo i několik zakázek s termínem kratším, než je obvyklé.
Další zprávy zaznamenané ISW pak hovoří o tom, že Putin a jeho spolupracovníci se také neurčitě bavili o možnosti ruských úřadů znárodnit majetek ve jménu podpory ruského válečného úsilí.
Velký návrat Gerasimova
Z pohledu na nedávné dění v Kremlu je navíc možné vytvořit si obrázek o další Putinově snaze – centralizovat řízení válečné mašinerie pod ministerstvo obrany. S tím souvisí i jmenování náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova do čela jednotek nasazených na Ukrajině. Gerasimov je zároveň prvním náměstkem ruského ministra obrany Sergeje Šojgua.
Ruský diktátor tak do funkcí znovu instaluje původní válečné stratégy a opožděně se pokouší napravit nedostatky ve velitelské struktuře. Armádní generál Sergej Surovikin a předchozí velitelé nedokázali dosáhnout uspokojivých výsledků klíčových operací, ve které Putin nerealisticky doufal. Jmenováním Gerasimova velitelem sil na Ukrajině tak ruský vůdce napravuje chybu, kterou znamenalo povýšení Surovikina a odsunutí Gerasimova na vedlejší kolej, píše ISW.
Tamní ministerstvo obrany rovněž jmenovalo tři náměstky, kteří by měli s Gerasimovem úzce spolupracovat na „rozšířeném rozsahu úkolů týkajících se speciální vojenské operace“. Jde o snahu, aby Gerasimov a jeho nově jmenovaní náměstci připravili Rusko na vleklou válku a převzali velení nad válečným úsilím v tomto roce.
Propagandu se nevyplatí podceňovat
Informační prostor je z pohledu Moskvy třeba formovat tak, aby došlo k obnově ochabující podpory invaze, uvádí ISW. Putin se o to snaží tím, že znovu zavádí narativy z doby před 24. únorem a podniká opatření k opětovnému získání kontroly nad válečným zpravodajstvím poté, co tento prostor nedůsledně částečně přenechal různým nezávislým aktérům.
Koncem minulého roku se proto se zvýšenou frekvencí začal znovu objevovat falešný narativ o tom, že existence nezávislé Ukrajiny ohrožuje ruskou suverenitu a kulturu. Jeho cílem je ospravedlňovat invazi a označovat narůstající ruské oběti jako důsledek nevyhnutelného a nezbytného „sebeobranného“ opatření.
Kremelští propagandisté rovněž zintenzivnili míru vypouštění zpráv o údajných mezinárodněprávních důsledcích, které Rusko čekají, pokud ve válce nezvítězí. To má pravděpodobně podnítit obavy z porážky a motivovat k válečnému odhodlání, tvrdí ISW.
Desítky tisíc nábojů denně je neudržitelná spotřeba
Válečný analytik Dmitrij Kuzněcov, který byl hostem podcastu zpravodajského webu Meduza, konfrontuje výše uvedené ruské cíle s realitou. Podle něho je třeba mít na paměti, že celkovou dynamiku této války určuje také počasí. To má mimo jiné vliv i na zásobování, což je klíčový prvek.
Kuzněcov rovněž připomíná, že se obě strany potýkají s nedostatkem materiálu – jedná se o typickou opotřebovací válku a výsledky budou záviset na tom, která strana se lépe vypořádá s nedostatkem zbraní, munice a vybavení. „Proto mají západní partneři Ukrajiny tak velké slovo při rozhodování o její budoucnosti,“ dodává.
S jistotou podle analytika lze konstatovat, že Rusko bude muset velmi brzy změnit svůj zvyk plýtvat nepřiměřeným množstvím munice – podle ukrajinských i západních odhadů Putinovi vojáci spotřebují desítky tisíc nábojů denně.
„Ruské průmyslové kapacity s tímto tempem nemohou držet krok. Současná výroba by se musela zvýšit zhruba na desetinásobek. To není něco, co by se dalo udělat okamžitě,“ míní expert.
