Sněmovna během své první schůze v novém roce neprojednala žádný z návrhů zákonů. Opozice usilovala o změnu programu schůze, navrhovala debatu o rozpočtu, dostupnosti léků nebo o možných daňových změnách, přičemž blok zabral přes 3,5 hodiny. Body nakonec opoziční poslanci neprosadili a v reakci na to si kluby ANO a SPD vyžádaly přestávky až do konce jednacího dne. Sněmovna se opět sejde ve středu ráno.
Předseda SPD Tomio Okamura v úvodu schůze navrhl zařadit k projednání několik bodů, jejichž zdůvodňování zabralo zhruba čtyřicet minut. Mezi nimi bylo například to, že vláda nepomáhá důchodcům či že chce zvyšovat ceny za vodné, stočné a kritizoval nedostatek některých léků na českém trhu. „Nedostatek základních léků na domácím trhu se dále prohlubuje a Fialova vláda to evidentně nějak účinně neřeší,“ uvedl s tím, že vláda situaci podcenila.
Předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová (ANO) zase v úvodu kritizovala rozpočet na příští rok navržený Zbyňkem Stanjurou (ODS) a navrhla tento bod zařadit na program jednání. „Vládní pětikoalice prezentovala státní rozpočet na rok 2023 s baťovským schodkem, který se jen tak tak vešel pod 300 miliard korun. Ale za jakou cenu,“ uvedla s tím, že chybí více než třicet miliard, které jsou přesunuty do nerovnováhy bilance státních účelových fondů.
„Dalších padesát miliard korun, které jsou obsaženy v Modernizačním fondu, nejsou podloženy odpovídající národní legislativou, rovněž chybí potřebná notifikace ze strany Evropské komise a Evropské investiční banky. A to už jsme na ohromných 375 miliardách,“ uvedla Schillerová a dodala, že podle Národní rozpočtové rady chybí dalších dvacet miliard na povinnou valorizaci důchodů. „Takže nakonec to vypadá na opravdový schodek ve výši 395 miliard, což je zhruba o sto miliard více, než vláda prezentuje,“ podotkla Schillerová.
Kritika vlády
Bývalý ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček (ANO) naopak kritizoval vládu mimo jiné za selhání během českého předsednictví v klimaticko-ekonomické oblasti. Nelíbí se mu, že premiér Petr Fiala (ODS) přistoupil na zákaz výroby a prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035, ačkoliv donedávna tvrdil, že to je nepřijatelné. „Byli jste v té skupině zemí, která zvedla ruku. To znamená, vy jste šli úplně přesně proti vašemu prohlášení, přesně proti tomu, co jste slíbili,“ uvedl Havlíček.
Opoziční poslanci rovněž navrhli projednat body týkající se nadstandardní péče ve zdravotnictví či aktuální situace na úřadech práce. Ani jeden z bodů sněmovna nakonec neschválila. „Šlo o zásadní body z oblasti zdravotnictví, sociální, rozpočtový chaos, energetická krize, dopady předsednictví… Každý jednotlivý bod jste zamítli. Nechcete se bavit o problémech lidí, kteří nám denně píší,“ obvinila vládní poslance Schillerová a následně požádala o pauzu na jednání klubu ANO, k čemuž se poté přidal i klub SPD.
Hnutí ANO poté uvedlo, že chce vyvolat hlasování o nedůvěře vládě a začne sbírat podpisy pro žádost o hlasování. „Počítám, že během dvou dnů budeme mít podpisy sebrané,“ uvedla Schillerová, podle níž se přítomní členové klubu shodli na vyvolání hlasování o vyslovení nedůvěry vládě jednomyslně.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) následně pro Českou televizi uvedla, že příčina obstrukcí opozice je jednoduchá. „Jsou to blížící se prezidentské volby, takže opoziční kluby, které mají své kandidáty v prezidentské volbě, se snaží upozornit na nějaká témata,“ podotkla a dodala, že kluby si pak vzaly čtyři hodiny přestávku, protože nechtěly, aby došlo k projednání zákona o České televizi.
Jednací den kvůli přestávkám pro kluby ANO a SPD předčasně skončil navzdory tomu, že sněmovna mohla jednat o zákonech na návrh předsedy klubu vládní TOP 09 Jana Jakoba do 21 hodin místo obvyklých 19. Poslanci měli probírat ve druhém čtení zejména sporné změny ve výběru členů rad České televize a Českého rozhlasu.
Vládní novela zapojuje do volby členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) Senát. Senátoři mají obsazovat třetinu míst. Předloha také zpřísňuje vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Opoziční politici mluví o možné politizaci, koaliční naopak o posílení nezávislosti dvojice veřejnoprávních médií.
