Poslanecká sněmovna má za sebou první rok v novém složení, ve kterém schválila skoro stovku zákonů. V roce 2022 se potýkala rovněž s vysokým počtem obstrukcí a mimořádných schůzí. Jejich svolání iniciovala jak opozice, tak zástupci z koaličních řad. Poslanci nejčastěji řešili nejen dopady ruské agrese na Ukrajině, ale také energetickou krizi. Kvůli dlouhým a často i nočním schůzím se vedení komory rozhodlo upravit harmonogram jednání. V novém systému má být pro debatu nad zákony víc času.
„Je klíčové, že jsme rychle reagovali na všechny věci, které se týkají cen energií, a že jsme byli schopni velmi rychle reagovat i na veškeré problémy, které přinesla válka na Ukrajině. Také jsme tady měli celou řadu mimořádných událostí typu vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,“ hodnotí sněmovní rok předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
První řádná letošní sněmovní schůze začala 11. ledna. O dva dny později už ale poslanci jednali mimořádně. Opozice tehdy požadovala, aby hnutí STAN vysvětlilo své financování. Další pak následovala v únoru. Celkem jich bylo letos devět.
„Bylo to dané nejenom tím, že se o ně často snažila opozice, ale že to bylo řešení i ze strany koalice na neustálé obstrukce,“ míní Pekarová Adamová.
Politici letos do sněmovny předložili přes 140 návrhů. Schválených je 94 z nich. Dvaadvacet jich poslanci schválili v legislativní nouzi. Senát zpět do dolní komory poslal tři návrhy s vlastní úpravnou a jeden zákon zamítl, prezident pak vetoval tři normy. Pokaždé ho sněmovna přehlasovala.
Změny kvůli obstrukcím
Více obstrukcí letos přiznávají také zástupci opozice. „Začalo i to, že zákony, které jsme opravdu cítili jako nepřekročitelnou červenou linii, přes kterou nejede vlak, jsme se někdy snažili obstruovat,“ vysvětluje předsedkyně sněmovního klubu ANO Alena Schillerová.
Právě kvůli zdlouhavému schvalování se změní počet jednacích dní. Sněmovna se bude nově scházet v šestitýdenním cyklu. Poslanci tak mají mít víc času na projednání plánované agendy i mimořádných témat.
„Podařilo se nějakým způsobem se naučit tady komunikovat, ODS má celou řadu bodů splněno,“ hodnotí rok 2022 předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, který zmiňuje například zrušení EET.
„Je to tam občas jak v absurdním divadle, kdy už řeč přestává být způsobem komunikace. Pokud bych měl něco opravdu ryze pirátského vypíchnout, tak bych řekl, že to je asi Magnitského zákon,“ hodnotí uplynulý rok ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti).
Komunikace
Hnutí STAN a lidovci pak společně poukazují na to, že jednání byla ovlivněná i tím, že letošní rok byl pro současnou sněmovnu první v jejím funkčním období. „Musíme si uvědomit, že jsme nastoupili jako nová sněmovna a stát jsme převzali z pohledu veřejných rozpočtů v podstatě v rozvalu,“ myslí si předseda poslaneckého klubu STAN Josef Cogan.
Pozitivněji situaci vidí šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný. „Celé to je o komunikaci a vím, že pokud dokážeme komunikovat nejenom v rámci koalice, ale i se zástupci opozice, tak se nám zvláště v tom posledním půl roce dařilo jednání sněmovny posunout,“ míní.
Koalice s opozicí prosadily třeba pokračování takzvaného milostivého léta.
Hnutí ANO a SPD ale spokojené nejsou. „Poslanecký návrh nám prošel jeden jediný, a to byl poslanecký návrh Radka Vondráčka k zákonu o střetu zájmů. To je málo a mluví to samo o sobě,“ kritizuje vládu Schillerová.
„Na nás na opozici se nedostalo vůbec, my máme jako SPD zhruba dvacet zákonů, které tam leží a na které se nedostalo, protože ani opoziční okénka nám koalice neumožnila dělat,“ tvrdí předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Poprvé v novém roce se poslanci sejdou v úterý 10. ledna na řádné schůzi. Už nyní je ale jasné, že na programu budou mít víc než stovku bodů k projednání.
