Český rozhlas strana 5 z 5

Ruský úřad pro ochranu práv spotřebitelů zablokoval ruskou webovou stránku Českého rozhlasu (ČRo) s článkem o Janu Palachovi z roku 2001. Podle něj propaguje sebevraždy. Upozornil na to server iRozhlas.cz. Podle ČRo není v Rusku dostupný celý web jeho ruského vysílání.

Poslanci poslali s úpravami do závěrečného kola schvalování ústavní novelu – obecní, krajské a senátní volby se mají od příštího roku konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Odpoledne se poslanci věnovali interpelacím na premiéra a další členy vlády. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) při nich uvedl, že zatím nelze uznávat zjištěné protilátky na covid-19 za alternativu k očkování či prokázanému prodělání nemoci.

Úředníci Lukašenkova režimu v pondělí přivedli před zahraniční, opoziční i státní běloruské novináře vězněného Ramana Prataseviče. Na kamery několikrát zopakoval, že mu nic není, kromě redaktorů státních médií mu tato slova ale nikdo nevěřil. Přímo na konferenci mu to řekla novinářka z nezávislé běloruské zpravodajské agentury, reportéři z BBC a někteří diplomaté odešli, protože nechtěli být součástí „konference s rukojmím“. Význam této nečekané akce, reakci reportérů i osud vězněného novináře se snaží rozklíčovat pořad Newsroom ČT24.

Nový Úřad evropského veřejného žalobce převzal od pražského vrchního státního zastupitelství vyšetřování údajného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) ve vztahu ke skupině Agrofert. Upozornil na to web iRozhlas.cz. Zatím se úřad zabývá dvanácti připady z Česka, které se týkají podezření na závažnou hospodářskou kriminalitu s dopadem na evropský rozpočet. Pověření žalobci budou působit v jednotlivých státech, kterých se týkají. Televizi Nova premiér sdělil, že české orgány pomoc unijních institucí nepotřebují.

Poslanci a poslankyně ve středu na druhé mimořádné schůzi řešili sexuální násilí. Poslankyně Barbora Kořanová v úvodu navrhla změnit definici znásilnění v českých zákonech tak, aby bylo jasné, že se o něj jedná i v případech, kdy oběť není schopná vyjádřit nesouhlas. Několik zákonodárkyň a zákonodárců poté mluvilo i o Istanbulské úmluvě, kterou Česká republika podepsala v roce 2016, ale dosud ji neratifikovala. Ta měla právě oběti domácího a sexuálního násilí chránit.

Poslanecká sněmovna tento týden v rámci projednávání zákona o DPH odmítla pozměňovací návrh, který řešil prodloužení částečného odpočtu DPH pro Českou televizi a Český rozhlas. Veřejnoprávní média tak už v roce 2022 přijdou dohromady zhruba o 420 milionů korun, z toho rozhlas o 120 a televize o více než 300 milionů.

Ani týden po zničení kancelářské budovy v Gaza City v Pásmu Gazy není zřejmé, z jakého důvodu na ni izraelská raketa cílila. V budově se údajně nacházely kanceláře teroristů z palestinského hnutí Hamás, sídlily tam ale i redakce agentury Associated Press (AP) a televize al-Džazíra. Novináři prý o přítomnosti Hamásu nevěděli, podle jiných s ním ale mohli spolupracovat a krýt ho. Navíc se objevily spekulace, že útokem chtěl Izrael cenzurovat informace, které se do světa z místa dostávají. Kde je pravda? A jak moc tato událost může poškodit zmíněná média? Odpovědi se snažil nalézt pořad Newsroom ČT24.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) nesdělil celou pravdu o svém majetku; televize Seznam upozornila, že ministr a ředitel vinohradské nemocnice vlastní jmění v hodnotě desítek milionů korun. Jen loni také vydělal bezmála 30 milionů korun na výzkumu nových léků. Ovšem ne jako ředitel nemocnice, ale jako soukromý lékař ve své ordinaci na živnostenský list. Arenberger, který se nyní otázkám na tato témata vyhýbá, důvod k rezignaci nevidí. O situaci kolem šéfa resortu zdravotnictví natáčeli pro 168 hodin Zuzana Černá a David Sebíň.

V živém vstupu zpravodaje České televize v Izraeli vystřelily protiraketové střely a na obloze hledaly svůj cíl. Dva izraelské reportéry překvapil podobný výstřel za zády pár vteřin před vstupem do vysílání. Tak teď vypadá práce novinářů v eskalujícím konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Pro diváky bývají takové záběry atraktivní, novináři při jejich pořizování ale často riskují svůj život. Kde je hranice mezi reportováním a vlastním bezpečím? A jak si ve válečných konfliktech udržet nestrannost a nepodlehnout emocím? Takové otázky položil pořad Newsroom ČT24 českým válečným reportérům.

Stejně jako v Česku je i v Rusku vrbětická kauza stále tématem pro média. Zpracování se ale výrazně liší, do reportáží ruských státních médií totiž výrazně zasahuje propaganda a dezinformace. Vliv mají nejen na povahu sdělovaných informací, ale také na výběr respondentů. V reportážích tak český přístup k diplomatické krizi kritizují Češi, kteří jsou ve skutečnosti zaměstnanci ruských médií. Jak tamní novináři vykreslují Česko, co zamlčují a co naopak akcentují, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Česko si ve středu 5. května připomíná výročí Pražského povstání. Lidé, kteří před 76 lety bojovali za svobodu a vlast, byli podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) hrdinové a mohou být příkladem pro současníky. Řekl to při pietním aktu před pražským sídlem Českého rozhlasu. Stejně jako loni se ale kvůli pokračující koronavirové epidemii nekonají hromadné akce. Události a padlé z května roku 1945 si představitelé státu či hlavního města připomínají individuálně nebo on-line.

Zpravodaj polské veřejnoprávní televize a spolupracovník České televize v Moskvě Tomasz Dawid Jędruchów musí na začátku září opustit Rusko. Tamní ministerstvo zahraničí mu neprodloužilo novinářskou akreditaci, bez které v Rusku jako novinář nemůže pracovat. Podle Jędruchówa jsou za tím dva důvody – nedávné vyhoštění ruského novináře z Polska a česko-ruský diplomatický spor po vypuknutí kauzy Vrbětice. Za jakých podmínek jeho kariéra v Rusku končí a co jeho odjezd bude znamenat pro obě země, říká Jędruchów v rozhovoru pro pořad Newsroom ČT24.

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo plán pro rozvolňování kultury, ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) však návrh kritizuje. Připadá mu diskriminační oproti jiným odvětvím. Podmiňuje třeba vyšší účast diváků na kulturních akcích absolvováním PCR testu nebo procentuální proočkovaností populace. Od pondělí v Česku v sedmi krajích včetně Prahy otevírají muzea, galerie či památky.

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

Návrh komunistů, aby novináři veřejnoprávních médií podávali majetková přiznání, překvapivě podpořila ministryně spravedlnosti i někteří poslanci vládního hnutí ANO. Kabinet Andreje Babiše přitom stejný návrh odmítl. Podle KSČM redaktoři České televize a Českého rozhlasu ovlivňují veřejné mínění a jsou placeni z veřejných peněz, proto by měli stejně jako třeba poslanci nebo starostové přiznávat majetek.

Už rok se na seniory z několika stran valí zprávy o pandemii, krizi a nemoci, která pro ně může znamenat konec. Nemohou chodit do společnosti ani se vidět s blízkými. Na vše, co pro seniory znamená současná doba, se snaží reagovat veřejnoprávní média. Pro starší generace vyhrazují speciální zpravodajské vysílání, kterému by měly lépe rozumět a občas by jim mělo také zvednout náladu. Česká televize začala vysílat Zprávy ČT3, Český rozhlas seniorům přizpůsobuje stanici Region a na podzim chystá start zcela nové stanice. Podrobnosti zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Už víc než týden světová média probírají slova, která zazněla z úst britského prince Harryho a jeho manželky Meghan Markleové v rozhovoru s moderátorkou Oprah Winfreyovou. Přesně to byl podle bývalého zpravodaje Českého rozhlasu ve Velké Británii a nynějšího komentátora Seznam Zpráv Jiřího Hoška záměr slavného páru. V rozhovoru pro Newsroom ČT24 ale upozornil, že novináře by měla zajímat jen fakta a těch stále moc není. „Pokud sdělovací prostředek nestojí a nepadá na referování o britské královské rodině a jejích členech, jeho role v podstatě skončila,“ uvedl.

Velký televizní rozhovor britského prince Harryho a jeho manželky Meghan Markleové s americkou moderátorkou Oprah Winfreyovou rozdělil světová média. Vévodkyně ze Sussexu mluvila o rasismu v Buckinghamském paláci nebo o atmosféře, kvůli které přemýšlela o sebevraždě. Obvinění ale novináři nemají jak ověřit, dopodrobna se nevyptávala ani moderátorka. Někteří ji proto kritizují, že se na rozhovor dostatečně nepřipravila. Média se doposud neshodla ani na tom, na čí stranu se spíš postavit. Americká věří mladému páru, ta britská stojí na straně monarchie. Co vyvolal nejsledovanější rozhovor týdne, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Někteří čeští novináři nebyli kvůli koronaviru už zhruba rok ve svých redakcích, podmínky pro práci jsou navíc nyní ještě složitější než v jarní pandemické vlně. Do mikrofonu musejí mluvit v respirátorech, při překračování hranic okresů nesmí zapomínat na potvrzení, že cestují za prací, v případě návštěvy redakce musejí nově podstoupit i test. Jak to média zvládají, na co si zvykla a co jim naopak dělá potíže, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Víc než dřív začínají novináři v Rusku cítit, že mezi nimi úřady rozlišují. Jiný přístup mají k redaktorům státních a prokremelských médií a jiný ke členům nezávislých opozičních redakcí. Rozdílné podmínky mají také novináři z menších měst a zahraniční zpravodajové. Ukazuje se to teď, kdy všichni reportují z protestů na podporu opozičního vůdce Alexeje Navalného. Kdo má jakou pozici a s čím se novináři v Rusku setkávají, pro pořad Newsroom ČT24 nastínila Ivana Milenkovičová, která se z Moskvy hlásí pro Český rozhlas.

Je to rok, co česká média začala skloňovat koronavirus. Rok, kdy se tehdy ještě nepojmenovaná nemoc z čínského Wu-chanu dostala do Evropy a následně do tuzemska. Českou mediální scénu změnil stejně výrazně, jako změnil chod republiky. Některá média kvůli poklesu inzerce zanikla, ta veřejnoprávní naopak posílila. Novináři chodí do redakcí minimálně, tiskových konferencí se účastní on-line a vedle politiků nejčastěji zpovídají vědce a lékaře. Dopady roku covidu zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Vyšetřování spojené s víkendovou oslavou podnikatele Petra Bendy v Teplicích se rozšiřuje. Kromě  samotné akce prověřují detektivové i to, proč policisté nezjistili, že se vůbec koná. Ten večer totiž probíhala v celém Ústeckém kraji speciální akce zaměřená právě na restaurace. Český rozhlas upozornil, že hlídky provedly celkem 750 kontrol.

Inaugurace nového amerického prezidenta Joea Bidena probíhala bez veřejnosti, reportérských štábů a pod neustálým dohledem vojáků z Národní gardy. Že bude letošní reportování obtížnější, věděli novináři dopředu už kvůli koronavirové pandemii, po útoku na Kapitol si ale do centra Washingtonu kromě kamery nebo diktafonu vzali i neprůstřelnou vestu. Čeští novináři, kteří Bidenovo uvedení do funkce můžou srovnat s inaugurací Donalda Trumpa, se shodují, že letošní omezení byla extrémní. Tématu se věnuje Newsroom ČT24.