Český rozhlas strana 5 z 5

U vchodu do budovy ostravského studia Českého rozhlasu odhalili pamětní desku věnovanou básníkovi a písničkáři Karlu Krylovi. Připomínat bude jeho působení v ostravském rozhlasu, kde původně pracoval jako redaktor a kde před pětapadesáti lety natočil i první nahrávky písní, které později vyšly na albu Bratříčku, zavírej vrátka. Samotný prostor před budovou byl pojmenován Nárožím Karla Kryla.

Skoro 40 procent voličů se pro vybranou stranu nebo koalici rozhodlo měsíc před sněmovními volbami nebo i dříve. Vyplývá to z průzkumu firmy Median pro Český rozhlas. Každý sedmý si vybral subjekt týden před hlasováním, každý šestý těsně před volbami. Tři procenta respondentů se rozhodovala až ve volební místnosti.

Ředitel střešovické nemocnice Miroslav Zavoral navštívil v pondělí Miloše Zemana v souvislosti s poskytováním zdravotní péče prezidentovi. Šlo o předem dohodnutou návštěvu, uvedla Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN). Její mluvčí Jitka Zinke zároveň dodala, že dle zákona o zdravotních službách nebude informovat o skutečnostech souvisejících s péčí o pacienta. Hradní kancléř Vratislav Mynář Frekvenci 1 řekl, že prezident je v Lánech a lidé ho uvidí v pátek jít k volbám. Český rozhlas a Deník N na základě několika zdrojů uvedly, že Zeman zřejmě trpí onemocněním jater. Hovořil o tom i exprezident Václav Klaus.

Novinařinu se naučila v Československém rozhlase, kde její tehdejší šéfové ještě během listopadu 1989 zabavovali pásky s nevhodným materiálem. Když probíhala generální stávka, novinářka Barbora Tachecí si s kolegy prosadila, že z ní bude dělat přímý přenos. „Když jsme si sedli na dvouhodinové vysílání, měla jsem pocit historického okamžiku,“ vzpomíná. Později, když se pustila do politických rozhovorů, se pro ni vžilo, že je ostrá, tvrdá a nekompromisní. A byla to právě ona, kdo v české žurnalistice formoval žánr politického rozhovoru. Co vše se od revoluce v práci Barbory Tachecí změnilo, popisuje ve druhém dílu podcastu Background ČT24.

Ve věku 92 let zemřel v úterý český skaut a účastník protinacistického a protikomunistického odboje Lubor Šušlík. Účastnil se Pražského povstání, bojoval o Český rozhlas, byl odsouzen k smrti nacisty a málem i komunisty.

Dodavatelé energií budou muset informovat zákazníky adresně o změnách ceny. Novela energetického zákona, kterou schválili poslanci, má rozšířit ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Poslanci na své úterní schůzi také schválili, že centra duševního zdraví budou i další tři roky fungovat v nynější podobě. Stvrdili také bankovní novelu. Sněmovna ale i na poslední předvolební schůzi odmítla přednostně projednat uzákonění poměru učitelských platů k průměrné mzdě, což požadovala opozice. Hrozí tak, že novela nebude schválena vůbec.

Sněmovní volební výbor v úterý doporučil sněmovně schválit výroční zprávu o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře (ČTK) za loňský rok. Za rok 2020 vykázala ČTK čistý zisk 1,7 milionu korun, což byl meziroční pokles z 5,5 milionu korun za rok 2019. Není jisté, zda plénum zprávu stihne projednat do říjnových voleb. Výbor, který má ve své působnosti média, se také zabýval údajnou ztrátou nezávislosti členky Rady České televize Hany Lipovské, doporučil ji odvolat.

Jak covid změnil média, co bylo pro novináře nejtěžší a co je práce během pandemie naučila? Tomu se věnoval středeční pořad Devadesátka ČT24. V jeho rámci byl odvysílán také dokument s názvem Pandemie v přímém přenosu.

Rada Českého rozhlasu zvolila Reného Zavorala generálním ředitelem na dalších šest let. O funkci, v níž působí od roku 2016, měli původně zájem i další dva lidé, ale radní jejich přihlášky vyřadili, protože nesplnili podmínky výběrového řízení. Ve volbě tedy neměl Zavoral protikandidáta.

Před třiapadesáti lety vtrhla do tehdejšího Československa vojska Varšavské smlouvy, a násilně tak ukončila liberalizační proces v tuzemské společnosti i politice. Výročí událostí 21. srpna 1968 připomínají vzpomínkové akce v Praze i regionech, nové knižní publikace i projekce na karlovarském filmovém festivalu.

Státní veterinární správa (SVS) uložila chovateli drůbeže Perena pokutu 130 tisíc korun za porušení mimořádných veterinárních opatření. Společnost také přijde o část náhrad od státu, informoval o tom Český rozhlas Radiožurnál (ČRo). Ptačí chřipka se objevila v celkem dvanácti chovech společnosti Perena.

Senátem prošel v prvním čtení návrh Marka Hilšera (z klubu STAN), který by mohl umožnit lidem žijícím v zahraničí volit poslance a prezidenta korespondenčně. Protože jde o senátní návrh, bude o něm horní komora dál jednat. Do Poslanecké sněmovny by se tedy měl dostat až po podzimních volbách, kdy bude mít jiné složení. Senátoři také vrátili do sněmovny návrh zákona, jenž může zdražit drobné zásilky z mimoevropských e-shopů. Navrhli do něj změnu, která by měla zachovat odpočty DPH Českému rozhlasu a České televizi. Jednomyslně naopak prošel návrh na odškodnění protiprávně sterilizovaným ženám.

Ruský úřad pro ochranu práv spotřebitelů zablokoval ruskou webovou stránku Českého rozhlasu (ČRo) s článkem o Janu Palachovi z roku 2001. Podle něj propaguje sebevraždy. Upozornil na to server iRozhlas.cz. Podle ČRo není v Rusku dostupný celý web jeho ruského vysílání.

Poslanci poslali s úpravami do závěrečného kola schvalování ústavní novelu – obecní, krajské a senátní volby se mají od příštího roku konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Odpoledne se poslanci věnovali interpelacím na premiéra a další členy vlády. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) při nich uvedl, že zatím nelze uznávat zjištěné protilátky na covid-19 za alternativu k očkování či prokázanému prodělání nemoci.

Úředníci Lukašenkova režimu v pondělí přivedli před zahraniční, opoziční i státní běloruské novináře vězněného Ramana Prataseviče. Na kamery několikrát zopakoval, že mu nic není, kromě redaktorů státních médií mu tato slova ale nikdo nevěřil. Přímo na konferenci mu to řekla novinářka z nezávislé běloruské zpravodajské agentury, reportéři z BBC a někteří diplomaté odešli, protože nechtěli být součástí „konference s rukojmím“. Význam této nečekané akce, reakci reportérů i osud vězněného novináře se snaží rozklíčovat pořad Newsroom ČT24.

Nový Úřad evropského veřejného žalobce převzal od pražského vrchního státního zastupitelství vyšetřování údajného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) ve vztahu ke skupině Agrofert. Upozornil na to web iRozhlas.cz. Zatím se úřad zabývá dvanácti připady z Česka, které se týkají podezření na závažnou hospodářskou kriminalitu s dopadem na evropský rozpočet. Pověření žalobci budou působit v jednotlivých státech, kterých se týkají. Televizi Nova premiér sdělil, že české orgány pomoc unijních institucí nepotřebují.

Poslanci a poslankyně ve středu na druhé mimořádné schůzi řešili sexuální násilí. Poslankyně Barbora Kořanová v úvodu navrhla změnit definici znásilnění v českých zákonech tak, aby bylo jasné, že se o něj jedná i v případech, kdy oběť není schopná vyjádřit nesouhlas. Několik zákonodárkyň a zákonodárců poté mluvilo i o Istanbulské úmluvě, kterou Česká republika podepsala v roce 2016, ale dosud ji neratifikovala. Ta měla právě oběti domácího a sexuálního násilí chránit.

Poslanecká sněmovna tento týden v rámci projednávání zákona o DPH odmítla pozměňovací návrh, který řešil prodloužení částečného odpočtu DPH pro Českou televizi a Český rozhlas. Veřejnoprávní média tak už v roce 2022 přijdou dohromady zhruba o 420 milionů korun, z toho rozhlas o 120 a televize o více než 300 milionů.

Ani týden po zničení kancelářské budovy v Gaza City v Pásmu Gazy není zřejmé, z jakého důvodu na ni izraelská raketa cílila. V budově se údajně nacházely kanceláře teroristů z palestinského hnutí Hamás, sídlily tam ale i redakce agentury Associated Press (AP) a televize al-Džazíra. Novináři prý o přítomnosti Hamásu nevěděli, podle jiných s ním ale mohli spolupracovat a krýt ho. Navíc se objevily spekulace, že útokem chtěl Izrael cenzurovat informace, které se do světa z místa dostávají. Kde je pravda? A jak moc tato událost může poškodit zmíněná média? Odpovědi se snažil nalézt pořad Newsroom ČT24.

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) nesdělil celou pravdu o svém majetku; televize Seznam upozornila, že ministr a ředitel vinohradské nemocnice vlastní jmění v hodnotě desítek milionů korun. Jen loni také vydělal bezmála 30 milionů korun na výzkumu nových léků. Ovšem ne jako ředitel nemocnice, ale jako soukromý lékař ve své ordinaci na živnostenský list. Arenberger, který se nyní otázkám na tato témata vyhýbá, důvod k rezignaci nevidí. O situaci kolem šéfa resortu zdravotnictví natáčeli pro 168 hodin Zuzana Černá a David Sebíň.

V živém vstupu zpravodaje České televize v Izraeli vystřelily protiraketové střely a na obloze hledaly svůj cíl. Dva izraelské reportéry překvapil podobný výstřel za zády pár vteřin před vstupem do vysílání. Tak teď vypadá práce novinářů v eskalujícím konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Pro diváky bývají takové záběry atraktivní, novináři při jejich pořizování ale často riskují svůj život. Kde je hranice mezi reportováním a vlastním bezpečím? A jak si ve válečných konfliktech udržet nestrannost a nepodlehnout emocím? Takové otázky položil pořad Newsroom ČT24 českým válečným reportérům.

Stejně jako v Česku je i v Rusku vrbětická kauza stále tématem pro média. Zpracování se ale výrazně liší, do reportáží ruských státních médií totiž výrazně zasahuje propaganda a dezinformace. Vliv mají nejen na povahu sdělovaných informací, ale také na výběr respondentů. V reportážích tak český přístup k diplomatické krizi kritizují Češi, kteří jsou ve skutečnosti zaměstnanci ruských médií. Jak tamní novináři vykreslují Česko, co zamlčují a co naopak akcentují, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Česko si ve středu 5. května připomíná výročí Pražského povstání. Lidé, kteří před 76 lety bojovali za svobodu a vlast, byli podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) hrdinové a mohou být příkladem pro současníky. Řekl to při pietním aktu před pražským sídlem Českého rozhlasu. Stejně jako loni se ale kvůli pokračující koronavirové epidemii nekonají hromadné akce. Události a padlé z května roku 1945 si představitelé státu či hlavního města připomínají individuálně nebo on-line.

Zpravodaj polské veřejnoprávní televize a spolupracovník České televize v Moskvě Tomasz Dawid Jędruchów musí na začátku září opustit Rusko. Tamní ministerstvo zahraničí mu neprodloužilo novinářskou akreditaci, bez které v Rusku jako novinář nemůže pracovat. Podle Jędruchówa jsou za tím dva důvody – nedávné vyhoštění ruského novináře z Polska a česko-ruský diplomatický spor po vypuknutí kauzy Vrbětice. Za jakých podmínek jeho kariéra v Rusku končí a co jeho odjezd bude znamenat pro obě země, říká Jędruchów v rozhovoru pro pořad Newsroom ČT24.