Brusel nevyhověl české žádosti o pokutu za dotaci pro Fatru, píše iRozhlas

Evropská komise (EK) odmítla pokutovat Česko kvůli žádosti o proplacení dotace firmě Fatra z koncernu Agrofert. Informoval o tom server iRozhlas. K udělení sankce Brusel vyzvalo ministerstvo průmyslu a obchodu, aby získalo rozhodnutí napadnutelné u Soudního dvora Evropské unie. Komise místo toho v případě Fatry jen pozastavila průběžné platby. Brusel odmítá dotaci proplatit kvůli výsledkům auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), do jehož svěřenského fondu firma patří.

EK zamítla žádost o proplacení 547 tisíc korun pro Fatru z unijních peněz loni v létě. České úřady se pomocí žádosti snažily otestovat, zda Brusel peníze kvůli Babišovu střetu zájmu skutečně neproplatí, a získat rozhodnutí o zamítnutí platby napadnutelné u soudu.

Počátkem loňského listopadu ministerstvo průmyslu a obchodu řízené tehdy ještě Karlem Havlíčkem (ANO) zaslalo do Bruselu dopis, ve kterém vyzvalo EK k takzvané finanční opravě, tedy fakticky uložení pokuty. Komise však žádosti nevyhověla a koncem letošního ledna oznámila, že v případě Fatry pouze pozastavila průběžné platby, zjistil iROZHLAS.cz.

Podle serveru se tak Česku zkomplikovala snaha zažalovat EK kvůli neproplacení dotace. České úřady by sice mohly zažalovat i pozastavení platby, Komise by ale mohla zahájit řízení o vyloučení dotace z unijního financování. Peníze na tento projekt by tak Česku úplně odebrala a mohla by zároveň požadovat přerušení soudního sporu do doby, než se vše definitivně vyřeší, uvádí web Českého rozhlasu s odvoláním na dříve zveřejněnou analýzu vypracovanou náměstkem ministerstva zahraničí Martinem Smolkem.

EK zamítla žádost o proplacení dotace pro plastikářskou firmu Fatra ze svěřenského fondu bývalého premiéra Babiše kvůli tomu, že podle unijního auditu je Babiš ve střetu zájmů, protože ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Dotace ze strukturálních fondů EU v celkovém řádu stamilionů korun, které dostaly firmy z holdingu Agrofert od 1. září 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné. Babiš i koncern Agrofert, pod který Fatra spadá, střet zájmu odmítají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 15 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.