Český rozhlas strana 3 z 5

„Dlouhodobý ruský zájem je budovat v zahraničí silnou podnikatelskou základnu,“ napsal v roce 2015 web HlídacíPes.org. Autorem textu byl jeho šéfredaktor Robert Břešťan a s odstupem let uvádí, že tehdy sice byli trochu za exoty, ale jejich upozorňování na ruskou vlivovou síť se v současnosti jeví jako případné. Břešťan sám se v novinářské branži pohybuje už 25 let, v minulosti pracoval v české redakci BBC a také v Českém rozhlase na stanici Rádio Česko. V novém díle podcastu Background ČT24 přiznává, že ho víc baví psaní, i to, že mu nejspíš nikdy nedojdou nápady na nová témata.

Pojďme mluvit i o věcech minoritních, citlivých a nepříjemných. Vadí mi, že se zdůrazňují jen některá témata, říká moderátorka České televize Barbora Kroužková. Po maturitě uvažovala o práci v cestovním ruchu, nakonec se ale dala na novinařinu. Do České televize přišla dva roky před takzvanou televizní krizí, kterou považuje za nevyužitou příležitost. „Cítila jsem to jako možnost bojovat za veřejnoprávní novinařinu,“ vysvětluje v podcastu Background ČT24.

Ve věku sedmasedmdesáti let zemřel rozhlasový novinář a publicista Jan Jůn. S odkazem na rodinné příslušníky o tom informoval web iRozhlas.cz Českého rozhlasu, s jehož vysíláním Jůn dlouhodobě spolupracoval jako korespondent ze Spojeného království.

Jednoduché odpovědi jsou téměř vždy mylné, touha po nich je ale obrovská. Nemyslím si, že to můžu někomu vyčítat, říká nejen o pandemii covidu-19 vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský. Vystudovaný inženýr na VŠCHT k novinařině přešel na začátku 90. let, kdy spoluzaložil časopis o počítačích. Nástup internetu prý ale nedocenil. Technologiím se věnoval i v dalších médiích včetně současného Deníku N, kde však píše zejména o vědě. V posledních dvou letech se ale, jak říká, stal redaktorem pro covid. A ne moc nadšeně, glosuje v podcastu Background ČT24.

Od pondělí se lze nechat naočkovat čtvrtou dávkou vakcíny proti covidu-19. K dispozici bude v ordinacích praktických lékařů a v nemocnicích, a to bez předchozí registrace. Zájemci by si ale měli dostupnost látky v jimi vybraném místě předem raději ověřit, hlavně v případě praktiků. Očkovat se bude vakcínami od firem Pfizer/BioNTech nebo Moderna.

Jedním z úkolů zahraničního zpravodaje je vybírat zprávy, které budou zajímat domácí publikum. Co se sousedního Polska týče, Čechy nejvíc zajímá srovnání, říká zahraniční redaktor Českého rozhlasu Pavel Novák v nejnovějším díle podcastu Background ČT24. „Baví je zprávy o tom, co se v Polsku nepodařilo, v čem jsou horší než my, co máme stejně.“ Z Polska reportoval celkem čtyři roky. Za svou dvacetiletou kariéru cestoval Novák po Africe, Asii i Jižní Americe, působil také jako zpravodaj v Bruselu. A věnoval se aktuálně také Ukrajině.

Hlavní odborové organizace České televize (ČT) vstoupily do časově neomezené stávkové pohotovosti. Důvodem jsou úsporná opatření vyhlášená generálním ředitelem Petrem Dvořákem. Zahrnují mimo jiné ještě letos propuštění padesáti zaměstnanců nebo oddálení rekonstrukce ostravského televizního studia. Ve společném prohlášení to uvedly Nezávislá odborová organizace (NOO) České televize Praha, NOSP ČT Ostrava, OO ČT TS Brno. Odboráři očekávají, že se k nim připojí i Odborový svaz pracovníků hromadných sdělovacích prostředků OS Media.

Výrazná tvář tuzemské žurnalistiky Jakub Železný říká, že moderovat Události je jako pilotovat stíhačku, protože „výsledek letu si lidé spojí s moderátorem, ne s editorem“. Jak jde dohromady politika, kultura a fotbal a proč odmítl říct ve vysílání jméno masového vraha? Na tyto i další otázky odpovídá Jakub Železný v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Vysílač v Topolné na Uherskohradišťsku na začátku roku přestal po 69 letech šířit vysílání Českého rozhlasu na dlouhých vlnách. Jedná se o jedenáctou nejvyšší stavbu v Česku. Dva vysílače jsou vysoké 270 metrů. Nyní jim hrozí demolice, kterou by chtěli odvrátit jak radioamatéři, tak i samotná obec Topolná.

Donbas zničila ruská armáda tak, že tato někdejší průmyslová oblast na východě Ukrajiny nyní připomíná peklo, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil agresora, že se snaží zabít co nejvíce Ukrajinců a záměrně zemi způsobit co největší hmotné škody. Šéf Luhanské oblasti uvedl, že Rusové při ostřelování Severodoněcku zasáhli školu, kde se skrývalo dvě stě lidí včetně dětí. Útok si vyžádal nejméně tři oběti. Ruský voják obžalovaný ze zabití ukrajinského civilisty v pátek u soudu v Kyjevě řekl, že svého činu lituje a že neměl v úmyslu zabít.

Václavu Havlovi otevíral ve studiu pivo. Václavu Klausovi zase nejdřív musel polichotit, aby se v rozhovoru otevřel a řekl něco takzvaně do titulku. A Miloš Zeman byl zase jediný prezident, který u něj v živém vysílání použil hned několik sprostých slov. Novinář a moderátor Jan Pokorný vedl rozhovory se všemi porevolučními prezidenty, vzpomínek má ale mnohem víc; v Českém rozhlase pracuje už 38 let, a v nejnovějším díle podcastu Background ČT24 proto s nadsázkou říká, že už by na Vinohradské mohl dělat i vrátného.

Pietní akce v hlavním městě od čtvrtečního rána připomínají sedmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Bylo součástí takzvaného květnového povstání českého lidu, které začalo už 2. května. Hlavní pietní akt se tradičně uskutečnil u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů a kde tehdy zemřely desítky obránců. Poslední dny války si ale připomínají i v dalších městech po celé republice.

Ředitelem zpravodajství Českého rozhlasu bude od 1. května dosavadní šéfredaktor Radiožurnálu Ondřej Suchan. Radiožurnál povede i nadále, naopak nebude již řídit stanici Sport. Změny ve vedení vzala na své schůzi na vědomí Rada Českého rozhlasu. O Suchanově jmenování ji informoval generální ředitel René Zavoral.

Válečný zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín byl na Ukrajině už od konce ledna. Do Česka se vrátil před pár dny, jak sám ale říká, psychicky je pořád s Ukrajinci. Když jde v Praze po ulici, připadá mu zvláštní, že se lidé chovají normálně a nedívají se neustále k nebi po raketách. V Interview ČT24 popsal své zážitky z válečné zóny i to, jak si zvyká na život zpátky. Vrátit se na Ukrajinu už se nicméně brzy chystá.

Většina Čechů si myslí, že Slovensku dokonale rozumí, ale není to pravda. Výlet do Tater neznamená, že rozumím Slovensku, říká bývalý stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku Ľubomír Smatana. I proto se ve svých reportážích snažil informovat o životě obyčejných lidí. Za sebou má také působení v české sekci čínského rozhlasu nebo reportování o zásahu policie na technoparty CzechTek v roce 2005. I na to, jak mu tehdejší premiér Jiří Paroubek vzal mikrofon, vzpomíná v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Ministerstvo životního prostředí snížilo pokutu, kterou má za nelegální odběr vody pro zasněžování sjezdovky v Osvětimanech na Uherskohradišťsku zaplatit společnost šéfa hradní kanceláře Vratislava Mynáře. Firma O.L.G.A. nyní musí zaplatit 38 400 korun místo původních 57 600 korun. Informuje o tom server iRozhlas.cz.

Kromě zprávy o výbuchu ve Vrběticích předčasně skartoval Pražský hrad i další dva tajné dokumenty. Vyplývá to z kontroly Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), jak uvedly server iROZHLAS.cz a Český rozhlas Radiožurnál. NBÚ již dříve uvedl, že bude jako přestupek řešit chyby dvou pracovníků Hradu při evidenci a předávání utajovaných dokumentů.

Česko hledá další majetek Rusů napojených na Putinův režim. Zaměřuje se také na transakce na bankovních účtech. Potvrzuje se, že Rusové do země v posledních letech posílali větší sumy peněz přes firmy v daňových rájích. Podle informací ČT se v pátek situací na utajené schůzce zabývali zástupci policie, Finančního analytického útvaru a Bezpečnostní informační služby.

Poslanci na středeční schůzi schválili novelu o působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině. Tento akt bude zřejmě klasifikován jako samostatný trestný čin se sazbou až pět let vězení. Dolní komora také zvolila Miroslava Kalu do čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V tajné volbě byl nakonec jediným uchazečem, poslanec ANO Roman Kubíček se nominace vzdal. Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu poslanci zvolili historika Jaroslava Šebka, do Rady České televize zatím jen bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka.

V jihoukrajinském přístavu Mariupol na pobřeží Azovského moře panuje hrozivá situace, podle zpráv tamní radnice vybombardovali ruští vojáci Činoherní divadlo, ve kterém se skrývaly stovky civilistů. Údaje o obětech zatím nejsou k dispozici, ruská armáda vinu popírá.  Ostřelování obleženého města nicméně v některých momentech dosahuje frekvence jednoho úderu za minutu a naléhavou pomoc podle mariupolských úřadů potřebuje kvůli nedostatku jídla a pitné vody až dvě stě tisíc obyvatel.

V několika kauzách se dostal dál dřív on než policie. Jako jeden z prvních popisoval korupci ve Středočeském kraji za Davida Ratha i praní špinavých peněz v Nemocnici Na Homolce. Radek Kedroň přitom pracuje trochu jinak než jiní investigativní reportéři – vychází z veřejných zdrojů, nejrůznějších rejstříků a databází. Jak totiž sám říká, nejmenované zdroje mu k napsání článku nestačí. Kedroň byl hostem podcastu Background ČT24 a je prvním novinářem, který v něm otevírá novou kapitolu nultých let.

Část členů rad České televize a Českého rozhlasu by měl nově volit podle návrhu ministerstva kultury Senát, a to třetinu. Zvýšit se má také minimální počet hlasů potřebných pro zvolení nebo odvolání generálních ředitelů obou veřejnoprávních médií. Novelu, která je po připomínkovém řízení, novinářům představil ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Kulturní dům Peklo nebo areál DEPO2015 jsou místa, kde by mohla sídlit Plzeňská filharmonie. České televizi to řekla náměstkyně primátora pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí Eliška Bartáková (ANO). Současné sídlo v budově Českého rozhlasu, které filharmonie využívá od jeho postavení v roce 1946, není vhodné. Chybí mu totiž koncertní sál. Pro většinu vystoupení je instituce nucena pronajímat externí prostory, nejčastěji sál Měšťanské besedy v Plzni.

Evropská komise (EK) odmítla pokutovat Česko kvůli žádosti o proplacení dotace firmě Fatra z koncernu Agrofert. Informoval o tom server iRozhlas. K udělení sankce Brusel vyzvalo ministerstvo průmyslu a obchodu, aby získalo rozhodnutí napadnutelné u Soudního dvora Evropské unie. Komise místo toho v případě Fatry jen pozastavila průběžné platby. Brusel odmítá dotaci proplatit kvůli výsledkům auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), do jehož svěřenského fondu firma patří.