Český rozhlas strana 3 z 5

Základní škola v Týništi nad Orlicí řeší nebezpečnou výzvu, která se mezi žáky dostala ze sociálních sítí. Vyzývá je, aby se navzájem škrtili. Jednoho žáka dokonce spolužáci museli oživovat. Všechno si natáčeli na mobilní telefon a následně zveřejnili. Vedení základní školy reagovalo tím, že svolalo rodiče a posiluje prevenci.

Nově zvolený prezident Petr Pavel v pondělí v telefonátu ujistil tchajwanskou prezidentku Cchaj Jing-wen, že Tchaj-wan a Česko sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budou dále posilovat partnerství. Čínské ministerstvo zahraničí dříve kvůli hovoru kontaktovalo českou ambasádu v Pekingu.

Sněmovna v novele o změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě upraví počet hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů obou veřejnoprávních médií. Poslanci rovněž možná zruší monopol společnosti Pojišťovna VZP na zdravotní pojištění cizinců. Podpořili také návrh, aby se z nynější příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od příštího roku stal státní podnik. Do Rady Českého rozhlasu sněmovna zvolila režiséra a dramaturga Jiřího Dohnala.

Sněmovna během své první schůze v novém roce neprojednala žádný z návrhů zákonů. Opozice usilovala o změnu programu schůze, navrhovala debatu o rozpočtu, dostupnosti léků nebo o možných daňových změnách, přičemž blok zabral přes 3,5 hodiny. Body nakonec opoziční poslanci neprosadili a v reakci na to si kluby ANO a SPD vyžádaly přestávky až do konce jednacího dne. Sněmovna se opět sejde ve středu ráno.

Začala žhavá část kampaně před volbou prezidenta České republiky, kterého si lidé budou moci vybírat v prvním kole 13. a 14. ledna 2023. Kandidáti dostali zákonem vymezený pětihodinový prostor pro oslovení voličů ve veřejnoprávních médiích.

Ministerstvo kultury v roce 2023 plánuje představit novou legislativu. Očekává se například zákon o audiovizi, který upraví financování státního fondu kinematografie, či zákon ustanovující status umělce, jehož cílem je mimo jiné odstranit mimosezonní výpadky uměleckých příjmů. Za velkou výzvu považuje ministr kultury Martin Baxa (ODS) také návrh novely zákona o České televizi a Českém rozhlase.

Rozpad Československa na dva samostatné státy si vynutil změny nejen politickohospodářské, ale třeba i mediální. Výjimkou nebyla ani Československá televize, která se v tuzemsku přejmenovala na Českou televizi. Změny ve vysílání měli diváci na obrazovkách vidět už brzy. O tom, co je od 1. ledna 1993 čeká, je do té doby jediná celostátní televize podrobně informovala.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Prezident Miloš Zeman v neděli jednoznačně odmítl, že by do konce svého mandátu vyhlásil amnestii. V rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně. Zároveň obhajoval svou milost pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. V rozhovoru také nevyloučil, že by ještě mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Zeman se také vyjádřil pro pokračování pomoci Ukrajině.

Nejvyšší soud potvrdil podmíněný trest neurologovi Martinu Tomáškovi, který gynekologicky vyšetřoval epileptické pacientky bez jejich náležitého souhlasu. Soud odmítl lékařovo dovolání. Tomášek se snažil zvrátit půlroční podmínku, kterou mu v únoru uložil Vrchní soud v Praze.

Třetinu členů rad České televize a Českého rozhlasu možná bude volit Senát. Zpřísní se také vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Změny přinese vládní novela, kterou v úterním úvodním kole podpořila sněmovna navzdory odporu opozičních hnutí ANO a SPD. Debata trvala zhruba deset a půl hodiny, ačkoli vládní tábor prosadil omezení řečnické doby. Opozice neprosadila zamítnutí předlohy už v prvním čtení ani její vrácení kabinetu k dopracování. Nyní ji posoudí volební výbor, který má na starosti média.

Zásadní změna v Rusku podle něj není možná jinak než palácovým převratem. „Největším štěstím pro Rusko by bylo, kdyby se k moci prodral nějaký nový Gorbačov, který by ale chápal realitu své země a národa,“ říká komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák, který se dlouhodobě zaměřuje na bývalé sovětské republiky. I o Rusku mluvil v podcastu Background ČT24.

Dolní komora ve čtvrtek měla debatovat o navrhované změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), která předpokládá zejména zapojení Senátu. Hnutí SPD ale jednání o vládní novele od rána obstruovalo. Odpoledne pak schůzi přerušily pravidelné interpelace na členy vlády, poslanci tak budou pokračovat v pátek. V otázce doplnění vedení sněmovny ANO navrhlo na místopředsedkyni sněmovny Kláru Dostálovou, která by měla nahradit Janu Mračkovou Vildumetzovou.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) předal v Den české státnosti stříbrné pamětní medaile významným českým osobnostem. Ceremoniál se tradičně odehrává v sídle horní komory ve Valdštejnském paláci. Medaile mohou získat například úspěšní umělci, vědci, sportovci či jiné osobnosti, které se zasadily o dobré jméno Česka. Medaile si ve středu převzalo celkem 19 oceněných.

Ve věku 81 let po dlouhé nemoci zemřel český architekt chorvatského původu Vlado Milunić, který se do povědomí veřejnosti dostal jako spoluautor Tančícího domu v Praze, uvedl v sobotu Český rozhlas s odvoláním na architektovu rodinu. Rodák z Chorvatska, který od mládí žil v Česku, byl znám i svými názory na podobu pražských sídlišť či jako spoluautor řady sociálních staveb. Jako pedagog působil na ČVUT, kde vystudoval architekturu.

„Pojďme se bavit o kvótách a o tom, že není normální, aby osmdesát nebo více procent vlivových pozic v této zemi zastávali muži. Znamená to, že fungují nepsané pánské kvóty,“ říká novinářka a moderátorka Veronika Sedláčková. O rozdělujících tématech by podle ní měla společnost diskutovat – už jen proto, že dialog je to nejdůležitější, co má. Na to, proč mnozí katolíci nepodporují manželství pro všechny, nebo jak nechala před rozhovorem čekat dalajlámu, odpovídá Sedláčková v podcastu Background ČT24.

„Dlouhodobý ruský zájem je budovat v zahraničí silnou podnikatelskou základnu,“ napsal v roce 2015 web HlídacíPes.org. Autorem textu byl jeho šéfredaktor Robert Břešťan a s odstupem let uvádí, že tehdy sice byli trochu za exoty, ale jejich upozorňování na ruskou vlivovou síť se v současnosti jeví jako případné. Břešťan sám se v novinářské branži pohybuje už 25 let, v minulosti pracoval v české redakci BBC a také v Českém rozhlase na stanici Rádio Česko. V novém díle podcastu Background ČT24 přiznává, že ho víc baví psaní, i to, že mu nejspíš nikdy nedojdou nápady na nová témata.

Pojďme mluvit i o věcech minoritních, citlivých a nepříjemných. Vadí mi, že se zdůrazňují jen některá témata, říká moderátorka České televize Barbora Kroužková. Po maturitě uvažovala o práci v cestovním ruchu, nakonec se ale dala na novinařinu. Do České televize přišla dva roky před takzvanou televizní krizí, kterou považuje za nevyužitou příležitost. „Cítila jsem to jako možnost bojovat za veřejnoprávní novinařinu,“ vysvětluje v podcastu Background ČT24.

Ve věku sedmasedmdesáti let zemřel rozhlasový novinář a publicista Jan Jůn. S odkazem na rodinné příslušníky o tom informoval web iRozhlas.cz Českého rozhlasu, s jehož vysíláním Jůn dlouhodobě spolupracoval jako korespondent ze Spojeného království.

Jednoduché odpovědi jsou téměř vždy mylné, touha po nich je ale obrovská. Nemyslím si, že to můžu někomu vyčítat, říká nejen o pandemii covidu-19 vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský. Vystudovaný inženýr na VŠCHT k novinařině přešel na začátku 90. let, kdy spoluzaložil časopis o počítačích. Nástup internetu prý ale nedocenil. Technologiím se věnoval i v dalších médiích včetně současného Deníku N, kde však píše zejména o vědě. V posledních dvou letech se ale, jak říká, stal redaktorem pro covid. A ne moc nadšeně, glosuje v podcastu Background ČT24.

Od pondělí se lze nechat naočkovat čtvrtou dávkou vakcíny proti covidu-19. K dispozici bude v ordinacích praktických lékařů a v nemocnicích, a to bez předchozí registrace. Zájemci by si ale měli dostupnost látky v jimi vybraném místě předem raději ověřit, hlavně v případě praktiků. Očkovat se bude vakcínami od firem Pfizer/BioNTech nebo Moderna.

Jedním z úkolů zahraničního zpravodaje je vybírat zprávy, které budou zajímat domácí publikum. Co se sousedního Polska týče, Čechy nejvíc zajímá srovnání, říká zahraniční redaktor Českého rozhlasu Pavel Novák v nejnovějším díle podcastu Background ČT24. „Baví je zprávy o tom, co se v Polsku nepodařilo, v čem jsou horší než my, co máme stejně.“ Z Polska reportoval celkem čtyři roky. Za svou dvacetiletou kariéru cestoval Novák po Africe, Asii i Jižní Americe, působil také jako zpravodaj v Bruselu. A věnoval se aktuálně také Ukrajině.

Hlavní odborové organizace České televize (ČT) vstoupily do časově neomezené stávkové pohotovosti. Důvodem jsou úsporná opatření vyhlášená generálním ředitelem Petrem Dvořákem. Zahrnují mimo jiné ještě letos propuštění padesáti zaměstnanců nebo oddálení rekonstrukce ostravského televizního studia. Ve společném prohlášení to uvedly Nezávislá odborová organizace (NOO) České televize Praha, NOSP ČT Ostrava, OO ČT TS Brno. Odboráři očekávají, že se k nim připojí i Odborový svaz pracovníků hromadných sdělovacích prostředků OS Media.

Výrazná tvář tuzemské žurnalistiky Jakub Železný říká, že moderovat Události je jako pilotovat stíhačku, protože „výsledek letu si lidé spojí s moderátorem, ne s editorem“. Jak jde dohromady politika, kultura a fotbal a proč odmítl říct ve vysílání jméno masového vraha? Na tyto i další otázky odpovídá Jakub Železný v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Vysílač v Topolné na Uherskohradišťsku na začátku roku přestal po 69 letech šířit vysílání Českého rozhlasu na dlouhých vlnách. Jedná se o jedenáctou nejvyšší stavbu v Česku. Dva vysílače jsou vysoké 270 metrů. Nyní jim hrozí demolice, kterou by chtěli odvrátit jak radioamatéři, tak i samotná obec Topolná.