Vysílač v Topolné na Uherskohradišťsku na začátku roku přestal po 69 letech šířit vysílání Českého rozhlasu na dlouhých vlnách. Jedná se o jedenáctou nejvyšší stavbu v Česku. Dva vysílače jsou vysoké 270 metrů. Nyní jim hrozí demolice, kterou by chtěli odvrátit jak radioamatéři, tak i samotná obec Topolná.
S koncem vysílání Českého rozhlasu na dlouhých a středních vlnách ztrácí význam i vysílač v Topolné. Místní o něj ale přijít nechtějí.
„Řada obyvatel Topolné má k vysílačům i citový vztah, protože pod nimi vyrůstala, trávila svůj pracovní život. S jistou nadsázkou lze říci, že některé rodiny mají přímo pod vysílači kořeny, protože sloužily také pro Československou lidovou armádu. Vojáci si zde našli partnerky a založili rodiny,“ přiblížil starosta Topolné Ladislav Botek.
Dodal také, že vysílače jsou dominantou, která je s Topolnou spojována. „Všechny tyto okolnosti nás vedou k tomu, že bychom – možná nejen já, ale i ostatní obyvatelé – byli rádi, kdyby nebyly zbourány a zůstaly zachovány,“ řekl.
Uvedl, že minulý týden bylo stavebním úřadem v Bílovicích vydáno rozhodnutí o povolení demolice. „To snad ještě neznamená definitivní ukončení osudu vysílačů. Je to pouze jeden z právních kroků, aby tato varianta mohla být uskutečněna,“ vysvětlil starosta.
Milionové náklady na údržbu
Instituce nyní projednávají možnost prohlásit vysílač za památku. S tím by ale byly spojeny náklady. Botek vyčíslil, že jen výměna kotevních lan, které jsou na hranici životnosti, by stála asi přes čtyřicet milionů korun a každoroční náklady s údržbou jednoho vysílače vyjdou na 1,5 až dva miliony. „To jsou náklady, které jsou pro momentální situaci obce nepředstavitelné,“ poznamenal.
Majitelem vysílače jsou České Radiokomunikace. „Vysílač v Topolné je momentálně ve stavu řízeného rizika, totiž je odstavený. O jeho budoucnosti se jedná. Budeme komunikovat s ostatními institucemi. To je jeden z důvodů, proč to nyní nemohu konkrétně komentovat, jelikož jednání jsou stále v běhu a zatím z nich není žádný konkrétní závěr,“ sdělila mluvčí společnosti Anna Tůmová.
Kromě snahy o prohlášení vysílače za památku do hry vstoupil bezpečnostní aspekt. Nedávné hackerské útoky na internetové platformy ukázaly na zranitelnost takového přenosu. Právě vysílače, speciálně pak analogové rozhlasové vysílání, by mohly být jakýmsi záložním zdrojem – například pro informování lidí při mimořádných bezpečnostních situacích. Senátní výbor pro obranu a bezpečnost proto před několika dny vyzval vládu, aby ještě jednou zvážila ponechání devíti analogových vysílačů na českém území.
