Na konci roku skončí po desítkách let jedna rozhlasová éra. Český rozhlas přestane vysílat na dlouhých a středních vlnách. Tím ztratí význam i jedenáctá nejvyšší stavba v Česku – 270 metrů vysoký vysílač Topolná na Uherskohradišťsku.
Vysílač Topolná po téměř sedmdesáti letech utichne, výraznou roli měl v srpnu 1968
Signál na dlouhých vlnách šířil vysílač Topolná téměř sedmdesát let. Ze dvou obřích stožárů spolehlivě pokryl území Československa, od Aše až po Michalovce, poprvé na počátku padesátých let. Anténní technologie v Topolné se od té doby prakticky vůbec nezměnila. Snížil se jen výkon, z 1500 na 50 kilowattů.
Signál bylo v některých obdobích možné zachytit v podstatě v celé Evropě. Ještě silnější byl vysílač Topolná po setmění. Dřív byl slyšet až v Japonsku, ještě letos v červnu potvrdili kvalitu signálu radioamatéři od Baltského moře. „Hlavně v podmínkách šíření odrazem od ionosféry byl rozsah opravdu velký,“ potvrzuje operátor vysílače Petr Jochec.
Zastavte okupaci, znělo z Topolné do Sovětského svazu
V době studené války musela mít Topolná jako důležitý strategický bod vysokou ostrahu. Do historie se zapsala ale v srpnu 1968. V době, kdy zemi obsadila vojska Varšavské smlouvy, nejdéle šířila signál svobodného vysílání Československého rozhlasu. I do zahraničí.
Přes vysílač byl slyšet i hlas cestovatele Miroslava Zikmunda. 25. srpna 1968 v ní rusky vyzýval své přátele v Sovětském svazu, aby apelovali na svou vládu a vedení strany a žádali ukončení okupace Československa.
Budoucnost vysílače zatím s otazníkem
Éra Českého rozhlasu na dlouhých a středních vlnách na konci letošního roku ale definitivně skončí. Vysílání je drahé, vysílač Topolná má stejnou spotřebu jako desetitisícové město.
Český rozhlas zůstane na nejrozšířenějších, velmi krátkých vlnách, navíc rychle roste obliba digitálního nebo internetového rádia. „Vysoká kvalita signálu, zvuk bez šumu,“ poukazuje na přednosti takového šíření ředitelka Českého rozhlasu Zlín Markéta Janíková.
Co bude dál s vysílačem v Topolné, o tom České radiokomunikace ještě nerozhodly. Dlouhé a střední vlny poslouchalo zhruba na sto padesát tisíc lidí. Český rozhlas jim nabídl pomoc s přechodem na jiný typ vysílání.