Vysílač

Vysílač Klínovec u Božího Daru na Karlovarsku by mohl získat značku Evropského dědictví (European Heritage Label). Usiluje o to organizace Post Bellum, jejíž badatelé objevili zapomenuté příběhy ze srpna 1968. Po obsazení tehdejšího vysílače vojsky Varšavské smlouvy nařídili vojáci radiotechnikům vysílání vypnout. Ti v něm ale tajně pokračovali další čtyři dny. Zastavila je až palba, která zničila rádiovou techniku.

Liberecký kraj chce za dvanáct milionů korun koupit dům libereckého architekta Karla Hubáčka, který je autorem hotelu a vysílače na Ještědu. Dům, který byl jako prototyp postaven počátkem 60. let minulého století, by měl být pracovištěm Severočeského muzea v Liberci a vzniknout by v něm měl památník. Budovu kraji nabídli architektovi synové, odkoupení domu ve vilové čtvrti Lidové sady musí ještě schválit krajské zastupitelstvo.

Úder blesku při pondělní odpolední bouřce poškodil výstražná světla pro letadla na Žižkovském vysílači v Praze. Ta se kvůli poruše nemohla přepnout z denního režimu na noční, proto celou noc věž blikala se zvýšenou intenzitou.

Vysílač v Topolné na Uherskohradišťsku na začátku roku přestal po 69 letech šířit vysílání Českého rozhlasu na dlouhých vlnách. Jedná se o jedenáctou nejvyšší stavbu v Česku. Dva vysílače jsou vysoké 270 metrů. Nyní jim hrozí demolice, kterou by chtěli odvrátit jak radioamatéři, tak i samotná obec Topolná.

Technická kuriozita, v níž jsme byli průkopnickou zemí, popisuje počátky radiofonie – tedy rozhlasu – Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od pokusů, které znamenaly zásadní krok při zavádění rozhlasu v Československu, uplynulo sto let. Vysílání se potýkalo se špatnou technickou stránkou i legislativními problémy. Koncesionáři zase s vysokými poplatky a drahými přijímači.

Český rozhlas (ČRo) k 31. prosinci ukončuje vysílání na středních a dlouhých vlnách (AM). Lidé proto budou muset přeladit na velmi krátké vlny (FM) nebo využívat digitální rozhlas DAB+, případně on-line vysílání. Rozhlas to oznámil na webu s informacemi k ukončování vysílání. Na středních vlnách dosud vysílaly stanice ČRo Dvojka a ČRo Plus a na dlouhých vlnách ČRo Radiožurnál.

Na konci roku skončí po desítkách let jedna rozhlasová éra. Český rozhlas přestane vysílat na dlouhých a středních vlnách. Tím ztratí význam i jedenáctá nejvyšší stavba v Česku – 270 metrů vysoký vysílač Topolná na Uherskohradišťsku.

Policie obvinila jednatřicetiletého muže kvůli poškození devíti vysílačů tuzemských mobilních operátorů v okolí Jihlavy. Podle vyšetřovatelů možná podlehl dezinformacím o údajné škodlivosti mobilních 5G sítí. Nyní je ve vazbě, hrozí mu až šest let vězení. Na případ upozornil Deník. Mluvčí policie Jana Kroutilová řekla, že policie podezřelého zadržela minulý týden a obvinila z poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení a přečinu poškození cizí věci.

Největšího tuzemského provozovatele televizních a rozhlasových vysílačů České Radiokomunikace (ČRa) koupily od fondů Macquarie Asset Management fondy Cordiant Digital Infrastructure. Macquarie v Českých Radiokomunikacích působily deset let, uvedly v úterý v tiskové zprávě. Cenu nezveřejnily.

Více než dvě stě metrů vysoká věž na Žižkově je nejvyšší stavbou v hlavním městě a má své příznivce i odpůrce. Stavba vysílače začala 24. listopadu 1985 a už tehdy byla vnímána jako kontroverzní počin. Žižkovskému vysílači totiž musel ustoupit park a hlavně i část židovského hřbitova. Americký server CNN sice vysílač zařadil mezi deset nejošklivějších staveb světa, mezi turisty je však velmi vyhledávanou „atrakcí“. Zkušební vysílání začalo 25. března 1991.

Ostravské studio České televize slaví 65 let. Vůbec poprvé se nejstarší regionální pracoviště veřejnoprávní televize přihlásilo na Silvestra roku 1955 o půl osmé večer. Z provizorního studia uvnitř vysílače v Hošťálkovicích promluvila hlasatelka jen k hrstce diváků, kteří na Ostravsku vlastnili televizní přijímač.

Žižkovský vysílač s výškou přesahující 200 metrů tvoří nepřehlédnutelnou dominantu pražského horizontu. Zřejmě proto je tato stavba dodnes předmětem kontroverzí. Zatímco někteří její futuristický vzhled považují za velmi povedený, pro jiné je jednou z nejošklivějších staveb světa. Projekt byl od počátku terčem protestů i kvůli tomu, že konstrukci musel ustoupit park a část židovského hřbitova. Stavba začala přesně před 35 lety, 24. listopadu 1985.

Celoplošný přechod na nový standard DVB-T2 završí České Radiokomunikace před půlnocí vypnutím vysílání DVB-T komerčních kanálů zastoupených v třetím multiplexu z valašských Ploštin. Nový multiplex 23 začne odsud vysílat ve čtvrtek brzy ráno, vyplývá z informací firmy.

Poslední dva vysílače v České republice vypnuly síť DVB-T pro programy České televize. Šlo o Zlín - Tlustou horu a Valašské Klobouky –-Ploštiny. Programy České televize jsou tak dostupné už jen v DVB-T2 standardu.

V jakých podmínkách vysílala Československá televize a rozhlas během dramatických dnů srpnové okupace v roce 1968? Kde zprávy o invazi zastihly Václava Havla? O tom a o mnohém dalším pojednává dokument Zmizelé archivy, obsahující množství do té doby neznámých záběrů vpádu okupačních vojsk na naše území.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Přechod na nový standard digitálního pozemního televizního vysílání DVB-T2 po pauze způsobené epidemií koronaviru v létě pokračuje. Podle aktualizovaného plánu, který v podstatě jen prodloužil celý proces o čtyři měsíce, se tentokrát ve středu 29. července vypíná multiplex 1 v končícím DVB-T v případě vysíláčů v Brně a Mikulově. Změny tak pocítí hlavně jihomoravští diváci.

Přechod na nový standard digitálního pozemního televizního vysílání DVB-T2 po pauze způsobené epidemií koronaviru znovu startuje. Podle nového harmonogramu, který v podstatě jen prodloužil celý proces o čtyři měsíce, se tentokrát v úterý 14. července vypíná multiplex 1 v DVB-T v případě vysíláčů na Kleti a Mařském vrchu.

Dokončení přechodu na nový standard digitálního pozemního televizního vysílání DVB-T2 se posunulo o čtyři měsíce na konec října, rozhodla vláda. Změna si vyžádá maximálně padesát milionů korun navíc. V březnu bylo vypínání stávajících vysílačů kvůli koronaviru pozastaveno. Podle Českých Radiokomunikací by se ve vypínání vysílačů DVB-T mohlo pokračovat od poloviny července.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhlo vládě posun dokončení přechodu na nový standard digitálního televizního vysílání DVB-T2 o čtyři měsíce na konec října. Posun si vyžádá maximálně 50 milionů korun navíc. V březnu bylo vypínání stávajících vysílačů kvůli epidemii koronaviru pozastaveno. Vláda se bude návrhem zabývat v pondělí. Podle Českých Radiokomunikacích by se vypínání vysílačů DVB-T mohlo obnovit v polovině července.

Jaký bude signál z nového vysílače? Mohou nastat nějaké zdravotní komplikace ze záření? A je věž hezká a líbí se? A co na to Pražané?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Přechod pozemního terestrického vysílání televizních programů na nový standard DVB-T2 se dotýká dalších oblastí. Podle schváleného harmonogramu probíhá vypínání starého standardu, teď to čeká komerční stanice v Plzeňském kraji.

Přechod pozemního terestrického vysílání televizních programů na nový standard DVB-T2 se dotýká dalších oblastí. Vysílání České televize v DVB-T končí ve středu 26. února z vysílačů Ještěd a Sušice-Svatobor a souvisejících dokrývačů. Týká se to tedy hlavně oblasti Libereckého a Plzeňského kraje. V pondělí 2. března pak skončí vysílání multiplexu 2 s některými komerčními stanicemi ve standardu DVB-T z vysílačů Krašov a Vraní vrch.

Ve středu před půlnocí skončí televizní vysílání komerčních televizí z vysílače Cukrák ve středních Čechách. Od čtvrtka diváci v regionu naladí programy skupin TV Prima, TV Nova, TV Barrandov, Óčko, Televize Seznam nebo Šlágr TV jen v novém standardu DVB-T2. K tomu potřebují set-top box nebo televizi vybavené DVB-T2 tunerem.

Ostrá fáze přechodu pozemního televizního vysílání z DVB-T na DVB-T2 pokračuje. Po Cukráku a Žižkovu vypínají 7. ledna část starého signálu také vysílače Trutnov a Votice a další dokrývače. Dotkne se to diváků hlavně na severovýchodě Čech, ale částečně i v krajích Středočeském, Jihočeském a Vysočina. Diváci nejprve přijdou o programy České televize, které jim už televizory nezobrazí. Později následují komerční stanice. Nabízíme přehledný seznam otázek a odpovědí, které poradí, koho se změna vlastně týká a jak se s ní vypořádat.