Liberecký kraj chce za dvanáct milionů korun koupit dům libereckého architekta Karla Hubáčka, který je autorem hotelu a vysílače na Ještědu. Dům, který byl jako prototyp postaven počátkem 60. let minulého století, by měl být pracovištěm Severočeského muzea v Liberci a vzniknout by v něm měl památník. Budovu kraji nabídli architektovi synové, odkoupení domu ve vilové čtvrti Lidové sady musí ještě schválit krajské zastupitelstvo.
Liberecký kraj chce koupit dům autora vysílače na Ještědu Hubáčka. Plánuje památník
Události v regionech: Liberecký kraj chce koupit dům Hubáčka (zdroj: ČT24)
V únoru uplyne sto let od Hubáčkova narození. Na svět sice přišel v Praze a vystudoval zde architekturu, profesním působením je ale z velké části spjat s Libercem, kde nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu. Na konci 60. let patřil mezi zakladatele Sialu, který v době normalizace dokázal reagovat na moderní evropské trendy a vzešla z něj řada osobností české architektury.
Sám Hubáček je podepsán pod řadou staveb. Za projekt Ještědu získal v roce 1969 prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů a je zatím jediným takto oceněným českým architektem.
„Letos na začátku září jsme dostali nabídku od rodiny vedle cen a dalších věcí získat i dům Karla Hubáčka jako další muzejní exponát. Po několika týdnech jednání jsme rozhodli, že tu nabídku využijeme. Rádi bychom, aby dům, ale i ty ostatní věci, připomínaly dílo pana architekta a jeho odkaz budoucnosti,“ řekl hejtman Martin Půta (SLK).
Dům v Lidových sadech, ve kterém architekt strávil velkou část života, byl jedním jeho prvních projektů. Navrhl ho v 50. letech, kdy bylo individuální bydlení označováno za buržoazní přežitek.
„Karel Hubáček, jak už bylo jeho zvykem, šel proti té ideologii a chtěl dokázat, že se dá postavit i dům za cenu panelového bytu a chtěl to ukázat v rámci Libereckých výstavních trhů,“ doplnil ředitel severočeského muzea Jiří Křížek. Dům byl postaven jako experimentální instalace. „Vůbec ho neprojektoval pro sebe,“ dodal.
Dům se zachoval v téměř původní podobě
Projekt domu vypracoval Hubáček s Vlastimilem Šedem, Josefem Patrmanem a Václavem Bůžkem, byl prototypem zamýšleného, ale nerealizovaného rozsáhlejšího projektu variabilního obydlí.
Podle Národního památkového ústavu (NPÚ) bylo vypracováno několik alternativ kombinujících různé hmotové, výškové a dispoziční řešení, včetně dvojdomů. Zůstalo však jen u tohoto prototypu. Podle architektova syna Ivana Hubáčka se zachoval v autentické podobě, žádné zásadní změny neprodělal, s výjimkou zateplení spodní části.
Dům zatím nemá památkovou ochranu. „Liberecký národní památkový ústav pomáhá se zpracováním stavebně-historického průzkumu, následně musíme zjistit stavebně-technický stav. Tím, že je to experiment, tak tady byly použité materiály, které nikde jinde použité nebyly. Dům není v havarijním stavu, ale potřebuje nějakou péči, údržbu. Moje představa je, že až bude opraven, může být prohlášen kulturní památkou,“ řekl Křížek, který by chtěl dům v budoucnu otevřít veřejnosti. Kdy to bude, zatím nedokázal odhadnout.