Liberecký kraj chce za dvanáct milionů korun koupit dům libereckého architekta Karla Hubáčka, který je autorem hotelu a vysílače na Ještědu. Dům, který byl jako prototyp postaven počátkem 60. let minulého století, by měl být pracovištěm Severočeského muzea v Liberci a vzniknout by v něm měl památník. Budovu kraji nabídli architektovi synové, odkoupení domu ve vilové čtvrti Lidové sady musí ještě schválit krajské zastupitelstvo.
V únoru uplyne sto let od Hubáčkova narození. Na svět sice přišel v Praze a vystudoval zde architekturu, profesním působením je ale z velké části spjat s Libercem, kde nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu. Na konci 60. let patřil mezi zakladatele Sialu, který v době normalizace dokázal reagovat na moderní evropské trendy a vzešla z něj řada osobností české architektury.
Sám Hubáček je podepsán pod řadou staveb. Za projekt Ještědu získal v roce 1969 prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů a je zatím jediným takto oceněným českým architektem.
„Letos na začátku září jsme dostali nabídku od rodiny vedle cen a dalších věcí získat i dům Karla Hubáčka jako další muzejní exponát. Po několika týdnech jednání jsme rozhodli, že tu nabídku využijeme. Rádi bychom, aby dům, ale i ty ostatní věci, připomínaly dílo pana architekta a jeho odkaz budoucnosti,“ řekl hejtman Martin Půta (SLK).
Dům v Lidových sadech, ve kterém architekt strávil velkou část života, byl jedním jeho prvních projektů. Navrhl ho v 50. letech, kdy bylo individuální bydlení označováno za buržoazní přežitek.
„Karel Hubáček, jak už bylo jeho zvykem, šel proti té ideologii a chtěl dokázat, že se dá postavit i dům za cenu panelového bytu a chtěl to ukázat v rámci Libereckých výstavních trhů,“ doplnil ředitel severočeského muzea Jiří Křížek. Dům byl postaven jako experimentální instalace. „Vůbec ho neprojektoval pro sebe,“ dodal.
Dům se zachoval v téměř původní podobě
Projekt domu vypracoval Hubáček s Vlastimilem Šedem, Josefem Patrmanem a Václavem Bůžkem, byl prototypem zamýšleného, ale nerealizovaného rozsáhlejšího projektu variabilního obydlí.
Podle Národního památkového ústavu (NPÚ) bylo vypracováno několik alternativ kombinujících různé hmotové, výškové a dispoziční řešení, včetně dvojdomů. Zůstalo však jen u tohoto prototypu. Podle architektova syna Ivana Hubáčka se zachoval v autentické podobě, žádné zásadní změny neprodělal, s výjimkou zateplení spodní části.
Dům zatím nemá památkovou ochranu. „Liberecký národní památkový ústav pomáhá se zpracováním stavebně-historického průzkumu, následně musíme zjistit stavebně-technický stav. Tím, že je to experiment, tak tady byly použité materiály, které nikde jinde použité nebyly. Dům není v havarijním stavu, ale potřebuje nějakou péči, údržbu. Moje představa je, že až bude opraven, může být prohlášen kulturní památkou,“ řekl Křížek, který by chtěl dům v budoucnu otevřít veřejnosti. Kdy to bude, zatím nedokázal odhadnout.
