Hospodaření strana 2 z 4

Kritice z několika stran čelí chystaná změna myslivecké legislativy. Připravuje ji ministerstvo zemědělství současně s novelou lesního zákona. Ta má uvolnit pravidla hospodaření v lesích, ministerstvo si od ní slibuje pestřejší lesy odolnější vůči kůrovci i klimatické změně. Zatímco vlastníci lesů jsou s navrženými změnami spokojeni, ekologické organizace mají výhrady. Nelíbí se jim například, že zákon ruší povinnost zalesňování ekologickými dřevinami a obávají se, že místo větší rozmanitosti to povede k návratu monokultur.

Debata o zavedení společné měny v tomto volebním období není dle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na místě. Nejprve je třeba zlepšit veřejné finance, aby Česko splňovalo maastrichtská kritéria, řekl v pořadu Události, komentáře. Poté to bude rozhodnutí čistě politické, nesouhlasí tak s názory, že by občané měli o vstupu do eurozóny rozhodovat v referendu. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová je proti přijetí eura, existuje podle ní řada ekonomických důvodů, proč to nedělat. Referendu se podle ní hnutí ANO nebrání. „Bylo by na místě, aby se takto závažná záležitost v referendu rozhodla,“ podotkla.

Rozhodnutí ohledně podmíněného zastavení trestního stíhání už bývalé starostky obce Město Libavá Štěpánky Tiché (Nezávislá Libavá) není pravomocné. Rozhodlo o tom olomoucké krajské státní zastupitelství. Podle žalobkyně Jitky Klapalové je důvodem procesní pochybení, samotným obsahem rozhodnutí se tak žalobci nezabývali. Stíhání Tiché obviněné ze zpronevěry peněz bylo zastaveno kvůli vyslovené lítosti a ochotě nahradit způsobenou škodu. Tichá v září nakonec na funkci rezignovala.

Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí činil 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP, informovalo v pátek ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286 474 korun. Snížit tempo zadlužování má podle premiéra vládní úsporný balíček.

Zastupitelstvo Města Libavá na Olomoucku zvolilo novou starostku Oldřišku Valtošovou z uskupení Občané za změnu. Byla jedinou kandidátkou. Ve funkci nahradila Štěpánku Tichou (Nezávislá Libavá), která kvůli zpronevěře víc než čtyř set tisíc korun z obecních peněz k 30. září rezignovala. Nová starostka po zvolení zastupitelům řekla, že nařídí nezávislý audit hospodaření obce.

Vláda se při závěrečném schvalování konsolidačního balíčku možná nebude moci spolehnout na všechny poslance koaličních stran. S jeho podporou váhá poslankyně STAN Eliška Olšáková, která je zároveň předsedkyní Sdružení místních samospráv. Obává se, že by některé daňové změny mohly poškodit hospodaření obcí.

Miliardy určené na záchranu a obnovu kulturních památek rozděloval stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu, aniž měl představu, co konkrétně by měly tyto peníze změnit. Úřad se zaměřil na 2,6 miliardy korun, které rozdělilo ministerstvo kultury v letech 2019 až 2022. Poukázal na to, že podobně kritizoval resort již při minulé kontrole v roce 2017. Ministerstvo uvedlo, že se zjištěnými nedostatky bude zabývat, některé závěry kontroly však rozporovalo. Zmínilo také, že má koncepční dokument o podpoře kulturních památek.

Schodek státního rozpočtu k 10. srpnu vzrostl na 252 miliard korun, zjistila z dat ministerstva financí Česká televize. To je o 38 miliard víc než na konci července. Během prvních deseti dní srpna rostly hlavně výdaje v sociální oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvají na tom, že vláda plánovaný schodek 295 miliard nepřekročí. Tomu nevěří sněmovní opozice.

Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím (FN) mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v aktuálně zveřejněné zprávě. Ministerstvo v reakci na zjištění NKÚ uvedlo, že hospodaření nemocnic se oproti kontrolovanému období významně zlepšilo.

Energetická skupina ČEZ letos v prvním pololetí vydělala 22,3 miliardy korun, čistý zisk společnosti je tak meziročně o 34 procent nižší. Pokles zapříčinily hlavně zvláštní daň z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax, a odvody z nadměrných tržeb. Provozní výnosy skupiny naopak vzhledem k vysokým cenám komodit stouply o 23 procent na 169,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které společnost zveřejnila. Skupina zároveň potvrdila celoroční výhled hospodaření, který za celý rok 2023 počítá s čistým ziskem 33 až 37 miliard korun.

V úterý čeká poslance mimořádná schůze, na jejímž programu je konsolidační balíček. Opozice vládní návrhy kritizuje a avizuje dlouhou debatu. Protáhnout se může už úvodní část schůze, tedy schvalování programu. Koalice je odhodlaná úspory prosadit, i za cenu nočních jednání. Připouští také, že může dojít k omezení řečnické doby.

Vláda už prakticky vyčerpala celý letošní plánovaný schodek státního rozpočtu. Česká televize to zjistila z dat, která zasílá ministerstvo financí sněmovnímu rozpočtovému výboru. Schválený deficit na rok je 295 miliard. V minulých dnech přitom schodek limit už krátce překročil. Premiér Petr Fiala (ODS) přesto věří, že kabinet plánovaný deficit dodrží. Ve druhé polovině roku totiž vláda čeká příjem desítek miliard z dividendy ČEZu nebo z daně z mimořádných zisků. Odklad úspor se ale nelíbí části opozice, která volá po okamžitých krocích.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk o 83 procent na 5,03 miliardy korun z 2,74 miliardy korun v roce 2021. Šlo o třetí nejvyšší zisk v historii podniku. Hlavním důvodem růstu bylo meziroční zvýšení cen dříví, a to až o 70 procent. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v Česku.

Čistý zisk ČEZ letos v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 60 procent na 10,8 miliardy korun, informovala ve čtvrtek firma. Provozní výnosy naopak stouply o 23 procent na 93,4 miliardy. Vedení energetické firmy navrhuje vyplatit z loňského zisku rekordní dividendu 117 korun na akcii, o návrhu rozhodne valná hromada 26. června. Mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová oznámila, že úřad nepodá, na rozdíl od loňska, k dividendě protinávrh.

Projekt takzvaného ostravského metra – konceptu páteřních tramvajových linek – se odkládá na příští rok. Rozhodlo o tom nové vedení města. Podle radního Lukáše Semeráka (Ostravak) není zeštíhlení tramvajové koncepce dostatečně připravené, a je potřeba ho dopracovat. Po kritice části veřejnosti se má vrátit i desetiminutová jízdenka, která z tarifu vypadla na začátku roku. Dopravní podnik navíc čeká forenzní audit. Ten má zjistit, jestli společnost správně hospodaří s dotacemi města.

Česká pošta loni zvýšila ztrátu o 1,044 miliardy na 1,725 miliardy korun. Tržby z prodeje služeb klesly meziročně o 976 milionů, tedy o 5,8 procenta. O 579 milionů korun se snížily výnosy z poštovního provozu. Pošta to v pátek oznámila v tiskové zprávě.

Společnost Letiště Praha vykázala za loňský rok čistý zisk 283 milionů korun, v roce 2021 přitom firma skončila téměř v miliardové ztrátě kvůli pandemii covidu-19. Oproti roku 2019 je však loňský výsledek stále nižší o zhruba 2,7 miliardy. Hrubý provozní zisk (EBITDA) mělo letiště loni 2,2 miliardy korun, což je o dvě miliardy více než o rok dříve. Do zisku se po dvou „hubených“ letech vrátilo i Řízení letového provozu.

Koaliční poslanci mají dost podpisů pro návrh na vznik vyšetřovací komise. Ta by měla řešit kauzy týkající se fungování Kanceláře prezidenta republiky během obou volebních období bývalého prezidenta. Opozice ji považuje za zbytečnou.

Stát na konci března hospodařil se schodkem 166 miliard a 200 milionů korun. To je o 107 miliard horší deficit než loni ve stejnou dobu. Za horším výsledkem je podle resortu financí nárůst výdajů v sociální oblasti a také v pomoci občanům a firmám s vyššími cenami energií. Naposledy byl státní rozpočet na konci března v přebytku před pěti lety.

Stát se loni potýkal s vysokým deficitem rozpočtu, rostlo tempo jeho zadlužování, přitom ale často plýtval veřejnými prostředky, uvedl ve své výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Velký problém vidí kontroloři ve způsobu, kterým stát rozděluje dotace, za neefektivní považuje i digitalizaci agend veřejné zprávy.

Policie na základě vlastních zjištění i prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) prověřuje balík kauz, které se týkají hospodaření Kanceláře prezidenta republiky (KPR) a Lesní správy Lány v době mandátu prezidenta Miloše Zemana, uvedl v pátek Deník N. Podle portálu se zajímá například o případ, kdy bývalý vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář lovil zvěř v Lánské oboře.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy reflektuje enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Premiér Petr Fiala (ODS) chce zhruba sto miliard korun letošních odvodů ČEZ státu využít na pomoc s vysokými cenami elektřiny, budování dálnic či výdaje na obranu. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) označil čistý zisk v souvislosti s vysokými cenami energií za krutý žert.

Budoucí kancléřka prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková dostala od dosluhujícího vedoucího Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislava Mynáře informace o organizační struktuře kanceláře, o tabulkových místech, protokoly k zábranám u Pražského hradu či průběžné zprávy z auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Schůzka trvala zhruba hodinu.

Polostátní energetická skupina ČEZ odvede letos státu více než sto miliard korun, sdělil mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Půjde o kombinaci odvodů z běžných a mimořádných daní či odvodů a výplaty dividendy z loňského zisku. V této souvislosti ČEZ očekává za letošní rok čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši třiceti až čtyřiceti miliard korun. Konečná částka se bude odvíjet především od tržních cen elektřiny.