Energetická skupina ČEZ vydělala v prvním pololetí letošního roku 21,1 miliardy korun. Čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o pět procent. Přispěl k tomu zejména nižší zisk z obchodování s komoditami a také vliv rozdílných harmonogramů odstávek jaderných zdrojů. Provozní zisk společnosti naopak vzrostl, vyplývá z údajů, které skupina zveřejnila. ČEZ zároveň potvrdil očekávání čistého zisku za celý rok 2024 ve výši 25 až třicet miliard korun.
Podnik naopak navýšil svá původní očekávání na provozní zisk před odpisy (EBITDA), který v pololetí činil 69,2 miliardy korun. To znamená meziroční nárůst o 6,8 miliardy korun. Ve výsledku se projevilo zejména ukončení povinnosti odvodů z nadměrných příjmů z výroby v Česku, které zatížily náklady společnosti v loňské první polovině roku částkou 11,1 miliardy korun. Vedení skupiny tak za celý rok nově očekává provozní zisk na úrovni 118 až 122 miliard korun. Původní odhady z kraje letošního roku byly 115 až 120 miliard korun.
„Výsledky hospodaření Skupiny ČEZ za první pololetí mírně předčily naše výchozí očekávání zejména díky vyššímu zisku z obchodování s komoditami, příznivým tržním podmínkám pro provoz elektráren a pokračující stabilizaci na energetických trzích. Proto jsme navýšili celoroční výhled provozního zisku před odpisy,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Polostátní skupina v prvním pololetí také navýšila své investice. Do pořízení dlouhodobého majetku letos investovala zatím 20,5 miliardy korun, meziročně o 3,6 miliardy více. Podle společnosti rostou zejména investice do distribučních sítí, což je spojeno především s připojováním obnovitelných zdrojů. Spolu s tím stoupají také investice do jaderných a nových výrobních obnovitelných zdrojů.
Výroba elektřiny z obnovitelných a jaderných zdrojů ČEZu meziročně klesla o čtyři procenta. Zatímco obnovitelné zdroje vyrobily o 0,1 terawatthodiny elektřiny více, zejména díky nadprůměrným hydrologickým podmínkám, výroba jaderných zdrojů o 0,7 terawatthodiny poklesla vlivem rozdílných harmonogramů plánovaných odstávek a disponibility jaderných elektráren. Výroba z emisních zdrojů pak zůstala stejná. Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce hlavně vlivem teplého počasí meziročně klesla o dvě procenta na 17 terawatthodin.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba sedmdesát procent akcií. V loňském roce vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem čtyřiceti miliard korun.
Výsledky překonaly očekávání analytiků
Výsledky ČEZu překonaly očekávání analytiků, a to jak u provozního zisku před odpisy, tak u čistého zisku. Pozitivně hodnotí také letošní zvýšení cíle EBITDA. „Za lepšími než očekávanými výsledky na provozní úrovni hospodaření vidíme především velmi slušný výkon ve výrobním segmentu, kde pozitivní roli sehrál zejména cenový efekt. ČEZu se nadále daří, i přes poklesy tržních cen elektřiny z předloňských a loňských extrémů, držet průběžnou letošní prodejní cenu silové elektřiny na úrovni 131 eur za megawatthodinu,“ uvedl analytik Fio Banky Jan Raška.
Lepší než očekávaná EBITDA se podle Rašky plně nepromítla do ziskovosti ČEZu. Důvodem jsou podle něj zdanění společnosti. Přesto ale vykázaný zisk hodnotí pozitivně, podle něj odpovídá horní hranici tržních projekcí.
Analytik XTB Tomáš Cverna upozornil, že čistý zisk ČEZu se meziročně snížil. „Za meziročním poklesem čistého zisku v prvním pololetí stály vyšší daňové odvody. Zálohy na windfall daň v prvním pololetí činily patnáct miliard korun, zatímco platby spojené s běžnou daní z příjmů činily mírně přes deset miliard,“ řekl. Windfall tax, tedy daň z mimořádných zisků, uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky s cílem získat prostředky na pokrytí mimořádných výdajů spojených s energetickou krizí. Daň by se měla uplatňovat na příjmy v letech 2023 až 2025.
„Je tedy zřejmé, že akcionáři pociťují významný dopad tohoto opatření na ziskovost společnosti. Případné zrušení windfall tax je tak v nejbližších měsících z hlediska akcionářů vítané. Obzvlášť, když stát u energetických firem a bank vybral to, co zaplatil na kompenzaci vysokých cen energií pro domácnosti a firmy,“ podotkl Cverna.
Analytik Komerční banky Bohumil Trampota upozornil na zvýšení celoročního cíle EBITDA o 2,1 procenta. „Za tím by mohl být vyšší zisk z obchodování s komoditami či nižší náklady. Nicméně celoroční projekce na úrovni čistého zisku zůstala beze změny. Čistý zisk by měl dosáhnout 25 až 30 miliard korun. Důvodem ponechání výhledu na čistý zisk jsou speciální daně,“ uvedl.
„Reportované pololetní výsledky činí asi 58 procent celoročního výhledu na EBITDA a 77 procent čistého zisku. K naplnění celoročních cílů zbývá dosáhnout v druhé polovině roku EBITDA 51 miliard korun a čistý zisk 6,4 miliardy korun. Přestože bývá druhá polovina roku slabší, považujeme současné cíle za konzervativní s možností zvýšení u příležitosti výsledků za třetí čtvrtletí 2024,“ dodal Trampota.
