Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 52 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 28 miliard korun, což odpovídá osmdesáti procentům ze zisku. Stát jako většinový vlastník by z toho měl dostat zhruba 19 miliard korun. Rozhodla o tom pondělní valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZ. Stát, na rozdíl od loňska, vlastní protinávrh nepodal.
ČEZ vyplatí dividendu 52 korun za akcii. Stát by měl dostat asi 19 miliard
Jde o třetí nejvyšší dividendu společnosti, je ve stejné výši jako v roce 2021. Dosud rekordní dividendu ČEZ akcionářům na návrh státu vyplatil loni, šlo o 145 korun za akcii, celkově 78 miliard korun. Stát z toho dostal 54 miliard korun. Vyšší než nyní byla ještě dividenda v roce 2009, kdy činila 53 korun za akcii.
Letos tak valná hromada schválila návrh představenstva ČEZ, který byl na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZ. Činí šedesát až osmdesát procent z očištěného zisku. Stejný podíl vedení ČEZ navrhovalo i loni, valná hromada však tehdy schválila protinávrh státu na vyplacení celého očištěného zisku z roku 2022.
ČEZ v minulých dnech dostal k dividendě protinávrh od minoritního akcionáře Petra Kalivody, který navrhoval vyplacení dividendy 61,5 koruny za akcii, což by znamenalo rozdělení více než 33 miliard korun z loňského očištěného zisku, tedy zhruba 95 procent ze zisku. Kvůli nesprávnému výpočtu dividendy podle ČEZ se však o tomto protinávrhu na valné hromadě nehlasovalo.
Schválení dividendy podle návrhu vedení ČEZ se podle analytiků už dalo očekávat. „Překvapující pro mě ale bylo, že ministerstvo financí ještě před valnou hromadou nepodalo protinávrh na vyplacení celého čistého zisku, jako tomu bylo v loňském roce,“ podotkl analytik XTB Tomáš Cverna.
Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala je podíl schválené dividendy v kontextu posledních let spíše na nižší úrovni. „To si vykládám jako nejasnou pozici státu směrem k jeho angažmá v podpoře investic ČEZ. Pokud by stát chtěl z ČEZ vytáhnout ještě více peněz, pak by se to dalo chápat tak, že stát chce co nejvíce peněz mít k dispozici u sebe a případnou podporu investic zpět do ČEZ maximalizovat. To se ale nestalo. Podobně by se dalo zdůvodnit, pokud by stát potřeboval další peníze pro sanování nákladů energokrize. Ta ale pominula. Stát tedy zvolil střední cestu,“ podotkl Dohnal.
Na daních z neočekávaného zisku odvedla firma 30,1 miliardy
První bod programu pondělní valné hromady věnovaný zprávám představenstva a dozorčí rady společnosti trval téměř jedenáct hodin, byl tak dosud nejdelší. Největší část dotazů prvního bodu se týkala přístupu firmy k takzvané windfall tax z neočekávaného zisku nebo financování připravovaných jaderných bloků.
Příprava nového reaktoru v Dukovanech dosud stála skupinu ČEZ zhruba tři a půl miliardy korun. Nový jaderný blok by se měl začít stavět v roce 2029, hotový by měl být v roce 2036. Jeden reaktor má podle dřívějších zpráv stát asi 160 miliard korun v cenách z roku 2020.
Na daních z neočekávaného zisku, takzvané windfall tax, odvedla loni skupina ČEZ 30,1 miliardy korun. Na zálohách zaplatila 31,5 miliardy korun, očekává tak přeplatek 1,4 miliardy korun. Na odvod z nadměrných příjmů pak ČEZ vyplatil deset miliard korun, na zálohách zaplatil 12,1 miliardy korun. I za ten tak skupina očekává přeplatek, a to 2,1 miliardy korun.
Na zálohách na windfall tax za letošní rok společnost za první dvě čtvrtletí zaplatila 15 miliard korun a za další půlrok plánuje uhradit stejnou částku. Podle šéfa právního oddělení ČEZu Ondřeje Landy jsou tedy zálohy srovnatelné s výdaji za loňský rok, což je běžná praxe. Predikce pro odvod za windfall tax za rok 2024 se pohybují mezi 25 až 32 miliardami korun, uvedl. Základem pro výpočet záloh na windfall tax, splatných v roce 2023, byl rok 2022, respektive fiktivně stanovená daň z neočekávaných zisků za rok 2022.
Ve druhém bodu programu valná hromada schválila účetní závěrku podniku za rok 2023. ČEZ v loňském roce vydělal 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly podle firmy mimořádné daně a odvody, ty se pohybovaly kolem čtyřiceti miliard korun. I přes vysoký meziroční propad jde ale s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je zásadní pro výši dividendy, loni činil 34,8 miliardy korun.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba sedmdesát procent akcií.
Valná hromada energetické skupiny ČEZ v pondělí také zvolila do dozorčí rady firmy současného hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu (Starostové pro Liberecký kraj). Dvaapadesátiletý politik obsadil dosud volné místo v radě, ta je tak nyní kompletní. Půtu navrhlo ministerstvo financí. Dozorčí rada ČEZ mimo jiné volí a odvolává členy představenstva firmy.
