Schodek rozpočtu se blíží plánované sumě

5 minut
Události: Schodek rozpočtu se blíží plánované sumě
Zdroj: ČT24

Schodek státního rozpočtu se před koncem roku přiblížil k plánované sumě 282 miliard korun. Hospodaření se k 20. prosinci dostalo do minusu více než 272 miliard. Číslo je o třináct miliard vyšší než na konci listopadu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i další koaliční lídři ujišťují, že vláda plánovaný deficit dodrží.

V polovině prosince schodek dva dny přesahoval plánovaných 282 miliard, k 20. prosinci díky vybraným daním zase klesl. Meziročně ale vzrostl o více než sedm miliard. Vládní politici však ujišťují, že ani to problém pro dodržení deficitu nebude.

„Zatím to vypadá, že pokud budou nižší příjmy, tak budou i nižší výdaje, což si myslím, že je správné. A je velmi pravděpodobné, že deficit bude nižší než schválených 282 miliard,“ prohlásil Stanjura. Rozpočet se podle něj vyvíjí podle plánu. „Některé daně nechodí měsíčně, ale čtvrtletně. V prosinci jsou platby obvykle vyšší,“ doplnil ministr.

„V závěru roku se vždy více fakturuje, takže výdaje jsou vyšší. Ale současně dojde k tomu, že dojdou zpátky zálohy za daň z příjmu fyzických a zejména právnických osob,“ okomentoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09).

„Vše nasvědčuje tomu, že schodek dodržíme,“ vyjádřil se ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Desítky miliard na pomoc po povodních

S dodržením plánovaného deficitu počítá i opozice. Zajímá ji ale, jestli kabinet vyplatil celých slibovaných třicet miliard na pomoc po povodních. „Musíme samozřejmě pohlídat, že si s nimi vláda nedělá, co chce, že si je nepoužívá někam jinam, protože jí to nevyšlo,“ poznamenala předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.

„Myslím, že rozpočet by mohl být ve finále dodržen právě tím, že došlo k navýšení na pomoc při povodňových škodách, kde ale ty peníze vláda dostatečně nevyplácí,“ míní šéf SPD Tomio Okamura.

„Já si myslím, že schodek bude dodržen – samozřejmě se dělala rozpočtová změna z důvodu pomoci krajům a městům zasaženým povodněmi,“ sdělil poslanec Ivan Bartoš (Piráti).

„Peníze na povodňové škody určitě jdou,“ ujistil předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

Některé úřady své rozpočty přesáhly

Některé úřady a ministerstva už letos k 20. prosinci výrazně přesáhly svěřené rozpočty. Třeba Energetický regulační úřad utratil desetkrát víc, místo tří set milionů vydal přes tři miliardy. Důvodem jsou vratky loňských záloh energetickým firmám z odvodů kvůli nadměrným příjmům. Rozpočet už také překročila ministerstva pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu, obrany a zemědělství.

Naopak méně peněz, než mohly, k 20. prosinci utratily Český telekomunikační úřad, Kancelář prezidenta republiky, sněmovna nebo ministerstva kultury a zahraničních věcí.

Deficit celých veřejných financí by měl po loňském růstu na 3,8 procenta HDP poklesnout o jeden procentní bod. Česko by tak letos mělo po pěti letech plnit důležité kritérium pro případné přijetí eura – mít schodek veřejných financí pod třemi procenty HDP.

Pro příští rok poslanci schválili pokles plánovaného schodku státního rozpočtu o 41 miliard – z 282 na 241 miliard korun. Vládní koalice ubezpečuje, že i přes kritiku opozice či prezidenta týkající se pravdivosti rozpočtu kabinet nakonec navržený deficit dodrží i v příštím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 18 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...