Sucho strana 4 z 5

V Horních Pasekách v Rožnově pod Radhoštěm začala stavba vodovodu. Ten má obyvatelům nahradit vysychající studny. Zejména v letních měsících se totiž pravidelně stávalo, že místní obyvatelé byli úplně bez vody. Náklady na stavbu nového vodovodu přesáhnou sto milionů korun.

Evropané zažili neobvykle teplé a suché zimní měsíce. Zatímco v lednu si lyžaři museli vystačit s umělým sněhem, nyní ve vodních nádržích předčasně klesá hladina vody. Francouzská geologická služba BRGM čeká horší léto, než jaké způsobilo loňské rekordní sucho. Hydroložka z geologické služby doplňuje, že některé centrální regiony Francie a okolí Paříže možná budou muset zavést restrikce na odběr vody. Dopadům sucha čelí i Španělsko a další země.

V části jižní Francie bude zakázán prodej zahradních bazénů kvůli zhoršujícímu se nedostatku vody, informoval server BBC News. Francouzský ministr pro životní prostředí Christophe Béchu uvedl, že v departementu Pyrénées-Orientales, který sousedí se španělským Katalánskem, bude od 10. května oficiálně vyhlášen „krizový“ stav sucha. Od stejného data začne platit zákaz mytí aut, zalévání zahrad i napouštění bazénů.

Střední Evropa má být do budoucna schopna rychleji a lépe reagovat na negativní dopady klimatické změny, mezi které patří třeba vlny veder, sucho a zvýšené riziko lesních požárů. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe proto začali pracovat společně s kolegy z dalších evropských institucí na projektu s názvem Clim4Cast. Vytvoří nástroje včasného varování, které budou účinné a funkční pro středoevropský region.

Stále víc evropských států se už na jaře potýká s vytrvalým suchem. Po Itálii se o letošní úrodu obává i Španělsko. Část farmářů zasetou úrodu rovnou odepsala, další váhají, jestli se mají za současné situace pokoušet zasít například kukuřici, rýži nebo vojtěšku. V ohrožení se tak kvůli nedostatku krmiva ocitnou i chovatelé dobytka. Sucho pociťují rovněž na francouzských vinicích či v rakouských Alpách.

„Pro většinu světa již pominula éra dostatku levné pitné vody,“ varovala zpráva v roce 2016. Když vědci hledali řešení tohoto problému, zjistili, že zásadní je v něm to, jak moc se liší spotřeba vody bohatých a chudých.

Po čtyřech letech sucha jsou problémy Tuniska s vodou tak velké, že ještě než pořádně začalo jaro, musí už místní šetřit s vodou. Kdo noční zákaz jejího odběru poruší, může jít do vězení až na šest měsíců.

Snížit spotřebu vody ve všech odvětvích o deset procent do konce desetiletí, omezit úniky vody z potrubí, znovu využít více odpadní vody a reformovat zemědělství, to jsou hlavní body francouzského národního plánu pro hospodaření s vodou, který představil prezident Emmanuel Macron, píše web stanice TF1. Prezident vystoupil na symbolickém místě v Savines-le-Lac v alpském departementu Hautes-Alpes, kde leží jezero Serre-Poncon, největší zásobárna sladké vody v západní Evropě.

Francií zmítají další protesty – vedle hlasitých nepokojů kvůli důchodové reformě se na západě země vzbouřily tisíce lidí proti plánované výstavbě vodní nádrže. Aktivisté proti ní protestují už několik měsíců, o víkendu se tvrdě střetli s bezpečnostními složkami. Minimálně devětadvacet policistů a sedm demonstrantů utrpělo zranění. Vláda mluví o neomluvitelném násilí a radikalizaci.

Vzniká další rozsáhlá vědecká studie kvůli plánovanému obřímu jezu na dolní toku Labe. O projekt za pět miliard se přou ministerstva životního prostředí a dopravy. Jde o to, jestli mohou stejné ekosystémy, které by stavba zničila, fungovat jinde. Jez by měl stabilizovat hladinu řeky a pomoci lodím při suchu.

Itálie a další alpské země loni zažily rekordní sucho. Průběh letošní zimy, kdy sníh chybí prakticky všude, je předzvěstí, že se situace může ještě výrazněji zhoršit.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy existuje už padesát let. Jde o největší chráněné území v Česku. Má téměř 1200 kilometrů čtverečních, na kterých se nacházejí i výjimečné pralesní porosty. Rostou v nich i víc než 250 let staré stromy.

Suchá zima budí obavy v severní Itálii, Francii a v dalších regionech pod Alpami. Nejde jen o lyžování. Nedostatek srážek ohrožuje budoucí úrodu, například v příštích týdnech bude vydatnou zálivku potřebovat ozimé obilí. Nízké stavy řek mohou narušit také výrobu elektřiny a mimo obvykle rizikovou letní sezonu se objevují i lesní požáry.

Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků a borovic. Smazala tím také jejich pozitivní vliv, který mají na snižování emisí skleníkových plynů. Lesy totiž běžně slouží jako úložiště uhlíku z emisí CO2. Podle ministerstva životního prostředí už situace českých lesů ztěžuje splnění našich závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším.

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.

Důkazem zrychlující se změny klimatu jsou podle vědců stále častější výkyvy počasí. Ty v posledních měsících trápily i Evropu, zasáhly ji povodně, požáry i sucha. Rekordní nedostatek srážek zaznamenala Itálie. Obavy vyvolala hlavně kriticky nízká hladina vody v Pádu, na které jsou závislí tamní farmáři.

Letošní ceny Technologické agentury ČR (TA ČR) do značné míry spojuje pandemie covidu-19, která na řadě konkrétních případů ukázala, jak dobře může fungovat spolupráce mezi světem vědy a byznysu.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) objevil u některých stromů geny spojené s lepší odolností vůči suchu. Vědci tak dokážou vypěstovat dřeviny odolnější vůči nedostatku srážek. Ústav také spustil projekt, kdy hledá směs dřevin, která bude nejlepší pro zalesnění holin po kůrovci.

Nejhorší sucho v Keni za posledních čtyřicet let zabilo za tři měsíce téměř dvě procenta nejvzácnějších zeber na světě a pětadvacetkrát více slonů než obvykle. Proslulá keňská divoká zvířata přicházejí o běžné zdroje potravy a dostávají se do smrtelných konfliktů s lidmi, když se v zoufalém hledání obživy potulují po okrajích měst a vesnic, uvedla agentura Reuters. Bez opatření nebo v případě, že nepřijde období dešťů, mohou zvířata v mnoha částech východoafrické země čelit existenční krizi, tvrdí ochránci přírody.

Vodohospodáři v Plzni začali přečištěnou vodou z Berounky dopouštět Bolevecký rybník. Ten je kvůli dlouhotrvajícímu suchu téměř metr a půl pod přelivem a chybí v něm asi polovina jeho objemu. Normální výška hladiny byla v třiapadesátihektarovém rekreačním rybníku naposledy v roce 2017.

Před 30 lety byl srpen podle meteorologů nejen extrémně teplým měsícem, ale také dosud nejsušším srpnem. Tomu odpovídal rekordní počet požárů. Jeden z nejrozsáhlejších propukl nedaleko obce Lozorno u Bratislavy – ani třetí den se ho nepodařilo zásahovým jednotkám lokalizovat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

OSN odhaduje, že řekou Jordán proteče ročně od dvaceti do dvou set milionů kubíků vody. Dříve to však bylo nesrovnatelně více – řeka vysychá a ekologové tak volají po rychlé akci. Tu ovšem komplikují napjaté vztahy mezi Izraelem, Palestinou a Jordánskem. Izraelská vláda nyní odstartovala velký projekt, do tří let chce zvednout průtok o čtyřicet milionů kubických metrů vody.

Francie se stejně jako významná část Evropy potýká s vlnami veder a sucha. Letos je ale díky moderním technologiím lépe připravená a umí odhalovat nelegální plýtvání vodou. Francouzské daňové úřady díky umělé inteligencí našly majitele tisíců nepřiznaných soukromých bazénů, kteří za to musí zaplatit dohromady asi 10 milionů eur – téměř čtvrt miliardy korun.