Sucho strana 4 z 5

Do části vyschlého Rýna dorazil ve čtvrtek po dlouhém suchu déšť. I přes dočasné zvýšení hladiny toku však meteorologové očekávají, že voda zase rychle klesne. Z toho mají obavy také dopravci, nízký průtok totiž výrazně komplikuje provoz lodí po této důležité obchodní tepně. A v některých částech koryta odhalil vyschlý Rýn i takzvané „hladové kameny“.

V Portugalsku se znovu rozhořel jeden z nejničivějších lesních požárů posledních let. Hasiči přitom tvrdili, že už mají oheň v pohoří Serra da Estrela pod kontrolou. Hoří i na několika dalších místech Evropy, kterou trápí mimořádné sucho. Naopak v Paříži vlnu veder ukončil jiný extrém, město poničila silná bouře.

Sucho a kůrovec působí vážné problémy ve středním Německu. V Harzu zmizel už téměř veškerý porost jehličnanů. Stromy odumírají v Národním parku i v hospodářských lesích. Úřady, lesníci a ekologové proto při jejich obnově usilují o větší vysazovaní listnáčů.

Přes rozsáhlé sázení potřebují obnovit stále stovky kilometrů čtverečních lesů, které podlehly suchu a kůrovci. V prosinci má přitom skončit opatření, kterým ministerstvo zemědělství lesníkům dalo na sázení o tři roky více času. Podle vlastníků soukromých lesů ale bude potřeba lhůtu znovu prodloužit, protože kalamita na některých místech pokračuje.

Letní vlny veder zasahují většinu států v Evropě. S nebývale teplým počasím a nedostatkem srážek se potýká i Velká Británie, kde několik týdnů trvající extrémní vedra mají velký vliv na tamní přírodu. Trávníky ve městech i sportoviště jsou doslova spálené sluncem a jindy zelené plochy se ve velkém barví na okrovou barvu. Nedostatek vláhy hlásí i venkov, kde vysychají koryta potoků a řek a zvířata se musí pást na loukách, které připomínají pusté pláně.

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. O prezidentský post se uchází čtyři kandidáti, vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhuru Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemůže znovu kandidovat. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Kandidáti ale voličům slibovali i legalizaci marihuany nebo exportu hadího jedu. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně týden.

Letošní vysoké teploty a nedostatek vláhy ohrožují nejenom jehličnaté, ale už i listnaté stromy. Rozsáhlé schnutí listnatých lesů v Chřibech na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku odhalil letecký průzkum Arcibiskupských lesů. Četné dubové a bukové partie jsou bez listí a už na začátku srpna vypadají jako na podzim. Stromy tak reagují na dlouhodobý nedostatek srážek.

Středomořským státům dramaticky narůstají škody způsobené oteplováním planety. Podle poslední zprávy Evropské centrální banky by i kvůli tomu mohl hrubý domácí produkt v celé Unii klesnout do osmi let až o čtyři procenta. Vysoké ztráty hlásí řečtí, a hlavně italští zemědělci a rybáři. Rekordní sucho postihlo například celou Pádskou nížinu.

Hladina spodních vod v okolí polského Dolu Turów se po dobudování bariéry zatím výrazně nezlepšila. Jak ČT řekla Česká geologická služba, hladina spodní vody v oblasti je rozkolísaná, jednotný trend jejího vývoje zatím nelze určit. Také v hlubších kolektorech na svém území nezaznamenala Česká republika zvýšení hladiny. Mírný nárůst pozoruje jen v jednom monitorovacím vrtu u bariéry, která má bránit odtoku vody z Česka při těžbě v polském dole.

Problémem národních parků v Česku je podle náměstka ministryně životního prostředí Tomáše Tesaře (TOP 09) to, že lidé se v přírodě shlukují jen na některých místech. V přírodě by se podle něj měli více rozptýlit, řekl v souvislosti se současným požárem v Českém Švýcarsku v Interview ČT24. Zároveň si ale nemyslí, že by bylo správnou cestou omezovat vstup do národních parků, případně vybírat vstupné. Lidé by podle něj měli hlavně změnit své chování v přírodě.

Ve středu zasáhnou většinu Čech silná vedra. Teplota může dosáhnout až 34 stupňů. Roste kvůli tomu i riziko vzniku požárů. Vyplývá to z výstrahy, kterou v úterý zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a z předpovědi počasí ústavu. Výstraha před požáry již nyní platí pro Ústecký kraj, kde hasiči stále bojují s ohněm v Českém Švýcarsku. Ve středu se pak riziko vzniku požárů rozšíří na další regiony. Podle portálu Intersucho je letošní sucho delší než v minulosti.

Na sucho související se změnami klimatu budou muset podle náměstka generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Petra Ošlejška reagovat i sami hasiči. V Událostech, komentářích v reakci na rozsáhlý požár v Českém Švýcarsku řekl, že sbor hasičů bude potřebovat například leteckou techniku. O suchu hovořil i generální ředitel Povodí Labe Marian Šebesta. V případě požáru u Hřenska se ale podle něj nejednalo o nedostatek vody v Labi, ale o nedostatečnou hloubku pro plnění bambi vaků.

Česko má před sebou další horký týden. V jeho polovině by teploty měly znovu přesáhnout tropických 30 stupňů Celsia. O víkendu by mělo výrazněji pršet a mírně se ochladí. Pršet v týdnu příliš nemá. Více deště čekají meteorologové pouze v pátek. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle dat projektu Intersucho je v Česku sucho stále na sedmatřiceti procentech Česka, déšť v uplynulém týdnu ho ale pomohl zmírnit.

Slovensko začíná čelit lesním požárům. Vypukly hned na několika místech včetně území národních parků. Extrémní sucho postihlo značnou část země, včetně horských oblastí. Obce mají problémy s vodou, koryta menších řek úplně vysychají. Zlepšení nepřinesl ani první déšť po delší době.

Italská letadla, která pomáhala s požárem v Českém Švýcarsku, ale musela se vrátit, by mohly nahradit obdobně vybavené letouny ze Španělska nebo Švédska. Koordinátor naléhavé pomoci Marcin Pater ze Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události při Evropské unii potvrdil, že se o jejich zapojení jedná. V pořadu Události, komentáře také uvedl, že systém mezinárodní pomoci podle něj v případě požáru zafungoval.

Hluboko pod červencové průměry klesají průtoky na českých řekách. V povodí Moravy a Dyje jsou až tři desítky toků na hranici hydrologického sucha. Na žádost vodohospodářů proto některé obce už omezily nakládání s povrchovými vodami. Jak zjistila ČT, nízký stav vody postihl i další řeky napříč republikou. Podle správ povodí jsou na tom toky hůř než v předchozích dvou letech. Podle Povodí Labe je situace podobná jako v období extrémního sucha mezi lety 2015 až 2018. Některé menší řeky jsou pro vodáky na hranici sjízdnosti.

V Českém Švýcarsku ve středu dopoledne drobně pršelo, jinde v Ústeckém kraji spadlo více srážek. Velmi krátká přeháňka prošla nad Hřenskem ještě odpoledne. Vydatnější déšť očekávají meteorologové až v noci na sobotu. Počasí by přesto mělo být k hasičům obecně vlídnější než v minulých dnech, kdy jim práci opakovaně zkomplikoval zesilující vítr. Tentokrát by měl být slabý nebo mírný.

Hasiči pokračují v likvidaci požáru u Hřenska na Děčínsku v Národním parku České Švýcarsko také v pondělí. Jednotky požární ochrany, kterých bojovalo s ohněm v jednu chvílí i přes třicet, se v neděli večer začaly postupně vracet na základny. Na místě přes noc zůstali dobrovolní hasiči. Les začal hořet v neděli ráno, událost se obešla bez zranění. Ze soutěsek bylo preventivně evakuováno asi sto lidí, turistická atrakce zůstane zatím zavřená.

Česko v sobotu zasáhnou bouřky, které ojediněle budou silné. Horko zatím nepoleví, na Moravě a ve Slezsku bude 31 až 34 stupňů Celsia. Na západě bude o něco chladněji, maximální teploty se budou pohybovat od 26 do 30 stupňů, informoval v pátek Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

O tradiční český granát aktuálně není na trhu zájem. Jeho těžba je proto výrazně omezená i přesto, že ho je v podzemí stále ještě dostatek. Zájem není zejména kvůli epidemii covidu-19 a válce na Ukrajině. Velkou část kupců totiž tvořili zákazníci ze zahraničí.

Severní Itálie zažívá v těchto týdnech nejhorší sucho za více než sedmdesát let. Řeky i pole vysychají, snižují se taky zásoby podzemních vod nebo hladiny v přehradách a jezerech. Z Alp už přitom nepřitéká řekami téměř žádná voda a kromě občasných bouřek (doprovázených sice prudkými, ale krátkými dešti) nepadá voda ani z nebe.

Podle nového výzkumu jsou části Portugalska a Španělska nejsušší za posledních tisíc let. Jedná se o důsledek atmosférického systému vysokého tlaku způsobeného změnou klimatu. Vědci v této studii varují před dlouhodobými dopady, které se už projevují například v produkci vína a oliv.

Izrael jako první země na světě začne odvádět odsolenou mořskou vodu do přírodního jezera. Podzemní kanál, jímž bude voda proudit do Galilejského jezera, má být v provozu na jaře příštího roku. Jezero je největším sladkovodním v Izraeli a významnou zásobárnou vody. Podle serveru The Times of Israel budou odborníci sledovat, do jaké míry přivedená voda ovlivní ekosystém. Dosavadní výzkum ukazuje, že přínos převyšuje nevýhody.

Šibelli, jedna z hlavních somálských řek, vysychá v důsledku přetrvávajícího sucha. To má výrazný dopad na život místních obyvatel, jejichž část je na toku závislá, informoval web BBC. Státní somálská televize dokonce uvedla, že koryto již vyschlo, což může zhoršit sucho v oblasti a dále prohloubit nedostatek potravin, se kterým se tato část Afriky potýká. Milionům lidí hrozí hladomor.