Pitné vody má Česko dost, problém může být s užitkovou, varuje expert

Česká republika má dobré zabezpečení zdrojů pitné vody. Problém ale může mít do budoucna s užitkovou vodou, tvrdí Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

„Zásobování pitnou vodou z vodního řádu je u nás poměrně robustní a zabezpečenost zdrojů pitné vody vysoká, s ní by problém být neměl. Její spotřeba vlivem ekonomických důvodů stále klesá, dnes jsme na méně než polovině spotřeby na člověka v porovnání se začátkem 90. let minulého století,“ uvedl Hrdinka.

Expert míní, že problém může být do budoucna se zásobením průmyslu a energetiky užitkovou vodou, jejíž zásoby i dostupnost bez opatření v krajině a na tocích se budou ve střednědobém horizontu snižovat. „Ale hydrologové a vodohospodáři nezahálejí. Schválená vládní koncepce pro řešení dopadů sucha dává výhled na desítky let dopředu i s ohledem na financování jednotlivých opatření, v jejich realizaci jsem optimista,“ dodal.

„Může se zmenšovat nedostupnost vody v čase i prostoru, s postupem klimatické změny se některá místa na planetě trvale vysušují, například subsaharská Afrika, jinde je zas podnebí vlhčí, kupříkladu na Sibiři,“ vysvětlil Hrdinka.

Poukázal na fakt, že se zvyšuje extrémnost klimatu, což může být problematické. „Prodlužují se období sucha, která se střídají s prudkými lijáky, které nedokáže krajina, a potažmo ani lidstvo, beze zbytku využít. Voda řekami rychle odtéká, a to i v zimě, kdy dnes u nás více prší než sněží. Voda ze sněhu pak na jaře v krajině nebo půdě, potažmo v zásobách podzemních vod, chybí,“ dodal.

Řešení existují, nejsou zdarma

Podle Hrdinky lze obecně dělat dvě věci. První je posilování retenční kapacitu půdy zvyšováním její kvality a přeměnou krajiny. Tím se zvýší zásoby vody v půdě i podzemní vody, z čehož těží jak krajina, tak i zemědělská a lesní produkce. Druhou možností je zvyšovat zásoby vody v povodí prostřednictvím nových zdrojů, například výstavbou multifunkčních vodních nádrží. Jde o zásoby využitelné pro člověka a jeho činnost v hospodářství. Platí to pro oblasti, které nemají jiný velký zdroj vody než srážky, tedy i Česko.

Vody je v rámci velkého vodního oběhu na zemském povrchu stále stejně. Nicméně je velmi nerovnoměrně geograficky rozložena či dosažitelná v čase i prostoru na různých místech planety. To se ale nekryje s geografickým rozšířením lidstva na Zemi a poptávkou po vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 13 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 13 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 15 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
8. 4. 2026
Načítání...