Pitné vody má Česko dost, problém může být s užitkovou, varuje expert

Česká republika má dobré zabezpečení zdrojů pitné vody. Problém ale může mít do budoucna s užitkovou vodou, tvrdí Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

„Zásobování pitnou vodou z vodního řádu je u nás poměrně robustní a zabezpečenost zdrojů pitné vody vysoká, s ní by problém být neměl. Její spotřeba vlivem ekonomických důvodů stále klesá, dnes jsme na méně než polovině spotřeby na člověka v porovnání se začátkem 90. let minulého století,“ uvedl Hrdinka.

Expert míní, že problém může být do budoucna se zásobením průmyslu a energetiky užitkovou vodou, jejíž zásoby i dostupnost bez opatření v krajině a na tocích se budou ve střednědobém horizontu snižovat. „Ale hydrologové a vodohospodáři nezahálejí. Schválená vládní koncepce pro řešení dopadů sucha dává výhled na desítky let dopředu i s ohledem na financování jednotlivých opatření, v jejich realizaci jsem optimista,“ dodal.

„Může se zmenšovat nedostupnost vody v čase i prostoru, s postupem klimatické změny se některá místa na planetě trvale vysušují, například subsaharská Afrika, jinde je zas podnebí vlhčí, kupříkladu na Sibiři,“ vysvětlil Hrdinka.

Poukázal na fakt, že se zvyšuje extrémnost klimatu, což může být problematické. „Prodlužují se období sucha, která se střídají s prudkými lijáky, které nedokáže krajina, a potažmo ani lidstvo, beze zbytku využít. Voda řekami rychle odtéká, a to i v zimě, kdy dnes u nás více prší než sněží. Voda ze sněhu pak na jaře v krajině nebo půdě, potažmo v zásobách podzemních vod, chybí,“ dodal.

Řešení existují, nejsou zdarma

Podle Hrdinky lze obecně dělat dvě věci. První je posilování retenční kapacitu půdy zvyšováním její kvality a přeměnou krajiny. Tím se zvýší zásoby vody v půdě i podzemní vody, z čehož těží jak krajina, tak i zemědělská a lesní produkce. Druhou možností je zvyšovat zásoby vody v povodí prostřednictvím nových zdrojů, například výstavbou multifunkčních vodních nádrží. Jde o zásoby využitelné pro člověka a jeho činnost v hospodářství. Platí to pro oblasti, které nemají jiný velký zdroj vody než srážky, tedy i Česko.

Vody je v rámci velkého vodního oběhu na zemském povrchu stále stejně. Nicméně je velmi nerovnoměrně geograficky rozložena či dosažitelná v čase i prostoru na různých místech planety. To se ale nekryje s geografickým rozšířením lidstva na Zemi a poptávkou po vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 5 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 6 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 7 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.