Pitné vody má Česko dost, problém může být s užitkovou, varuje expert

Česká republika má dobré zabezpečení zdrojů pitné vody. Problém ale může mít do budoucna s užitkovou vodou, tvrdí Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

„Zásobování pitnou vodou z vodního řádu je u nás poměrně robustní a zabezpečenost zdrojů pitné vody vysoká, s ní by problém být neměl. Její spotřeba vlivem ekonomických důvodů stále klesá, dnes jsme na méně než polovině spotřeby na člověka v porovnání se začátkem 90. let minulého století,“ uvedl Hrdinka.

Expert míní, že problém může být do budoucna se zásobením průmyslu a energetiky užitkovou vodou, jejíž zásoby i dostupnost bez opatření v krajině a na tocích se budou ve střednědobém horizontu snižovat. „Ale hydrologové a vodohospodáři nezahálejí. Schválená vládní koncepce pro řešení dopadů sucha dává výhled na desítky let dopředu i s ohledem na financování jednotlivých opatření, v jejich realizaci jsem optimista,“ dodal.

„Může se zmenšovat nedostupnost vody v čase i prostoru, s postupem klimatické změny se některá místa na planetě trvale vysušují, například subsaharská Afrika, jinde je zas podnebí vlhčí, kupříkladu na Sibiři,“ vysvětlil Hrdinka.

Poukázal na fakt, že se zvyšuje extrémnost klimatu, což může být problematické. „Prodlužují se období sucha, která se střídají s prudkými lijáky, které nedokáže krajina, a potažmo ani lidstvo, beze zbytku využít. Voda řekami rychle odtéká, a to i v zimě, kdy dnes u nás více prší než sněží. Voda ze sněhu pak na jaře v krajině nebo půdě, potažmo v zásobách podzemních vod, chybí,“ dodal.

Řešení existují, nejsou zdarma

Podle Hrdinky lze obecně dělat dvě věci. První je posilování retenční kapacitu půdy zvyšováním její kvality a přeměnou krajiny. Tím se zvýší zásoby vody v půdě i podzemní vody, z čehož těží jak krajina, tak i zemědělská a lesní produkce. Druhou možností je zvyšovat zásoby vody v povodí prostřednictvím nových zdrojů, například výstavbou multifunkčních vodních nádrží. Jde o zásoby využitelné pro člověka a jeho činnost v hospodářství. Platí to pro oblasti, které nemají jiný velký zdroj vody než srážky, tedy i Česko.

Vody je v rámci velkého vodního oběhu na zemském povrchu stále stejně. Nicméně je velmi nerovnoměrně geograficky rozložena či dosažitelná v čase i prostoru na různých místech planety. To se ale nekryje s geografickým rozšířením lidstva na Zemi a poptávkou po vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
včera v 12:29

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
včera v 11:02

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
14. 5. 2025
Načítání...