Místo lípy jinan, místo smrku cedr. Česká města mění kvůli teplu a suchu složení zeleně. Cedry přibývají například v Olomouci, stromy z Dálného východu zase ve Zlíně. Podle měst, která ČT oslovila, nezvládají pro Česko běžné lípy, smrky nebo duby čím dál intenzivnější horka a sucha. Města proto musí hledat alternativy.
Smrky končí, nastupují cedry. Teplejší podnebí a dlouhodobá sucha mění městskou zeleň
V Olomouci už smrky sázet nechtějí. A vyhýbat se budou i lípě srdčité nebo jeřabinám. Potvrdila to vedoucí olomouckého odboru městské zeleně Jitka Štěpánková.
„Vysoké výkyvy teplot mezi dnem a nocí hlavně v jarních měsících s rozdílem teploty i dvacet stupňů během jednoho dne, suché letní období s tropickými teplotami, opakující se několik let, jsou podmínkami neslučitelnými s přežitím těchto dřevin v městském, již tak samo o sobě pro dřeviny náročném prostředí,“ doplnila.
Olomouc tak musí hledat alternativy, které budou odolnější a dokážou žít v teplém a suchém prostředí. Už několik let se ve městě daří druhům, jako je dřezovec trojtrnný nebo jerlín japonský. Podle Štěpánkové vysadili v nedávné době dokonce i cedry, které se původně vyskytují v subtropech. Strom, který by dříve v našich teplotních podmínkách nepřežil, dnes podle ní prosperuje.
Města mění strategie
Teplomilné druhy začíná vysazovat i Jihlava. „Postupně zkoušíme i na Vysočině dřeviny teplomilnější, hlavně ale ty, které lépe snášejí sucho, stres a městské prostředí,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí Jihlavy Kateřina Ruschková a doplňuje, že se jedná například o jerlíny nebo katalpy.
Také Zlín mění svoji strategii. Podle arboristky Marie Surovcové město ustupuje od druhů, kterým se dlouhodobě nedaří. To jsou například lípa malolistá, dub letní či různé druhy bříz. Do druhové skladby zlínské flóry zařadili naopak nové odolnější druhy. Zlínská uliční stromořadí tak začaly tvořit akáty nebo původně asijská ginkgo biloba neboli jinan dvoulaločný. Podle Surovcové se stromům velmi dobře daří i přesto, že žijí v náročných podmínkách.
Akáty vysazují i v Brně. „Bohužel musíme konstatovat, že původní a v minulých desetiletích běžně používané druhy dřevin se již velmi často nejsou schopny adaptovat na změnu klimatu, zejména na letní vedra a nedostatek (respektive nepravidelné rozvržení) srážek v průběhu roku,“ řekl mluvčí města Filip Poňuchálek. Jedná se podle něj o javory mléče, lípy srdčité, různé druhy slivoní a o mnoho dalších druhů.
Exotické stromy mezi domy
Že města vysazují nové odolnějších druhy stromů, potvrzuje kurátor dřevin mírného pásma z Botanické zahrady Praha Tomáš Vencálek. Očekává, že to tak bude i do budoucna. Ostatně změny sleduje i přímo v botanické zahradě. „Posledních dvanáct let není problém s exotickými dřevinami, které se dříve musely uklízet do skleníku,“ poznamenal.
Vencálek si dokáže představit, že lidé ve městě budou narážet na exotické druhy dřevin, jako jsou aromatický eukalyptus nebo strom s velkými růžovými květy albízie růžová. „Pokud to jsou nějaké uzavřené části (města), vnitrobloky, kde je to chráněno nějakými budovami, tak si myslím, že se tam můžeme i s takovými dřevinami setkávat,“ dodal Vencálek.
