Letošní léto je v Česku ve znamení nadprůměrně vysokých teplot. Občas se sice objeví dny s teplotou pod dlouhodobým normálem, jednoznačně ale převažují dny teplejší. Červen jako celek za republiku skončil na sedmém místě od roku 1961. A teplejší než obvykle budou i dny následující, kdy teploty na většině území překonají tropickou třicítku.
Příští týden bude hodně horký, čtyřicítky ale nejspíš nepřinese
Srpen se za normálních okolností teplotami nad třicet stupňů už nepyšní. Vezmeme-li v úvahu starší čtyřicetiletí 1961–2000, které se zpracovávalo v Atlase podnebí Česka, pak průměrná srpnová maxima se pohybovala v nižších polohách, většinou mezi 23 a 26 stupni.
Jde ale o průměr za celý měsíc, přičemž vzhledem k postupnému poklesu teplot během měsíce směrem k podzimu jsou maxima na začátku srpna poněkud vyšší, koncem naopak poněkud nižší než tyto průměrné hodnoty. Od roku 2000 navíc došlo v souvislosti s – do značné míry lidskou činností způsobenou – změnou klimatu k mírnému oteplení, a to zhruba o jeden až dva stupně.
Průměr denních maxim za srpen v období 1961–2000
Po čtvrtečním přechodu studené fronty se k nám od západu rozšiřuje tlaková výše a do Česka začne postupně proudit teplý až velmi teplý vzduch od jihozápadu. Víkendová maxima tak budou – kromě vyšších a horských poloh – většinou letní, mezi 25 a 30 stupni. Zejména na jižní Moravě počítejme i s tropickými dny s odpoledními teplotami nad třicítkou. Víkend tedy bude nadprůměrně teplý.
Pětatřicet, osmatřicet, nebo čtyřicet?
A ještě teplejší bude první polovina příštího pracovního týdne. Příliv teplého vzduchu totiž bude zesilovat a vyvrcholí před zvlněnou studenou frontou, která by měla přecházet během středy, na východě bude její vliv patrný nejspíš ještě i ve čtvrtek. Začátek příštího týdne tedy bude na řadě míst Česka tropický. Zejména na jižní Moravě by v úterý, případně i ve středu mohla maxima vyšplhat až k 35 stupňům Celsia. Je ale pravda, že v minulých dnech byly i v oficiálních předpovědích z ČHMÚ teploty o něco vyšší – až 38 stupňů. A některé aplikace založené na výstupech vybraného předpovědního modelu mohly udávat i čtyřicetistupňová vedra.
To už jsou teploty, které se blíží absolutnímu českému maximu 40,4 stupně Celsia naměřenému v Dobřichovicích 20. srpna 2012. Proto takové údaje vcelku pochopitelně vzbudily poměrně širokou odezvu v médiích i na sociálních sítích, často s poněkud zavádějícími titulky. Když pak došlo k určitému snížení očekávaných maxim, obešlo se to bez většího ohlasu.
Zde je vhodné připomenout, že předpověď počasí na více než pět až šest dnů dopředu bývá v podmínkách České republiky zatížena už poměrně velkou nejistotou, a měli bychom ji brát jako trend, nikoliv spoléhat na přesné a konkrétní hodnoty v ní obsažené. Meteorologové se sice snaží s touto nejistotou popasovat, jak mohou a co jim současné možnosti prognóz včetně pravděpodobnostních předpovědí umožňují. Někdy se ale prostě vývoj počasí ubírá poněkud jiným směrem. Atmosféra je totiž chaotický systém a předpovědět její chování na delší dobu dopředu na sto procent není možné. Přesto je užitečné pro řadu činností znát alespoň trend, s jakým počítat a na co se připravit.
Pokud vyjdou současné prognózy, pak by se úterní maxima od předvčerejší předpovědi lišila asi o tři až čtyři stupně směrem dolů, což při šesti až sedmidenní předpovědi z meteorologického pohledu vlastně není až tak dramatická chyba. Ale na druhou stranu je důležitá i jistá psychologická stránka věci – u takto extrémních hodnot je veřejnost vnímavější na změny v předpovědi než třeba v situaci, kdy by místo 23 stupňů bylo 26 stupňů. Proto je dobré u těchto mimořádných situací častěji zdůrazňovat i případnou nejistotu daného scénáře vývoje počasí.
Ať už ale nakonec příští týden naměříme 35 nebo 36 stupňů Celsia, je jisté, že nás čekají nadprůměrně teplé dny – a pro většinu lidí je určitě snesitelnější takováto teplota než oněch 38 stupňů nebo ještě vyšší maxima.
