Letos bude nejspíš poprvé o 1,5 stupně víc než před průmyslem

Letošní rok bude prakticky jistě nejteplejším rokem v historii měření a prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Informovala o tom ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus, která zároveň ve svém pravidelném měsíčním bulletinu uvedla, že letošní říjen byl druhý nejteplejší v historii, hned za tím loňským.

„Po deseti měsících roku 2024 je nyní prakticky jisté, že rok 2024 bude podle souboru dat ERA5 nejteplejším rokem v historii (měření – pozn. red.) a prvním rokem, kdy bude teplota o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. To představuje nový milník v globálních teplotních rekordech a mělo by to sloužit jako katalyzátor pro zvýšení ambicí na nadcházející konferenci o změně klimatu COP29,“ řekla zástupkyně ředitele služby Copernicus Climate Change Service (C3S) Samantha Burgessová.

Pole agentury DPA Copernicus odhaduje, že letos globální průměrná teplota bude pravděpodobně vyšší o nejméně 1,55 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Vloni byl průměr vyšší o 1,48 stupně.

Globální průměrná teplotní anomálie pro zbytek roku 2024 by musela klesnout téměř na nulu, aby rok 2024 nebyl nejteplejším rokem. O pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a hladiny moří informuje evropská meteorologická služba na základě počítačových analýz a podle datového souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Hranice 1,5 stupně padá stále častěji

Říjen byl druhý nejteplejší v historii záznamů s celosvětovou průměrnou přízemní teplotou vzduchu 15,25 stupně Celsia, což je o 0,80 stupně více, než byl průměr pro říjen v letech 1991 až 2020. Oproti předindustriálnímu období byla průměrná teplota letos v říjnu dokonce v průměru o 1,65 stupně vyšší. Současně šlo o patnáctý měsíc v šestnáctiměsíčním období, kdy průměrná globální teplota vzduchu při zemském povrchu byla více než 1,5 stupně nad předindustriální úrovní.

Evropské teploty byly v předešlém měsíci nadprůměrné téměř na celém kontinentu. Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné v severní Kanadě a výrazně nadprůměrné ve středních a západních Spojených státech, severním Tibetu, Japonsku a Austrálii. Nejvýrazněji podprůměrné teploty byly v centrální části Grónska a na Islandu.

Na klimatickém cíli udržet globální teploty pod 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou se státy dohodly na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Tím se míní, že by se průměrné teploty neměly pohybovat nad touto hodnotou v dlouhodobé perspektivě několik desítek let. Překonání této hodnoty v jednom roce má tak především psychologický význam, řekl šéf služby Copernicus Carlo Buontempo. Program OSN na ochranu životního prostředí však varoval, že i při dodržení současných klimatických závazků průměrná globální teplota míří k nárůstu o 2,6 stupně ve srovnání s předindustriální dobou, píše agentura AFP.

Meteorologická služba Evropské unie Copernicus pravidelně zveřejňuje měsíční klimatické bulletiny informující o pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a moří, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Malá doba ledová způsobila v Transylvánii rozsáhlé společenské změny

I drobné klimatické změny mohou mít dalekosáhlé společenské dopady. Vědci sledovali v historických pramenech, jak ovlivnilo středověké ochlazování, označované za malou dobu ledovou, sedmihradskou (transylvánskou) společnost.
před 22 hhodinami

Vědci poprvé kvantově teleportovali logické hradlo

Nový úspěšný experiment kvantových fyziků z Oxfordu otevírá dveře praktickým možnostem kvantové teleportace. Vědcům se totiž poprvé povedlo přenést základ algoritmu.
včera v 13:13

Grónský ledovec může úplně roztát. Hranicí je oteplení o 3,4 stupně

Grónský ledový příkrov se v současnosti rozkládá na ploše více než 1,7 milionu kilometrů čtverečních a je největší zásobárnou sladké vody na severní polokouli. Od 80. let minulého století už ale ztratil více než bilion tun své celkové hmotnosti, přičemž v posledním desetiletí bylo tání šestkrát rychlejší. Nedávná studie zjistila, že v současnosti se z něj každou hodinu ztrácí v průměru třicet milionů tun ledu.
včera v 11:13

Astronauti z nezdařené mise Starlineru se vrátí na Zemi o dvanáct dní dříve

Dvojice astronautů, která od loňského června po problémech lodi Starliner nuceně zůstává na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se bude moci vrátit zpět na Zemi o dvanáct dní dříve, než se dosud plánovalo. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), napsala agentura Reuters.
včera v 10:05
Načítání...