Letos bude nejspíš poprvé o 1,5 stupně víc než před průmyslem

Letošní rok bude prakticky jistě nejteplejším rokem v historii měření a prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Informovala o tom ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus, která zároveň ve svém pravidelném měsíčním bulletinu uvedla, že letošní říjen byl druhý nejteplejší v historii, hned za tím loňským.

„Po deseti měsících roku 2024 je nyní prakticky jisté, že rok 2024 bude podle souboru dat ERA5 nejteplejším rokem v historii (měření – pozn. red.) a prvním rokem, kdy bude teplota o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. To představuje nový milník v globálních teplotních rekordech a mělo by to sloužit jako katalyzátor pro zvýšení ambicí na nadcházející konferenci o změně klimatu COP29,“ řekla zástupkyně ředitele služby Copernicus Climate Change Service (C3S) Samantha Burgessová.

Pole agentury DPA Copernicus odhaduje, že letos globální průměrná teplota bude pravděpodobně vyšší o nejméně 1,55 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Vloni byl průměr vyšší o 1,48 stupně.

Globální průměrná teplotní anomálie pro zbytek roku 2024 by musela klesnout téměř na nulu, aby rok 2024 nebyl nejteplejším rokem. O pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a hladiny moří informuje evropská meteorologická služba na základě počítačových analýz a podle datového souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Hranice 1,5 stupně padá stále častěji

Říjen byl druhý nejteplejší v historii záznamů s celosvětovou průměrnou přízemní teplotou vzduchu 15,25 stupně Celsia, což je o 0,80 stupně více, než byl průměr pro říjen v letech 1991 až 2020. Oproti předindustriálnímu období byla průměrná teplota letos v říjnu dokonce v průměru o 1,65 stupně vyšší. Současně šlo o patnáctý měsíc v šestnáctiměsíčním období, kdy průměrná globální teplota vzduchu při zemském povrchu byla více než 1,5 stupně nad předindustriální úrovní.

Evropské teploty byly v předešlém měsíci nadprůměrné téměř na celém kontinentu. Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné v severní Kanadě a výrazně nadprůměrné ve středních a západních Spojených státech, severním Tibetu, Japonsku a Austrálii. Nejvýrazněji podprůměrné teploty byly v centrální části Grónska a na Islandu.

Na klimatickém cíli udržet globální teploty pod 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou se státy dohodly na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Tím se míní, že by se průměrné teploty neměly pohybovat nad touto hodnotou v dlouhodobé perspektivě několik desítek let. Překonání této hodnoty v jednom roce má tak především psychologický význam, řekl šéf služby Copernicus Carlo Buontempo. Program OSN na ochranu životního prostředí však varoval, že i při dodržení současných klimatických závazků průměrná globální teplota míří k nárůstu o 2,6 stupně ve srovnání s předindustriální dobou, píše agentura AFP.

Meteorologická služba Evropské unie Copernicus pravidelně zveřejňuje měsíční klimatické bulletiny informující o pozorovaných změnách globálních povrchových teplot vzduchu a moří, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
před 13 hhodinami

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
včera v 12:45

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
včera v 11:00

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
včera v 09:20

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
včera v 07:00
Doporučujeme

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
včera v 06:00

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025
Načítání...