Sucho strana 2 z 5

Nejméně dva lidé zemřeli v důsledku rozsáhlého požáru na Kypru, kvůli kterému byly stovky lidí evakuovány. Oheň zničil domy a ohrožoval obce na jihu Kypru. Dvě osoby našla policie ve čtvrtek v noci v ohořelém autě, informovala agentura Reuters.

Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.

Na dvou desítkách toků na Chomutovsku již kvůli nízkým průtokům platí zákaz odebírání povrchových vod. Povodí Vltavy potvrzuje, že celá řada míst je na historických minimech. Deště posledních dnů podle něj nepomohly. Situaci zřejmě nezmění ani ty, které mají přijít v tomto týdnu. Kvůli mimořádně nízkým průtokům teď nesmí odebírat povrchové vody například lidé na okraji Jirkova. Vodou nesmějí napouštět bazény, mýt auta nebo zalévat.

Jezera, která jsou lépe napojena na podzemní vodu, si udržují stabilnější hladinu a lépe čelí dopadům klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu expertů z Akademie věd ČR, kteří analyzovali data ze 350 jezer v osmnácti evropských zemích.

Velká přehrada etiopského znovuzrození (GERD) je hotová, oznámil premiér země Abiy Ahmed. Vodní dílo, které je největší v celé Africe, budí kontroverze už od začátku výstavby. Egypt a Súdán totiž mají dlouhodobé obavy, že přehrada bude narušovat tok životně důležitého Modrého Nilu.

Až polovina řek na území Česka není momentálně sjízdná pro vodáky. České televizi to potvrdil místopředseda svazu vodáků Vratislav Šembera. Podle hydrometeorologů je nejhorší situace na Vltavě nad Lipnem, nízká hladina je ale i na Sázavě nebo Ohři. Příznivější podmínky zaznamenali na horní Lužnici nebo na Vltavě pod Lipnem. Důvodem je podle nich malé množství srážek během roku nebo málo sněhu v zimě a s tím spojené sucho.

V prvním pololetí roku 2025 spadlo v Česku nejméně srážek za čtyřiašedesát let. Podle předběžných údajů napršelo 222 milimetrů, což bylo sedmdesát šest procent normálu let 1991 až 2020. Podle Českého hydrometeorologického ústavu pršelo méně než obvykle každý měsíc. Mezi regiony nebyly s ohledem na srážky výrazné rozdíly, ale nejméně jich bylo na Vysočině. Naopak nejlépe na tom byl střed Čech a Liberecký, Plzeňský a Ústecký kraj.

Netopýři pijící z injekčních stříkaček, malí dravci vypadlí z hnízd... Ve středisku péče o zvířata ve francouzském regionu Gironde bylo kvůli vlně veder nutné se postarat o něco vyšší počet zvířat, než je obvyklé, což podle místních ošetřovatelů dokazuje, jak volně žijící zvířata v horku trpí, napsala agentura AFP.

V Česku panuje horké počasí. V souvislosti s tím platí v řadě oblastí výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před nebezpečím požárů. Ty přitom mohou v horkém a suchém počasí vzniknout i na základě drobnosti, jako je třeba nedopalek od cigarety. Na co dalšího si dát pozor a co na základě výstrah mohou stanovit vyhlášky či nařízení územních celků?

Ve čtyřech obcích na Olomoucku a Přerovsku platí kvůli suchu zákaz používat pitnou vodu z vodovodu k zalévání zahrad, napouštění bazénů či umývání aut. Šetřit musejí obyvatelé městysu Velký Újezd a obcí Daskabát, Výkleky a Slatinice. Tamní podzemní zdroje vody mají v letních měsících nižší kapacitu a spotřeba pitné vody naopak značně vzrostla. Rozhodnutí vydal olomoucký magistrát. Na Olomoucku zatím v souvislosti se suchem nebyl zaznamenán úhyn ryb.

V Evropě pokračuje vlna veder, která od minulého týdne trápí jižně položené země. Nyní se však přesouvá i do střední a východní Evropy. Horko bude spalovat obyvatele starého kontinentu nejméně do středy – teploty se podle BBC budou zvyšovat ve Francii, Německu, Itálii i Británii. Vedra mají také zřejmě první oběť.

Sucho postupující Českem je vidět už na nádrži Orlík, kde výrazně klesá hladina několik dní v řadě – od pondělí o půl metru. Uzavírá se tak plavební komora Kořensko u Týna nad Vltavou. Vodohospodáři už totiž nemůžou garantovat bezpečnou hloubku pro všechny lodě.

Krajina se může zdát bohatě zásobená vodou, ale pak se objeví podmínky, které přesto způsobí během velmi krátké doby sucho. Podle nových studií se tento problém se změnou klimatu prohlubuje a dopadá i na Česko.

V Česku bude do konce týdne nejčastěji polojasno. Teplotní maxima se budou držet kolem pětadvaceti stupňů Celsia, od neděle se vrátí tropy. Přeháňky se mohou objevit ve čtvrtek jen na horách, pak až v příštím týdnu. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.

Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.

Nová zpráva vědců z Marylandské univerzity upozorňuje, že nikdy lesů neubylo tolik jako během roku 2024. Největším problémem je situace v Amazonii, naopak naději představuje vývoj v jihovýchodní Asii.

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.

Změny klimatu se mohou projevovat růstem průměrné teploty, častějším suchem, vlnami horka nebo naopak povodněmi či jarními mrazíky. Nižší teploty mohou kvůli dřívějšímu nástupu jara uškodit vegetaci na polích, v sadech či na zahrádkách. Podle zprávy, kterou ve středu projednala vláda, jsou tyto projevy průkaznější než dřív a dopady intenzivnější. Adaptační opatření jsou ale podle analýzy v některých oblastech stále okrajovým tématem a závisí na penězích z evropských fondů.

Na třetině území Česka jsou aktuálně tři nejhorší stupně intenzity půdního sucha a s ohledem na předpověď počasí na dalších devět dnů se má situace nadále mírně zhoršovat, ukazují výsledky projektu Intersucho. Podobný výhled je i na západě Slovenska.

Většina českých řek se blíží k hranici sucha – může za to nedostatek sněhu a mizivé jarní tání. V ohrožení jsou tak zásoby vody ve studnách a starost si dělají i rybáři, sucho totiž kazí život rybám dlouhodobě. Například ty lososovité mohou v tuzemsku úplně vyhynout. Podle meteorologů se bude situace v nejbližších dnech dále zhoršovat. Sucho navíc mohlo být letos ještě horší, nebýt loňských povodní, i když na Moravě poškodily tolik majetku.