Netopýři pijící z injekčních stříkaček, malí dravci vypadlí z hnízd... Ve středisku péče o zvířata ve francouzském regionu Gironde bylo kvůli vlně veder nutné se postarat o něco vyšší počet zvířat, než je obvyklé, což podle místních ošetřovatelů dokazuje, jak volně žijící zvířata v horku trpí, napsala agentura AFP.
Ve vedrech trpí i volně žijící zvířata
Sedmadvacetiletý ošetřovatel zvířat Mike Le Calvez se například musel postarat o malou netopýří samičku. Zabalenou v tenké dečce ji pečlivě krmil rehydratačním roztokem. „Dostala se k nám nedávno, je celá vyhublá a zatím nedokáže sama jíst,“ přiblížil zaměstnanec akvitánského střediska Ligy pro ochranu ptáků (LPO) v Audenge v povodí Arcachonu.
Tito hmyzožravci jsou obzvláště citliví na horké počasí. Když vypukne sucho, klesne množství jejich potravy. Navíc netopýři regulují tělesnou teplotu máváním křídly, aby se ochladili proudem vzduchu. To ale nemohou dělat příliš dlouho, jinak zemřou vyčerpáním.
Ve středisku, které tvoří rozlehlá budova s klecemi, voliérami a ošetřovnou, se asi tucet zaměstnanců stará o několik stovek volně žijících zvířat: ptáků, savců, plazů a obojživelníků.
„Pokud jsou hodně dehydrovaní, mají problémy. Zejména savcům musíme dávat pořádnou dávku vody,“ zdůrazňuje Mike, který se zároveň v laboratorním plášti koupe v potu. Příliš mu neulevuje ani několik ventilátorů, které donesli dárci.
Střediskem každý rok projde více než pět tisíc zvířat, ale dosavadní počty naznačují, že letos jich bude více, řekla AFP manažerka střediska Cassandra L'Hoteová. „Horko znamená, že u nás skončí víc zvířat, protože je pro ně čím dál tím těžší najít si v přírodě dostatek potravy a vody,“ dodala.
„Zvířata se k nám dostávají vyhublá, lapají po dechu, jsou v dost žalostném stavu. My se je tu snažíme rehydratovat s cílem vypustit je do volné přírody, až se zotaví,“ uvedla L'Hoteová.
Zvířata nezvládají horko dlouho
Podle střediska se v horkém počasí prudce zvyšuje riziko úhynu zvířat, hrozí jim popáleniny, udušení a zničení biotopu. Jako první jsou postiženi živočichové, kteří žijí ve vodě. Rybám v příliš teplé vodě hrozí letargie a někdy i smrt; navíc zvýšení teploty vody vede ke snížení množství kyslíku ve vodním prostředí, nemluvě o poklesu hladiny řek a vysychání rybníků, což má dopad na obojživelníky a všechny živočichy, kteří z nich pijí.
Ptáci, kteří se nemohou potit, jsou také velmi závislí na počasí. Jejich tělo je tvořeno z přibližně šedesáti procent vodou, u některých mláďat až z pětaosmdesáti procent, což je poměr, který je nutné udržet, pokud má metabolismus těla správně fungovat.
Mnozí ptáci pociťují plnou sílu veder – například rorýs obecný, který hnízdí pod střechami vystavenými silnému slunečnímu záření.
Na začátku týdne do střediska přibyla vlaštovka, kterou přinesli dva důchodci. Našli ji na zemi ve stodole, kde teplota dosahovala až padesáti stupňů Celsia. Středisko ve svých prostorách nainstalovalo nádržky, ve kterých se ptáci mohou ochlazovat.
Pětinu zvířat, která každoročně ve středisku v Audenge ošetří, tvoří ježci – další zvíře bez potních žláz, které se přehřívá, jakmile teploty překročí hranici třiceti stupňů Celsia.