Před rokem zbývalo do začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pět dní. Tamní armáda sice nevěděla, odkud útok přijde, byla ale připravená. To, že se něco může dít, bylo pro Ukrajince zřejmé, válka totiž začala už v roce 2014, připomněl redaktor zahraniční redakce ČT Jakub Szántó. Třetí díl seriálu 90' Speciál se zaměřil na západní dodávky zbraní i energetickou bezpečnost Evropy.
„Ukrajinská armáda na začátku roku 2014 a na začátku roku 2022 byly de facto úplně odlišné armády,“ uvedl Szantó. Připomněl, že se podařilo například navýšit počet lidí v profesionální armádě.
Také dodávky vojenské pomoci Ukrajině odstartovaly ještě před začátkem invaze v roce 2022. Neměly ale podobu takovou jako dnes – žádná těžká obrněná vozidla nebo tanky. Šlo hlavně o neprůstřelné vesty nebo balistické opasky – ty poslala například Litva v prosinci 2021. Dále poskytovaly spojenecké státy trénink ukrajinských vojáků, který zprostředkovala například Velká Británie nebo Německo.
Už v tuto dobu se ale objevovaly i zbraně, které sehrály později v konfliktu zásadní roli, například protitankové rakety Javelin nebo protiletadlové rakety Stinger. Převážně ale Ukrajina dostávala hlavně samopaly s municí. Německo chtělo na začátku konflikt hlavně deeskalovat – proto místo zbraní poskytlo například přes pět milionů eur na vojenskou polní nemocnici.
Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února loňského roku. V reakci na to spojenecké země začaly posílat těžší vojenskou techniku – například systémy protivzdušné obrany S-300. Ty obdržela od Slovenska.
Dodávky Západu zahrnovaly i vzdušnou techniku. Ukrajina dostala vrtulníky typu Mi-24 i typ Mi-17. Velkou roli sehrály tanky T-72. Jako první je poslalo Česko. Naopak na obranu proti tankům obdržela Ukrajina střely NLAW, a to hlavně od Velké Británie. Dodala jich tisíce.
Szantó považuje v prvotní fázi za klíčové dodávky Polska, tří pobaltských zemí, Česka a Slovenska. „Myslím si, že rozhodování o rychlém dodávání těch technicky vzato východních zbraní hrálo klíčovou roli k tomu, aby se následně rozhýbalo i to západní křídlo NATO a přidalo své sofistikovanější, modernější zbraně,“ uvedl.
Spojené státy posílají HIMARS
Postupem času se proměňoval charakter konfliktu a spolu s tím i požadavky na jiné zbraně. V období mezi červnem a srpnem minulého roku dostávala Ukrajina mimo již zmíněné materiály i novou vojenskou techniku. Mezi ní raketové systémy s vícenásobným odpálením M270 od Velké Británie. Pokračovaly i nadále dodávky houfnic, nově doplněny i o typ M109. V létě pak začaly dodávky raketometů, které se využívají v konfliktu dodnes – těmi je raketový systém HIMARS. Během dvou týdnů jich USA poslalo šestnáct.
„Systémy HIMARS jsou klíčové, umožnily postup, umožnily zastavit ruské agresory. Na druhé straně nebýt neuvěřitelné houževnatosti a obětí ukrajinských žen a mužů v uniformě, tak si myslím, že by jakékoliv systémy nemohly být účinné,“ poznamenal Szantó.
Mimo to pokračovaly i nadále dodávky zbraní, munice nebo obrněných vozidel, například transportéry M113 nebo M577. Zcela zásadní roli v první půli konfliktu sehrály drony Bayraktar.
To, že se Rusové naučili sestřelovat drony Bayraktar, považuje plukovník v záloze z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany Zdeněk Petráš pro Ukrajinu za problematické. „Ukrajinci se poučili, snaží se použít tento typ techniky jiným způsobem. V tuto chvíli bych řekl, že to zásadní použití je ve smyslu sledování bojiště a předávání informací o tom, kde se nacházejí protivníkovy síly,“ podotkl.
Útoky na infrastrukturu
Na podzim zahájili Rusové cílené útoky proti ukrajinské civilní infrastruktuře. A i to ovlivnilo dodávky zahraniční pomoci. Ve třetím čtvrtletí konfliktu se i nadále objevují nejčastěji dodávky od Spojených států – například tanky T-72. Těch dostala Ukrajina v jedné dodávce hned devadesát, a to od USA, Česka a Nizozemska. Objevují se ale i nadále novinky, například německé systémy protivzdušné obrany IRIS-T. Rakety mají dolet až čtyřicet kilometrů. Svůj cíl zaměřují pomocí infračerveného tepelného navádění.
Ukrajina i nadále dostávala houfnice. Typ Zuzana 2 dodalo například Slovensko. Raketové systémy nebo rakety se v dodávkách pomoci objevovaly v tomto období častěji. Roli hrály rakety typu AGM-88.
Debaty o moderních tancích
Dodávky vojenské pomoci Ukrajině během doposud poslední fáze konfliktu obsahovaly i nadále raketové systémy HIMARS. „Raketomety HIMARS poté, co byly dodány Spojenými státy na Ukrajinu, způsobily zásadní obrat v tom, jak musela ruská armáda reagovat,“ připomněl Petráš.
Dodal, že použití těchto systémů má za důsledek to, že ukrajinská armáda dokáže likvidovat důležité vojenské objekty a způsobovat té ruské škody na logistice či muničních skladech. „Což ruská armáda v prvé fázi nedokázala zásadním způsobem eliminovat,“ podotkl.
Stejně tak pokračovaly dodávky obrněných transportérů, raket nebo munice. Dodávky vojenské pomoci Ukrajině v těchto posledních třech měsících ale nejtrefněji definují moderní západní tanky. Na začátku tohoto roku se o jejich dodávce Ukrajině strhla velká debata mezi spojeneckými zeměmi, a to hlavně mezi Polskem a Německem. Nakonec ale došlo ke shodě a Ukrajina obdrží tanky Challenger 2. Ty Ukrajině dodá Británie. Tank typu M1 Abrams dodají Spojené státy, Leopard 2 zase dodá Německo.
Mnichovská bezpečnostní konference
Vojenská pomoc Ukrajině se řešila i na právě skončené bezpečnostní konferenci v Mnichově. Akce se zúčastnilo na čtyřicet šéfů států a vlád a okolo stovky ministrů. „Pokud by se dalo shrnout to, co z Mnichovské bezpečnostní konference zaznělo – zpráva, kterou chtěla vyslat do světa, tak je to, že Západ je jednotný a bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, dokud to bude potřeba,“ uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.
Připomněl, že německý ministr obrany Boris Pistorius ještě před začátkem konference uvedl, že čtrnáct německých tanků Leopard 2 by mělo na Ukrajinu dorazit nejpozději do konce března. „Ale žádné konkrétní závazky, kolik by toho západní spojenci na Ukrajinu poslali, na konferenci nezazněly,“ řekl.
Britský premiér Rishi Sunak na mnichovské konferenci také prohlásil, že Británie bude první, kdo dodá Ukrajině rakety delšího doletu. Mluví se o doletu kolem 150 kilometrů. Podle Petráše je těžké odhadovat, zda to bude mít radikální dopad na vývoj konfliktu.
„Pokud hovoříme o potřebě získat strategický cíl, který nastavil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, to znamená vytlačení ruských jednotek z okupovaných území, pak tato technika má své opodstatnění, bude mít svou účinnost. Ale není to všelék proti ruské agresi a ruským jednotkám,“ uvedl.
