Ohlédnutí speciál: Klíčovou roli sehrály dodávky systémů HIMARS

Nahrávám video

Před rokem zbývalo do začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pět dní. Tamní armáda sice nevěděla, odkud útok přijde, byla ale připravená. To, že se něco může dít, bylo pro Ukrajince zřejmé, válka totiž začala už v roce 2014, připomněl redaktor zahraniční redakce ČT Jakub Szántó. Třetí díl seriálu 90' Speciál se zaměřil na západní dodávky zbraní i energetickou bezpečnost Evropy.

„Ukrajinská armáda na začátku roku 2014 a na začátku roku 2022 byly de facto úplně odlišné armády,“ uvedl Szantó. Připomněl, že se podařilo například navýšit počet lidí v profesionální armádě.

Také dodávky vojenské pomoci Ukrajině odstartovaly ještě před začátkem invaze v roce 2022. Neměly ale podobu takovou jako dnes – žádná těžká obrněná vozidla nebo tanky. Šlo hlavně o neprůstřelné vesty nebo balistické opasky – ty poslala například Litva v prosinci 2021. Dále poskytovaly spojenecké státy trénink ukrajinských vojáků, který zprostředkovala například Velká Británie nebo Německo.

Už v tuto dobu se ale objevovaly i zbraně, které sehrály později v konfliktu zásadní roli, například protitankové rakety Javelin nebo protiletadlové rakety Stinger. Převážně ale Ukrajina dostávala hlavně samopaly s municí. Německo chtělo na začátku konflikt hlavně deeskalovat – proto místo zbraní poskytlo například přes pět milionů eur na vojenskou polní nemocnici.

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února loňského roku. V reakci na to spojenecké země začaly posílat těžší vojenskou techniku – například systémy protivzdušné obrany S-300. Ty obdržela od Slovenska.

Dodávky Západu zahrnovaly i vzdušnou techniku. Ukrajina dostala vrtulníky typu Mi-24 i typ Mi-17. Velkou roli sehrály tanky T-72. Jako první je poslalo Česko. Naopak na obranu proti tankům obdržela Ukrajina střely NLAW, a to hlavně od Velké Británie. Dodala jich tisíce.

Szantó považuje v prvotní fázi za klíčové dodávky Polska, tří pobaltských zemí, Česka a Slovenska. „Myslím si, že rozhodování o rychlém dodávání těch technicky vzato východních zbraní hrálo klíčovou roli k tomu, aby se následně rozhýbalo i to západní křídlo NATO a přidalo své sofistikovanější, modernější zbraně,“ uvedl.

Spojené státy posílají HIMARS

Postupem času se proměňoval charakter konfliktu a spolu s tím i požadavky na jiné zbraně. V období mezi červnem a srpnem minulého roku dostávala Ukrajina mimo již zmíněné materiály i novou vojenskou techniku. Mezi ní raketové systémy s vícenásobným odpálením M270 od Velké Británie. Pokračovaly i nadále dodávky houfnic, nově doplněny i o typ M109. V létě pak začaly dodávky raketometů, které se využívají v konfliktu dodnes – těmi je raketový systém HIMARS. Během dvou týdnů jich USA poslalo šestnáct.

„Systémy HIMARS jsou klíčové, umožnily postup, umožnily zastavit ruské agresory. Na druhé straně nebýt neuvěřitelné houževnatosti a obětí ukrajinských žen a mužů v uniformě, tak si myslím, že by jakékoliv systémy nemohly být účinné,“ poznamenal Szantó.

Mimo to pokračovaly i nadále dodávky zbraní, munice nebo obrněných vozidel, například transportéry M113 nebo M577. Zcela zásadní roli v první půli konfliktu sehrály drony Bayraktar.

To, že se Rusové naučili sestřelovat drony Bayraktar, považuje plukovník v záloze z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany Zdeněk Petráš pro Ukrajinu za problematické. „Ukrajinci se poučili, snaží se použít tento typ techniky jiným způsobem. V tuto chvíli bych řekl, že to zásadní použití je ve smyslu sledování bojiště a předávání informací o tom, kde se nacházejí protivníkovy síly,“ podotkl.

Útoky na infrastrukturu

Na podzim zahájili Rusové cílené útoky proti ukrajinské civilní infrastruktuře. A i to ovlivnilo dodávky zahraniční pomoci. Ve třetím čtvrtletí konfliktu se i nadále objevují nejčastěji dodávky od Spojených států – například tanky T-72. Těch dostala Ukrajina v jedné dodávce hned devadesát, a to od USA, Česka a Nizozemska. Objevují se ale i nadále novinky, například německé systémy protivzdušné obrany IRIS-T. Rakety mají dolet až čtyřicet kilometrů. Svůj cíl zaměřují pomocí infračerveného tepelného navádění.

Ukrajina i nadále dostávala houfnice. Typ Zuzana 2 dodalo například Slovensko. Raketové systémy nebo rakety se v dodávkách pomoci objevovaly v tomto období častěji. Roli hrály rakety typu AGM-88.

Debaty o moderních tancích

Dodávky vojenské pomoci Ukrajině během doposud poslední fáze konfliktu obsahovaly i nadále raketové systémy HIMARS. „Raketomety HIMARS poté, co byly dodány Spojenými státy na Ukrajinu, způsobily zásadní obrat v tom, jak musela ruská armáda reagovat,“ připomněl Petráš.

Dodal, že použití těchto systémů má za důsledek to, že ukrajinská armáda dokáže likvidovat důležité vojenské objekty a způsobovat té ruské škody na logistice či muničních skladech. „Což ruská armáda v prvé fázi nedokázala zásadním způsobem eliminovat,“ podotkl.

Stejně tak pokračovaly dodávky obrněných transportérů, raket nebo munice. Dodávky vojenské pomoci Ukrajině v těchto posledních třech měsících ale nejtrefněji definují moderní západní tanky. Na začátku tohoto roku se o jejich dodávce Ukrajině strhla velká debata mezi spojeneckými zeměmi, a to hlavně mezi Polskem a Německem. Nakonec ale došlo ke shodě a Ukrajina obdrží tanky Challenger 2. Ty Ukrajině dodá Británie. Tank typu M1 Abrams dodají Spojené státy, Leopard 2 zase dodá Německo.

Mnichovská bezpečnostní konference

Vojenská pomoc Ukrajině se řešila i na právě skončené bezpečnostní konferenci v Mnichově. Akce se zúčastnilo na čtyřicet šéfů států a vlád a okolo stovky ministrů. „Pokud by se dalo shrnout to, co z Mnichovské bezpečnostní konference zaznělo – zpráva, kterou chtěla vyslat do světa, tak je to, že Západ je jednotný a bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, dokud to bude potřeba,“ uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Připomněl, že německý ministr obrany Boris Pistorius ještě před začátkem konference uvedl, že čtrnáct německých tanků Leopard 2 by mělo na Ukrajinu dorazit nejpozději do konce března. „Ale žádné konkrétní závazky, kolik by toho západní spojenci na Ukrajinu poslali, na konferenci nezazněly,“ řekl.

Britský premiér Rishi Sunak na mnichovské konferenci také prohlásil, že Británie bude první, kdo dodá Ukrajině rakety delšího doletu. Mluví se o doletu kolem 150 kilometrů. Podle Petráše je těžké odhadovat, zda to bude mít radikální dopad na vývoj konfliktu.

„Pokud hovoříme o potřebě získat strategický cíl, který nastavil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, to znamená vytlačení ruských jednotek z okupovaných území, pak tato technika má své opodstatnění, bude mít svou účinnost. Ale není to všelék proti ruské agresi a ruským jednotkám,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal v Číně s Putinem o Ukrajině. Se Sim hovořil o Hormuzském průlivu

Americký prezident Donald Trump jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Lídři se sešli na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v čínském Šen-čenu, podle agentury AP trvala schůzka asi 40 minut. Ze schůzky může vzejít spousta úžasných věcí, prohlásil Trump. Navázal schůzkou s čínským vládcem Si Ťin-pchingem, s nímž probral situaci v Hormuzském průlivu. Trojice lídrů by měla následně řešit jaderné zbraně nebo ukončení válek v Íránu a na Ukrajině.
03:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Analýza odhalila šest opakujících se narativů protiukrajinských dezinformací v Polsku

V polském on-line prostoru se v první polovině roku 2026 objevilo více než půl milionu protiukrajinských příspěvků. Vyplývá to z analýzy factcheckingové organizace Demagog a Institutu pro monitorování médií (IMM). Autoři identifikovali šest opakujících se dezinformačních narativů, které mimo jiné zpochybňují ruské válečné zločiny na Ukrajině nebo vykreslují ukrajinské uprchlíky jako hrozbu pro Poláky.
před 4 mminutami

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 14 mminutami

Ukrajinské údery na ruské rafinerie výrazně snížily objem zpracování ropy, píše Reuters

Ukrajinské dronové údery na ruské rafinerie snížily od konce října objem zpracování ropy o 45 procent. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na odhady dvou zdrojů z průmyslu. Ty dále uvedly, že ukrajinské útoky narušily, případně zcela zastavily provoz v 15 z 35 velkých ruských rafinerií. Ruské ministerstvo energetiky na žádost o komentář podle Reuters nereagovalo. Kyjev, který se od února 2022 brání ruské invazi, nyní útok na ruskou energetickou infrastrukturu zintenzivnil.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 51 mminutami

Na Krymském mostě byla po dalším útoku přerušena doprava

Krymský most čelil v noci na čtvrtek dalšímu útoku. Nyní je na něm přerušena doprava, tvrdí Ruskem dosazená správa okupovaného ukrajinského poloostrova. Ukrajina zaútočila na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s Krymem, již v úterý a vážně jej poškodila. Škody způsobené aktuálním útokem se vyhodnocují, prohlásil šéf krymské okupační správy Sergej Aksjonov.
04:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT stopovali tříděný textil. Odhalili spíš byznys než charitu

Slovensko, Polsko, Belgie, Togo, Benin, Nigérie a Niger – všechny tyto země projelo oblečení, které Reportéři ČT před půl rokem odnesli do kontejneru na textil a všili do něj sledovací zařízení. Kontejnery jsou často označené nápisem ekologicko-charitativní sběr. Reportéři ČT ale zjistili, že spíše než o charitu jde o výhodný byznys. Tématu se věnovali Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.