Začal boj o město Kurachove. Rusové útočili i na jihu Ukrajiny

3 minuty
Události: Situace na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Ruské síly dosáhly města Kurachove a zničily hráz nádrže, tvrdí Ukrajina. Ruské vzdušné útoky v Mykolajivské a Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny si v noci na pondělí vyžádaly nejméně šest mrtvých a 21 zraněných, včetně pěti dětí. Brzy ráno platil pro celou zemi letecký poplach a v Kyjevě se podle svědků citovaných agenturou Reuters ozývaly výbuchy.

Ruské síly dosáhly okraje frontového města Kurachove v Doněcké oblasti, řekl podle deníku Ukrajinska pravda armádní mluvčí. „Nepřítel se snaží obsadit dominantní výšiny, palebně ovládnout silnice vedoucí do Kurachove, prolomit obranu a dostat se na okraj města,“ uvedl podle serveru mluvčí ukrajinské 46. brigády, která ve městě působí. Podle něj má ukrajinská armáda město dosud plně v rukou a nepřátelské útoky na okrajích města odráží.

Šéf oblasti Vadym Filaškin napsal, že Rusové poškodili hráz přilehlé Kurachovské přehrady, z níž nyní uniká voda, v důsledku čehož stoupla hladina řeky Vovča o 1,2 metru. Útok podle něj potenciálně ohrožuje obyvatele obcí níže po proudu, povodeň ale zatím nenastala.

Stanislav Bunjatov z ukrajinské 24. útočné brigády Ajdar naopak sdělil, že „řada vesnic“ již byla zaplavena. Zvýšení hladiny z protržené přehrady podle něj zatím nezablokovalo dopravu na silnicích, ztížilo ale pohyb obrněné techniky po polních cestách.

Letecké útoky na Záporožskou a Mykolajivskou oblast

Jednu oběť si vyžádal ruský letecký útok v Záporožské oblasti, kde úder zničil rezidenční budovu a autosalon. Mezi jednadvaceti zraněnými je pět dětí ve věku od čtyř do 17 let, napsal na svůj Telegram šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov.

Počet zabitých ve městě Mykolajiv stoupl na pět, informuje stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odkazem na ukrajinské záchranáře. Předchozí informace hovořily o čtyřech obětech. V regionální metropoli Mykolajivské oblasti je hlášen zásah obytného jednopatrového domu nebo bytu v posledním patře čtyřpatrové budovy.

10 minut
Zpravodajka ČT Darja Stomatová o vývoji rusko-ukrajinské války (11. listopadu 2024)
Zdroj: ČT24

V metropoli Kyjevě byly podle svědků Reuters brzy ráno slyšet výbuchy, zřejmě ve chvíli, kdy ukrajinská protivzdušná obrana odrážela útok.

Později ukrajinské letectvo oznámilo, že Rusko vyslalo na Ukrajinu dvě řízené střely a 74 dronů. Protivzdušná obrana sestřelila dvě střely Ch-59/69 a 39 bezpilotních letounů, uvedly ukrajinské vzdušné síly na Telegramu.

Dalších třicet bezpilotních prostředků podle ukrajinského letectva zmizelo z radarů a tři opustily ukrajinský prostor, přičemž zamířily do Běloruska a na Rusy okupované území. O zbylých dronech se prohlášení nezmiňuje.

Ruská simulace odpalu

Sirény zněly Ukrajinou také ráno, kdy úřady podle serveru Ukrajinska pravda varovaly před vypuštěním řízených střel z ruských bombardérů a po startu ruské stíhačky MiG-31K v Rusku, která může nést nadzvukové střely Kinžal. „Pozor! Nebezpečí střel na celé Ukrajině! Vzlet MiGu-31K,“ varovalo ukrajinské letectvo na Telegramu.

Reuters o něco později napsal, že střely na Ukrajinu po tomto varování nedoletěly. Podle Ukrajinské pravdy ruské bombardéry pravděpodobně pouze prováděly lety simulující odpal raket.

Energetický sektor

V několika ukrajinských oblastech úřady mezitím kvůli hrozbám ruských vzdušných úderů na energetický sektor přerušily dodávky elektřiny, napsala Ukrajinska pravda.

Poslednímu ruskému vzdušnému útoku na Ukrajinu předcházel o den dříve rozsáhlý dronový útok. Podle úřadů bránící se země invazní armáda vyslala na Ukrajinu rekordních 145 dronů. Rozsáhlou vlnu bezpilotních letounů z Ukrajiny oznámily také ruské úřady, podle kterých jich tři desítky mířily na Moskvu.

Ruské úřady se k nejnovějším útokům nevyjádřily. Moskva popírá, že by ve své vojenské agresi úmyslně útočila na ukrajinské civilisty, a tvrdí, že její údery míří výhradně na vojenskou či energetickou infrastrukturu. Ukrajinské úřady však pravidelně informují o zásazích civilních míst a zabitých civilistech. Tisíce zabitých ukrajinských civilistů už dříve potvrdila i OSN.

Borrell: Do konce roku dodáme milion kusů dělostřelecké munice

Evropská unie dodala Ukrajině přes 980 tisíc dělostřeleckých granátů a hranici jednoho milionu překoná do konce roku. V rozhovoru s ukrajinským portálem Jevropejska pravda to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. S dodávkami dělostřelecké munice pomáhá rovněž iniciativa vedená Českem. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) díky tomu Ukrajina do konce roku získá pět set tisíc granátů.

EU se už dříve zavázala předat do letošního března Ukrajině na obranu před ruskou invazí milion kusů dělostřelecké munice. „Vím, že jsme se zavázali, že toho dosáhneme do jara, ale neuspěli jsme. Stihneme to do konce roku,“ řekl Borrell, který v sobotu Ukrajinu navštívil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...