Brazilský nejvyšší soudce Alexandre de Moraes v pátek zakázal síť X. Rozhodnutí bylo reakcí na Muskovu ignoraci soudního příkazu, podle kterého měl jmenovat právního zástupce společnosti v Brazílii. Nařízení čelí kritice a rostou obavy, jestli de Moraes nezašel příliš daleko. Nejvyšší soud v pondělí odhlasoval potvrzení zákazu. Součástí opatření je pokuta – pokud se občané pokusí obejít nařízení a budou platformu dále používat, mohou dostat peněžitý trest až 200 tisíc korun.
Kauza je důsledkem snahy o regulaci sociálních sítí Nejvyšším soudem v Brazílii. V posledních letech proběhlo v zemi několik důležitých vyšetřování.
Jedno z nejrelevantnějších bylo v roce 2022 v souvislosti se záplavou dezinformací během prezidentských voleb. Nejvyšší soud dal tehdy soudci de Moraesovi rozsáhlé pravomoci, aby sociálním sítím nařizoval odstranit obsah, který podle něj ohrožuje demokracii.
Například v lednu 2023 po útoku na brazilský kongres de Moraes nařídil zrušení několika účtů na síti X. Musk projevil obavy, ale rozhodnutí se podřídil. Letos v dubnu soudce vydal podobný příkaz, ale ten již sociální síť odmítla.
Musk rovněž odvolal právního zástupce společnosti s tvrzením, že soudce pohrozil zatčením zástupce. Společně s ním majitel stáhl všechny ostatní zaměstnance v Brazílii, ačkoliv služba byla v zemi nadále k dispozici.
Brazilské zákony vyžadují, aby zahraniční společnosti měly právní zastoupení. De Moraes dal lhůtu na jmenování nového zástupce, kterou technologický miliardář nedodržel. V reakci na to došlo k zákazu činnosti sítě X a k zablokování finančních účtů Muskovy internetové satelitní služby Starlink.
Zákaz činnosti bude trvat, dokud nebudou splněny všechny související soudní příkazy, včetně jmenování právního zástupce v Brazílii a zaplacení pokuty ve výši téměř 75 milionů korun. V souladu s brazilským právem rozhodnutí v pondělí posoudili další soudci nejvyššího soudu. Většina pětičlenného soudního senátu zákaz podpořila.
Pokuta jako roční plat
Brazílie je jedním z největších trhů pro sociální sítě. Před zákazem zde bylo necelých 22 milionů uživatelů sítě X. Kdokoliv, kdo se v zemi nyní pokusí platformu používat přes VPN, může dostat pokutu až 200 tisíc korun. To je více než průměrný roční plat v Brazílii.
Federální zákonodárce z pravicové strany Novo Marcel van Hattem krátce po zákazu na X označil de Moraese za „tyrana“ a jeho rozhodnutí označil za „nezákonné“.
„Moje důstojnost má mnohem větší cenu (než pokuta). Budu pokračovat v tweetování bez ohledu na státní perzekuci a hrozby, protože věřím ve svobodu projevu, demokracii a skutečnou spravedlnost,“ uvedl v sobotu.
Musk opakovaně a veřejně kritizoval soudce za to, co považuje za cenzurní požadavky na odstranění nebo pozastavení účtů, které se zdají být spojeny s krajně pravicovými osobami a skupinami. De Moraes mezitím svá rozhodnutí zarámoval jako snahu o ochranu brazilské demokracie.
Jeho zákaz rozdělil společnost. Někteří jej považují za autokratický a za útok na svobodu projevu, jiní jej označují za důležité vyjádření národní suverenity tváří v tvář „protivníkovi Muskovi“.
Profesor: „Nejextrémnější rozhodnutí brazilského internetového práva“
Carlos Affonso Souza, brazilský profesor internetového práva, pro New York Times označil tento příkaz za „nejextrémnější soudní rozhodnutí brazilského soudu za posledních 30 let internetového práva“. Přesto dodal, že Brazílie musela přijmout nějaká opatření poté, co Musk tak veřejně a výslovně porušil několik soudních příkazů.
Rozhodnutí se nelíbí brazilské advokátní komoře, která v sobotu adresovala Nejvyššímu soudu otevřený dopis. „Uplatňování denní pokuty vůči fyzickým a právnickým osobám širokým a paušálním způsobem představuje vážnou újmu základním právům zakotveným v ústavě,“ uvádí se v něm.
Profesor právnické fakulty v Riu de Janeiro Luca Belli pro Financial Times uvedl, že pokuty „zní nepřiměřeně, ale mají svou logiku“.
„(De Moraes) se obává, že kdyby VPN mohl používat kdokoli, měli byste tisíce fanoušků Elona Muska, kteří by je používali a chlubili se, že zákaz X je zbytečný,“ řekl a dodal, že soudce ustoupil od dřívějšího příkazu zcela zakázat stahování VPN z obchodů Google a Apple.
Profesor brazilských studií na Oklahomské univerzitě Fábio de Sá e Silva zákaz vidí jako důraznou výtku nadnárodním technologickým společnostem. Ty se podle něj někdy považují za nadřazené zákonům států, zejména těch chudších. „Svět se nyní dívá na Brazílii a vidí, že se tam něco dělá, aby se jí to vrátilo,“ řekl NY Times profesor. „Mohlo by to povzbudit některé další země, aby udělaly totéž.“
Zakážou síť X i jiné země?
Vlády zemí po celém světě budou velmi pravděpodobně sledovat, jak se složité snahy Brazílie s kontrolou projevu na internetu vyvrbí. Například Spojené státy se dlouho do této debaty nezapojovaly a nechávaly zodpovědnost na technologických společnostech.
Letos však změnily kurz a kvůli obavám z vazeb mateřské společnosti na Čínu přijaly zákon, který zakazuje TikTok, pokud nebude prodán vládou schválenému kupci. TikTok podal žalobu, aby zákon napadl jako protiústavní.
Evropská unie schválila v roce 2022 rozsáhlou legislativu, která vyžaduje, aby sociální sítě dodržovaly konkrétní pravidla týkající se toho, co lze na jejich stránkách zveřejňovat. A jen před několika dny Francie obvinila podnikatele Pavla Durova, který založil službu pro zasílání zpráv Telegram, z celé řady trestných činů za to, že nezabránil nezákonné činnosti v této aplikaci.
Elon Musk tvrdí, že další země včetně Spojených států mohou Brazílii následovat a zakážou jeho sociální platformu. Pro toto tvrzení ovšem nejsou žádné důkazy.
Momentálně je síť X zakázaná většinou v autoritářských režimech jako je Rusko, Čína, Írán, Myanmar, Severní Korea a Turkmenistán. V srpnu venezuelský prezident Nicolás Maduro podepsal dekret, kterým na deset dní zablokoval přístup na Muskovu platformu. Učinil tak po veřejné názorové roztržce s majitelem sítě.
