Venezuelská prokuratura zveřejnila v úterý druhý termín předvolání k výslechu opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutii. Je viněn ze spiknutí kvůli zveřejnění záznamů volebních výsledků červencových prezidentských voleb. Ty podle opozice dokládají vítězství Gonzálese nad autoritářským vládcem Nicolasem Madurem. Urrutia i opoziční vůdkyně María Corina Machado se již několik týdnů skrývají kvůli obavám ze zatčení.
Madurův režim viní ze „spiknutí“ Gonzáleze, který podle opozice vyhrál volby
Generální prokuratura, kterou opozice obviňuje z loajality režimu, vyšetřuje Urrutiu kvůli podezření ze spáchání činů „uzurpace funkce, padělání veřejné listiny, navádění k nerespektování zákonů, počítačových zločinů či zločinného spolčení a spiknutí“. Svá obvinění odůvodňuje tím, že opozice na webovém portálu zveřejnila protokoly získané asi z osmdesáti tří procent volebních místností. Tvrdí, že se zřizovatelé stránek dopustili porušení pravomocí centrální volební komise (CNE).
Již dříve úřady nakloněné Madurovi zahájily vyšetřování dvou opozičních lídrů poté, co na sociální síti X vyzvali vojáky a policii k ukončení represí vůči pokojným manifestacím a respektování výsledků voleb zveřejněných opozicí.
Podle právníka některých zatčených členů opozice, kterého citovala AFP, má předvolání řadu nesrovnalostí. Například není ani jasné, zda je předvolán jako svědek, či obviněný. Prokurátor Tarek William Saaba v pátek uvedl, že González bude předvolán, aby vypovídal „o své odpovědnosti“ před volbami, během nich a po nich a o své „neposlušnosti vůči úřadům“.
González se k výslechu nedostavil a v neděli obvinil generálního prokurátora Saaba z toho, že „se chová jako politický žalobce“. González vládě vzkázal: „Je čas, abyste pochopili, že řešením nejsou represe, ale nezávislé mezinárodní ověření výsledků.“
Zásahy proti volebním pozorovatelům
Volební rada (CNE) dosud nezveřejnila úplné a detailní volební výsledky, což zdůvodnila hackerským útokem. Madura ale prohlásila za vítěze a výsledky potvrdil i nejvyšší soud loajální autoritářskému vládci. Opozice výsledky odmítá jako sporné a odkazuje se na data, která z volebních místností za pomocí volebních pozorovatelů nastřádala.
Jeden z pozorovatelů, třicetiletý Andrés Villavicencio, serveru BBC Mundo popsal, že volební komise nechtěla pozorovatelům kopie vydat a že je získali až poté, co se před volební místností začaly shromažďovat desítky lidí. „Byl jsem volebním pozorovatelem osmkrát, ale toto bylo poprvé, co jsme se kopií museli dožadovat,“ sdělil Villavicencio, který byl jedním z devadesáti tisíc pozorovatelů opozice.
Venezuelské úřady některým pozorovatelům, novinářům a lidem, kteří kritizují režim, zrušily platnost cestovních pasů. Mezi nimi byl i Villavicenci. U jeho domu hlídkovala zřejmě tajná policie. Povedlo se mu utéct přes pozemní hranici do Kolumbie a odtamtud odletěl do Španělska.
Nepředložené důkazy o tom, že Maduro vyhrál
K problematice sporných voleb se v rozhovoru pro The New York Times vyjádřil Juan Carlos Delpino, opozici nakloněný člen volebního úřadu. V rozhovoru řekl, že mu nikdy nebyl předložen žádný důkaz o tom, že Maduro prezidentské volby vyhrál. Dodal, že volební orgán podle něj zradil Venezuelu, když prohlásil Madura za prezidenta.
Po vyhlášení výsledků dlouholetým členem vládní strany Elvisem Amorosou se Delpino rozhodl dále v úřadu nepůsobit a na svém účtu na sociální síti X zveřejnil dlouhý seznam nesrovnalostí, které volby a sčítání hlasů provázely. Například zmiňuje, že došlo k přerušení elektronického přenosu výsledků z hlasovacích strojů do datového centra rady, čímž mohl být vytvořen prostor pro manipulaci s daty.
V souvislosti se zásahy vládních bezpečnostních složek a ozbrojených civilních skupin „colectivos“ při potlačování povolebních demonstrací zemřelo už dvacet sedm lidí a mnoho lidí bylo zraněno. Úřady zatkly dalších 2400 občanů, včetně novinářů. Podle nevládní organizace Provea režim zatčené stíhá za základě „protiteroristického zákona“, a hrozí jim tak až 30 let vězení.