Dezinformace strana 5 z 5

Moderátor ruské televize RT Anton Krasovskij, který z obrazovky vyzýval k utopení či upálení ukrajinských dětí, se v pondělí omluvil a požádal o odpuštění za svá slova. Stalo se tak poté, co s ním televize pozastavila spolupráci a šéf ruské kriminální ústředny na podnět jednoho z uživatelů sociálních sítí nařídil prověřit situaci po výrocích Krasovského. Oznámila to ruská média.

Energetická infrastruktura může být při konfliktech slabinou. Ředitel Národního úřadu kybernetické a informační bezpečnosti (NÚKIB) Lukáš Kintr ale ujišťuje, že jeho tým dělá vše pro to, aby Česko bylo na případné útoky připraveno co nejlépe. O schopnosti Česka ochránit svou infrastrukturu je přesvědčen i náměstek ministryně obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jan Jireš. Co se dezinformací a ruské propagandy týče, drtivá část české společnosti jí nedůvěřuje, shodl se Jireš se senátorkou Miroslavou Němcovou (ODS) v Událostech, komentářích.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě informuje o ruském agentovi s vazbami na české novináře a politiky. Využíval je podle kontrarozvědky k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků nebo medializaci témat, která jsou v souladu se zájmy Ruska. Za zpravodajskou hrozbu označuje zpráva BIS i Čínu. V dokumentu se také uvádí, že dezinformace neměly velký dopad na loňské sněmovní volby.

Turecký parlament ve čtvrtek schválil zákon, který umožní trestat novináře nebo uživatele sociálních sítí až tříletým odnětím svobody za šíření dezinformací. Podle kritiků může tato norma, kterou navrhl prezident země Recep Tayyip Erdogan, vést k omezení svobody slova. Informovala o tom agentura Reuters.

Členství v Severoatlantické alianci je pro Česko zárukou bezpečnosti. V Interview ČT24 to řekl náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Myslí si také, že Češi by měli být hrdí, že republika v NATO je. Zmínil také důležitost modernizace armády a potřebu dávat na obranu dvě procenta HDP. Česká armáda je podle něj bojeschopná, je třeba se však připravit na moderní boj, to znamená armádu i omladit.

Za šíření poplašné zprávy o údajných úmrtích seniorů po očkování proti covidu-19 půjde Jana Peterková k soudu. Na dotaz ČT to uvedla Blanka Valsamisová z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4. Policisté obvinili Peterkovou v lednu za šíření dezinformací o úmrtích seniorů po očkování proti covidu-19 i za výroky, že Česko obsadí vojska NATO s cílem vyhladit Čechy. Hrozí jí až osmileté vězení.

Státní zástupce podal obžalobu na lékařku Ivetu Křížovou, podle něj se dopustila šíření poplašné zprávy o očkování proti covidu. Pro Českou televizi to uvedla obvodní státní zástupkyně pro Prahu 4 Blanka Valsamisová. Lékařka na internetu i v dopise některým veřejným činitelům mimo jiné psala, že lidé po očkování proti covidu-19 hromadně umírají.

Po únorové invazi Ruska na Ukrajinu Evropská unie zablokovala prokremelské kanály RT a Sputnik šířící propagandu a dezinformace o válce. Téměř popůl roce se ale počet stránek, které vydávají stejný obsah, zvýšil, tvrdí agentura AP. Rusko totiž našlo způsoby, jak zákaz obcházet. V prostředí Latinské Ameriky a Blízkého východu navíc fake news žádným omezením nečelí. Přibývají i nové narativy, které například útočí na humanitární organizace.

Obvodní soud pro Prahu 1 v pátek poslal do vazby Patrika Tušla a Tomáše Čermáka, které některá média spojují s dezinformační scénou. O jejich vzetí do vazby informoval jejich právník Norbert Naxera. Policie dvojici obvinila z hanobení národa, rasy, etnické skupiny a jiné skupiny a z podněcování nenávisti vůči skupině osob. Důvodem je video, ve kterém Tušl a Čermák vyzvali k protidemonstraci ke shromáždění Ukrajinců v Praze na Václavském náměstí 24. srpna.

Tribunál Soudního dvora Evropské unie potvrdil březnový zákaz vysílání ruské televize RT (dříve Russia Today) v EU kvůli systematickému šíření dezinformací. Informovala o tom agentura Reuters. Soud podle agentury AFP zamítl žádost RT France o zrušení pozastavení jejího vysílání, které Unie nařídila v rámci protiruských sankcí. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil verdikt za „extrémně negativní“ a pohrozil podobnými kroky vůči západním médiím v Rusku. Jejich většina tam nicméně již blokovaná je.

Státní zástupkyně se odvolala proti rozsudku, kterým soud zprostil obžaloby Pavla Hlávku z šíření poplašné zprávy. ČT informaci poskytla předsedkyně plzeňského okresního soudu Petra Pavlíčková. Žalobkyně i nadále trvá na podmínce, kterou navrhovala v obžalobě. Muž na internetu zveřejnil video, ve kterém natáčel lékaře a říkal, že v plzeňské nemocnici zabíjejí pacienty s covidem. Odůvodňoval to tím, že zdravotníci nechtěli jeho nemocné matce podat přípravek ivermektin. Ten je proti covidu neúčinný. Případ se nyní posouvá ke Krajskému soudu v Plzni.

Ruský dokumentarista a nezávislý novinář Andrej Lošak sledoval rodiny, které rozvrátila válka na Ukrajině. Ne fyzicky, ale názorově. Natáčel výpovědi Rusů, kteří se neshodnou s vlastními příbuznými v pohledu na útočnou válku své země. Snímek Přetržená pouta vznikl díky podpoře rádia Svobodná Evropa. Autor ho osobně uvedl v Praze.

Policie odložila případ výroků bývalého poslance a senátora Jiřího Vyvadila. Na dotaz České televize to uvedla mluvčí pražské policie Violeta Siřišťová. Muž v dubnu uvedl, že podle něj za masakrem v ukrajinském městě Buča stojí samotní Ukrajinci. Na Vyvadilův výrok upozornilo i ministerstvo vnitra ve své analýze kremelských dezinformací o Buče. Podle policie se Vyvadil nedopustil protiprávního jednání.

Šíření dezinformací a útoky politiků na média se v současnosti často odehrávají na sociálních sítích. K těmto jevům však docházelo ještě před érou internetu, a to prostřednictvím klasických médií – tisku a televize. V roce 1992 byl často kritizován federální program F1 Československé televize pro údajnou neobjektivitu. Nebylo náhodou, že k takovým slovům se politici uchylovali zejména před volbami.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Facebook, Google, Twitter a další globální internetové platformy se zavázaly důsledněji postupovat proti šíření dezinformací či propagandy. Evropská komise ve čtvrtek zveřejnila nová pravidla, na jejichž základě mají provozovatelé webů spolupracovat s ověřovateli faktů a zaměřovat se například na falešné účty a pokročilé manipulační praktiky. Mají také odříznout strůjce cílených dezinformací od reklamních příjmů. Nový kodex podepsalo 34 firem a organizací. Vedle zmíněné trojice jsou mezi nimi například TikTok, Microsoft či český Seznam.

Xenofobně-populistické subjekty a aktivisté v loňském roce částečně upustili od výpadů proti muslimům, migrantům, Romům či sexuálním menšinám, ústředním tématem se stalo vystupování proti údajnému zavádění takzvané covidové totality. Uvádí to zpráva o extremismu v ČR v roce 2021, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra a ve středu schválila vláda. Podobně jako v předchozích letech zmiňuje dokument i tentokrát sněmovní hnutí SPD, poznamenává, že vystupovalo umírněněji.

Ministerstvo vnitra připravilo návrh legislativy, která by v případě dezinformací jako krajní řešení umožnila blokaci některých informačních zdrojů. Podle šéfa resortu Víta Rakušana (STAN) bude probíhat dlouhá odborná politická diskuze. Opozice si stěžuje, že s nimi toto téma vláda neřeší.

Nejvlivnější ženou Česka je podle časopisu Forbes místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Na druhém místě se umístila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a třetí skončila vdova po zesnulém většinovém majiteli skupiny PPF Petru Kellnerovi Renáta Kellnerová. Naopak loňská a předloňská vítězka, exministryně financí Alena Schillerová nyní coby šéfka poslanců hnutí ANO figuruje až ve druhé stovce žebříčku. Časopis ho vydává už pojedenácté a letos se v něm objevilo přes čtyřicet nových tváří.

Někteří lidé, kteří na internetu šíří dezinformace, vydělávají skrze svá videa a sociální sítě, kde prosí u lidí o peníze. Na účty jim pak chodí i stovky tisíc korun měsíčně. Stát už řadu z nich označil za hlásnou troubu ruské propagandy. Banky, které vedou účty dezinformátorů, volí různý přístup – některé se odvolávají na to, že nemůžou cenzurovat názory, jiné už ale připouští, že otevření takového účtu by bylo proti jejich etickému kodexu. Dezinformátoři tak zakládají spolky, přes které peníze inkasují.

Další blokování dezinformačních webů sdružením CZ.NIC by nemělo smysl, řekl v Událostech, komentářích vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma. Podle něj už se obsah přesunul na zahraniční domény. Dodává, že účinnější než přesvědčovat skalní jádro konzumentů dezinformací je zaměřit se na skupinu asi 33 procent lidí, kteří „si nejsou jisti situací“. Jako hlavní součást osvěty vůči dezinformacím označil podporu nezávislých profesionálních médií.

Internetové sdružení CZ.NIC ve středu odblokuje osm dezinformačních webů, jejichž domény znepřístupnilo 25. února v souvislosti s válkou na Ukrajině. Weby již nepředstavují hrozbu, mimo jiné kvůli očekávanému poklesu návštěvnosti, oznámil mluvčí sdružení Vilém Sládek.

Vytáhnout lidi z bublin na sociálních sítích a přimět je ke společné diskuzi – to je cílem akce s názvem Česko si povídá. Při ní si k jednomu stolu sednou lidé s naprosto odlišnými názory. Akci pořádá společnost HateFree Culture. Koordinátorka projektu Bohdana Rambousková v Událostech, komentářích řekla, že veřejná diskuze v Česku je na tom podobně jako kdekoliv jinde v Evropě. Společnost se podle ní polarizuje, čehož politici velmi šikovně využívají.

Česko si v žebříčku svobody médií výrazně polepšilo, mezi 180 zeměmi je na dvacáté příčce, loni bylo čtyřicáté. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné výroční zprávy organizace Reportéři bez hranic (RSF). Podle ní mají média největší svobodu ve skandinávských zemích: Norsku, Dánsku a Švédsku. Na chvostu hodnocení jsou naopak autoritářskými režimy Číny, Myanmaru, Turkmenistánu, Íránu, Eritreje a Severní Koreje.

Ve dne chodí do běžného zaměstnání a odpoledne sednou k počítači, aby vyvraceli dezinformace. Říkají si Čeští elfové a lidé o nich stále mnoho neví. Skupina je totiž přísně anonymní a své soukromí si kvůli bezpečnosti velmi hlídá. Je možné, že někoho z nich znáte či se s ním potkáváte, aniž byste to věděli. Právě nyní, kdy zuří válka na Ukrajině, probíhá i rozsáhlá válka informační a elfové mají plné ruce práce. Podle jejich mluvčího Bohumila Kartouse je však navzdory náročnosti tohoto úkolu elfů stále více.