Dezinformace strana 3 z 5

Obliba konspiračních teorií o covidu, nadpřirozená vysvětlení původu této nemoci i důvěra v nefunkční léky proti této chorobě. Lidé, kteří sdílejí tyto hodnoty, projevují výrazně vyšší hodnoty emočního stresu, ukázal výzkum psychologů Kenta Harbera a Valerie Vilyové.

Podle bývalého velvyslance v Rusku a USA Petra Koláře není vhodná chvíle pro to, aby Česko do Moskvy vysílalo svého diplomatického zástupce. Praze by to nic nepřineslo, větší roli v poskytování informací nyní hrají zpravodajské služby, míní. V Interview ČT24 se také vyjádřil k rozšíření sankčního seznamu o tři subjekty. Pokud někdo účelově upravuje a manipuluje fakta s cílem ovlivnit veřejné mínění a ještě do toho investuje peníze, ohrožuje demokracii a svobodu slova, je podle Koláře potřeba k němu přistupovat jako k „nebezpečné zbrani“.

Česká iniciativa nákupu munice pro Ukrajinu ve třetích zemích včetně ruských spojenců je vrcholem umění dezinformace, hodnotí Andrij Popov z ukrajinské agentury Unian. Vypíchl především dávkování zpráv o tom, odkud munice může pocházet. To vedlo k utajení skutečných prodejců i k nervozitě Rusů a jejich spojenců včetně zvýšení rizika odhalení špionážních sítí Moskvy.

Asi polovina Slováků věří dezinformacím, například tomu, že rusko-ukrajinskou válku nezahájila Moskva. Staly se natolik rozšířenými, že dokáží ovlivňovat volby, a to především dlouhodobým nahlodáváním důvěry v instituce a vytvářením smyšlených hrozeb, které odvádějí pozornost od skutečných problémů, říká novinář slovenského Denníku N Vladimír Šnídl, který se tématu dlouhodobě věnuje. Nejzajímavější v souvislosti s prezidentskými volbami podle něj bude, zda dezinformátoři podpoří Petera Pellegriniho, kterého přitom v lásce nemají.

Americko-kanadský písničkář Neil Young se rozhodl vrátit na Spotify. Streamovací službu opustil před dvěma roky na protest proti dezinformacím, které zazněly v podcastu Joea Rogana. K návratu hudebníka přimělo, že pořad jednoho z nejpopulárnějších podcasterů už není exkluzivně jen na Spotify. Young uvedl, že ze všech platforem odejít nemůže, takže není důvod, aby ignoroval jen jednu.

Školám by se příští rok mohly navýšit kapacity díky nové hygienické vyhlášce. Ministerstvo zdravotnictví už vypořádalo připomínky. Kritikům vadila například možnost společných toalet pro chlapce a dívky a objevily se i obavy, že kolem mateřských škol budou chybět ploty. Podle autorů změn šlo často o dezinformace.

Spojené státy letos čekají prezidentské volby, v nichž bude poprvé hrát silnější roli umělá inteligence. Nejen ona má ale obrovský potenciál ovlivnit chování voličů.

Strach ze štěnic, který se loni na podzim rozšířil ve Francii, byl uměle zesílen Ruskem. Podle agentury AFP to prohlásil státní tajemník pro evropské záležitosti Francie Jean-Noël Barrot. V zemi se loni prudce zvýšil počet případů pokousání tímto hmyzem. Entomologové a zdravotničtí odborníci však varovali, že epidemie vedla také k nárůstu falešných pozorování a neopodstatněné hysterii.

Když se v lednu objevily první zprávy o tom, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá propustit svého nejvyššího vojenského velitele Valerije Zálužného, zdálo se, že představitelé v Moskvě jásají. Jak ukazují dokumenty, které shromáždil server The Washington Post (WP), snažili se právě takový rozkol zinscenovat po mnoho měsíců pomocí šíření dezinformací. Jejich snažení se zaměřilo především na příspěvky na sociálních sítích, část svých sil upnuli i na západní státy.

Společnost OpenAI představila v polovině února nový systém umělé inteligence (AI), který dokáže na základě textových pokynů od uživatelů vytvářet realistická videa. Jmenuje se Sora a experti – stejně jako opakovaně v minulosti – varují před tím, že vytvořené zdání reality může být snadno zneužito pro dezinformační kampaně.

Facebook za dvě dekády své existence výrazně změnil svět. Ze sociální sítě, která měla spojit elitu, se postupně stala síť, jež propojila celou planetu a odstartovala novou éru internetu. Přehnaný čas trávený na sítích může vést podle odborníků k úzkostem a depresím, ve facebookovém prostoru se také často šíří dezinformace. Například seniorům ale může pomoci bojovat s osamělostí.

Dezinformace šířené z Ruska po sociálních sítích mají podle ukrajinského Centra pro boj s dezinformacemi za cíl rozdělit ukrajinskou společnost. Vedoucí zmíněného úřadu Andrij Šapovalov v rozhovoru pro Českou televizi mimo jiné uvedl, že v Rusku funguje na výrobu falešných videozáznamů celé filmové studio. Záběry mají dokazovat zadržování osob nebo jejich bití.

Ústavní soud odmítl stížnost advokáta z Prahy, který neúspěšně zpochybnil dočasné zablokování některých českých webů po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Důvodem zablokování, které trvalo čtvrt roku, byla obava vlády z šíření dezinformací. Muži vadilo, že kvůli blokaci webů nemohl čerpat informace, které čerpat chtěl. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.

Policie i ministerstvo vnitra po tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze vzhledem ke krizové situaci komunikaci zvládly. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Po policejním prezidentovi bude chtít, aby byla pro případ tragických událostí lépe nastavena komunikace s takzvanými měkkými cíli.

Policie při hledání mladíka, který později střílel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zvolila adekvátní prostředky, řekl na tiskové konferenci šéf policejního úřadu vnitřní kontroly Michal Tikovský. Zásah prověřuje i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík uvedl, že policie se rozhodla založit pracovní skupinu Střelec, která by do budoucna mohla zajistit efektivnější prověřování a vyšetřování typově shodných případů. Policejní prezident Martin Vondrášek zmínil mezi možnými oblastmi pro zlepšení mimo jiné zvýšení analytických schopností policie, rozšíření střelecké přípravy mimo prvosledové hlídky a pokračování v komunikaci s provozovateli měkkých cílů.

Lidé, kteří po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy šířili nenávistné výroky, je zastávají dlouhodobě a tragická událost je pro ně příležitostí, jak si „říct svoje“, uvedl v pořadu Události, komentáře filozof jazyka z Filozofického ústavu Akademie věd Tomáš Koblížek. On-line prostor tyto osoby navíc často strhává k brutálnějším výrokům, než by řekly v reálném světě. Podle reportérky ČT Zuzany Černé mnoho z nich věří dezinformační scéně nebo konspiračním teoriím.

Policie prověřuje odsouzeného Tomáše Čermáka kvůli provokativnímu videu, na kterém mimo jiné drží ruskou vlajku. To se objevilo na sociálních sítích v době, kdy se vyhýbal nástupu do vězení. Případem se policisté zabývají pro podezření z podpory a propagace terorismu. Čermák byl za tento trestný čin už odsouzen na 5,5 roku za mřížemi. Protože ale nenastoupil do vězení, hrozí mu navíc ještě další dva roky odnětí svobody. Oba případy si převzala Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK). Vyplývá to z informací, které ČT poskytlo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Policie Čermáka dopadla v polovině listopadu, ukrýval se v Polsku. V pondělí byl převezen do Česka.

Web Zbraneproukrajinu.cz, který pod názvem Dárek pro Putina pořádá sbírky na zbraně, jimiž se Ukrajinci brání ruské válečné agresi, získal hlavní cenu za projekt roku v Křišťálové Lupě. Zbraneproukrajinu.cz byly vybrány za projekt roku i loni. Anticenu převzal vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), ale dostala ji celá vláda za to, že podle poroty nepodniká nic proti on-line dezinformacím. I anticena putovala podruhé v řadě k témuž příjemci, i když loni byl důvod jiný. V kategorii Zpravodajství a publicistika se na druhém místě umístil web ČT24.cz za Seznam Zprávami.

Plzeňský krajský soud zamítl návrh na obnovu řízení v kauze Tomáše Čermáka, který byl za výzvy k násilí vůči politikům odsouzen na 5,5 roku vězení. Uvedla to mluvčí soudu Jana Rubášová s tím, že návrh podala neoprávněná osoba. Obnovit proces chtěla bývalá novinářka a aktivistka Jana Peterková, která Čermáka dlouhodobě podporuje. Čermák se nástupu do vězení vyhýbá, byl na něj vydán mezinárodní zatykač.

Rusko je největší bezpečnostní hrozbou pro Česko, uvádí ve výroční zprávě za rok 2022 Bezpečnostní informační služba (BIS). Dodává, že kyberšpionážní aktivity ruských aktérů v tuzemsku ale loni mírně poklesly. V budování kontaktů s politiky pokračovali příslušníci čínských zpravodajských služeb, píše dále kontrarozvědka. Nízká podle ní zůstala v minulém roce hrozba islamistického terorismu.

Stále intenzivněji se soudy v posledních měsících zabývají dezinformacemi, rozsudků za šíření lživých a nenávistných zpráv na internetu přibývá. Cílem nepravd jsou často Ukrajinci, které šiřitelé fám označují za agresory páchající násilí na českých občanech. Autoři dezinformačních zpráv se obvykle hájí tím, že chtěli jenom varovat před nebezpečím. Jestli mohou šíření strachu ve společnosti přispívat svými vyjádřeními či kroky i politici, rozebírali  pro pořad Reportéři ČT Zuzana Černá a Hanuš Hanslík.

Co se přesně stalo u nemocnice v Gaze? Média po celém světě tento týden řešila, zda raketa, která tam dopadla, byla izraelská, nebo palestinská. Jakému zdroji mají novináři věřit, když kromě opravdové války vypukla i ta informační? A jaké metody při vyhodnocování informací využívá armáda? V pořadu Newsroom ČT24 odpovídal velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka.

Když policie minulé úterý u Postoloprt zastavila černé BMW za rychlou jízdu, netušila, že za volantem sedí známý konspirátor Pavel Zítko, který je v hledáčku vyšetřovatelů kvůli kryptoměnám. Skončil v poutech. Zítko je rovněž v hledáčku exekutorů, v celkem třech exekucích na něm vymáhají přes šest milionů. Konspirátor se jim vyhýbá a za každou cenu zkouší, jak prožít svůj „americký sen“. Pro pořad 168 hodin natáčel David Sebíň.

„Náš pes štěkal a škrábal na dveře každou noc. Dělal to celé dny, tak jsem si sedl k němu, abych zjistil proč. Když začal znovu štěkat, vyfotil jsem s bleskem zadní dveře. Buďte venku velmi opatrní, protože tohle nevypadá normálně,“ tak začíná vlákno příspěvků na síti X.com uživatele Archesuchus, které doposud vidělo přes 40 milionů lidí. I když po přečtení dalších pár příspěvků je jasné, že se jedná o smyšlený příběh opravdu zručného modeláře, prvotní reakce přiměly autora se k fikci přiznat. Podobné příběhy baví a děsí internet prakticky od jeho vzniku. Množství z nich inspirovalo filmy i knihy, některé povídky zakořenily ve společnosti jako možná pravda.