Dezinformace strana 3 z 5

Stále intenzivněji se soudy v posledních měsících zabývají dezinformacemi, rozsudků za šíření lživých a nenávistných zpráv na internetu přibývá. Cílem nepravd jsou často Ukrajinci, které šiřitelé fám označují za agresory páchající násilí na českých občanech. Autoři dezinformačních zpráv se obvykle hájí tím, že chtěli jenom varovat před nebezpečím. Jestli mohou šíření strachu ve společnosti přispívat svými vyjádřeními či kroky i politici, rozebírali  pro pořad Reportéři ČT Zuzana Černá a Hanuš Hanslík.

Co se přesně stalo u nemocnice v Gaze? Média po celém světě tento týden řešila, zda raketa, která tam dopadla, byla izraelská, nebo palestinská. Jakému zdroji mají novináři věřit, když kromě opravdové války vypukla i ta informační? A jaké metody při vyhodnocování informací využívá armáda? V pořadu Newsroom ČT24 odpovídal velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka.

Když policie minulé úterý u Postoloprt zastavila černé BMW za rychlou jízdu, netušila, že za volantem sedí známý konspirátor Pavel Zítko, který je v hledáčku vyšetřovatelů kvůli kryptoměnám. Skončil v poutech. Zítko je rovněž v hledáčku exekutorů, v celkem třech exekucích na něm vymáhají přes šest milionů. Konspirátor se jim vyhýbá a za každou cenu zkouší, jak prožít svůj „americký sen“. Pro pořad 168 hodin natáčel David Sebíň.

„Náš pes štěkal a škrábal na dveře každou noc. Dělal to celé dny, tak jsem si sedl k němu, abych zjistil proč. Když začal znovu štěkat, vyfotil jsem s bleskem zadní dveře. Buďte venku velmi opatrní, protože tohle nevypadá normálně,“ tak začíná vlákno příspěvků na síti X.com uživatele Archesuchus, které doposud vidělo přes 40 milionů lidí. I když po přečtení dalších pár příspěvků je jasné, že se jedná o smyšlený příběh opravdu zručného modeláře, prvotní reakce přiměly autora se k fikci přiznat. Podobné příběhy baví a děsí internet prakticky od jeho vzniku. Množství z nich inspirovalo filmy i knihy, některé povídky zakořenily ve společnosti jako možná pravda.

Novým poradcem premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi se stane Miloš Gregor, politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Píše to server Seznam Zprávy. Dezinformacím se v minulosti věnoval vládní zmocněnec Michal Klíma, jeho pozici ale vláda letos v únoru zrušila a agendu převzal poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Policie v úterý před polednem při silniční kontrole zadržela aktivistu Pavla Zítka. Vyplývá to z informací mluvčí policie Ústeckého kraje Ilony Gazdošové. Podle ní měl být muž zadržen na pokyn Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3. Video se zadržením zveřejnila na sociální síti odsouzená dezinformátorka Jana Peterková. Podle mluvčího pražských žalobců Aleše Cimbaly zadržení souvisí s trestním řízením, které se týká hospodářské trestné činnosti. Nikdo dosud podle Cimbaly nebyl obviněn. Večer muže policie propustila.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová poblahopřála Robertu Ficovi k vítězství jeho strany Smer–SD ve slovenských parlamentních volbách. K výsledku pogratulovala také druhému Progresívnému Slovensku Michala Šimečky. Je přesvědčena, že volby byly významně ovlivněny nepravdivými informacemi. Podle Jourové se v kampani ještě neprojevil akt EU o digitálních službách, který má omezit šíření lží na nejoblíbenějších internetových platformách. Věra Jourová hovořila o slovenských volbách a aktu o digitálních službách v Otázkách Václava Moravce.

Jeden den zbývá do slovenských parlamentních voleb. V průzkumech dlouhodobě vede Smer–SD expremiéra Roberta Fica, v posledních týdnech posílilo hnutí Progresívne Slovensko europoslance Michala Šimečky. Výsledky hlasování, a především pak sestavování vlády budou sledovat zahraniční partneři Slovenska. Evropa se obává změny postoje Bratislavy k ruské invazi na Ukrajinu.

Slovensko čeká klíčový víkend. Během parlamentních voleb si jeho obyvatelé vyberou, kterým směrem se jejich země vydá v dalších minimálně čtyřech letech. Předvolební kampaň probíhala ve vyhrocené atmosféře, slovenská politika je ale jen tíživou vrstvou jinak skvělé země, uvedla hlava státu Zuzana Čaputová. Interview ČT24 se slovenskou prezidentkou vedl v Bratislavě o současné náladě v zemi, dezinformacích i zbývajících měsících prezidentského mandátu moderátor Michal Kubal.

Internetové platformy musejí zvýšit úsilí proti dezinformacím, prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Velkým testem, který ukáže, zda úsilí internetových společností při odstraňování nezákonného obsahu funguje, budou podle eurokomisařky sobotní volby na Slovensku a poté i volby do Evropského parlamentu v červnu příštího roku.

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle ředitele Michala Koudelky odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala rusko-ukrajinské války. Koudelka to řekl na konferenci o dezinformacích ve sněmovně. Zdrojem dezinformací je podle zjištění ČT také ruské kulturní centrum v Praze. Funguje dále i navzdory tomu, že jeho zřizovatel je na sankčním seznamu.

Předčasné parlamentní volby na Slovensku určí další směřování země, a jsou tak zřejmě nejdůležitějšími od roku 1998, kdy se podařilo odstavit od moci Vladimíra Mečiara. Poukazují na to vyjádření některých politologů, komentátorů i politiků. Navzdory tomu kampaň před hlasováním, které čeká Slovensko příští týden o víkendu, dlouho neměla stěžejní téma. Co ji naopak charakterizuje od počátku, je obzvlášť výrazná vyhrocenost a agresivita, před kterou varují i slovenští psychiatři, a také působení ruské propagandy a dezinformace.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Interview ČT24 ostře zkritizoval šéfa ANO Andreje Babiše kvůli jeho slovům o nové totalitě. Podle něj Babiš představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Slova předsedy SPD Tomia Okamury pak označil za „komerční fašismus“ a upozornil, že právě podobné zasévání nenávisti do společnosti vedlo ke zrodu nacismu, který má na svědomí životy milionů lidí.

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl další žalobu kvůli několikaměsíční blokaci osmi dezinformačních webů po loňském zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Žádost vlády o jejich zablokování označil za nezávaznou politickou proklamaci doporučujícího charakteru. Rozsudek je dostupný na úřední desce soudu. Žalobu podaly neziskové organizace Institute H21 a Otevřená společnost, podle nichž byl postup státu nezákonný. NSS potvrdil dřívější verdikt pražského městského soudu.

Ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za první pololetí píše, že antisystémové hnutí zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu, přičemž dezinformace, zejména z Ruska, podkopávají demokracii. Poslanec ODS Pavel Žáček v Událostech, komentářích označil hoaxy za ohrožení systému, zatímco bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) míní, že za dezinformátory jsou označováni lidé s jiným názorem. To odmítá europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle níž dezinformace není názor, ale záměrně šířená lež.

Antisystémové hnutí v první polovině letošního roku zcela zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. Osobnosti hnutí se generují z prostředí sociálních sítí, soupeří mezi sebou, nebo naopak uzavírají krátkodobá spojenectví. Myšlení části české společnosti také hluboce ovlivnilo dlouholeté skryté podkopávání demokracie ze strany ruského hybridního působení. Ve zprávě o extremismu za prvních šest měsíců letošního roku to píše ministerstvo vnitra.

Romové se dlouhodobě cítí jako občané druhé kategorie, řekla ve čtvrtečních Událostech, komentářích vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Podle odbornice na extremismus a radikalizaci z Českého vysokého učení technického v Praze Barbory Vegrichtové současné napětí pramení z pocitu frustrace, která je živena šířením dezinformací. Fuková a Vegrichtová se nicméně také shodly, že kolektivní obviňování jiných skupin obyvatel nebo legitimizace násilí jsou neakceptovatelné.

Na boj proti šíření protiukrajinských dezinformací mezi Romy se zaměří nová skupina expertů z ministerstev a neziskových organizací. Poprvé se sejde v pátek. Vzniknout by měl také návod pro obce, jakými kroky se dá případným konfliktům a jejich eskalaci zabránit. Po jednání zástupců několika resortů, samospráv a neziskových organizací k aktuální situaci v romských komunitách to řekla vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková. Situace a potřeby v romských komunitách se podle ní nyní mapují. Výsledky by měly být zhruba za tři týdny.

Odsouzený dezinformátor Patrik Tušl neuspěl se žádostí o podmíněné propuštění z vězení. Podle Okresního soudu v Karlových Varech se nepolepšil. Soud také nepřesvědčil, že na svobodě povede řádný život. Důvody zamítnutí žádosti popsala pro ČT soudkyně Ivana Koprnická. Tušl si má ve vězení celkem odpykat 25 měsíců, mimo jiné i za šíření nenávistných výroků o Ukrajincích. Muž momentálně čelí ještě obžalobě z nebezpečného pronásledování, spolu s Tomášem Čermákem a Zdeňkem Masárem je stíhán také kvůli výtržnictví.

Zástupci administrativy amerického prezidenta Joea Bidena a některé vládní úřady nesmějí komunikovat s představiteli sociálních sítí ohledně obsahu zveřejněných příspěvků. Soudním příkazem o tom rozhodl louisianský soudce Terry Doughty. Konečný verdikt v případu se teprve očekává, rozhodnutí nicméně představuje významný milník v mezistranickém sporu ohledně míry, do které by vláda měla zasahovat do obsahu na sociálních sítích, píše list The Washington Post (WP).

Dezinformace jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové (ANO) nebezpečné a je nutné je regulovat i na evropské úrovni. Také stálý představitel České republiky při NATO Jakub Landovský řekl, že je nutné s dezinformacemi pracovat a určitá pravidla, která na ně upozorní, jsou podle něj potřeba. O dopadech války v informačním prostoru debatovali Jourová a Landovský v Událostech, komentářích.

Rusové nevedou útočnou válku proti Ukrajině pouze na bitevních polích a ve vzdušném prostoru. Během své „speciální vojenské operace“, jak invazi Moskva oficiálně nazývá, hojně využívají i kyberprostor. Francie v úterý obvinila Kreml z rozsáhlé dezinformační internetové kampaně, která podle ní spočívala v publikování nepravdivých a kritických článků o Ukrajině na stránkách, jež byly věrohodnými kopiemi webů tamějších deníků. O co přesně v hybridní operaci „Reliable Recent News“, která má být druhou vlnou loňského „Doppelgängeru“, jde?

Konspirační weby by podle nové metodiky ministerstva pro místní rozvoj neměly dosáhnout na veřejné peníze. Metodika pro zadávání on-line reklamy má pomoci k tomu, aby se reklamy veřejných institucí nezobrazovaly na dezinformačních a konspiračních portálech. Na tiskové konferenci o tom informoval ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Evropská komise chce, aby velké internetové platformy pomáhaly uživatelům rozeznat obsah vytvořený umělou inteligencí (AI) a označovaly jej. Google, Microsoft a další by tímto způsobem měly bránit šíření dezinformací, které AI produkuje na velmi vysoké úrovni. Oznámila to místopředsedkyně Komise Věra Jourová před jednáním se zástupci desítek internetových firem. Požadavek má být součástí dobrovolného kodexu, dle Jourové je ale možné, že se věc stane součástí závazného unijního aktu o AI.