Dokument Reportáž psaná na benzince zkoumá, kde je hranice mezi názorem a faktem a koho lidé vlastně poslouchají, když odmítají autority. Snímek vychází z reportáží o lidech podléhajících dezinformacím, jejichž autorkou je reportérka Respektu Ivana Svobodová. V Událostech, komentářích upozornila, že v pasti dezinformací mohou skončit i lidé mladí a vzdělaní.
Reportérka se setkává s těmi, kdo věří alternativním názorům či rovnou konspiračním teoriím, ukazuje, jak se různé pohledy na svět změnily v ostré konflikty a jak těžké je vést debatu.
„Když jsme se začali jako země a jako novináři více zabývat – to už je mnoho a mnoho let – dezinformacemi, konspiracemi a tímto světem, tak se hodně mluvilo o seniorech, kteří jsou zranitelní. Zvláště ti, kteří žijí sami. Navíc v Česku je unikát, který jinde není, a to jsou řetězové e-maily,“ popsala reportérka skupinu, která je v souvislosti s podléháním dezinformacím často zmiňována.
Nepravdivým informacím mohou podle ní snadno uvěřit lidé s menším rozhledem bez znalostí toho, jak svět funguje. Skupina lidí podléhající dezinformacím je ale podle ní heterogenní a nelze ji jednoduše shrnout. „My jsme už velice dobře zahlédli, že v té pasti skončí lidé vzdělaní, lidé mladší a vůbec se to nedá nijak shrnout do nějakých jasných kategorií,“ upřesnila s tím, že u dané osoby je vždy „nějaký pocit rozkolísanosti“.
Snazší je domluvit se s jednotlivcem, říká Svobodová
Během natáčení reportáží se Svobodová dozvěděla, že když proti ní stojí dav, který má v čele nějakou vůdčí postavu, tak se ničeho nedobere. Podobné je to podle ní v případě, kdy proti ní stojí skupina lidí. Jiná situace ale nastává v momentě, kdy se baví s jednotlivcem.
„Když se bavím s jedním člověkem, který mi vypráví, že si Ukrajinci začali válku a že vraždí sami sebe, tak po chvíli se dostaneme k nějakému životu, dostaneme se ke zdrojům. Ten člověk sám přichází na to, že vlastně už neví, kde se to dozvěděl. Třeba někde na internetu. A s tím se pak dá nějak domluvit,“ vysvětlila.
Když jde o dav, zažívá Svobodová vyhrocené situace běžně. Při rozhovoru s jednotlivcem už se jí ale stalo, že se muž, který ji předtím urážel, omluvil. „Kdyby kolem něho bylo šest dalších, tak k tomu smíru mezi námi určitě nemůže dojít,“ doplnila.
Jako příklady vůdčích postav, které se rovněž objevují v dokumentu, Svobodová zmínila předsedu strany PRO Jindřicha Rajchla a blogera Vidláka (předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik). „S panem Rajchlem vést dialog nejde. Když on nechce, tak to nejde a on nechce, nemá proč chtít. Protože kritické otázky, které se pídí po zdroji jeho tvrzení a po nějaké logice jeho úvah, tak samozřejmě nepotřebuje. On potřebuje získat svá sdělení svým fanouškům a svému publiku,“ míní Svobodová.
„Pan Vidlák mě k sobě pozval, když jsem s ním chtěla mluvit, a zjevně ho to bavilo. Ten rozhovor je ale vlastně hodně podobný. Když se zkrátka ukáže, že úplně nesedí, co říká, tak jde také do protiútoku,“ dodala reportérka.
