Narůstá propast mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, pokud jde o konkurenceschopnost, prohlásil italský expremiér Enrico Letta na summitu lídrů členských zemí EU. Letta ve své zprávě o jednotném trhu navrhuje propojení vysokorychlostních železnic nebo zajištění dostupnějších energií, což by podle premiéra Petra Fialy (ODS) bylo pro Česko prospěšné. Prezidenti a premiéři se během noci ze středy na čtvrtek shodli na přijetí dalších sankcí vůči Íránu po jeho víkendovém masivním útoku na Izrael. Obě země zároveň vyzvali ke zdrženlivosti. V noci na čtvrtek byl také představen plán na boj proti zahraničnímu vměšování do evropských voleb.
„Chtěl bych tady představit soubor opatření, ne bibli. Můžete si z nich vybrat, máte více možností,“ řekl Letta lídrům členských států. „Nenavrhuji žádné změny unijních smluv, ale realistické návrhy a pragmatická řešení,“ dodal.
Italský expremiér zopakoval, že při vzniku unijního jednotného trhu v minulém století byla z integračního procesu vynechána trojice sektorů – finance, elektronická komunikace a energetika, které byly považovány za příliš „strategické“, a proto byly ponechány v režii národních států.
Nyní je však podle Letty třeba změnit přístup k těmto „marginalizovaným oblastem“. „Jednotný vnitřní trh musí být pro všechny,“ prohlásil autor zprávy. Dodal, že doteď například fungoval více pro velké společnosti, a nikoli pro malé a střední podniky.
Když jednotný vnitřní trh před 39 lety vznikal, Německo bylo stále rozdělené na dvě země, Indie a Čína dohromady tvořily pět procent světové ekonomiky a Evropa se mohla v jádru světového obchodu rovnat Spojeným státům, podotkl Letta. Nyní je podle něj situace jiná a EU se musí přizpůsobit, a to sjednocením kapitálových trhů a digitální i fyzické infrastruktury nebo propojením vysokorychlostních železnic či zajištěním dostupnějších energií.
Bývalý italský premiér Letta na své zprávě titulované „Mnohem více než jen trh“ pracoval mezi zářím 2023 a letošním dubnem z pověření evropských lídrů. Při jejím sestavování absolvoval přes 400 jednání v 65 evropských městech.
Je nutné navázat konkrétními kroky, upozornil Fiala
Podle premiéra Fialy je konkurenceschopnost Evropy mimořádně důležitým tématem. Z tuzemského hlediska je podstatné, že je kladen důraz na propojení Evropy včetně vysokorychlostních tratí a podmínky pro malé a střední podniky, uvedl. „Jsou tam věci, které pro nás jdou správným směrem,“ řekl Fiala na brífinku po skončení summitu.
Pro Česko by podle něj naopak byly nepřijatelné návrhy, které by šly směrem sjednocování některých typů daní. Kvitoval naopak omezení nadbytečné regulace a byrokracie, což by mělo vést k příznivějším podmínkám pro podnikatele. Tuzemskou příležitostí by podle něj mohla být i otevřená obchodní politika. „To je příležitost pro český export.“
Fiala však upozornil, že na politickou zprávu bývalého italského premiéra je nyní nutné navázat konkrétními kroky. „Česko se snaží o to, aby bezpečnost a konkurenceschopnost byly prioritami Evropy pro další pětileté období,“ doplnil premiér.
Také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po summitu sdělila, že EU musí posílit svou konkurenceschopnost, aby patřila mezi velké hráče na světové scéně. Zprávu, která byla v jádru jednání, představitelé 27 členských zemí podle von der Leyenové přijali dobře. Klíčovými faktory posílení konkurenceschopnosti je podle ní snížení cen energií, ale také řešení nedostatku dovedností na pracovním trhu.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona unijní představitelé dlouze debatovali o sjednocení kapitálových trhů a zohlednili i rozdílné postoje k této otázce. Uvedl, že dosažení dohody v tomto ohledu považuje za klíčové pro posílení celé evropské ekonomiky, neboť by podle něj zlepšila tok peněz potřebných k financování investic a projektů EU. „Je to nezbytné, pokud chceme zajistit, aby naše další kroky byly úspěšné,“ dodal.
Plán proti vměšování do unijních voleb
Evropská unie zřizuje dočasnou pracovní skupinu pro boj proti zahraničnímu vměšování do unijních voleb, oznámil v noci na čtvrtek premiér předsednické Belgie Alexander de Croo. Krátce před summitem Fiala a de Croo informovali lídry členských zemí i unijních institucí o závěrech vyšetřování ruských pokusů vměšovat se do chodu Evropského parlamentu a do voleb.
„Chceme velmi často vyhodnocovat zaznamenané dezinformační kampaně, sdílet tyto informace se členskými státy a spolupracovat s národními justičními orgány na přijetí opatření,“ uvedl De Croo citovaný agenturou Reuters. Slíbil také, že spolupráci bude koordinovat Belgie jako předsednická země a začne fungovat okamžitě, aby byla efektivní v době červnových voleb do Evropského parlamentu.
Fiala podotknul, že „debata je o tom, jestli třeba posílit pravomoci evropského žalobce nebo nějakých institucí, které by se mohly účinně bránit třeba pokusům o ovlivňování evropské politiky“. Upozornil, že jednotlivé státy EU mají rozdílnou legislativu i možnosti, jak pokusům o ovlivnění čelit a jaké z nich vyvozovat důsledky.
„Všichni si uvědomují, že tu vliv Ruska je, že je prokazatelný a je třeba v tomto směru být na pozoru a nenechávat to být jen tak,“ dodal.
EU pro boj s dezinformacemi aktivuje mechanismus se zkratkou IPCR, který propojí unijní instituce, vlády členských zemí a další aktéry a umožní lepší výměnu informací a urychlenou koordinaci společné reakce. Mechanismus vznikl v roce 2013 a byl aktivován v souvislosti s významnými krizemi, například kvůli ruskému útoku na Ukrajinu, pandemii covidu-19 či migrační krizi v roce 2015.
Česká Bezpečnostní informační služba (BIS) v březnu oznámila, že se jí podařilo „odhalit a zmapovat“ aktivity vlivové sítě financované z Ruska působící v zemích EU a potažmo v Evropském parlamentu. Česká vláda v reakci uvalila sankce na několik fyzických a právnických osob, včetně mediální společnosti Voice of Europe.
Závěry summitu
Z návrhu závěrů summitu EU vyplývá, že unijní lídři by mohli podpořit investice do digitální infrastruktury, jako jsou 5G a 6G sítě či umělá inteligence, zasadit se o vytvoření odolnějšího sektoru zemědělství, mimo jiné uvalením dalších cel na běloruské a ruské produkty, a vytvořit „skutečně jednotný evropský kapitálový trh“.
Česká republika podle informací ČTK uvítala, že návrh závěrů z jednání obsahuje část o zemědělství, kde se mimo jiné hovoří o překonávání překážek, kterým farmáři v EU čelí.
S některými body, například ohledně sjednocení pravidel o insolvencích a zdanění firem, nicméně česká strana společně s devíti dalšími zeměmi ve středu nesouhlasila. Zatím tedy není jasné, na jakých opatřeních ohledně konkurenceschopnosti se lídři členských zemí ve čtvrtek shodnou.
Zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský upozornil, že implementace opatření, která zpráva navrhuje, bude v kompetenci Evropské komise, která vzejde z červnových voleb do Evropského parlamentu.
Sankce proti Íránu
Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je Írán hrozbou pro stabilitu celého regionu, nejen pro Izrael, a je třeba jej izolovat. „Evropská rada silně a jednohlasně odsuzuje íránský útok na Izrael a zdůrazňuje, že s Izraelci zůstává solidární,“ stojí v závěrečném textu k situaci na Blízkém východě.
Michel navzdory běžným zvyklostem po skončení jednání přišel mezi novináře do tiskového centra Evropské rady a upřesnil, že unijní sankce se budou týkat společností vyrábějících íránské rakety a vojenské drony.
Oldřich Bureš z Katedry bezpečnostních studií Univerzity Karlovy doplnil, že se spekuluje o přidání Íránských revolučních gard (IRG) na seznam teroristických organizací. Dodal, že je to komplikované z legislativního hlediska, protože by v takovém případě bylo nutné prokázat, že IRG spáchaly teroristický čin.
Evropská unie již v minulosti uvalila sankce na Írán kvůli porušování lidských práv a v souvislosti s íránskou snahou vyvíjet jaderné zbraně. V červenci roku 2023 EU zavedla vůči Teheránu další sankce kvůli tomu, že dodával zbraně do Ruska, přiblížil Bureš.
Vztahy s Tureckem
První den summitu se lídři států EU věnovali především zahraničněpolitickým tématům. Ve středu večer se shodli na společných závěrech týkajících se vztahů s Tureckem. EU má podle nich „strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a oboustranně prospěšných vztahů s Tureckem“.
EU však nemá ke sbližování s Tureckem jednotný přístup. Zatímco část západoevropských zemí v čele s Německem prosazuje větší vstřícnost, Řecko a Kypr kvůli napjatým vztahům blokují jakékoli zásadnější přiblížení.
