Bulharsko se zmítá v politické nestabilitě. Na konci března nebyl úspěšný ani třetí pokus parlamentních stran sestavit vládní koalici. Nikolaje Denkova na postu premiéra vystřídal Dimitar Glavčev. Bulharsko se chystá na předčasné parlamentní volby, šesté za poslední tři roky. Důsledky politické krize budou podle Denkova zřejmé – posílení korupce a další pokusy Ruska znovu získat vliv.
Bulharskem zmítá nestabilita, končící premiér varuje před vlivem Ruska
Bulharský prezident Rumen Radev v úterý jmenoval přechodnou vládu Glavčeva a vyhlásil na 9. června předčasné parlamentní volby, které se budou konat zároveň s volbami do Evropského parlamentu.
„Musíme být garantem stability, nemůžeme dovolit, aby se naše země dostala do ústavní krize a stala se rukojmím politických ambicí a tužeb,“ prohlásil Glavčev během slavnostního jmenování vlády. V minulosti vedl bulharský národní kontrolní úřad a byl předsedou parlamentu.
Rotační dohoda nevydržela
V Bulharsku je v posledních letech akt předávání premiérského postu běžnou záležitostí. Nejchudší země Evropské unie zažívá období politické nestability od roku 2021. Do loňských dubnových voleb vládly zemi různé přechodné kabinety, protože strany zastoupené v parlamentu nedokázaly sestavit pevnou koalici.
Zajistit dlouhodobější stabilitu se nepodařilo ani Denkovovi. Loni v červnu přišla po volbách dohoda bulharských stran Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) a Pokračujeme ve změně (PP) o výměně na postu premiéra.
Jako předseda vlády začal lídr PP Denkov. Po devíti měsících se měli nominanti obou stran vystřídat na postu premiéra. Následnou premiérkou za GERB měla být bývalá komisařka Evropské unie pro inovace a místopředsedkyně vlády Marija Gabrielová.
Jenže v březnu spolupráce obou stran ztroskotala na několika bodech. Problémem byly podle serveru Politico spory o ministerské posty a podle Financial Times také neshody týkající se reforem soudnictví a bulharského protikorupčního úřadu. Následně se vládu nepodařilo sestavit ani opozičnímu populistickému uskupení Je takový národ (ITN).
Pád vlády se měl podle analytika Gorana Georgieva očekávat vzhledem k neochotě strany GERB, vedené Bojkem Borisovem, podpořit hluboké změny v bezpečnostním aparátu. „Bylo pošetilé si myslet, že stará garda nebude chránit své zájmy. Této moci se nevzdají,“ řekl analytik Centra pro studium demokracie se sídlem v Sofii a dodal, že liberální strany „neprokázaly trpělivost a houževnatost“.
Korupce otevírá dveře Rusku, říká Denkov
Bývalý ministr školství Denkov zaměřil období v premiérském křesle na snahu omezit ruský vliv v zemi. Nyní po konci ve funkci předsedy vlády nepochybuje o tom, že Moskva znásobí své úsilí.
„Po celá ta léta jsme viděli ruský vliv. Nikdy nezmizel. Samozřejmě to bylo velmi intenzivní v posledních dvou letech po začátku invaze na Ukrajinu. Rusko udělá vše pro to, aby znovu získalo svůj silný vliv v Bulharsku,“ varoval Denkov pro server Politico.
„Korupce v Bulharsku zůstává hlavní cestou pro ruské vměšování a přispěla k rozpadu vládnoucí koalice,“ dodal bývalý bulharský premiér, kterého citoval server Financial Times.
Denkov vedl reformní protikorupční alianci spojující Pokračujeme ve změně (PP) a Demokratické Bulharsko (DB). Koalice PP-DB podporovala Ukrajinu a bývalý premiér trval na tom, že by se Bulharsko mělo postavit za suverenitu černomořské země.
Bulharská vláda loni v létě poslala na Ukrajinu těžkou vojenskou techniku, včetně stovky obrněných transportérů. Kromě toho Denkov připomněl, že se Sofii podařilo snížit energetickou závislost na Rusku, deportovat více než osmdesát tajných agentů vydávajících se za diplomaty a zavést program ověřování faktů pro národní média s cílem čelit ruským dezinformacím.
Reforma energetického průmyslu
Bulharské reformní vlády posledních let přinesly významnou změnu kurzu od dob premiéra Borisova (GERB), který měl vůdčí roli v politice země s krátkými pauzami v letech 2009 až 2021.
O reformu v energetickém průmyslu se snažil už premiér Kiril Petkov (PP), jehož dřívější vláda (necelých osm měsíců do roku srpna 2022 – pozn. red.) byla považována stejně jako Denkovova také za prozápadní. Obě vládly se snažily vymanit bulharskou energetiku ze závislosti na Rusku a napravit jednání Borisova.
Borisov vedl svou politiku na dvou protipólech. Udržoval loajalitu k Evropské unii a NATO, ale zároveň přátelské vztahy s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, zejména ve zmíněném energetickém sektoru.
Kreml obcházel pravidla pro zadávání veřejných zakázek v Bulharsku s cílem rozšířit plynovod Turkstream tak, aby se vyhnul Ukrajině, ale poskytl ruský plyn Srbsku a Maďarsku. Server Politico uvedl, že podle březnového zjištění byla stavba plynovodu předem dohodnuta za Borisovovy vlády.
Oficiální plán projektu byl nalezen v e-mailu ruského politika Alexandra Babakova. Borisov bulharským médiím tvrdil, že o plánu nic nevěděl. Před dvěma lety byl vyšetřován za údajnou korupci, ale nebyla proti němu vznesena žádná obvinění.
„Velká část ruského vlivu v Bulharsku, například v energetickém sektoru, pocházela z korupce,“ řekl Denkov v narážce na dohody, z nichž měl prospěch ruský plynárenský gigant Gazprom.
Bulharsko pod vedením koalice PP-DB přešlo k relativní nezávislosti na ruské energetice. Vláda vybrala americkou společnost, která poskytne palivo pro jadernou elektrárnu v Kozloduji, a zrušilo výjimku ze sankcí EU za vstup ruské ropy do země.
Boj s dezinformacemi
Denkov ještě před svým odchodem zavedl program na ověřování faktů, díky kterému by se předešlo ruským dezinformacím. Ten mají využívat především celostátní média a zaměřit se na tvrzení „proruských politiků“.
S blížícími se červnovými parlamentními volbami Denkov očekává snahu o další přísun nepravdivých informací směrem k veřejnosti. „Způsob, jak s tím bojovat, je poskytnout fakta a interpretovat je na základě logických argumentů. Nikoli na základě manipulace a dezinformací,“ řekl člen Bulharské akademie věd.
Web Rádio Svobodná Evropa uvedl, že Bulharsko je náchylné k dezinformacím kremelské propagandy kvůli proruským stranám, nedostatku politické vůle a nízké mediální gramotnosti. Bulharsko dosahuje nízkého skóre v každoročním indexu mediální gramotnosti EU, což prokázal průzkum Eurobarometr z podzimu 2023, který sleduje veřejné mínění v celé EU. Pouze 44 procent dotázaných Bulharů pochybovalo o informacích ze sociálních sítí, zatímco průměr EU je šedesát procent.
Značný nápor dezinformací před červnovými volbami očekává také šéfredaktorka bulharského webu Factcheck.bg zaměřujícího se na výzkum dezinformací a hoaxů Ralitsa Kovačevová. „Čekají nás další předčasné volby, takže v dohledné době neočekávám žádný pozitivní vývoj v boji proti proruským dezinformacím. Na jejich šíření se podílí i členové stran, státní zaměstnanci a novináři v tradičních médiích,“ upozornila.
