Bulharskem zmítá nestabilita, končící premiér varuje před vlivem Ruska

Bulharsko se zmítá v politické nestabilitě. Na konci března nebyl úspěšný ani třetí pokus parlamentních stran sestavit vládní koalici. Nikolaje Denkova na postu premiéra vystřídal Dimitar Glavčev. Bulharsko se chystá na předčasné parlamentní volby, šesté za poslední tři roky. Důsledky politické krize budou podle Denkova zřejmé – posílení korupce a další pokusy Ruska znovu získat vliv.

Bulharský prezident Rumen Radev v úterý jmenoval přechodnou vládu Glavčeva a vyhlásil na 9. června předčasné parlamentní volby, které se budou konat zároveň s volbami do Evropského parlamentu.

„Musíme být garantem stability, nemůžeme dovolit, aby se naše země dostala do ústavní krize a stala se rukojmím politických ambicí a tužeb,“ prohlásil Glavčev během slavnostního jmenování vlády. V minulosti vedl bulharský národní kontrolní úřad a byl předsedou parlamentu.

Rotační dohoda nevydržela

V Bulharsku je v posledních letech akt předávání premiérského postu běžnou záležitostí. Nejchudší země Evropské unie zažívá období politické nestability od roku 2021. Do loňských dubnových voleb vládly zemi různé přechodné kabinety, protože strany zastoupené v parlamentu nedokázaly sestavit pevnou koalici.

Zajistit dlouhodobější stabilitu se nepodařilo ani Denkovovi. Loni v červnu přišla po volbách dohoda bulharských stran Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) a Pokračujeme ve změně (PP) o výměně na postu premiéra.

Jako předseda vlády začal lídr PP Denkov. Po devíti měsících se měli nominanti obou stran vystřídat na postu premiéra. Následnou premiérkou za GERB měla být bývalá komisařka Evropské unie pro inovace a místopředsedkyně vlády Marija Gabrielová.

Jenže v březnu spolupráce obou stran ztroskotala na několika bodech. Problémem byly podle serveru Politico spory o ministerské posty a podle Financial Times také neshody týkající se reforem soudnictví a bulharského protikorupčního úřadu. Následně se vládu nepodařilo sestavit ani opozičnímu populistickému uskupení Je takový národ (ITN).

Pád vlády se měl podle analytika Gorana Georgieva očekávat vzhledem k neochotě strany GERB, vedené Bojkem Borisovem, podpořit hluboké změny v bezpečnostním aparátu. „Bylo pošetilé si myslet, že stará garda nebude chránit své zájmy. Této moci se nevzdají,“ řekl analytik Centra pro studium demokracie se sídlem v Sofii a dodal, že liberální strany „neprokázaly trpělivost a houževnatost“.

Korupce otevírá dveře Rusku, říká Denkov

Bývalý ministr školství Denkov zaměřil období v premiérském křesle na snahu omezit ruský vliv v zemi. Nyní po konci ve funkci předsedy vlády nepochybuje o tom, že Moskva znásobí své úsilí.

„Po celá ta léta jsme viděli ruský vliv. Nikdy nezmizel. Samozřejmě to bylo velmi intenzivní v posledních dvou letech po začátku invaze na Ukrajinu. Rusko udělá vše pro to, aby znovu získalo svůj silný vliv v Bulharsku,“ varoval Denkov pro server Politico.

„Korupce v Bulharsku zůstává hlavní cestou pro ruské vměšování a přispěla k rozpadu vládnoucí koalice,“ dodal bývalý bulharský premiér, kterého citoval server Financial Times.

Denkov vedl reformní protikorupční alianci spojující Pokračujeme ve změně (PP) a Demokratické Bulharsko (DB). Koalice PP-DB podporovala Ukrajinu a bývalý premiér trval na tom, že by se Bulharsko mělo postavit za suverenitu černomořské země.

Bulharská vláda loni v létě poslala na Ukrajinu těžkou vojenskou techniku, včetně stovky obrněných transportérů. Kromě toho Denkov připomněl, že se Sofii podařilo snížit energetickou závislost na Rusku, deportovat více než osmdesát tajných agentů vydávajících se za diplomaty a zavést program ověřování faktů pro národní média s cílem čelit ruským dezinformacím.

Reforma energetického průmyslu

Bulharské reformní vlády posledních let přinesly významnou změnu kurzu od dob premiéra Borisova (GERB), který měl vůdčí roli v politice země s krátkými pauzami v letech 2009 až 2021.

O reformu v energetickém průmyslu se snažil už premiér Kiril Petkov (PP), jehož dřívější vláda (necelých osm měsíců do roku srpna 2022 – pozn. red.) byla považována stejně jako Denkovova také za prozápadní. Obě vládly se snažily vymanit bulharskou energetiku ze závislosti na Rusku a napravit jednání Borisova.

Borisov vedl svou politiku na dvou protipólech. Udržoval loajalitu k Evropské unii a NATO, ale zároveň přátelské vztahy s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, zejména ve zmíněném energetickém sektoru.

Kreml obcházel pravidla pro zadávání veřejných zakázek v Bulharsku s cílem rozšířit plynovod Turkstream tak, aby se vyhnul Ukrajině, ale poskytl ruský plyn Srbsku a Maďarsku. Server Politico uvedl, že podle březnového zjištění byla stavba plynovodu předem dohodnuta za Borisovovy vlády.

Oficiální plán projektu byl nalezen v e-mailu ruského politika Alexandra Babakova. Borisov bulharským médiím tvrdil, že o plánu nic nevěděl. Před dvěma lety byl vyšetřován za údajnou korupci, ale nebyla proti němu vznesena žádná obvinění.

„Velká část ruského vlivu v Bulharsku, například v energetickém sektoru, pocházela z korupce,“ řekl Denkov v narážce na dohody, z nichž měl prospěch ruský plynárenský gigant Gazprom.

Bulharsko pod vedením koalice PP-DB přešlo k relativní nezávislosti na ruské energetice. Vláda vybrala americkou společnost, která poskytne palivo pro jadernou elektrárnu v Kozloduji, a zrušilo výjimku ze sankcí EU za vstup ruské ropy do země.

Boj s dezinformacemi

Denkov ještě před svým odchodem zavedl program na ověřování faktů, díky kterému by se předešlo ruským dezinformacím. Ten mají využívat především celostátní média a zaměřit se na tvrzení „proruských politiků“.

S blížícími se červnovými parlamentními volbami Denkov očekává snahu o další přísun nepravdivých informací směrem k veřejnosti. „Způsob, jak s tím bojovat, je poskytnout fakta a interpretovat je na základě logických argumentů. Nikoli na základě manipulace a dezinformací,“ řekl člen Bulharské akademie věd.

Web Rádio Svobodná Evropa uvedl, že Bulharsko je náchylné k dezinformacím kremelské propagandy kvůli proruským stranám, nedostatku politické vůle a nízké mediální gramotnosti. Bulharsko dosahuje nízkého skóre v každoročním indexu mediální gramotnosti EU, což prokázal průzkum Eurobarometr z podzimu 2023, který sleduje veřejné mínění v celé EU. Pouze 44 procent dotázaných Bulharů pochybovalo o informacích ze sociálních sítí, zatímco průměr EU je šedesát procent.

Značný nápor dezinformací před červnovými volbami očekává také šéfredaktorka bulharského webu Factcheck.bg zaměřujícího se na výzkum dezinformací a hoaxů Ralitsa Kovačevová. „Čekají nás další předčasné volby, takže v dohledné době neočekávám žádný pozitivní vývoj v boji proti proruským dezinformacím. Na jejich šíření se podílí i členové stran, státní zaměstnanci a novináři v tradičních médiích,“ upozornila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sarkofág jaderné elektrárny v Černobylu zasáhl dron, radiace je v normálu

Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu v noci na pátek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Útok vážně poškodil ochranný plášť kolem reaktoru, řekl hlavní inženýr atomové elektrárny Oleksandr Tytarčuk. Radiace je v normálu, nikdo nebyl zraněn. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl dron, jenž kryt zasáhl, ruský. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to podle ruské státní agentury TASS odmítl.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Konflikt v Kongu eskaluje, povstalci vstoupili do další metropole

Po zdánlivém uklidnění dál eskaluje konflikt v Demokratické republice Kongo. Povstalecká skupina M23 spolu se rwandskou armádou vstoupila do milionového města Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Stalo se tak pár hodin poté, co povstalci ovládli strategicky významné letiště Kavumu. Rebelové minulý týden přitom vyhlásili příměří a odmítli, že by hodlali pochodovat směrem na hlavní město.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Všude hořelo,“ vzpomíná Němka na bombardování Drážďan

V německých Drážďanech si připomněli osmdesáté výročí od spojeneckého bombardování. Právě saská metropole se stala symbolem letecké zkázy druhé světové války. Třídenní americko-britské nálety zápalnými pumami srovnaly se zemí klíčovou dopravní křižovatku a průmyslové centrum. V troskách zahynulo až pětadvacet tisíc lidí.
před 12 hhodinami

Obávám se ústupu Evropy od nejzákladnějších hodnot, řekl Vance v Mnichově

Mnichovská třídenní bezpečnostní konference, která začala v pátek, by mohla přinést odpovědi na některé otázky spojené s vývojem konfliktů na Ukrajině či na Blízkém východě. Konferenci oficiálně zahájil německý prezident Frank-Walter Steinmeier, hovořil i americký viceprezident JD Vance nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko zastupuje prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Prahu před osmdesáti lety bombardovaly „létající pevnosti“

Před 80 lety, za druhé světové války, zažila Praha nejničivější bombardování. Stroje, které v Praze bomby shazovaly, byly americké těžké bombardéry B-17, kterým se přezdívalo „létající pevnosti“. Jeden letoun vážil téměř 25 tun. Poháněly ho čtyři speciálně vyrobené motory, díky kterým dokázal létat rychlostí až 460 kilometrů za hodinu. Jedna B-17 dokázala unést téměř osm tun výbušnin. Během druhé světové války jich tyto stroje shodily na nepřátelské území přes 640 tisíc tun.
před 13 hhodinami

Chceme garance, než budeme jednat o konci války, řekl Zelenskyj Vanceovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že jediný Rus, se kterým je nyní ochoten se setkat, je vůdce Vladimir Putin. Musí tomu ale předcházet mírový plán dojednaný s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry. Uvedl to na mnichovské bezpečnostní konferenci. Sdělil také, že Spojené státy podle něj nikdy nepočítaly s Ukrajinou jako členem Severoatlantické aliance, a to ani za bývalé administrativy prezidenta Joea Bidena.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Neposlušný“ Taliban koketuje s Indií a rozsévá násilí v Pákistánu

Pákistán čelí nebývalé vlně teroristických útoků, které si jen loni vyžádaly kolem dvou tisíc obětí. Islámábád se marně snaží uplatnit svou páku na Taliban, jehož návrat k moci v Afghánistánu v roce 2021 podporoval. Nový režim v Kábulu ignoruje výzvy k zásahu proti spřátelené pákistánské odnoži Talibanu, odpovědné za mnoho útoků, a místo toho k nelibosti Pákistánu otepluje vztahy s jeho největším rivalem – Indií.
před 18 hhodinami

Česko je třetí nejohroženější kyberpodvody, varuje bezpečnostní firma

Česko je zemí se třetím nejvyšším rizikem kybernetického podvodu na světě. Vyšší je jen na Slovensku a ve Vietnamu, uvedla ve své zprávě za loňské poslední čtvrtletí bezpečnostní firma Gen Digital, pod kterou patří značky Avast, AVG nebo Norton. Častým typem incidentů jsou podvody na seznamkách, u nichž jsou Česko i Slovensko v první desítce nejohroženějších zemí. Útoky s použitím takzvaného sociálního inženýrství pak tvořily 86 procent všech zablokovaných hrozeb, dodal Gen Digital.
před 20 hhodinami
Načítání...